Evoluce všeho

Evoluce všeho https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380023/bmid_evoluce-vseho-kYN-380023.jpeg 4 43 10

Podtitul: Jak malé změny přetvářejí svět. Svou nejnovější knihou Evoluce všeho podnikl přední britský popularizátor vědy Matt Ridley frontální útok na všeobecně rozšířenou představu, že svět je celý naplánovaný a že všechno musí být řízeno shora. Svět, jak podrobně dokládá Ridley, je naopak prostoupen nikým neplánovanou a neřízenou evolucí, která je zdrojem a motorem všeho důležitého nejen v přírodě, ale i ve společnosti; nové věci vznikají spontánně, v drobných a postupných přírůstcích, zákonitě a metodou pokusu a omylu - všechno jsou to různé verze biologického principu přirozeného výběru, ať jde o jazyk, trhy, vynálezy, morálku, náboženství nebo internet. Většina lidského světa tedy není výsledkem lidského ani jiného plánu, ale produktem lidského konání. Ridley myšlenku primární role evoluce podepírá erudovaně zpracovanými doklady z vědy, technologie, ekonomiky, historie, vývojové psychologie, politiky i filozofie. Evoluce je síla, která formuje naši kulturu, naše technologie, naše mysli a nyní formuje i naši budoucnost.... celý text

Žánr:
Literatura naučná , Věda , Přírodní vědy

Vydáno: , Argo , Dokořán
Originální název:

The Evolution of Everything. How New Ideas Emerge , 2015


více info...

Komentáře (10)


pan_Vaclav
pan_Vaclav
20.11.2023 3 z 5

Ridley napsal knihu v nejlepší tradici novověkého racionalismu. Evoluce všeho je, řečeno jinými slovy, stará dobrá metafyzika. Má svoji ontologii (vše je evoluce), epistemologii (experiment a postupy některých současných věd o přírodě), a dokonce i etiku (spontánní procesy jsou dobré, a když se na ně člověk spolehne, otevřou mu světlejší zítřky). Spočívá v tom ale i její slabina; Ridley postrádá důslednost filosofa. Hned druhý odstavec první kapitoly obsahuje seznam zavádějících zkratek, ne-li omylů. Jedna z mála věcí, kterou jsem si odnesl ze školy a kterou má čtenářská zkušenost potvrzuje dodnes, je, že ve filosofii se má člověk spolehnout zejména na primární texty, byť to není v případě antických anebo třeba středověkých autorů vždy možné. Pisatel neklade ani klíčovou otázku, jak jsou možné shora řízené procesy (jsou to maladaptace?). V kapitole o evoluci vlády beze všeho předpokládá existenci lidských práv, potlačovaných v archaických společnostech kořistnickými bandami. Lidská práva se snad nevyvinula, když vše je evoluce? (Musím být vůči autorovi fér a uvést, že se jedná o jeho citát historika Higgse. Citát ovšem, nad nímž se nepozastavuje.) Ridley - a podobní autoři - se i s náboženstvím vypořádává šmahem a jeho kritika pokulhává daleko za tou z pera Feuerbacha anebo Nietzscheho.

