milamarus komentáře u knih

Čteno kvůli černobílé dlažbě a těm několika dveřím na obálce, které nutí k zamyšlení…
O likvidaci Hitlera se pokoušeli 42x. Vždy z toho sešlo, a tudíž možnost pohrát si s myšlenkou, jak by jeho smrt ovlivnila německou potažmo evropskou historii je lákavá a často využívaná. Povedlo se to i tady. S pomocí několika časový rovin, které spolu dobře fungují a postav, jež přímo ukazují na to, že lidé toužící po moci, lidé posedlí představou o vlastní předurčenosti k nějakému úkolu, existovali a existují.

Hodnotím kladně zmínku o plukovníku von Stauffenbergovi. Jeho odvaha a statečnost by měla být připomínána. A přiznávám, že jsem při čtení postrádala před kapitolami označení doby, kdy se odehrávají. (Je zmíněna jen v první a druhé kapitole.)

3 01.10.2015

Nemám představu kolik tvůrců se věnovalo a věnuje podobnému tématu. Jistě mnoho desítek, možná i stovek. Tahle kniha ale vyniká! Myron Bolitar, resp. Harlan Coben má totiž mimořádný talent popsat situace (sexu nevyjímaje) nevulgárně a přitom realisticky. Přemýšlí, poradí, a čtenář se baví! Taky Terese perlí. A Win? Ten se se svými styky ostatním nechlubí, ale přímo je jimi bombarduje. Ne však zbytečně. Strach z něho má i francouzská policie. :-D Zkrátka je to akčňák jak v televizi!

2 01.10.2015

S napětím jsem otáčela jednu stránku za druhou. Černobílé obrázky byly působivé. Pár Marvových stručných vět o jeho náladě, motivaci a plánech taky. Sem tam nějaká hláška dávala znát, že je to muž velkých schopností a nepředstíranou touhou po krvi… Přesto se obávám, že jak pro Marva, tak pro mě byla celá epizoda poslední. Ta znepokojivá atmosféra spějící k vítěznému masakru těch, kteří musí zaplatit za své hříchy, prostě zmizela jakmile jsem zavřela knížku. Škoda.

1 24.09.2015

Nalezena mezi dětskými knížkami, a přesto nutila k přemýšlení a nedala mi spát. To se mi líbilo.
Mark, Ben, Malá Tracey a především Anna jsou skvělí. Její vyprávění je totiž kombinací toho, co drtivá z nás zažívá (lásku, bolest a smrt) a toho, co jsi pamatujeme z hodin dějepisu (nacisté, koncentrační tábory, Židé…) Ano, konec je asi odhadnutelný, ale i když jste četli nějaká svědectví, konspirační teorie a dohady o tom co by kdyby, vyplatí se číst do poslední stránky.

5 22.09.2015

Nechám-li zcela stranou neoddiskutovatelnou skutečnost, že šlo především o brilatního herce své doby, o vpravdě pracovitého a inteligentního člověka, musím říct, že se mi podařilo, jak se říká, zabít dvě mouchy jednou ranou. Moje touha po trochu té historie byla uspokojena a momentální frustrace z absence nějaké té pecky černobílého plátna ve vyjetých kolejích současného televizního programu zmizela. Dostala jsem hodně tipů!

5 22.09.2015

Povedená vdova ta Tessa! :-D Chtějí po ní, aby napodobovala viktoriánskou eleganci halením se do metrů látky, nošením složitých účesů, a celkově nebyla tou, kterou je. Ona řekne ano, mermomocí (a občas křečovitě) se o to snaží a ještě stihne psát deník a zamilovat se do komplikovaného muže… Bavila jsem se!

1 22.09.2015

Přes strhující flashback na začátku a krásnou stostránkovou romantiku jsem se přenesla do něčeho hodně zmateného. A musím přiznat, že ačkoliv jsem se účastnila celého vyšetřování, k vytvoření komplexního pohledu na situaci mi to nepomohlo. Příběh se moc točil kolem Rachel, chyběly myšlenky druhých a ty schopnosti? - komunikovat, aniž bych musela otevřít pusu, nebýt nikdy nemocná, dokázat se vloupat do hlavy jiného, opravit mu paměť, sebrat mu duši a nakonec ji poslat do pekel - pěkně divné :-D ale lákavé zároveň! Takže druhý díl, který se bude zaměřen na Charlieho, rozhodně vítám.

