midloch komentáře u knih
Spíš než detektivky bych to nazval kriminální příběhy (protože ve většině povídek má detektiv pouze okrajovou roli nebo ždnou roli), nicméně to neznamená, že by to byly povídky špatné. Naopak, jde o velmi dobré čtení, které lze bez debat doporučit.
No je to hodně zvláštní detektivka. Víc se řeší psychologie vedlejších postav, vyšetřování je trochu upozaděné. Celkový koncept příběhu není špatný, ale občas je to psané hodně zmateně (různé skoky v časových linkách, skoky mezi přímou řečí a myšlenkami apod.). Prvních zhruba sto stran jsem se nedokázal chytnout, pak už jsem to s chutí dočetl. Knihu jsem měl půjčenou z knihovny a některé věty nedávaly asi kvůli překladu úplně dobrý smysl, překlepů, nedoklepů a chybějících spojek a předložek tam bylo opravdu strašně moc.
No asi si dám s Palahniukem na nějakou dobu pokoj. Povídkový formát je sice fajn, některé lepší jiné horší (jak už to tak u povídek bývá), ale problém je, že s každou další knihou mě to baví míň a míň...
Asi zatím nejslabší Hetešovka. Děj sice ubíhá velmi svižně, ale popisné pasáže jsou značně repetitivní a po chvíli ta opakování začnou vadit. Konec knihy, který je tu dost kritizován se mi nijak moc nechce spoilerovat. Takže stran konce - na Hetešu netradiční, ale za mě nic hrozného, co by zasloužilo silnou kritiku.
Super pokračování - ještě lepší než první díl. Kupa postav, flashbacky, na pozadí osobní příběh hlavního hrdiny. Prostředí temného studeného podzimu v Oslo (tak jak si podzim v Oslo pamatuji z doby, kdy jsem tam pracoval). Klasická ukázka jak má vypadat scandikrimi. Příběh se začíná provazovat s událostmi z prvního dílu, takže je určitě lepší začít Vídeňským bratrstvem. Každopádně už se těším na další knihu.
S Tomášem se osobně znám ale tohle je moje prní knížka, kterou jsem od něj přečetl. Je to opravdu dost osobní kniha ale při jejím čtení, jsem se ani jednou nenudil. Musím před Tomášem smeknout - zatímco mě některé části Afriky lákají, tak do jiných bych se nevydal ani náhodou. A on si to vyrazí bez znalostí reálií rovnou od jihu až na sever. Řekl bych, že právě nepřipravenost (nenačtení informací před cestou) a místy až naivita jsou hlavními důvody proč je příběh tak silný. Čtenář se až diví, že to celé nakonec přežil. Určitě doporučuju k přečtení.
Od Schinka jsem před touto kniho četl jen povídku Meyrink ve sborníku Ve Stínu říše a pak Střep ve sborníku Ve Stínu apokalypsy a proto, že obě povídky mě bavily, sáhl jsem v knhovně po tomto kousku, ve kterém se vyskytoval opět Charlie Parker, stejně jako v Meyrinkovi.
Kniha není špatná - na brakovou fantastiku - futuretro cyberpunk je fajn, ale něco tomu prostě chybělo na to, abych to ohodnotil víc než třemi hvězdami (hlášky často nefungovaly a akční scény mě taky nijak neoslnily). Každopádně slušná oddechovka, která je za chvíli přečtená.
Klasický Kotleta - akce, sex, magie, hlášky. Příběh se týká toho jak nasrat staré slovanské bohy a není to vůbec špatný. Jediný problém mám s tím, že hlavní hrdina mi nesedí tak jako Bezzemek, nebo Kosek, takže nemůžu hodnotit plným počtem. Každopádně si přečtu i druhý díl.
Gerharda jsem si oblíbil už v trilogii, takže absence Jana Bezzemka mě nijak netrápila. Knížka je to super a popisuje události, které byly v trilogii jen nastíněné. Přečteno za chvilku a jediné co bych knize vytknul je rozsah, protože by určitě šlo knihu rozepsat víc. Každopádně už se těším na letošní Stalingrad.
Jako mnozí jsem i já obdržel kdysi od autora ukázku k přečtení. Ukázka se mi tehdy celkem líbila, ale na knihu jsem pak pozapomněl. Když jsem ji nyní spatřil v knihovně, rozhodl jsem se ji přečíst. No, popravdě nesdílím nadšení z většiny zdejších komentářů.
Příběh by to nebyl špatný, ale přijde mi to trošku přitažené za vlasy a postava hlavního detektiva mi byla v průběhu čtení čím dál víc nesympatická. Dále mi neseděl ani styl, kterým byla kniha napsaná. Rozhovory policistů používají dost divný žargon. Popravdě, pokud takhle policisté mezi sebou mluví, pak jsou všechny vtipy o nich oprávněné... Vrcholem pak bylo používání slov, která ani neexistují - například netuším jak přes redakci prošlo minimálně dvakrát "podpaždí" nikoliv v přímé řeči, kde by to člověk zkousnul jako hovorový výraz, ale v popisném odstavci.