Lenka.P7
Lenka.P7
06.11.2023 1 z 5

Inspirován zřejmě Einsteinovými teoriemi relativity, Ridley razí název "obecná evoluce", přičemž klasickou darwinistickou (biologickou) evoluci označuje jako "speciální" a považuje ji jen za specifickou verzi evoluce obecné. Je přesvědčen, že veškeré dění, ať již v přírodě, společnosti, technice, ekonomice, politice, kultuře, finančnictví atd. atd., podléhá stejnému evolučnímu schématu. Tyto dvě kategorie jsou ovšem nesouměřitelné. Biologická evoluce probíhá již miliony let a je podporována mnoha důkazy, od paleontologických nálezů až po sekvenování genomů. Naproti tomu téměř všechno ostatní zahrnuté do obecné evoluce je časově velmi omezené a důkazy přinejmenším sporné; jak lze např. v období zhruba jedné generace nebo i kratší době vůbec aplikovat myšlenky evoluce? Ridley ovšem zastává názor, že i v těchto případech jde o spontánní, zevnitř vycházející proces, který nemá žádný cíl, děje se formou pokus - omyl, veškeré změny jsou emergentní a lidé či institutce nad ním nemají kontrolu. Jako příklad (nepříliš šťastný) uvádí vznik svého počítače: "Je produktem evolučního procesu; ten jednak propojil práci tisíců vynálezců, prosel nesčetné množství možných návrhů a vybral konečnou verzi avšak jednotlivé složky a stavební části vděčí za svou existenci jiným vynálezcům". Toto je ale popis běžného postupu při výrobě jakéhokoli podobného produktu. Cíl je (na rozdíl od evoluce) předem jasný a využívání předchozích zkušeností naprosto samozřejmé. Pro něco takového existuje slovo pokrok: záměrný pohyb směrem ke zdokonalenému, zlepšenému nebo jinak žádoucímu stavu. Tedy ne evoluce, jak ji chápe většina lidí.

Celou knihou se táhne jako červená nit teze, mnohokrát opakovaná, že veškeré zásahy řídících orgánů, tedy "shora dolů" dopadnou špatně, kdežto opačný, spontánní proces (zdola nahoru) bude úspěšný. Hlavní kritika je zaměřena na státem financováné a řízené projekty, která je jistě alespoň částečně oprávněná, ale nějak se zapomnělo na projekty úspěšné (např. urychlovač LHD, teleskopy Webb a Hubble, objev Higgsova bosonu, gravitačních vln, temné energie), které přinesly obrovské množství nových poznatků a které by soukromý sektor nikdy nedokázal financovat a realizovat. Ridley se rovněž zapoměl zmínit o Japonsku, silně centralizovaném státu, v kterém se brzy po válce vytvořila prosperující a bohatá společnost nebo o skandinávských, napůl socialistických, státech, jejichž řízení přineslo občanům jak prosperitu, tak i sociální jistoty. A je tu také rozpor: jestliže všechno podléhá evolučnímu principu, evoluce zrovna tak vytvořila systém "shora dolů". Co s tím?

Další, silně kontroverzní téma, které Ridley v knize rozvíjí, je ochrana životního prostředí. Počátky "zelené ideologie" nachází již v Hitlerově Německu: "Také v Německu se ničení lidských životů úzce spojovalo s ochranou přírody Právě zeleně motivovaná snaha obnovit rolnickou společnost vedla nacisty k invazi do Polska. A jejich zelený antikapitalismus a odpor k bankéřům je dovedl k nenávisti vůči Židům". Vskutku pozoruhodné vysvětlení vzniku druhé světové války a holocaustu!
Podobně se staví ke změnám klimatu, kde používá stejnou argumentaci jako v předešlých případech: "Stále více vědců se mi svěřuje se svými obavami z toho, že převládající pohled (na globální oteplování) je zkreslený a příliš zaměřený shora dolů". A pokračuje dál, že přesvědčení klimatologů o nebezpečnosti globálního oteplování je "typicky náboženským rysem". Při výběru publikací k danému tématu postupuje bohužel velmi selektivně; to, co nepodporuje jeho názory, jednoduše ignoruje. To nelze charakterizovat jinak, než jako porušení všeobecně uznávaných etických norem vědecké práce.
Kniha začíná kapitolou o evoluci vesmíru. Čekala jsem, že půjde o jednu z nejrozsáhlejších pasáží - vždyť v posledních letech došlo k mnoha zásadním objevům, které vedly k vytvoření nových hypotéz a modelů vývoje vesmíru, jako je např. inflační expanze po velkém třesku, teorie superstrun, existence multiverza, úloha temné hmoty, stáří vesmíru atd. Bohužel nic z toho nebylo zmíněno. Pomineme-li obecný historický úvod, Ridley odbyl celou historii vesmíru na necelých dvou stranách, kde se zaměřil pouze na kritiku (dnes již překonaného) antropického principu. Napsal: "Pro kohokoli mimo úzkou kliku kosmologů, kteří tráví příliš mnoho času se svými teleskopy, zní myšlenka antropického principu buď triviálně, nebo přihlouple, podle toho, do jaké míry ji vezmeme vážně". Není jasné, zda měl jako reprezentanty této "kliky" na mysli Johna Wheelera (participativní princip) nebo Stephena Hawkinga (slabý antropický princip), kteří se na základě sofistikovaných matematických modelů pokoušeli začlenit do svých rovnic možný vliv lidské existence na počáteční podmínky i průběh vesmírné evoluce.