1 22.09.2015

Mé veliké očekávání nebylo ani po téměř 150 přečtených stránkách naplněno, takže musím dát některým méně-než-tříhvězdičkovým komentářům za pravdu. Jestli mě měla ta nepravděpodobně otevřená a chlípná komunikace dvou sebejistých sousedů pobavit, nepovedlo se. Nesmála jsem se! A rozhodně jsem se necítila poškozená tím, že u nás v baráku nepotkávám hezkého a hlučného souseda, který by se mi takhle mohl začít cpát do života. Bez zábran: *.

5 18.09.2015

Ačkoliv je mi jasný, že nemůžu rozhodovat o tom, co je pro vždy suverénního a obdivuhodného Joea Pikea správný a co špatný, tohle byla jeho velká příležitost se seznámit. S tou rozmazlenou holkou byli sice nesourodou, ale pro mě velmi povedenou dvojkou. A zasloužili by si pokračování! Tedy za jiných okolností a bez těch lumpů v zádech neumožňujících jim jediné zaváhání či ústup.

3 11.09.2015

Kouzlo svatojanské noci mě neokouzlilo a musím přiznat, že to byl snad nejdivnější rozhovor jaký jsem doposud četla. Chtějí utéct? Fajn! Život sluhy i aristokratické dívky může mít kromě světlých i ty stinné stránky… Když ale oba vědí, že místo, kam by šli a došli, bude stejné jako to, které opustí…všude stejné domy a lidé se stejným vzděláním a předsudky, je jejich přemítání zbytečným marněním času. Před sto lety i dnes.

1 11.09.2015

Každá ženská, která přestane být spokojená a začne nepřehlížet to, co je zřejmé (tj. to, že není jako ty druhé – neupejpavé), by si zasloužila svého Starbucka…. Jen on může mávnout kouzelným proutkem a dokázat jí, že je nejen inteligentní a pracovitá, ale i krásná!!!

4 11.09.2015

Jo, musela mu TO říct první, což mě štvalo, ale zase to byl on, kdo jí pozval na chatu a jednou pro vždy ukončil její rozhodování. :-) Konec dobrý, všechno dobré.... a už žádné bezesné noci, podceňování, samota a moc přemýšlení o někom, koho ze života už nevymažete.

Ten vánoční dárek a překlad tetování mě dostal.

1 09.09.2015

Po ženě středních let trpící amnézií, harvardské profesorce s Alzheimrem a puberťákovi majícího Aspergerův syndrom je tohle další úlovek na mé cestě za medicínou z druhé strany. Ze strany pacienta. Hodnotím ho na maximum! S odstupem několika dní. Mám totiž velké podezření, že by ho něco nepěkně ovlivnilo.

ST - Vyprávěním plné úzkosti, strachu a obav z budoucnosti jsem totálně konsternovaná. Zapomenu vystoupit z metra a většinu dne mám nutkání mít polední pauzu. Ten boj s desetikorunou při prvním nakupování mě prostě nestačí.
ČT – Zápisky beru jako věrohodný žebříček potíží, které může padesátiletý muž mít. Chápu jeho roztěkanost, smutek a pasivitu. Při čtení o hledání manželky uprostřed noci během dovolené v Chorvatsku se od srdce zasměji.
PÁ - Autorovo stěhování mezi několika domy, neustálé návštěvy, pozvánky na akce, stravování po restauracích a fňukání mě kupodivu frustrují. A to ožírání se u Hanebných panchartů si Christoph Waltz nezaslouží!

4 06.09.2015

Nepochybuji o tom, že se mozek dokáže zabavit desítkami myšlenek, ať už jeho majitel leží na prosluněné pláži nebo v kómatu na JIPce. Musím ale souhlasit s předchozím komentářem a přiznat, že bylo těžké držet krok s těmi všemi příběhy, vzpomínkami a rozhodováním hlavní hrdinky, zda zůstat či jít…
Všechno to důležité a podstatné je totiž napsané na vnitřní straně obálky. (A těm, kdo nikdy neviděli Ducha nebo celkem často reprízované A co když je to pravda? pomůže s pochopením Miina stavu mezi životem a smrtí text na zadní straně knihy.) Ach jo!
Kdyby autorka raději držela čtenáře v určité nevědomosti, děj posunula dál a jinam (tj. mimo nemocnici) a dala více prostoru Adamovi, bylo by to hodno alespoň dvou hvězdiček. Ale takhle? Sotva jedna…

3 06.09.2015

Snad u každého z těch mrazivých příběhů jsem si říkala: musím si o tom zjistit si víc, najít si na googlu fotografie a podívat se, zda ti lidé ještě žijí. Byla jsem šokovaná a zvědavá zároveň. Avšak po dočtení celé knihy mi všechna ta nekřehká stvoření (a ne vždy strážkyně rodinného krbu) splývala v jeden celek a nezbyly mi na to síly. Nebudu a nechci tu teď tedy hodnotit, zda je horší nepřátelství mezi mužem a ženou nebo dvěma ženami (jak to bylo třeba v Rivalkách od Ulrike Grunewald), a vyhnu se taky komparaci jednotlivých způsobů usmrcení v knize vylíčených.

