Karavanou do Indie
Josef Aul
Osobní líčení autora, jak narukoval do 1. světové války, pochodoval směr Habeš, dostal se do ruského zajetí a octnul se na středním východě, odkud se mu nesmírně složitě podařilo roku 1920 dostat přes Afganistan do Indie.
Přidat komentář
Josef Aul líčí v knize vydané roku 1947 své zážitky z období 1914-1920. Po úvodu, kde bezmezně obdivuje kulturu středního východu, přichází seznámení s tím, jak narukoval v roce 1914 do války a jak byl zajat v Rusku. Následuje v podstatě deník, jak se mu podařilo dostat se v roce 1920 přes Afganistan do Indie. Toto líčení je tak podrobné, až je nudné a ubíjející. Denní posuny karavany, popis místa apod., navíc neustále prokládáno cizími slovy (mnohdy s významem v závorce, ne vždy). Současný čtenář nemá šanci se orientovat v místopise, kde se autor zrovna nacházel (pojmenovává kdejakou vesnici, ale i města jsou nic neříkající). Jakmile se dostane do Indie, je konec. Chybí spousta údajů, které by čtenář uvítal, např. jak Aul nabyl majetku a peněz, aby mohl platit daně, jídlo, sluhu, ubytování?
Hlavní, co jsem si z četby odnesl, je informace, že Afgánci byli, jsou a asi i budou barbarským národem. Jak autor píše v závěru: "V Afganistanu žije bojovný, neklidný, surový, krvežíznivý, hrubý a chudý lid, toužící po moci a svobodě a obětující vše, aby jí dosáhl."
Absolutně jsem nepochopil výše zmíněný úvod, když následně Aul líčí nejen Afgánce, ale i ostatní národy střední Asie v úplně opačném světle. 60%, 23. 12. 2019.
Jeden z nejlepších cestopisů, které u nás byly napsány... Rozhodně by neměl chybět v žádné knihovně těch, kteří mají cestopisy rádi...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1947 |  Karavanou do Indie |
| 1937 |  Derviš na poušti |
| 1923 |  V zemi Tamerlanově a Zarathuštrově I. |
| 1936 | Čingiz Chán: Bič boží |
| 1924 | V zemi Tamerlanově a Zarathuštrově II. |
Kniha Karavanou do Indie je v
| Přečtených | 4x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 1x |
| Chci si koupit | 2x |
Jak už napsal mgeisselreiter, ani já nechápu ty autorovi veletoče. V úvodu píše o úžasné kulturnosti středoasijských národů, postupně se ale čtenář dozví že:
- Uzbekové jsou krvelační a suroví, ostatní je pokládají za barbary a slovo Uzbek platí za symbol hlouposti.
- Turkmeni jsou lupiči, kteří podřezávají pocestné jak berany
- Afgánci jsou bojovní, suroví, krvežízniví a hrubí
- Indové jsou bojácní, lhostejní, ponížení a ochablí
Když to shrnu, dnes by takto nekorektní knihu nikdo nevydal.