mgeisselreiter komentáře u knih

Moc zajímavé, moc pěkně napsané, inteligentní. Víc takových sond do života různých společenských vrstev a to i v současnosti. Nemám prakticky co vytknout a dávám plný počet 5*, 28. 1. 2024.

3 28.01.2024

Autorova prvotina se liší od pozdějších vyzrálejších děl, občas je to i trochu nudné, sem tam trochu vycpané vatou, ale místy i poutavé. Čte se to dobře a na druhou stranu Simmel napsal román ve svých 24 letech - klobouk dolů. 60-70%, 26. 1. 2024.

2 26.01.2024

Mé první setkání s Cunninghamem a myslím, že nebude poslední. První příběh se mi popravdě moc nelíbil, ale příčinou byl spíš děj, než jeho podání - 60%. Druhý příběh ne hned, ale po rozjetí byl zajímavý a poutavý jako správná detektivka - 75%. Poslední příběh začíná hodně podivně (opět se mi nelíbí), ale zase jako u prostředního se rozjede do moc pěkného čtivého vyprávění - 75%. Ovšem asi půjdu proti proudu a proti samotné logice výstavby díla, ale přiznám se, že poezii pramálo rozumím a tak mi tam přišla zbytečná, nadbytečná a šlo by to i bez ní, aniž by kniha (v mých očích) nějak utrpěla. Celkově se přikloním ke 4*, 22. 1. 2024.

2 22.01.2024

Tak tato detektivka u mě patří mezi autorovy Nej. Čte se jako obvykle skoro jedním dechem, ale i když zápletka není složitá, má spoustu zajímavých zvratů a obratů. Je tam sice něco málo detailů, které nejsou zcela dořešeny, ale nic není dokonalé, že? A já je autorovi odpouštím a dávám 5*, 20. 1. 2024.

1 20.01.2024

Dobrodružné, poučné, zajímavé. Zážitky z Ruska - nádherný cestopis s příchutí stalinismu, kdy Maclean ještě jako mladík ukazuje, co v něm je. Je to všestranně nadaný nadčlověk, což dokazuje i v dalších částech knihy. Vyprávění z Afriky je skoro veselé válečné dobrodružství. Nejdelší a nejpodrobnější poslední část dává čtenáři pochopit, jaká byla historie Jugoslávie a jejích národů, jak probíhala 2. světová válka v této zemi, proč Tito se svými partyzány měl takový vliv atd. I když kniha vznikla v roce 1949, je stále zajímavá a aktuální a to nejen jako historický dokument. Plný počet hvězd si u mě zaslouží, 20. 1. 2024.

3 20.01.2024

Jak už jsem napsal u jiného autorova románu, Styron není pro každého. Jeho styl psaní vyžaduje pozornost, soustředěnou četbu, děj nespěchá. Někdy to sedne, někdy ne. A v případě této knihy mi to úplně nesedlo. Pasáží čtivých, záživných zde moc není, převládají hloubavější části s mnoha citacemi z bible. Cílem jistě nebylo napsat strhující dramatický román, ale výsledek až na to, že přináší obraz soužití bělochů s černochy ve Virgínii na počátku 19. století, je spíš průměrný. 50-75%, 14. 1. 2024.

14.01.2024

(SPOILER) Jádro věci - Greene nás vtáhne do horké, dusné i vlhké Afriky tak, že to přímo cítíme. Podává obraz koloniální doby během 2. světové války a opět jsem vtažen do středu dění. K tomu patří také intriky, podvody, manipulace a ty zase Greene mistrně vystihuje. Vše prostupuje katolická víra se vším, co k ní patří - hříchy, pokání, vykoupení, nebo taky ne! A mimo to jde o román, který se výborně čte. To je na plný počet hvězd, 8. 1. 2024.

Konec dobrodružství - Greene umísťuje děj do Londýna v období konce a po konci 2. světové války. V románu jsou cítit dvě silné a zároveň i provázané linie - milenecká a náboženská. Ta milenecká je dobře a zajímavě vystavěná. Je z ní patrné, že nikdy druhé lidi zcela nepoznáme, vždyť často ani oni sebe neznají. Je zároveň kruté, když člověk pozná svůj kardinální omyl a i když se zdá možná cesta k nápravě, i ta selže. Moc pěkný kontrast, jak vidí svou milovanou Bendrix a jak se pak ona odhaluje prostřednictvím svého deníku. Ale ani to odhalení není úplné, jelikož záznamy neobsahují vše. Druhá náboženská linie je především o víře a nevíře. Na můj vkus je této linii věnován až moc velký prostor a rozhodně mě tak nebavila a nezaujala jako ta linie milostně psychologická. 70-80%, 11. 1. 2024 a celkově oba romány hodně nadprůměrné 4*.

