mgeisselreiter komentáře u knih

Jedná se o typický průvodce od Rough Guides, takže znalý čtenář / cestovatel asi ví, co očekávat. Přehledné, na začátku kapitoly vždy shrnutí, vypíchnutí toho nejzajímavějšího, dobře se v knize orientuje. Kvalitní provedení (odolné pro cestovatele, ale hmotnost dost velká, barevné fotky, plánky a mapky). Tyto průvode jsou určeny hlavně pro individuální cestovatele, ale samozřejmě jsou užitečné pro každého.
Bohužel (nejen) tento průvodce oplývá i hodně nedostatky. V textu je neskutečné množství chyb (v USA Západ asi o něco méně než v USA Východ). Jota dělá téměř bezchybné krásné knihy (edice Cestopisy, Opravdové příběhy), ale toto je opravdu ostuda.
V textu nejsou uvedeny odkazy na mapky a na fotky a na mapkách není legenda k zajímavým místům, jen na jídlo, ubytování, pití a noční život.
Co mě ke konci už opravdu vytáčelo, byly samé superlativy. Téměř na každé stránce (a někdy i vícekrát) je něco největší, fascinující, jedno z nejlepších, první na světě apod.
Hodně často upozorňují na silnou komunitu lesbiček a gayů, často to vypadá, že USA snad mají 50% obyvatelstva LGBT.
Kniha je psána s lehce levicovým nádechem (to nemusí být nedostatek, je to individuální).
U měst chybí údaj o počtu obyvatel.
Chybí údaje o počasí v jednotlivých státech / oblastech a informace, kdy je za správná doba pro cestování, k návštěvě.

Tato kniha je druhý díl, první je USA východ. Podle toho, kam budete cestovat, můžete vystačit s jedním dílem nebo budete potřebovat oba. Začátek i konec knih je naprosto stejný (úvod, základní informace - 56 stran, souvislosti, poznámky - 35 stran).

Na rozdíl od USA Východ, kde jsou měřítka v mílích nebo yardech, zde jsou v km nebo metrech, ale např. na str. 222 je v mílích.

I přes množství vyjmenovaných nedostatků se jedná o nepostradatelného průvodce pro individuální cestovatele (pokud nesáhnou po asi ještě lepším od Lonely Planet). 75%, 30. 12. 2019.

1 30.12.2019

Další kniha Leoše Šimánka mě opět nezklamala. Jednoduché, čtivé, zábavné vyprávění doplněné spoustou krásných fotek. Autor je dobrodruh, ale nadmíru zkušený, takže si může dovolit cestovat i s tříletou dcerou. Devíti či desítiletý Jakub tak s jeho pomocí zvládne vylézt i na Mount Shasta, což vyžaduje horolezeckou výzbroj a zkušenosti! Neuvěřitelné je v případě Leoše skutečné. 85%, 29. 12. 2019.

2 29.12.2019

Kniha je částečným autobiografickým vyprávěním muže, jak prožívá svou lásku. Nečekejte žádnou velkou romantiku, ale spíš líčení těžkostí a problémů, které láska přináší. Autor umí vyprávět a psát čtivě a přesvědčivě. Román je také obrazem Švédské společnosti let 1897 až 1911. Některým čtenářům toto může trochu vadit, neboť hodně toho je nám Čechům vzdálené, cizí, nic neříkající. Mně to naopak přišlo zajímavé, kdy příběh je ještě více skutečný. Hlavní hrdina působí jako novinář, takže jeho práce se v díle také odráží. 75-80%, 26. 12. 2019.

1 27.12.2019

Josef Aul líčí v knize vydané roku 1947 své zážitky z období 1914-1920. Po úvodu, kde bezmezně obdivuje kulturu středního východu, přichází seznámení s tím, jak narukoval v roce 1914 do války a jak byl zajat v Rusku. Následuje v podstatě deník, jak se mu podařilo dostat se v roce 1920 přes Afganistan do Indie. Toto líčení je tak podrobné, až je nudné a ubíjející. Denní posuny karavany, popis místa apod., navíc neustále prokládáno cizími slovy (mnohdy s významem v závorce, ne vždy). Současný čtenář nemá šanci se orientovat v místopise, kde se autor zrovna nacházel (pojmenovává kdejakou vesnici, ale i města jsou nic neříkající). Jakmile se dostane do Indie, je konec. Chybí spousta údajů, které by čtenář uvítal, např. jak Aul nabyl majetku a peněz, aby mohl platit daně, jídlo, sluhu, ubytování?
Hlavní, co jsem si z četby odnesl, je informace, že Afgánci byli, jsou a asi i budou barbarským národem. Jak autor píše v závěru: "V Afganistanu žije bojovný, neklidný, surový, krvežíznivý, hrubý a chudý lid, toužící po moci a svobodě a obětující vše, aby jí dosáhl."
Absolutně jsem nepochopil výše zmíněný úvod, když následně Aul líčí nejen Afgánce, ale i ostatní národy střední Asie v úplně opačném světle. 60%, 23. 12. 2019.

