michimuller komentáře u knih

Miniera a jeho ikonického Martina Servase mám už dlouho v TOP žebříčku. Kočky se s tímto bohužel srovnávat naprosto nedají. Povídky mi nesedly, nic tak výrazného, aby to utkvělo v paměti. Snad jen krutě pravdivý citát "Problém je v tom, že když děláte všechny ty věci pro to, abyste žili déle, ty roky navíc přijdou, až když jste staří." Knížku jsem si záměrně vybrala do letošní výzvy, protože téma knížka s barevnou ořízkou ve mě vzbuzovalo už předem kopřivku. Ale tahle kniha po vizuální stránce čistá povedená nádhera s krásnou barevnou ořízkou k tomu.

Moje první knížka letošní výzvy. Arseňjeva jsem kdysi strašně dávno objevila v knihovničce mého dědečka a přírodopisný cestopis putování nekonečnou Tajgou mě oslovilo už tehdy setkáním s majestátními tygry, které je v této oblasti prostě normální. Dnes jsem ocenila tenhle historický cestopis putování drsnou přírodou v audioknize, kterou doporučuji poslechnout. Myslím si, že cca 120let staré poslání, které z této knížky vyzařuje, v naší době nezapadne a dotkne se mnohých z nás. Survival s domorodým průvodcem Děrsou Uzala ukazuje prostý život bez příkras o životě tam, kde to není pro přežití lidského druhu moc příznivé. O zkušenostech a morálních zásadách člověka a charakteru nemluvě. Na své si přijdou biologové i zoologové nádherným květnatým popisem setkáním s kdejakým plevelem a havětí, které prostě musíte googlit, protože chcete do nádherné knížky proniknout ještě víc. Taktéž řeky, jezera a hory hledáte na mapách a nedokážete uvěřit jakým obrovským krajem se děj ubírá. Na konci knížky je slovníček pojmů u audioknihy bohužel musíte údaje, které Vás zajímají vystopovat raději na internetu. Líbilo by se mi, pokud by tento slovník pojmů někdo vytrhl a dal ho před první kapitolu. Doporučuji!

Tohle byl hodně dlouhý/krátký román. Po přečtení poslední stránky jsem si říkala, co to sakra bylo? Buď něco brilantního, co jsem asi všechno správně nepobrala, nebo autorka pod vlivem nějakých halucinogenních houbiček? Ovšem, číst třetí díl jako první, je moje blbost. Zaujala mě obálka a nějak jsem vůbec netušila, do čeho se pouštím. Autorčin rafinovaný styl vyprávění mě jednoduše dostal a jdu hned lovit první díl. Už dlouho se mi nestalo, že by mi tolik obyčejných románových postav přišlo, tak neuvěřitelně blízkých. Super napsané, neuvěřitelné propojení magického světa s realitou.

Darcy Coates po česku, ale protože mám tématiku strašidelných domečků díky této autorce v oblibě, přečetla jsem i naši Meluzínu. Původně jsem měla v knihovně políčeno na jinou knihu autorky Balada pro Emily, která ovšem byla půjčená. Nechala jsem se nachytat na marketingovou návnadu na mrazivý thriller... snad jen kdybych knížku odložila do mrazničky. Horor to také tak úplně nebyl, na můj vkus hodně průhledné, ale nelogické a detektivka už vůbec ne. Možná trochu fantasy s historickým kořínkem pro jinou zájmovou a věkovou kategorii. Ovšem pěkně se to četlo a děj měl spád. Nedovedla jsem si představit, že by se příběh mohl odehrát v naší krajině. Hvězdička navíc za krásné ilustrace.

Psychologicky naprostá bomba, pomalý plíživý rozklad osobnosti stárnoucí učitelky. I když podle náznaků, ona musela být psychopatka už v mladém věku. Audiokniha v hlavní roli psychopatky Zuzana Slavíková, to mluví samo za sebe, po každé kapitole jsem čekala ikonické "nejslabší máte padáka" výběr této interpretky byl zásah na komoru. Jedna hvězdička mínus za rozuzlení a konec, nepravděpodobné...nedokombinované, prostě mi to tam nesedlo. Škoda, možná stačilo utnout dřív, nebo naopak pár stránek přidat.

Bystroušku jsem si vybrala jako poslední knížku do letošní Výzvy. Knížka poprvé vydaná v roce 1920, kdy se narodil můj děda, byla opravdu archaická.. Kdysi jsem ji četla jako malá holka, dítko školou povinné a už tehdy mi zůstala v hlavě. Vyvádění lotrovin malého zvířátka se mi líbilo tehdy i vlastně i dnes, i když dnes už jsem se na příběh dívala s odstupem a jinýma očima. Ten příběh vyprávěný před 100 lety vyznívá po těch letech prostě jinak, víc pohádkověji. Dle mého názoru i dnešní době může Bystrouška oslovit široký okruh lidí. V Lošticích, místech kde se příběh kdysi odehrál, se můžou návštěvníci projít naučnou stezkou Lišky Bystroušky cca 20km.

