misantroop
komentáře u knih
Čtyři roční doby
Stephen King
Moje oblíbená knih od Kinga, čtyři novely a spoustu nocí plných snů z nich
Spolčení hlupců
John Kennedy Toole
Ignácius Reilly jako intelektuální katastrofa a jeho nemotorná dobrodružství.
O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Skvělá kniha rozdělená na několik částí.
První část potěší fanoušky Stephena Kinga. Je to stručný životopis ve kterém popisuje zážitky a momenty kterého ho ovlivnily a formovaly v jeho životě. Vzpomíná na dětství, dospívání i to jak se dostal k prvním pokusům o autorské psaní.
Ve druhé části autor popisuje s humorem svoje poznatky o psaní a přibližuje je čtenáři. Rozhodně se nad něj nijak nepovyšuje a provádí ho světem který velmi dobře zná a jehož zákoutí jsou pro něj důvěrně známá stejně jako všechny jeho nástrahy i potěšení.
Skvělá kniha pro ty kteří by rádi načerpali inspiraci, sílu k psaní nebo prostě jen rádi nakoukli pod pokličku do Kingovi kuchyně, ať už literární nebo jeho osobního života. A na mě po přečtení téhle knihy působí jako ještě větší sympaťák než kdy před tím.
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Třetí kniha Patrika Hartla pokračuje ve stejně čtivém duchu jako první dvě. Kniha je rozdělena na příběhy sourozenecké dvojice očima Jáchyma a Veroniky. Kniha na mě chvílemi působila trochu překombinovaně a až přehnaně neuvěřitelně, obzvláště některé větvě příběhu, ale neztrácela nic na své čtivosti. Nicméně myslím, že jí spíše ocení čtenářky a čtenářům, kteří by chtěli okusit autorovi počiny bych doporučil spíše jednu z prvních knih. Jedná se ale o příjemně odsýpající oddechovku, kterou čtenář rychle zhltne.
Nezbytné věci
Stephen King
Plíživě rozehraný příběh o tom jak pro lidi znamenají více jejich představy o věcech než jejich opravdový význam. Příběh o starých křivdách, které šikovný manipulátor dokáže využít k svému prospěch. Jedna z Kingových nejlepších knih.
Ale počkat. Vy už jste tu někdy byl.
12 nesmrtelných
Zdeněk Rampas
Tenhle výběr mě bohužel nijak nenadchl. Abych byl přesnější, spíš mě hluboce zklamal. U povídky Bratislavská bludička jsem myslel, že se pověsím.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Brilantně napsaná kniha, která Vás vtáhne do děje a zapojí všechny Vaše smysly.
Sestřelen
František Fajtl
Výpověd charakterního a poctivého člověka napsaná velmi čtivým jazykem.
Fajtl bez mrknutí oka popisuje to co považoval za svou morální i vojenskou povinnost, to jest jít válčit proti fašistickému nepříteli stejně jako po sestřelení nad okupovanou Francií se vrátit zpět ke své jednotce a zapojit se opětovně do bojů.
Kouř a zrcadla
Neil Gaiman
Další kniha povídek od mého oblíbeného autora, která se mi ocitla v rukou. A jako vždy mě některé vyrazily dech a některé mě oslovily méně. Skoro vůbec mě pak neoslovují pokusy o poezii v podání tohoto, pro mě jinak geniálního spisovatele. Ve sbírce je výrazně více zmínek o sexu než je u Gaimana zvykem. Předposlední povídka "Vražedná tajemství" vyšla i jako komiks. Všemu kraluje poslední povídka, která Vašim představám patřícím k pohádkám otočí kormidlo úplně jiným směrem než Vás kdy vedla Vaše dětská fantazie.