I když některým kapitolám nelze nic vytknout, posuzováno jako celek jde o špatnou knihu. Vědecká fakta jsou smíchána s ideologií a politikou, výběr podpůrných argumentů je silně subjektivní a to jsou z hlediska vědy smrtelné hříchy. Kniha může sloužit leda jako odstrašující ukázka toho, jak vědecké či odborné pojednání nepsat. Možná si ale Ridley vzal k srdci jeden Einsteinův bonmot: "Vychovávat lze jen vlastním příkladem. A když to nejde jinak, tak špatným příkladem".


hu_87
hu_87
18.01.2021 4 z 5

Matt Ridley v této knize populárně-naučnou formou nastiňuje to, jak jsou každodenní věci okolo nás na spoustě věcech nezávislé a na kterých naopak ano.
Kniha je členěna do několika kapitol (např. evoluce náboženství, evoluce vzdělání, evoluce genů...) a v každé z nich se snaží (i když ne vždy úplně uchopitelnou a praktickou formou, některé pasáže připomínají spíše výcucy z myšlenek nejrůznějších filozofů) podat fakta z oblasti každodenních věcí, o kterých si třeba myslíme, že víme, proč jsou tak jak jsou. I když ono ne vždy je to tak černobílé.

Sečteno podtrženo: evoluce byla, je a bude a je zcela nezávislá na tom, co si my jako lidé přejeme. Hodně věcí se vyvinulo samo od sebe, prostě - protože se vyvinuly.

Je to spíše v tom duchu všeobecného vzdělání a autor se dotýká mnoha oblastí. I když ne vždy se mu to podařilo tak, jako v některých velmi zajímavých kapitolách, za to ta jedna hvězda dolů.

NGC6715
NGC6715
05.07.2020 3 z 5

(SPOILER) Hlavní myšlenky knihy (podle mě): 1) vše se děje samo od sebe 2) Bůh neexistuje 3) nic podstatného nejde naplánovat 4) Velcí lidé neexistují, existují jen lidé, kteří jsou více viditelní, ale jejich práce vždy stojí především na mnoha jiných, neviditelných lidech. S tvrzením 1 nebudu polemizovat, to je natolik filozofické, že nedokážete nic. Myšlenka číslo 2 (bůh neexistuje) mě nudí, protože je donekonečna omíláno mnoha autory a všichni na obou stranách uvádí tytéž argumenty. Ani zde není nic nového (pokud chcete argumenty druhé strany, doporučil bych knihu Tančící skály, kterou napsal Marek Vácha – sice také nic moc nového, ale alespoň je to staré velmi zajímavě podáno). S tvrzením číslo tři nesouhlasím. I když většina plánů filozofů a ekonomů zůstala nevyužita, to, co se nakonec ujalo výrazně změnilo celou civilizaci. Také ve firmách je plánování nezbytné, a mnohé z nich jsou větší ekonomiky, než státy (ze sta největších ekonomik je 49 států a 51 firem) – abych použil argument z knihy 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu, představte si, kdyby uchazeč o ředitelskou pozici velké firmy přišel, a řekl, že nemá plán a neví co chce dělat, protože je lepší všechno nechat na trhu, který ví vše nejlépe. Myslíte, že by danou pozici dostal? Nejde spoléhat jen na plán, ani jen na samoorganizaci, vždy je nutná nějaká kombinace. Myšlenka 4 je nejzajímavější. I když mezi lidmi jsou rozdíly, je otázkou, zda jsou skutečně tak velké, jak prezentuje dnešní ekonomický systém (ale to už myšlenku rozvádím jiným směrem, než kterým by autor chtěl). Také bych knihu zkritizoval za přílišný falešný optimismus, kritiku tohoto optimismu jsem však napsal u knihy Racionální optimista, takže tady už to psát nebudu.

