O psaní - Memoáry o řemesle

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tato kniha není autobiografie. Je to spíš jakési curriculum vitae – můj pokus naznačit, jak byl zformován jeden spisovatel. Ne to, jak byl jeden spisovatel stvořen, nevěřím tomu, že je vůbec možné stvořit spisovatele, ať už podmínkami nebo vlastní vůlí (i když jsem tomu kdysi věřil). Všechno potřebné vybavení už je v nás, když jsme odesláni na svět. Ale v žádném případě to není neobvyklé vybavení, jsem přesvědčen, že spousta lidí má aspoň nějaké spisovatelské či vypravěčské nadání a toto nadání je možné posílit a vybrousit. Kdybych tomu nevěřil, bylo by psaní této knihy ztrátou času. – Stephen King...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30082/o-psani-memoary-o-remesle-3BS-30082.jpeg 4.4685
Žánr:
Literatura světová, Literatura naučná, O literatuře

Vydáno: , Beta-Dobrovský
Originální název:

On Writing - A Memoir of the Craft, 2000


více info...
Nahrávám...

Komentáře (143)

Kniha O psaní - Memoáry o řemesle

MamaKnihomolka
30. května

Kniha o psaní od samotného mistra v oboru byla pocta číst. Nejen proto, že jsem sama napsala knihu, (která doufám, že vyjde) ale i proto, že mě zajímalo jak on vlastně tvoří.
.
První část je o tom jak se ke psaní sám King dostal a na co si ve spojení s psaním vzpomíná, což pro mě částečně bylo opáčko, protože z jeho mládí jsem hodně věděla už z knihy Život a dílo krále hororu, ale nevadilo mi to. Další část je o gramatice a jak ji chytře využívat v textu. Líbily se mi příklady na větách a polopatické vysvětlení autora proč a jak. Část o samotném psaní není pro povahy, které si berou vše moc osobně nebo se urážejí. Autor je totiž hodně upřímný a píše to tak jako to je. Já osobně tohle miluju a mám ráda když se mnou lidé jednají na rovinu, takže já si to užívala. A poslední část je o tragédii, která ho během psaní této knihy postihla. Nehoda, při které stál na prahu smrti. V celé knize King ukazuje příklady na textech různých autorů a na jejich knihy odkazuje.
.
Hodně věcí si vezmu k srdci.

Rainbow_Owl
19. května

Kniha nie len o písaní. Prvá časť je o autorovom živote - stručná milá autobiografia. O nie vždy ideálnom detstve, závislostiach a trnistej ceste ku kariére profesionálneho spisovateľa. V ďalšej časti sa King venuje teórii písania a dozviete sa aj prečo je "cesta do pekla vydláždená príslovkami". Posledná tretia časť je venovaná zrážke s dodávkou z roku 1999, pri ktorej King takkmer prišiel o život. Pre mňa ako Kingofila veľmi bolestivých 20 strán.
Odporúčam každému fanúšikovi Kinga.


Starmoon
07. dubna

Kniha O písaní je v skutočnosti kniha o písaní Stephena Kinga (1. časť) a kniha o písaní podľa Stephena Kinga (2. časť).

Tá prvá časť vás o písaní naučí možno viac ako druhá, hoci je vlastne životopisom – autor v nej totiž predvádza v praxi všetko to, čo teoreticky pomenúva a rozoberá v druhej časti (napríklad štýl, tempo, jazyk...)

Čo sa druhej časti týka, je dosť pravdepodobné, že rady v nej obsiahnuté už poznáte (a praktizujete), najmä ak ste sa zúčastnili nejakej tej literárnej súťaže či tvorivého seminára; v Kingovom podaní sa však dobre čítajú, oprašujú, v prípade neznalých osvojujú.

Formálne by to u mňa už len pre autorov štýl a jazyk bolo za päť hviezdičiek, ale niečo vo mne verí, že písanie nie je len o písaní – to, čo mi chýba v tejto knihe (vlastne vo väčšine Kingových kníh) je väčšia úcta k životu (zmieňuje sa trebárs o šikanovanej spolužiačke, ktorá časom spáchala samovraždu – hoci sám priznáva svoj podiel na jej trápení, tým to preňho hasne; necítiť výčitky svedomia, väčšiu sebareflexiu), či ku kresťanstvu a jeho stúpencom (že opakovane zabŕda a ironizuje na tomto poli, som si zvykla už v minulosti, keď som prečítala pár jeho kníh, v poslednom čase si však vravím, že ak by podobným spôsobom niekto zhadzoval trebárs moju rodinu či priateľov, tiež by som si to neodbila tým, že dôvodom môže byť vlastná zlá skúsenosť či nevedomosť).

Prekážal mi aj zvýšený výskyt vulgarizmov – aj sám o sebe, aj preto, že v Kingovom prípade mi (nielen v tejto jeho knihe) pripadá akýsi samoúčelný, neúprimný, chcejúci páčiť sa, pobúriť, zaujať.