1 23.12.2019

Pěkný příběh, milostný, ale i trochu hloubavý, filozofický. Kniha má 3 části, kdy ta poslední už se mi tolik nelíbila. Doslov je zajímavý. 70-75%, 20. 12. 2019.

1 20.12.2019

Jedná se o typický průvodce od Rough Guides, takže znalý čtenář / cestovatel asi ví, co očekávat. Přehledné, na začátku kapitoly vždy shrnutí, vypíchnutí toho nejzajímavějšího, dobře se v knize orientuje. Kvalitní provedení (odolné pro cestovatele, ale hmotnost dost velká, barevné fotky, plánky a mapky). Tyto průvode jsou určeny hlavně pro individuální cestovatele, ale samozřejmě jsou užitečné pro každého.
Bohužel (nejen) tento průvodce oplývá i hodně nedostatky. V textu je neskutečné množství chyb. Jota dělá téměř bezchybné krásné knihy (edice Cestopisy, Opravdové příběhy), ale toto je opravdu ostuda. Dokonce je v knize nepřeložený odstavec (str. 406) se záhlavím: "The sporting life / opomenul jsem vyseparovat k překladu".
V textu nejsou uvedeny odkazy na mapky a na fotky a na mapkách není legenda k zajímavým místům, jen na jídlo, ubytování, pití a noční život.
Co mě ke konci už opravdu vytáčelo, byly samé superlativy. Téměř na každé stránce (a někdy i vícekrát) je něco největší, fascinující, jedno z nejlepších, první na světě apod.
Hodně často upozorňují na silnou komunitu lesbiček a gayů, často to vypadá, že USA snad mají 50% obyvatelstva LGBT.
Kniha je psána s lehce levicovým nádechem (to nemusí být nedostatek, je to individuální).
U měst chybí údaj o počtu obyvatel.
Chybí údaje o počasí v jednotlivých státech / oblastech a informace, kdy je za správná doba pro cestování, k návštěvě.

Tato kniha je první díl, druhý je USA západ. Podle toho, kam budete cestovat, můžete vystačit s jedním dílem nebo budete potřebovat oba. Začátek i konec knih je naprosto stejný (úvod, základní informace - 56 stran, souvislosti, poznámky - 35 stran).

V knize USA Východ jsou měřítka v mílích nebo yardech, ovšem v USA západ jsou v km nebo metrech (ne vždy).

I přes množství vyjmenovaných nedostatků se jedná o nepostradatelného průvodce pro individuální cestovatele (pokud nesáhnou po asi ještě lepším od Lonely Planet). 75%, 19. 12. 2019.

1 19.12.2019

Kniha s názvem Kukuczka není jen o slavném polském horolezci, ale především je zasazena do souvislostí. Popisuje Kukuczkovy začátky, později dobývání všech osmitisícovek, soupeření s Messnerem, počáteční problémy s financováním expedic a vůbec s možností výjezdu za hranice. Neopomíná připomenout tragické události. Věnuje se rodinným vztahům a problémům, pro české čtenáře je blízké i popisování neutěšené situace v socialistickém Polsku (nedostatek potravin apod.). Vzhledem k ne příliš velkému rozsahu na to, co vše popisují, jsou autoři poměrně struční, ale o to více je hutný text poutavý a svižný.
Jota přináší krásně provedenou knihu na křídovém papíře s množstvím barevných fotek a minimem chyb (všiml jsem si dvou). Pro mě jedna z nejlepších knih na dané téma. 85%, 18. 12. 2019.

2 18.12.2019

Obsáhlá předmluva Milana Lukeše nás seznamuje s životem a dílem O'Neilla. Následuje samotná hra, která je dle mého názoru až příliš dlouhá a stává se tak, že narážím na hluché a ne tak působivé pasáže. Hlavní linie je ale jasná, je dobře dramaticky podaná. Dokážu pochopit, že kritiky a odbornou veřejností je hra velmi dobře ceněná, k tomu též jistě dopomáhá hodně citátů a veršů světových básníků. Přemýšlím, že v divadle by to vyznělo asi hodně podobně jako v této textové podobě a to by mě uspokojilo sotva nad 70%. 15. 12. 2019.

