Metroušek komentáře u knih

Pravidlo zřejmě přínosné, ale stačil by letáček na jednu stránku. Dalších 255 stránek je navíc.

1 22.09.2021

Kniha je rozhodně nabitá fakty až na hranici obtížné čtivosti a nepřehlednosti, avšak jsa zmlsán dechberoucím Landesovým Bohatstvím a bídou národů a neméně skvostným Morrisovým Why The West Rules - For Now bohužel nemohu sdílet nadšení ostatních komentátorů. Diamondova kniha Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii mě také oslovila více.

2 21.09.2021

Autora jsem zpočátku považoval za vědce, který ze svého ateistického, skeptického, respektive agnostického hlediska nadřazeně hodnotí problematiku vědomí. Kvituji však s povděkem, když se neurovědec rozhodne zkoumat problematiku vědomí tak, že sám dlouhodobě medituje, nechává se školit východními mystiky, a dokonce zkouší drogy pozměňující vědomí (a právem kritizuje společnost za to, že zbytečně ničí životy pokojných uživatelů drog). Pak je to skutečný hledač, a já respektuji jeho poznání, ačkoli zde vyznívá spíše ve stylu "vím, že nic moc nevím."

Pokud jde o vědomí, nic moc nového jsem se nedozvěděl. "Existují dobré důvody k domněnce, že vědomí je emergentní vlastností mozkové aktivity, stejně jako zbytek lidské mysli. Jak ale může takový emergentní zázrak nastat, o tom nevíme nic." "Vím, že vědomí nerozumíme." Sic.

Nejlepší části knihy jsou autorovy názory a zkušenosti s guruy a náboženstvími, které dokáže trefně pojmenovat, demaskovat a shodit. Odsouzení podvodníků Madame Blavatské nebo Hubbarda velice vítám, a jsem si jist, že Osho, Sai Baba, Šrí Vishwananda, Šrí Nithyananda, Kalki Bhagawan a Amma Bhagawan byli nebo jsou z téhož vrhu. Jakmile na tato jména narazíte, prchejte. V této oblasti je skepse skutečně namístě. Mějte to na paměti, než se rozhodnete svěřit sebe, svá vědomí, svá těla a své těžce vydělané peníze podvodníkům a prasáčkům. Spirituální šmejdi mají svůj byznys propracovaný, a manipulaci mají v malíčku. Znám české hledače, kteří do jejich bezedných kapes přesunuli statisíce korun. (A situace je možná ještě horší, než byste si kdy mysleli. Falkova vynikající kniha "Stripping the Gurus: Sex, Violence, Abuse and Enlightenment" je děsivou obžalobou kultu duchovních "mistrů" včetně těch, do kterých byste to nikdy neřekli. Člověk by téměř řekl, že skeptikové a ateisté mají pravdu, a hledači jsou pošetilí blázni.)

Nejlepší guru je Self, Já, v tom měl jistý indický mistr pravdu. A k němu má každý člověk přístup sám, a nepotřebuje k tomu další lidi, natož pak náboženství.

Celkově je to pro mne zklamání, tak jako bývá u materialistických knih, snažících se popsat a vysvětlit vědomí, spíše pravidlem. Harris tvrdí, že život nemá smysl, že má jenom smysl ho žít, a také, že kodaňská interpretace má dnes moderní, správný (roz. materialistický) výklad, než jakého dosáhli sami tvůrci kvantové fyziky ve 30. letech, ale bohužel se o tom geniálním výkladu blíže nezmiňuje ani v poznámkách, a já jsem na něj ještě nenarazil. Dovedu si však živě představit, jak se věda snaží za každou cenu ten bolavý kvantový osten ze svého zadku vytáhnout.