1 08.01.2024

(SPOILER) Kniha, která se nedá jen tak "zhltnout", je třeba ji číst a přemýšlet u ní. Děj je něco na způsob, jak se několik různých příběhů postupně spojí a prolnou, ale jaksi jsem tušil (a nemýlil se), že bude chybět nějaké jasné, čitelné vyvrcholení a rozuzlení. Z tohoto důvodu jsem trochu zklamaný. Ostatně v doslovu Hany Ulmanové se píše: "Třebaže se v průběhu vyprávění odlupují vrstvy lží a předsudků a částečně se odhaluje pravda, autorka nám odmítá sdělit podstatné informace o postavách a příčinách jejich trápení."
Jedná se rozhodně o zajímavý a nevšední román, ale mně prostě úplně nesedlo rozuzlení, zakončení. 70-75%, 7. 1. 2024.

07.01.2024

Kniha se výborně čte, má spád a jen to odsýpá. Bohužel mám pár výtek. Ten spád a rychlost je až překotná, takže postrádám mnoho detailů. Téměř vše se zdá jako "brnkačka", prostě skoro každou osmitisícovku autor skoro vyběhl a ani se nezadýchal. A navíc ještě zachraňoval odpadlé horolezce. Nimsdai sám sebe líčí jako téměř geniálního muže, rozhodně to často působí jako hodně neuvěřitelně, jistá skromnost by neuškodila. Taky se mi nelíbilo, jak autor chlastá, kouří, flámuje až do rána (a pak zleze další vrchol).
Každá kniha se dá napsat vždy různými způsoby. Této verzi dávám 85%, ale mohlo to být klidně i 100%, kdyby... Každopádně i přes mé výtky jde o výbornou knihu, kterou mohu doporučit a trochu mě udivuje nízké hodnocení a zatím jen 16 hodnocení a 1 komentář. 4. 1. 2024.

2 04.01.2024

(SPOILER) Kniha, která není jen o Krieglovi, ale je vlastně historií 20. století hlavně v naší zemi. Autor se snaží podat o Krieglovi co nejpodrobnější a nejobjektivnější obraz a na knize je to znát. Groman dle svého vyjádření sbíral materiály průběžně 20 let, studoval nejen české, ale i ruské a ukrajinské archivy, vedl rozhovory se spoustou lidí. Ač byl Kriegel celoživotním komunistou, je (alespoň pro mě) velmi užitečné se s jeho životem, jeho postoji a jeho dozráváním, i když ne procitnutím, seznámit. Kniha přináší mimo jiné obraz poválečného převratu v roce 1948, procesy 50. let, dost podrobný vývoj v roce 1968 a končí normalizací, ke které patří agenti, sledovačky, provokace, Charta 77 apod. Nutno dodat, že kniha je i přes náročnější obsah čtivá a přehledná. Knize je těžko co vytknout, ať už obsahově, tak po stránce provedení (objevil jsem jen 2 tiskové chyby). Knihu mohu doporučit všem zvídavým čtenářům, ať už mladým, tak i starým. Plných 5*, 31. 12. 2023.

4 31.12.2023

Povedená povídka, kde nechybí záhada a nadpřirozeno. Poutavě a pěkně napsáno, a tak nevidím důvod nedat 5*, 29. 12. 2023.

4 29.12.2023

Tato kniha, ostatně jako snad všechny od Simmela, se výborně čte, autorův styl psaní má spád, je poutavý, nutí číst dál a dál. Děj samotný není špatný, ale má své drobné mouchy, které odpouštím. 80%, 28. 12. 2023.

1 29.12.2023

Nezáživná, místy dost těžko čitelná kniha ženy, která se snaží být spisovatelkou (absolvovala kurzy tvůrčího psaní a také je vyučuje), ale dle mého názoru jí to moc nejde. Děj by mohl být snad i zajímavější, kdyby byl podán "normálnější, stravitelnější" formou. Navíc mi přijde, že je to takové žena ženám, román pro ženy, trochu i růžová knihovna. Prokousal jsem se tím, nevzdal to ale se zatnutými zuby. 40-50%, 27. 12. 2023.