Upírských románů mám načteno z mládí docela dost a říkala jsem si, že už jsem z této tématiky vyrostla, ale tohle byla fakt úžasně napsaná knížka. Pan Martin si umí hrát se slovíčky. Pustila jsem se do knížky díky "Srdci Temnoty" a maximálně si to užila. Joshua York a Damon Julian se mi docela dlouho pletli, obě hlavní postavy s podobným jménem, to mi celkem vadilo, kterej je kterej, ale skvělé popisy krajiny, řeky a samozřejmě parníků to bohatě vyvážily. Tahle knížka mi zůstane v povědomí na dlouho, Sen Ockerwee mě dostal náhrobním kamenem s vytesanými parníky.

Slepé cesty jsem na svůj vkus četla docela dlouho. Ono toho politického pletichaření tam bylo až moc. Postava Anežky byla bomba, na facku, to před autorkou klobouk dolů, její styl psaní mi 100% sedí a líbí se mi její květnaté popisy čehokoliv. Tohle byl mysteriozní mišmaš v americkém stylu z našeho českého rybníčku. Proč ne? Na film bych se určitě nedívala, ale tenhle King po "česku" se literárně určitě povedl. S trilogií Šepot Vítr a Sekery to srovnávat je holý nesmysl, prostě jen takový apokalyptický pokus na 400 stranách.

Thrillery od Shari mají obecně punc čtivosti od začátku do konce. Zároveň tak nesympatické postavy snad v žádné knížce jiného autora nenajdete. Těžko jsem mohla uvěřit, že jedna z hlavních postav 9letá Avery je opravdu jen malá holčička. Ta malá potvora musela mít aspoň 15let, nedovedu si představit, že takový malý špunt mohl mít tak dokonale propracované chování manipulátora. V každém případě, tahle knížka mi zůstane v povědomí hodně dlouho

Půjdu proti proudu slabých hodnocení a dám šmírákovi 4 hvězdy. Styl psaní Kristýny Trpkové je skvělý, což už ukázala v jiných dílech . Průser této knihy je dle mého nešťastné zařazení mezi detektivky a krimi, protože po šmírákovi automaticky sáhne čtenář tohoto žánru a ten si troufnu říct je sakra náročný a zmlsaný a chudák se v této knížce nemá absolutně čeho chytit. A pak narazí ještě na poesii, která ho spíš vytáčí do běla, než aby sledoval stopy a pátral po padouchovi. Já klidně sáhnu po další autorčině knížce a budu se těšit na echt krimi z českých luhů a hájů, věřím, že brzy něco zase napíše.

Slečna Lůca je zajímavá svérázná osobnost s cílovým okruhem fanoušků naprosto jiné generace. Její přechod Pacifické hřebenovky se mi velice líbil, ikdyž jsem ho četla na blogu. Mladinký žabec s příjemným vyjadřováním s humorem tak akorát a moc mě zaujalo jak se dokáže poprat se sebeprezentací na besedách, kde promítá fantastické amatérské fotky. Klobouk dolů. Jako každý jiný podnikatel se snaží vytěžit z příležitosti maximum. Za marketing tedy 10* Stezku Českem, ale už píše mladá 33 letá dáma, no a to už je literární experimentální pokus. Každý kdo psal na vysoké škole diplomky ví, kolik je do textu nutné vaty, aby to prošlo. Psát formou deníku, den po dni, no tak to chce hodně přemýšlet a hodně odvahy, nahrávat postřehy na diktafon... pak se člověk nestačí divit, co z něj leze za moudra - tvrdej chlebík novinařiny. Stezka Českem pojata pouze emočně, fotky cílené na pubertální generaci, popisy trasy vlastně žádné. Jako pan kytkolog, kterého zmiňuje, ani já jsem si v knížce nenašla to své. Cestopis by měl být více o mapách. Jako turista, co hodí batoh na záda bych neměla moc chuti nikam vyrazit, bála bych se asfaltu, komárů a krpálů... Já si celou dobu říkala, vyrazit s takovým nádherným psem, jak to ta holka zvládá? No to jsem se tu zrovna nikde nedočetla. ..Díky humorným vsuvkám jsem dočetla do konce, ale vracet se ke knížce nebudu. Zkusím jiného autora k této tématice.