6 21.09.2021

Osvícenému vydavatelství ANAG se podařil další počin, který by mohl zaujmout jak materialistické tak spirituální hledače. Je to jeden z nejlepších pokusů na českém knižním trhu, které se snaží o skloubení zdánlivě nesmiřitelného - vědy a spirituality. Možná se nebude líbit ani jedné z těchto dvou skupin, ale přinejmenším je to další výzva pro sisyfáky, aby se snažili Goswamiho pojetí vyvrátit. Docela se těším na jejich recenze. Už několikrát jsem zde kritizoval tristní výkon, který věda soustavně předvádí při vysvětlování vědomí, toho tak základního jevu naší reality. Nyní mohu s potěšením napsat, že tato kniha mé nemalé nároky splňuje. Přečtěte si ji. Je to sice slušný intelektuální nářez (klobouk dolů před překladatelem), ale stojí to za to. 

"V současnosti jsme svědky zásadního zmatení prostupujícího světem prakticky ve všech oblastech," začíná Goswami kapitolu Integrace vědy a spirituality. Napsal to před téměř třiceti lety, ale už dávno to nebylo tak aktuální jako dneska. Příkladů si jistě každý z vás dosadí přehršel. Pominu politiku, marketing, politickou korektnost, fake news, očkování, covid, ekologii a podobné oblasti, a budu se soustředit na problematiku vědomí. Je neuvěřitelné, kolik předních vědců i pěšáků vědy se spokojí se současným (pseudo)vědeckým (sorry, neboť nedokázaným, případně vyvráceným) paradigmatem.

Goswami reaguje na (pro zkostnatělou vědu) značně nepříjemné, experimentálně dokázané a v praxi použité úspěchy kvantové fyziky, a snaží se předestřít idealistickou vědu, která bere vědomí jako prvotní. Postupně rozebírá a vysvětluje experimenty a zákony nové fyziky, a vychází mu z toho překvapivé, ale pro mnohé přemýšlivé a nepředpojaté čtenáře poměrně logické vysvětlení.

Dokud věda nezačne brát vědomí odpovědněji, tedy tak jak je vzala kvantová fyzika, a neučiní z toho případné závěry, dosáhne sice úžasných a přínosných výsledků, ale její fundamentální principy budou nadále zcela mylné. Alespoň Goswami je podle mne docela přesvědčivě na základě důkazů vyvrací. A jak tedy ten borec vidí Vesmír, vědomí a roli člověka nebo jiné myslící bytosti, která je schopna vědomého pozorování?

"Vesmír existuje v transcendentní doméně jako beztvará potencialita, a to v nesčetných možných varietách, a projevuje se jako manifestní, tedy mající určitou podobu, pouze tehdy, je-li pozorován vědomými bytostmi."

"Žádný objekt v časoprostoru neexistuje, pokud jej nepozoruje subjekt nadaný vědomím."

"Mimo vědomí neexistuje nic."

"Každé pozorování vytváří kauzální cestu či průchod ve struktuře posibilit v transcendentní doméně reality. Jakmile je volba učiněna, jsou všechny cesty vyjma jediné vyloučeny ze světa manifestace."

"Mozek je interaktivní systém, jehož kvantově-mechanická makrostruktura je důležitým doplňkem souboru neuronů v klasickém pojetí."

"Mozek-mysl je duální kvantový systém / měřicí aparát. Vesmír je si sám sebe vědom skrze nás samotné."

Ano, tak mohou znít základní postuláty idealistické vědy, která jinými slovy říká totéž co mysticismus, a také to, co instinktivně a pochopitelně daleko jednodušeji, nesprávněji a primitivněji cítí a cítila většina lidí, kteří na Zemi žijí a žili. Částečně nepochopení vědců chápu, protože idealismus znají většinou z učení různých náboženství, která poselství mystiků zjednoduší, přežvýkají, rozmělní, pozmění, využijí a někdy i zprzní a zneužijí.