Cesta pravého muža
David Deida
Po knize jsem sáhl víceméně ze zvědavosti i když mě trochu odpuzoval podtitulek "Duchovní průvodce pro muže". Kniha je napsaná relativně čtivě ale zároveň jsem měl pocit, že některé myšlenky i přímo pasáže se stále opakují. Co mě trochu iritovalo při čtení bylo neustálé opakování termínů jako "hluboká láska" a "nejvyšší pravda" které ve mě probouzejí tmářskou nedůvěru. Když pominu tento fakt, je spoustu pasáží z knihy u kterých jsem musel uznat, že jejich popis znám ze svých zkušeností a mohu je napasovat ať již na své zážitky nebo zážitky, které jsem viděl u svých přátel. Vzhledem k tomu, že jsem si knihu přečetl v roce kdy dovršuji třicet let svého života, mám už dost zkušeností na to abych chápal většinu autorových postřehů nicméně myslím, že část mi jich zůstává skryta. Jsem zvědav jestli se někdy ke knize vrátím ve starším věku, jak bude moje hodnocení znít potom. Zajímavé kniha pro ty, kteří se amatérsky zajímají o psychologii nebo si chtějí přečíst něco směřujícího k rozvoji osobnosti. Rozhodně obsahuje pasáže, které Vás donutí se zastavit a zamyslet. A v tomto směru Vás určitě posune dále.
Poznámka na konec: Nemohu se ale pořád zbavit dojmu, že kniha by měla mít spíše podtitulek: "Jak probudit a přijmout svou dominantní roli ve vztazích a naučit se přemýšlet o dopadech svého postoje, slov a činů na své vztahy k ženám a okolí". Možná, že ve čtyřiceti ale uvidím po opětovném přečtení této knihy vše jinak.
Zátopek ... když nemůžeš, tak přidej!
Jan Novák
Nijak výrazně mě to neoslnilo, nicméně kniha jako taková určitě neurazí. Kresbu považuji za mnohem lepší než scénář samotný. Zaujme pasáž o tom jak Zátopek na své soupeře mluvil, čímž je znervózňoval.
Kytary a řev aneb Co bylo za zdí
Filip Fuchs
Bible pro fanoušky punku kde se dozví o jeho historii a vývoji v Českoslovenku před revolucí. Zároveň dobrá připomínka toho, jak zkurvená, profízlovaná a absurdní doba to byla, pro ty kteří by chtěli zapomenout a obracet se k laskavě humornému Pelíškovskému sentimentu.
Konec punku v Helsinkách
Jaroslav Rudiš
Román o čtyřicátnické deziluzi z života i o náctileté touze se vzepřít světu a nikdy se nestát jedním z nich. V románu se objevuje zmínka o Mírovém koncertu Olofa Palmeho z roku 1987, který se odehrál v Plzni - Lochotíně.
Templáři. Fakta a mýty
Michael Haag
Faktograficky skvěla zpracovaná kniha. Ideální pro všechny kteří si chtějí udělat pořádek v Templářských záležitostech, s touto tematikou začínají nebo si chtějí pouze rozšířit obzory.
Od úvodu který v souvislostech ukazuje původ náboženství, které hráli roli v tomto příběhu se posuneme k rozvoji a pádu samotných Templářů až se nakonec ocitneme v rovině populárních konspiračních teorií i dopadu Templářského kultu na populární kulturu.
Pygmej
Chuck Palahniuk
Zajímavá kniha. Nicméně nejsem schopen jí aktuálně dočíst protože její styl je mi velmi vzdálen.
Sochař
Scott McCloud
"Všichni to chceme. Všichni po tom toužíme. Ale je těžké si to zasloužit."
Heráci
Irvine Welsh
Příběh o partiččce kámošů co spolu vyrůstali a protloukli se do dospělosti v dělnické části Edingburghu. Dělnický původ, policie rozhánějící demonstrace na povel Margaret Thatcherové, muzika, balení holek na jednu noc, fotbal, rvačky, pití, drogy. Někdo našel smysl života a vymanil se ze všeho k čemu směřuje paneláčnická nuda, nezaměstnanost a touha po lepšímu náhledu na vlastní život, když realita je šedivá a oprýskaná jak betonové sídliště. Jiní skončili u drog a postupně se propracovávali až k heráku a ke všem těm věcem co s ním souvisí, od dysfunkčních vztahů v rodinách, partičkách, sídlištních realitách až k totálnímu dnu. První část knihy mě bavila protože mi hrdinové jednoduše byli částečně blízcí a mám rád ostrovní atmosféru a mentalitu, ať už Skorů, Irů nebo Angličanů. V druhé části knihy se ze všeho stává zoufalý, odporný a prohraný boj se závislostí na heráku, ztrátou sebeúcty a rezignací na všechno s nutností sehnat dalším dávku.