Můj druhý Nesser, ale zřejmě i poslední. Tohle rozhodně nebyla detektivka a už vůbec ne severská, i když byla ze Švédska. Nezachránil to ani sympatický komisař Barbarotti, jehož nekonečné přetahování s Bohem jsi/nejsi mě vážně bavilo. Tohle není můj šálek kávy.

Každý, kdo si dá tu práci shromáždit takové kvantum dat a poskládat z toho knihu, která je určena laické veřejnosti si zaslouží poklonu a obrovský dík. Je naprosto nepodstatné kolik "nových" příspěvků k této tématice někde vyšťoural, kolik jich je opravdu zatím nepublikovaných, nebo kolik jich je za těch 66 let omílaných pořád dokola. V každém případě tématika Djatlova je pořád ještě živá. Možná proto, že je to nazývané záhadou to má potenciál růstu divokých hypotéz co se tenkrát mohlo stát. Pokud by v dnešní době někdo na vysokých místech opravdu chtěl znát odpověď, tak už ji zná. Bylo by ale zapotřebí vymést kostlivce ze skříně a uklidit neuvěřitelný bordel, který se během vyšetřování nahromadil, poztrácel, ukradnul a podobně. Ale to už by potom ztratilo ono záhadné kouzlo. Djatlov byl 23 letý kluk s partou podobně starých kamarádů, proč s nimi na poslední chvíli odjel i téměř 40 letý chlápek, kterého nikdo neznal? Já jsem si obě knížky užila. Malinkaté černobílé fotky byly v knížce spíš mínusem.

Pod Největšími záhadami zločinu jsem si představovala bohužel něco malinko jiného. Historická sonda do prvorepublikové kriminalistiky pro mě byla jednoduše náročná. Reportážní styl pana Klímy mi tentokrát úplně nesednul, ikdyž audiokniha pana Stránského byla fakt precizně odvedená práce. Hodnocení 3 hvězdy možná je to tím, že jsem v poslední době četla více knih zaměřených na fakta versus hypotézy, tak to chtělo spíše změnu žánru. Moje chyba...

Na Tři sekery jsem se hodně těšila, dokonce tak moc, že jsem si knížku koupila, ikdyž se snažím dávat přednost ebookům a audioknihám. Styl autorky paní Surmanové je výjimečný. V dnešní uspěchané době konečně někdo, kdo si umí hrát s písmenky a nepoužívá výhradně věty holé. Místy pohádkové motivy s přilepeným bodlákem zjemňovaly docela drsný život na Chlumu. To že autorka pokorně obdivuje S. Kinga a umí jeho nápady začlenit do své tvorby je bonus navíc. Já jsem si knížku vychutnala a děkuji, budu se těšit na další.

Pana Bryndzu můžu i bez halušek! Rozloučení s kanibalem od devíti jilmů jsem ale nečekala. Snad to nebylo poslední dílo z této série, to by zamrzelo. Bavila mě zvláštní linka vývoje vztahu syna a otce, tématika, co se v detektivkách moc neprobírá. Troufám si říct, že každý jiný autor by to zametl pod koberec. Závěr patří Mistrům a to pan Brynza určitě je, protože najít x let schovanou mrtvolu na tak originálním místě jsem nečekala. Audiokniha s hlasem pana Stránského jednoduše skvělá.

Audiokniha naprosto super načtená, pan Preiss umí. A pan autor Goffa v současné době nejlepší a nejdravější štika v rybníčku českých detektivek. Pro mě série s Markem Terencem Vrázem o malinko sympatičtější a zajímavější. Doporučuji. Sáhnout po knížce pana Goffy není nikdy ztráta času.

Anarchie.. dočteno jen pro splnění čtenářské výzvy. To nejzajímavější z knihy byla nádherná obálka.

Tak to byl čistokrevnej horor, přečíst to až do konce! Nejsem povídkový typ, ale toto bylo utrpení na 128 stranách. Jestli se autorka opravdu živí psaním knih, klobouk dolů, že to někdo vydá. Od odpadu se to liší pouze opravdu povedenou obálkou. Dialogy na úrovni retardů...fakt škoda času!

Hysterka a psychopat aneb dva pitomci v lese! Do nádherné přírody zasazený mrazivý příběh dvou nesympatických postav. Co dělá na vysokohorském treku městská fiflena? Kňourá ... hodně neuvěřitelný příběh, ovšem na druhou stranu skvěle napsaný a s precizně budovanou atmosférou. Víkendovka. Chvilkama mi to dokonce připomínalo Karikův styl. Tohle vlastně není vůbec špatná knížka, jak by se z komentářů mohlo zdát. Jednu hvězdu dolů za zbytečný sex 100x jinak a za naprosto ulítlé chování vlka, stačilo na konci napsat, že to byl zatoulaný pes z nějaké samoty a bylo by to o level nahoru.