mgeisselreiter
mgeisselreiter
17.11.2019 4 z 5

Celkem 16 hlavních kapitol je věnováno různým oblastem, od evoluce vesmíru, morálky až po evoluci internetu. Některé kapitoly se mi četly hodně těžko a mnohé z nich jsem nepochopil z části či úplně (např. evoluce morálky je hodně filozofická...), jiné se čtou krásně a také se krásně chápou (evoluce vzdělávání).
Základní myšlenka je zřejmá hned z úvodu a v jejím duchu se nese celá kniha. Svět se vyvíjí v podstatě sám od sebe a vliv nás lidí je minimální. Toto je vývoj odspodu nahoru. Pokud se snažíme shora věci řídit a ovlivňovat, většinou nic nedosáhneme nebo spíš věci pokazíme, naopak vývoj odspoda je převážně ku prospěchu. Takto to zní asi nepřesvědčivě, ale autor dokáže (většinou) přinést logické a pravdivé, ověřitelné argumenty, které jeho teorii potvrzují.
Nejhezčí na knize je ovšem její pozitivní myšlení. Ač jsme neustále bombardováni negativními zprávami o katastrofách, problémech apod., svět se sám vyvíjí stále k lepšímu. Ridley k tomu opět přináší jasné a přesvědčivé důkazy.
Ač některé části knihy bych hodnotil stěží na 60%, jiné i na 80% a celkově mi to vychází na 70% a 4*, 17. 11. 2019.

thorir
thorir
19.05.2019 5 z 5

Kniha by se možná měla jmenovat evoluce myšlení. Hlavní důraz autor klade na vývoj vědeckého poznání a na to jak se vnímání tohoto vědeckého poznání měnilo v průběhu posledních několika set let. A s tím souvisí změna myšlení, proměna politických pojmů, a mnoho dalších. Ano, kniha je politická. Autor jasně prezentuje své názory, nenechá se zastrašit postmoderním levicovým pohledem na svět. Silně kritizuje levicové, spíš však obecně autoritářské, tendence, řídit svět „od shora dolů“. Pracuje s pojmem „emergentní jev“, ukazuje, že většina nám známým fenoménům naopak vzniká „od zdola nahoru“ a tedy, že řízení shora selhává. Vysvětluje, proč selhává a ukazuje desítky příkladů z biologie, práva, ekonomiky, politiky, sociálních věd, etiky a morálky, ochrany klimatu, a dalších. Rozsah je obrovský, přesto velmi zábavný. Kniha se čte velice dobře, autor popisované skvěle a čtivě vysvětluje. Koncepce knihy je nesmírně podobná jiné knize, kterou jsem nedávno četl, totiž Vzestupu člověka od J. Bronowského. Ke knize jsem si vypsal několik stran poznámek.

Opět se tu objevuje důležitý motiv, na který narážím čím dál častěji – člověk, který ztratí jednu víru, ji nahrazuje jinou, příkladem budiž všechny moderní –ismy, enviromentalismus, genderismus, trans-genderismus, postmodernismus, a mnoho dalších.

Při čtení jsem měl často pocit, že svět je dnes doslova převrácen. Tenhle pocit mám v posledních letech i v reálném životě, takže nic nového.

Ano, text je hodně politický, ocení ho zejména svobodní jedinci, klasičtí liberálové = libertariáni. Autoritářská polovina čtenářstva s tím bude mít velký problém. Stačí se podívat na negativní příspěvky, které kniha nasbírala na Goodreads.

