Uprchlík kříží svou stopu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Aksel Sandemose (1899–1965) se narodil na malém městě v dánském Jutsku norské matce a dánskému otci. Mládí prožil na moři a obě tyto skutečnosti výrazně ovlivnily jeho tvorbu. Jeho dosud jediná kniha přeložená do češtiny čerpá z námořnické zkušenosti (Vzpoura na plachetnici Zuidersee, Odeon 1966) a kritikové ji přirovnávají k románům Josepha Conrada. Motiv dávné viny a kořenů, z nichž viník vyrostl, rozvádí autor ve svém zřetelně autobiografickém a nejzávažnějším románu Uprchlík kříží svou stopu. Hlavní hrdina Espen Arnakke se v mládí dopustil vraždy a neustále se k ní vrací. Autor pln pochopení Espenovo dávné provinění analyzuje a hlavní vinu spatřuje v úzkoprsosti maloměstského prostředí....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28314/big_uprchlik-krizi-svou-stopu-AuP-28314.jpg 3.922
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

En flyktning krysser sitt spor, 1933


více info...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Uprchlík kříží svou stopu

lencin
01.09.2020

Vypravěč a hlavní hrdina Espen Arnakke se doznává k tomu, že kdysi zabil člověka. Nebyl potrestán zákonem,ale pocit viny ho provází celý život. Příčinou vraždy bylo dětství v maloměstském pekle Jante, kde sebemenší snaha jedince odlišit se od davu byla tvrdě potlačována.
(2008)

BeyondHorizon
18.06.2020

Ty si snad myslíš, že něco znamenáš? Ty si snad myslíš, že jsi lepší než my? Ty si snad myslíš, že na tebe něco nevím?
Velmi atypicky psané dílo, což oceňuji. Nedostane se nám žádného jasného a chronologického příběhu, máme k dispozici pouze útržky, fragmenty myšlenek člověka, který se snaží najít sám sebe. Kniha je jakýsi chaotický zápisník, který slouží ke zkoumání vzpomínek, zejména na dětství, o kterých se Espen domnívá, že vedly k onomu osudnému činu, se kterým se nemohl vyrovnat.
Nejdůležitější ze všeho je tzv. Zákon Jante, který Espena pronásleduje od dětství do dospělosti, který je přímou kritikou maloměšťáckého způsobu myšlení a který je Norům očividně blízký, jelikož se tento pojem z knihy ujal jako fráze (alespoň podle tvrzení wiki). Nicméně vše, o čem Espen píše, je subjektivně zabarvené, i když danou věc podává jako fakt.
Nebudu lhát, knihu jsem četla velice, velice dlouho (cca měsíc a půl), což je u mě opravdu nezvykem. Musela jsem si ji "dávkovat", rozhodně to nebylo tak, že mě děj vtáhl a nemohla jsem knihu odložit. Jak jsem říkala, tady totiž žádný děj není. Dostává se nám pouze mozaiky zdánlivě náhodných vzpomínek, ze kterých se pokoušíme něco složit, stejně jako Espen. Je to kniha, která vyžaduje hodně přemýšlení a pokud se nám podaří dobrat nějakého závěru, stejně jako Espenovi, pak jedině hurá pro nás. Přiznávám se, že si nejsem jistá, zda mně se to podařilo.


milamarus
10.08.2015

Při obracení stránek jsem užasla. Mezi těmi suchopárnými informacemi o každodennosti v deprimujícím rodném městě ztracených duší, které nechtějí žít jiným životem, se zračí Espenova výjimečná osobnost... vyjadřovací schopnosti tohoto muže, jeho osobitý způsob vnímání a interpretace (někdy až moc věcná, chladná a jakoby odosobněná) dokazují jedno: Espen se narodil jako mravenec toužící po rozhledu žirafy. A to byla jeho tragédie.
Ano, kniha nenese morálnímu poselství, že nakonec dospěl k zaslouženému trestu (uloženého společností), rozhodně Vás ale drží v očekávání, zda jeho skutek a následné poznání dokáže strhnout a povzbudit k neposlušnosti i ostatní Janťany, nebo zda pro ně bude spíš varováním.