Určite sú však veci, na ktorých by sme sa s autorom viac-menej zhodli, napríklad: „Nepíšete preto, aby ste zarobili, preslávili sa, zapôsobili na opačné pohlavie, dostali niekoho do postele alebo si našli čo najviac priateľov. V konečnom dôsledku to robíte preto, aby ste obohatili život ľudí, ktorí vás čítajú, a popritom aj svoj. Podstatou písania je vstať, uzdraviť sa, všetko prekonať.“

dominika8192
30. března

Tohle bylo naprosto perfektní počtení o práci krále příběhu. King je prostě king.

Adhara
27. března

Tak na 40 %. Keby som si prečítala anotáciu, mohla som byť pripravená na skutočnosť, že to bude spolovice životopis. Na čo ma ale nikto neupozornil bolo, že ten životopis bol riadne nechutný a k raňajkám nevhodný, plný zvratkov, zranení a rozplesknutých tiel. Bolo to fakt nutné? A bolo to vôbec do slova presné, či trochu prikrášlené, aby to pôsobilo šokujúco a teda komerčnejšie? Neviem. Čo horšie, po tom životopise neviem Kinga ani o trochu viac pochopiť. Nevysvetlil, prečo pil. Nevysvetlil, prečo drogoval. Len patetické klišé, ako si uvedomil, že rodina mu je nadovšetko. Jeho "život" pôsobí viac ako tuctový román než jeho skutočné romány.

Čo sa týka jeho prínosu k tvorivému písaniu, to bolo kusé, nesúrodé a trochu zmätené. Našla som si tam presne jednu užitočnú radu, inak išlo o známe veci alebo o veci v slovenčine nepoužiteľné. Príliš sa šprtal v základoch štylistiky, čo je téma, ktorá pre prekladovú knižku nemá veľký potenciál. Ale kde je výstavba príbehu? Budovanie napätia? Štruktúra deja? O tom nenapísal ani mäkké "f". Som dosť sklamaná.

Sygi
14. března

Kniha, kterou jsem se neodvážil číst v českém překladu. Stephen King je člověk, kterému jsem, co se tipů k psaní týče, neměl důvod nedůvěřovat. Sebekritický autor podává výčet užitečných rad, jak svůj text nechat lépe plynout, jak přistupovat k vývoji postav a stavbě příběhu a mnoho dalšího, např. jak zabít své miláčky a proč se rozejít s příslovci a trpným rodem. King mě překvapil tím, že svým přístupem jde mnohdy proti "zažitým" reáliím romanopiseckého světa - a nejspíš na tom něco bude.

andrea7191
10. února

Kniha mě zklamala. Nevím sice, co jsem čekala, ale vlastně nic mi nedala. Neřekla mi nic, co bych o něm nevěděla nebo go bych se dozvěděla ráda.

Lenka.Vílka
04. února

Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst. Abych věděla, ne jak mám psát já, ale abych věděla, jak píše King. Protože, nebudem si lhát. Po přečtení téhle knihy nebudete psát jako mistr. Budete jenom vědět, jak psát jako mistr (leč on se tím taky pokaždé neřídí, jak přiznal), ale tím se z vás King 2.0. nestane. Sorry... :(
Jenom mu budete o trochu víc závidět, že vy to takhle neumíte.

Současně je to autobiografie trochu netypického ražení, která mě moc bavila číst. King jede vzpomínky už od dětství, přes příběh Carrie, první vydané povídky, den, kdy JÍ poprvé uviděl, první práci, dobu, kdy doma měli dvě děti, ale žádné peníze, ale moc se v tom nezabředává (viz intervence od manželky, kdy mu došlo, že tady už končí všechna sranda, kdy to popsal jenom pár větami, přesto mě to úplně položilo) a já se v části na jeho vzpomínky na malýho kluka hodněkrát zasmála. A taky jsem se hodněkrát blbounce usmála. Roztomilej klučina :) hlavně ta část popisující, kdy si myslel, že určitá slova znamenají něco jiného. Čili potom četl, četl a četl. (Což je podle mě problém spousty začínajících autorů. Je jim sedmnáct, nemají nic načteno a potom se čertí, že jim někdo vyčte, že nemají slovní zásobu.) A jeho první první placená práce? Sladký :O maminky ví všechno nejlíp...

Ta autobiografická část byla prostě moc fajn, a udělala mi radost, protože jsem ještě žádný Kingův životopis nečetla. (Knihu od Lisi Rogak mám teprve připravenou.) A ta druhá část byla taky poučná.

Komu je kniha určená?
Fanouškům mistra a možná i začínajícím autorům. Ale ne všem. Určitě ne těm, kteří si nenechají poradit od někoho, kdo prodal miliony výtisků svých knih, protože si myslí, že jenom oni ví, jak vyprávět svůj příběh, když si nenechají ani poradit od nikoho z vydavatelství (nebo úplně na začátku od svých bet).

Když se koukám na své komentáře, asi bych nebyla schopná uplatnit základní poučku: "Potřebuješ to ve větě? Ne? Tak to tam bejt nemusí."

PS: četla jsem vydání z roku 2020, takže jsem si o tom z roku 2002 jenom četla. Naštěstí. Zrovna v knize tohoto typu, dost hustá překladová zvěrstva! :(

1 ...