15.12.2019

Hned mě zaujal autorův netradiční styl vyprávění, který přináší cestopis jako literární dílo. Bohužel se ale později ukázalo, že pokud Hakon Mielche zrovna nepopisuje něco obzvlášť zajímavého, přestávám vnímat, co čtu, mé myšlenky se nedokážou soustředit na děj.
Kniha přináší mnoho zajímavého o Brazílii a životě v této zemi, a to i z dnešního pohledu, i když jde o (z pohledu cestopisu) dávnou historii. Velmi milé jsou autorovy perokresby, které dokreslují a oživují děj na každé stránce. Nechybí ani 30 černobílých fotografií.
Kniha mě zaujala, ale díky slabším místům jí dám při 70% jen 3*. 13. 12. 2019.

1 13.12.2019

Vlčák Kazan:
Podobně jako London v Bílém tesákovi dokázal i zde autor moc pěkně vystihnout "myšlení" zvířat a krásně je přenést do knihy. I když to nepůsobí jako plagiát, v mnohém se podobá Bílému tesákovi. London ale dokázal psát víc poutavě. Román je moc pěkný, 85%, 2. 12. 2019.

Barí, syn Kazanův:
Zdařilé pokračování Kazana, které ale už trochu vázne. Není to tak poutavé čtení, často jsem se přistihl, že čtu a nedokáži vnímat text. 75%, 8. 12. 2019.

5 02.12.2019

Není to ani thriller, ani pořádná "klasická" detektivka, na což jsem byl nalákán. Je to rozvláčné, chvílemi autor snad zapomíná na hlavní linii a věnuje se tlachání, které by tam vůbec být nemuselo. Samotnému příběhu chybí solidní nápad, děj obsahuje jednak díry, jednak naivní situace, které působí občas až hodně brakově. Celá kniha je prodchnuta sprosťárnami hrubého zrna, které by tam vůbec být nemusely a i tak by román neztrácel na autentičnosti (možná je to jen nevhodné výrazivo překladatele).
Knihu nemohu doporučit, takže pokud máte co jiného číst, o nic nepřijdete. 55%, 30. 11. 2019.

1 30.11.2019

Neuvěřitelná kniha, kterou jsem si poslechl naživo na divadelním představení J. Duška. Obsah je skutečně nadčasový, předběhl svou dobu. Je to kritika lidské společnosti, která se žene pořád vpřed, dál a rychleji a vlastně ani možná neví, proč. Je to zároveň poezie a oslava přírody, venkova.
Knize bych dal asi 100%, ale od divadla jsem čekal něco jiného než dramatizaci knihy. Představení je zajímavé, dá se říct praštěné, ujeté, tedy mnohým lidem nesedne. Viděno 28. 11. 2019.

2 29.11.2019

Čepkovi se podařilo v tomto svým způsobem unikátním díle perfektně zachytit období let 1974-1994 v naší republice. Hned úvodní část líčící naprosto autenticky základní vojenskou službu musí dostat každého čtenáře. Kniha si jistě najde mnoho příznivců nejen dnešních padesátníků a šedesátníků, kterým nastavuje zrcadlo doby. Sametové iluze se čtou téměř jedním dechem, přispívá k tomu i zajímavé členění knihy, kdy autor rozehrává mnoho příběhů, které se postupně prolínají a spojují.
Krátký, leč cenný a velmi dobře shrnující je doslov Zdenka Heřmana. Z něho si dovolím jednu citaci: "...autorova tvorba není zatížena žádnou stylizací, manýrou či jazykovými kudrlinkami a že autor vypráví jednoduše, spoléhá na sílu příběhu a čtenářův prožitek nechává přijít jakoby mimochodem."
Čtenářům, kteří (jako já) za chvíli nevědí, co četli na začátku knihy, poporučuji přečíst na 2 až 3 zátahy. Vůbec jsem se takto neztrácel a to i díky tomu, že autor dokázal vždy v ději navázat, připomenout.
Za mě 100% a 5*, 26. 11. 2019.

7 26.11.2019

Autor si drží svůj standard poutavého a zajímavého vyprávění, které doplňuje množstvím velmi pěkných fotografií. S věkem autora a také proto, že cestuje s dětmi, ubývá opravdu dobrodružných zážitků, ale i ty se najdou. Kniha je jako obvykle výborně provedená na křídovém papíře (jen v textu unikly asi 2 chybky).
Dle indicií v knize proběhla výprava pravděpodobně v roce 2003 nebo 2004 (ještě před výpravou do Austrálie, o níž kniha vyšla dříve - v roce 2018) během 3 měsíců (červen až srpen). Netradičně tedy v době, kdy na Novém Zélandu není turistická sezóna a je tam zimní období. Naštěstí jim počasí obvykle přálo a když ne, tak to bylo aspoň to pravé dobrodružství. 80%, 24. 11. 2019.