Jenže Vědomí / Ducha si opravdu nemůžeme představovat jako lehce senilního staříka na obláčku mezi Zemí a Měsícem nebo jako cholerického Hospodina. Kdo chce pochopit, co je Vědomí / Duch, musí se obtěžovat číst a pochopit mystiky, zejména pak východní mystiky (zvláště pak taoisty a indické a tibetské mystiky, kteří jsou svého druhu skutečnými vědci), a optimálně se také osobně seznámit s vědomím a jemnými energiemi prostřednictvím meditace a energetických cvičení (jako či-kung, tajči, jóga nebo taoistická vnitřní cvičení). Teprve pak snad zjistí, že dosud znal jenom ego, svou běžnou mysl, a že se teprve nyní propracoval ke skrytému fenoménu vědomí, které staří, poučení, moudří taoisté označili tajemným slovem TAO. Snad také pozná, že k Pravdě lze dospět jak mystickou, tak (kvantově) vědeckou cestou, jak to dokládá tato kniha, a nikoli tím, že vědomí degradujeme nebo je v rámci zachování "objektivity" pyšně a pošetile ignorujeme, a na své nevědomosti lpíme, a nadřazeně zlehčujeme naprosto relevantní námitky odpůrců.
 
Osobně věřím (a s povděkem kvituji, že mě tato kniha tak vědecky utvrzuje v mém nikoli lehko nabytém přesvědčení), že tento Vesmír je úžasná iluze Vědomí / Ducha, který chce vidět, vnímat a zažívat své Dílo. A na lidech a podobných bytostech záleží, co si z toho Díla vyberou, a co se tudíž stane skutečností. Jenom to se vynoří z potenciálů, a "zatuhne" do toho, co vnímáme jako "objektivní realitu", oddělenou od našeho "já". Nic víc opravdu neexistuje a nikdy neexistovalo. Zkuste o tom chvíli přemýšlet, je to velice poučné, a možná to leccos záhadného vysvětluje. Nějaký moudrý mystik řekl něco v tom smyslu, že svět je "zamrzlý sen".

(Pokud se chcete opravdu dobře pobavit, tak se zamyslete nad implikacemi výše uvedeného odstavce. Když jsem se před léty dobral podobného smýšlení, tak jsem se hodně nasmál. Zejména dvě implikace z dávné i nedávné historie, které začínají v češtině i v angličtině na "D", respektive na "M", jsou skutečně legrační a přitom objevné. Osobně věřím, že Vědomí / Duch má silný smysl pro humor, a je jenom naší chybou, že si to často nedokážeme uvědomit, a bereme tu Hru až příliš vážně.)

Jenže svět je tak záhadný a podivuhodný, že možná nakonec zjistíme, že pravdu měl překvapivě básník J. H. Krchovský, který tvrdí:

"Je šťasten ten, kdo v bludu žije
a nedozví se ani v stáří,
že svět se točí kolem pyje
a místo slunce ku*da září."

14 18.09.2021

Další syrový nářez pana Palána, který se se mnou však tentokrát zcela míjí, a ačkoli se zpovídanými ženami soucítím a jednu z nich jsem osobně poznal, jejich výpovědi mě nezaujaly.

2 28.08.2021

Povídková bída, kterou u mne před hodnocením "odpad" zachránila jedině povídka Kočky. Název "Žít jako single" docela naláká, ale pak sbírka zklame na celé čáře.

1 10.08.2021

Zatímco velké pivovary zaslepeně a téměř výlučně jedou svá sice často pitelná, avšak beznadějně zastaralá piva, která nesnesou konkurenci, supermarkety jejich pivní klasiku nabízejí ve velkém, a téměř nic lepšího neznají, a konzervativní konzumenti se rozhodují podle ceny, a pijí patoky v petkách, v Česku řádí pivní revoluce. Láska k pivu, invence, řemeslný fortel a snaha najít svatý grál piv se vzájemně snoubí, a přinášejí skvělé výsledky. Minipivovary dneska vyrábějí zdaleka nejlepší piva, jaká lze u nás ochutnat. Pravda, často jsou to piva u nás cizí, ale je tak báječné zjistit, kolik druhů piv a kolik pivních chutí vůbec existuje. Tato kniha částečně vysvětluje, proč je dobré se na dovolené a na cestách zastavit u každého minipivovaru, a ochutnat, co nám sládek přichystal. Občas se netrefíme, ale zaručuji vám, že někdy narazíte na takové kousky, že budete litovat, že je stále tak obtížné se k takové lahodě doma dostat. Při návštěvě Prahy doporučuji navštívit Beer Time u Anděla, majitel i obsluha jsou fajn lidé, a snad každý si vybere z těch skvělých pivíček. Snad se časem podobné podniky objeví v každém větším městě. Ať žije Velká pivní revoluce v Česku! Na zdraví!