28.12.2023

Bill Bryson jako vždy přináší zábavné i poučné čtení prokládané mnoha zajímanostmi, drby a perlami. Kniha se čte výborně a rozhodně nejde (jen) o to, co slibuje podtitul "Domov, Domácnost, Dějiny architektury", ale dozvídáme se mnoho zajímavého o lidských dějinách obecně. Míň než plných 5 hvězd prostě dát nejde. 26. 12. 2023.

1 26.12.2023

První povídková sbírka Murakamiho u nás vydaná ve mně zanechala příjemný dojem. Autor se drží svého čtivého, zajímavého stylu, co se dobře čte, i když nemohu říct, že by byl v povídkách mistrem. Prostě pohodové čtení. 75%, 22. 12. 2023.

2 22.12.2023

Chtěl jsem si něco přečíst od Faulknera a sáhl po této knize. Ale to se nedá číst! Hned první strana - první 2 věty na téměř celou stranu. Jak jednu větu dočtu, nevím, co jsem četl. Zkouším to znovu, soustředím se, ale pořád mám problém pochopit, o co jde. Autorovo vyprávění je možná umělecké, ale normálním čtenářem nestravitelné. Za první večer jsem se dostal na str. 62 a dal tomu ještě šanci. Ale druhý večer jsem se dostal na stranu 70 a vůbec jsem nevěděl, co jsem četl. Naznal jsem, že je to pro mě zbytečná ztráta času. Faulknera už nikdy. Kdybych měl hodnotit (což tentokrát neudělám, jelikož jsem nezvládl ani 1/4 díla), dal bych tak 10%. 20. 12. 2023.

Chase opět nezklamal. Čtivé, napínavé, jen mě tentokrát až moc štvali ti blbci, co to kazili. 75%, 18. 12. 2023.

1 18.12.2023

Tato divadelní hra se tak trochu vymyká - je podle skutečných událostí a autor v písemné podobě obohacuje diváka o informace ze "zákulisí", což v samotné hře na prknech moc nejde. Příběh je to vyhrocený, jak tak bývá skoro vždy u soudních dramat (nehledě na to, že jde o rok 1692 a s moderním soudnictvím nemá mnoho společného), "otevírá se mi kudla v kapse", emočně to ve mě vře. Moc dobře zpracované. Dám plných 5*, 17. 12. 2023.

4 17.12.2023

Dlouho jsem chtěl zkusit nějakou knihu Fitzgeralda a nakonec sáhl po Gatsbym (snad že jsem již viděl zfilmované). Obával jsem se, že to bude buď moc umělecké a těžko čitelné, nebo prostě nějaké neobvyklé. A on je to celkem normální příběh, navíc dost krátký. Je to poměrně čtivé, ale nijak mě to neoslnilo. Ono ani to prostředí není zrovna to, co vyhledávám. Čekal jsem možná větší propracovanost (a větší délku). 70% a 4*, 16. 12. 2023.

5 16.12.2023

Málokdo z těch stovek komentářů vyjadřuje pocit jako mám já a já zase nechápu, jak je možné, že tolik čtenářů tato slátanina tak nadchla. Léta jsem si netroufal na knihu od Umberta Eca, přestože výtečné filmové zpracování vybízelo k četbě. Film u mě uspěl jednak výbornou režií a jednak "překladem" pro normálního člověka, protože to, co Eco napsal, není čitelné. Ono si totiž stačí přečíst na záložce medailonek autora: významný italský filozof, estetik, literární vědec, sémiolog a romanopisec. To vypovídá vše - profese spisovatel je až na posledním místě. On to totiž není spisovatel, on psát neumí.
Ke knize - prokousal jsem se přes 4 kapitoly až ke straně 74 a četbu vzdal. Prakticky jsem nevěděl, která bije. Přešel jsem na konec knihy, kde jsou Poznámky ke knize od autora - ani to nemělo smysl číst. Přečetl jsem už dost knih (a ne jen lehké čtení "na dovolenou"), ale tahle patří k tomu nejméně stravitelnému. Z mého pohledu hodnotím jak odpad. 14. 12. 2023.