Autor knihu zakončuje velmi optimistickým závěrem, jak sám tvrdí, věří ve svobodnou budoucnost. Soudě dle událostí z posledních let, přímo útočících na svobodu projevu (v západních zemích) tento optimismus nesdílím. Naopak, myslím, že spojení autoritáři všech zemí vyvinou ještě značné úsilí, aby předloženým vizím zabránili v realizaci. Myslím, že uvidíme ještě mnoho záchvatů zuřivosti, spravedlivého rozhořčení, ohýbání definice „svobod a práv jednotlivců“, od nálepkování do fašistů přes přímou perzekuci politické opozice, apod. než se klasický liberalismus vrátí na výsluní. Knihu jednoznačně doporučuji.

los
los
31.03.2019 4 z 5

skvěle se čte, hodně jsem se dozvěděl, zvláště o ekonomice, britské politice, internetu a kryptoměnách, i když bych s autorem rád polemizoval, především v humanitních a sociálních odvětvích - domnívám se, že v některých případech příliš zjednodušuje, jeho přístup je velmi utilitární a úsudek založený pouze na bipolárním řešení

Fox83
Fox83
18.02.2019 5 z 5

Je to o všem :-). Pro čtenáře, co zvládnou i druhou a další větu, tak rozhodně doporučuji a obecně lituji, že Matt není nijak v našich šířkách a délkách známý, ano, je to vcelku velice liberální/libertarián demokrat z Británie, trochu suchar (ale vtipný :-) - viz videa), ale zároveň i solidní sociolog s prvky psychologie. Poměrně rozumně, věcně a dostatečně vysvětluje ve své knize to, co vlastně asi tušíme, ale jen jsme pro to neměli možnost si vytvořit silný/oponující názor.

IHT
IHT
03.02.2019 5 z 5

Ridley je proste skvely. Jeho knihy jsou perfektne sepsane, plne faktografie a inspirujicich souvislosti. Evoluce vseho je rzsahle dilo, ve kterem popisuje evoluci (= emergentni vyvoj "zespodu vzhuru") mnoha ruznych aspektu naseho sveta. Od evoluce zivota ci vesmiru pres evoluci kultury ci penez po evoluci vlady a internetu. Nektere veci Vam mohou pripadat povedome (pokud jste cetli Evoluci boha ci Vic nez nic od Wrighta), vetsina z nich je vsak zcela nova, fascinujici a inspirativni. Tuhle knihu by si meli precist hlavne politici, bohuzel by ji vsak zrejme obratem zakazali... ;)

bulat
bulat
11.07.2018 5 z 5

Autor sa v tejto knihe zaoberá evolúciou zo širokého pohľadu. Darwinova evolúcia života je iba špeciálnym prípadom všeobecnej evolúcie, ktorá sa dotýka najrôznejších oblastí sveta. V jednotlivých kapitolách rozoberá nielen evolúciu života a génov, ale postupne i evolúciu kultúry, náboženstva, morálky, jazyka, ľudských sídiel, technológií, vedy, ekonomiky, peňazí, vzdelávania, systému vládnutia či internetu a virtuálnych kryptomien. Dokoca aj právne systémy podliehajú procesu evolúcie. Pod pojmom evolúcie autor mieni zmeny uskutočňované zdola nahor, tieto zmeny sú neplánované a nezamýšľané a často vyplývajú zo spolupôsobenia veľkého množstva faktorov, dokonca celých spoločenstiev ľudí. Zmeny nikto dopredu neplánuje, vynárajú sa sami od seba v rôznych malých obmenách, z ktorých prax vyberie tú najužitočnejšiu. Kniha je tematikou veľmi obsiahla, na druhej strane však jednotlivé príklady evolúcií sú zhutnené do pomerne krátkych kapitol. Každá z popisovaných oblastí by vydala na samostatnú knihu. Preto tento titul berte skôr ako všeobecný prehľad na danú tému či úvod do problematiky. Poskytne základnú orientáciu a v prípade záujmu môže človek siahnuť k jednotlivým témam v podrobnejších pojednaniach.