Napíšu jen: přečtěte si to! A počítejte s možností, že pro Vás bude těžké na tuhle knihu (asi i s odstupem několika let) zapomenout…

2 04.09.2015

Na světě se rodí příliš mnoho lidí a píše se příliš mnoho slov, a tak se stává, že spousta z nich (jak lidí, tak slov) zmizí. Aby se tomu předešlo, existují vzpomínkové knihy. Toto je jedna z nich. A proč ji číst? Protože nepřímo poukazuje na to, že vše, co se od počátku věků po člověku žádá, je, aby byl součástí společenství, aby se zařadil mezi ostatní. Bez ohledu na povolání. A nebýt zločincem nestačí!!! Nutno potlačit jednu z nejmocnějších a nejtemnějších sil: závist.

Díky vyprávění A. Mandlové poznáte prostředí stříbrného plátna, vztahy mezi jeho hvězdami a společnost vůbec. A snad dokážete odolat rychlým soudům. Těch, kteří byli připraveni ji potupit a pošlapat, bylo v minulosti dost.

Jestli jste si dali Lídu Baarovou do nějaké škatulky a jste toho názoru, že její krásná tvář prostě musí nést Kainovo znamení spáchaných zločinů, najdete ho. Máte-li za to, že žádnou vadu na kráse nemá, spatříte bezchybný obraz filmové hvězdy…
A možná, že taky přijdete na to, že její pověst (mnohdy hodnocená tak jednostranně špatně) je sama o sobě podezřelá, a není divu, že nejen Stanislava Motla volá po novém prověřování. Já mám k této herečce respekt a obdivuji ji za to, že byla ochotná dát v riskantní době v sázku svoje postavení.

15 04.09.2015

3 důvody proč přečíst tuto knihu:
- nevím, jaké to je když mě osloví cizí člověk a chci to poznat
- nikdy jsem nebyl(a) na Montmartreském hřbitově
- jsem na letišti a lámu si hlavu s tím, co budu dělat, zatímco jiní budou odstraňovat "technické důvody" kvůli kterým mi odložili let na dlouho očekávanou dovolenou

za mě všech pět *

4 17.08.2015

Z těch všech filmů, ve kterých společně hráli, jsem viděla jen ŽENU, KTERÁ VŠECHNO VÍ (1957) a HÁDEJ, KDO PŘIJDE NA VEČEŘI (1967), takže jsem tuhle romanťárnu s nadšením uvítala. Chtěla jsem poznat, jaké bylo soužití dvou lidských povah, které jsou úspěšné, a které se lidem líbí. Jedné bohémské, přímé, drzé a odvážné a té druhé - pokorné, něžné, mlčenlivé a oddaně pečující.
Kde se potkali? Co si řekli? Který film pro ně znamenal kariérní postup? Jaké to je být součástí no řekněme značně liberálního manželského modelu? Vešel se do společenských škatulek a struktur? Byli imunní vůči názoru jiných? ….zkrátka desítky otázek, na něž jsem chtěla odpověď.
A poté, co jsem prostoupila díky této knize tu neviditelnou hranicí mezi jejich uměleckými a osobními životy, jsem dostala odpovědí ještě víc :-)

Doporučuju!!!!

3 10.08.2015

Při obracení stránek jsem užasla. Mezi těmi suchopárnými informacemi o každodennosti v deprimujícím rodném městě ztracených duší, které nechtějí žít jiným životem, se zračí Espenova výjimečná osobnost... vyjadřovací schopnosti tohoto muže, jeho osobitý způsob vnímání a interpretace (někdy až moc věcná, chladná a jakoby odosobněná) dokazují jedno: Espen se narodil jako mravenec toužící po rozhledu žirafy. A to byla jeho tragédie.
Ano, kniha nenese morálnímu poselství, že nakonec dospěl k zaslouženému trestu (uloženého společností), rozhodně Vás ale drží v očekávání, zda jeho skutek a následné poznání dokáže strhnout a povzbudit k neposlušnosti i ostatní Janťany, nebo zda pro ně bude spíš varováním.

3 10.08.2015