Jako béčková detektivka na oddych je to dobré, ale to je tak vše. Scandikrimi fungující v českém prostředí to prostě není.
Na tuhle knihu jsem narazil jednou v knihkupectví a zaujala mě, nicméně ne natolik, abych se rozhodl ji koupit. Když jsem na ní narazil znovu v knihovním autobusu, bylo rozhodnuto dát ji šanci. Po přečtení musím říct, že jsem udělal dobře a knihu si pouze půjčil.
Let 305 má zajímavý námět a příběh se čte velmi lehce. Problém je že ke kvalitnímu sci-fi to má daleko. Postavy mi nepřišly uvěřitelné, jejich rozhodování a reakce byly často naprosto neadekvátní dané situaci. Stejně tak se sem tam objevovaly i nelogičnosti v příběhu.
Nicméně. určitě lze doporučit jako oddechovou nenáročnou četbu.
Pokračování dosahuje zhruba stejné kvality jako první díl. Opět kvalitu sráží chyby a nelogičnosti, teré buď vznikly z pera autora nebo překladatele. Je to škoda, protože jak jsem již psal u prvního dílu, námět je dobrý. Oproti prvnímu dílu zde není deníkvá forma, a autor se rozepíše trochu víc o původu pandemie. Stejně jako předchozí knihu hodnotím třemi hvězdami, jedná se o slušnou oddechovku pro milovníky zombie námětu.
U téhle knihy je potřeb aby čtenář nečekal Marťana 2.0 - je to úplně jinak stavěný příběh. Každopádně je to velmi čtivá knížka, která je dobře napsaná. Oceňuji opět různé technické detaily, tentokrát popisující jak by taková základna na Měsíci mohla být realizována. Knihu však neuvěřitelně sráží nespočet překlepů, špatných skloňování apod. Redakční práce na české verzi byla neuvěřitelně odfláknutá.
Ne, ne, ne a ne. Tohle prostě nešlo. Totálně špatná dystopie, kterou ještě sráží styl jakým je napsaná/přeložená (originál jsem nečetl takže hodnotím český překlad). Víc k tomu snad ani nejde dodat...
K téhle knize jsem se dostal skrze její audioverzi, kterou moje žena půjčila z knihovny. Na audioknihy nejsem, ale když jsem ji chvílemi zaslechl, rozhodl jsem se, že si ji přečtu, neboť mě zaujal příběh. Musím říct, že se jedná o velmi kvalitní knihu pro starší děti. Navíc vydání od Arga je velmi povedené a kniha je hezky ilustrovaná. K tomu mě čtení bavilo a to i přes fakt, že jsem dospělý čtenář. Za mě rozhodně 4 hvězdy.
Tohle byla moje první kniha od Palahniuka - čtená někdy v roce 2011 a pak ještě párkrát. Dopručil mi ji tehdy kamarád při debatě o zhovadilosti sekt. :-) Naprosto skvěle napsané autorovým typickým stylem (což jsem zjistil u dalších knih). Příběh dostatečně šílený a absurdní. Jednoznačně doporučuju. Při srovnání s ostatními jeho knihami, teré jsem četl později, je tohle pro mě jeho nejlepší kniha,
Moje několikátá Hetešovka. Mám pocit, že se autor docela opakuje, jako kdybych četl stále jeden typ knihy jen s upravenými detaily. Ale jako oddychovka je to dobrý kyberpunkový sci-fi nabitý akcí.
I když duchařině moc neholduji, tak v minulosti jsem četl od autorky sérii Huldar&Freyja a byl jsem spokojený. Teď, během čekání než na mě s novou knihou ze zmíněné série vyjde řada v knihovně, jsem se tedy rozhodl zkusit tuto duchařinu. Musím říct, že přes všechny blbosti (např. chování některých postav) mě příběh bavil a čtení jsem si užil. Atmosféru to má skvělou a knížka je tak dobře čtivá. Ovšem už se těším víc na klasickou scandi-krimi bez nadpřirozena :-)
Nebylo to tak dobré jako "V polévce Miso", ale i tak se mi kniha celkem líbila.
Naprosto neuvěřitelná kniha, až si člověk říká, že těch deset let autor vůbec přežil, nám představuje Egona Bondyho od jeho rozhodnutí stát se básníkem až do roku cca 57. Stoprocentní život v době perzekucí a vykonstruovaných procesů, pašování do a z Rakouska, milostné ztracení se u J. K. a další. Určitě stojí za přečtení.