2 24.11.2019

Mírně nevyvážená kniha, ale rozhodně zajímavá a poutavá. Některé části, které by mohly být zcela realistické, jsou zbytečně přehnané (pobyt na farmě...). Pasáže sci-fi dle mého názoru autor zbytečně "vědecky" vysvětluje, fungovalo by to úplně stejně i bez "vědeckého" základu. Samotná nosná myšlenka není sice nijak originální, ale její zpracování je dobré a zajímavé. Přes tyto výtky četby nelituji a možná autora ještě někdy zkusím. 75%, 24. 11. 2019.

4 24.11.2019

Kniha, která mi dělá radost, která mě těší. Srší z ní taková upřímnost, přirozenost, nehraje si na nic, je svá. Je to takový poctivý cestopis, ale zároveň to ani není tak moc cestopis. Kniha mě pohltila, a to se nestává příliš často. Je čtivá, v mnohém zajímavá. Díky nakladatelství JOTA se k vám dostane neodfláknutá kniha, dobře provedená, doplněná spoustou fotografií (i když se nedá říct, že jsou skvělé, jsou dokumentární; nejsou na lesklém křídovém papíru, i to nevadí). 80%, 22. 11. 2019.

4 22.11.2019

Kniha se mi do rukou dostala náhodou. Ze začátku jsem jen koulel očima - červená knihovna jako vyšitá. Pak se to na chvíli spravilo, ale ne na dlouho. Čtivá kniha, ale děj je hloupý, naivní, postavy - no raději už nebudu kritizovat. Velmi dobrý překlad. 60% je možná i moc, 21. 11. 2019.

21.11.2019

Celkem 16 hlavních kapitol je věnováno různým oblastem, od evoluce vesmíru, morálky až po evoluci internetu. Některé kapitoly se mi četly hodně těžko a mnohé z nich jsem nepochopil z části či úplně (např. evoluce morálky je hodně filozofická...), jiné se čtou krásně a také se krásně chápou (evoluce vzdělávání).
Základní myšlenka je zřejmá hned z úvodu a v jejím duchu se nese celá kniha. Svět se vyvíjí v podstatě sám od sebe a vliv nás lidí je minimální. Toto je vývoj odspodu nahoru. Pokud se snažíme shora věci řídit a ovlivňovat, většinou nic nedosáhneme nebo spíš věci pokazíme, naopak vývoj odspoda je převážně ku prospěchu. Takto to zní asi nepřesvědčivě, ale autor dokáže (většinou) přinést logické a pravdivé, ověřitelné argumenty, které jeho teorii potvrzují.
Nejhezčí na knize je ovšem její pozitivní myšlení. Ač jsme neustále bombardováni negativními zprávami o katastrofách, problémech apod., svět se sám vyvíjí stále k lepšímu. Ridley k tomu opět přináší jasné a přesvědčivé důkazy.
Ač některé části knihy bych hodnotil stěží na 60%, jiné i na 80% a celkově mi to vychází na 70% a 4*, 17. 11. 2019.

3 17.11.2019

Autor umí psát čtivě a poutavě. Jeho líčení přírody Kavkazu a života zvířat nemá daleko od Jacka Londona, ovšem bohužel nemalá část knihy je poplatná sovětské budovatelské a socialistické republice. Líčení nepoctivých pytláků a hon na ně, vzpomínkový pochod válečných hrdinů po bojištích Kavkazu apod. výrazně snižuje úroveň této zajímaví knihy. Celkově tak bohužel nedám víc než 3*. Část o přírodě je 75-80%, ta druhá 50-60%. 13. 11. 2019.

13.11.2019

Pro mě jedna ze slabších knih Messnera. Jak píše ElfkaEleanor, anotace je silně zavádějící. Ten výstup na Ortler je jen hodně malá část knihy, navíc není vůbec dramatický a napínavý. Celá kniha je takový slepenec všeho, na co si autor zrovna vzpomněl, částečně líčení různých výstupů v Alpách, Himálaji i jinde, z větší části jeho vlastní úvahy o tom, co je etické, co je riskantní, co je a není ekologické apod. Čte se to jako většina Messnerových knih ne zrovna snadno, navíc zde ale chybí jakási jednota. 60%, 10. 11. 2019.

10.11.2019