2 04.08.2021

V poslední době jsem si zvykl na to, že hrubé gramatické chyby už zdaleka nejsou v našich knihách tabu. Jenže tolik, co jich "odpovědný" "redaktor" Soukup a jazyková "korektorka" Schwingerová v této knize, zrovna v kapitole, která se mi líbila nejvíc, pustili, jsem dlouho nezažil. Kniha sama je vcelku podnětná, ale lehce zmatená a nevyvážená. Ale čtení o cargo kultech a o mučení "čarodějnic" katolickou inkvizicí je zajímavé, respektive velice smutné. Skutečně nechápu, jak se někdo se znalostí historie a současnosti této "církve svaté" může za katolíka považovat.

03.08.2021

Stejně jako pánové Klimeš, Tabery nebo Szczygieł nám také pan Hampl nastavil přesné zrcadlo, a je jenom na nás, jestli se do něj odvážíme podívat. Byl k nám poměrně milosrdný, a jsem moc rád, že jsem si navzdory obálce a názvu, které se mnou opravdu nesouzní, knihu přečetl. Zdá se mi tak objektivní, jak jen to může být. Jistě, zdaleka všechno v naší zemi není optimální, a často si sám stěžuji. Jenže si pořád uvědomuji, že máme to štěstí žít v zemi, která je v nejrůznějších ukazatelích cca třicátou nejlepší zemí na světě, a to je opravdu slušné. A pro ty, kdo si myslí, že je to díky komunismu, tak bohužel, je to navzdory komunismu. Před sto lety jsme byli na cca patnáctém místě na světě, a měli jsme být daleko výš. Klidně si to ověřte. A od roku 1990 si za to můžeme zejména sami, a z té odpovědnosti se nevyviníme, jakkoli se o to snažíme. Kdy jindy, proboha, měli Češi lepší možnosti než v posledních třiceti letech?! Začínali jsme na velice podobné startovní čáře. A tady už začíná ta "vlčí mha", kterou se Hamplova kniha snaží rozehnat. Většina starší populace se totiž nevyrovnala s komunismem tak, jak by bylo záhodno, a také mnozí vidí "slovanské bratrství" idealizovaně a ideologicky odlišně než např. Borovský a Hampl. Ani v SSSR ani v Rusku byste fakt žít nechtěli, věřte tomu, nebo si tam aspoň na měsíc zajeďte na dovču, nebo do KLDR, do Číny, případně na Kubu. Všude je to jeden a ten samý příběh. Rakousko (které bylo ještě v 50. letech 20. století na naší úrovni) nebo válkou zničené Německo jste už jistě navštívili. Jenže fakta nefakta, emoce pořád pracují a převažují. Přitom by stačilo tak málo. Zrevidovat a dodělat si svoje vlastní domácí úkoly, a dlouhodobě ve volbách podporovat takové změny a nutné reformy, které zajistí dlouhodobou prosperitu naší společnosti, a tím i prospěch nás všech. Místo toho však ty problémy většinou hrneme před sebou, a řešíme pseudoproblémy, které nám navíc často servírují politici proto, aby nemuseli skutečné problémy řešit. Kdo chce, tak to vidí, a těm ostatním to nemusím vysvětlovat. Ostatně to nedokážu vysvětlit ani své vlastní mamince, a tak také pochybuji, že pan Hampl dokáže přesvědčit zabejčenou část národa, čemuž zdejší bídná čtenost tohoto díla nasvědčuje. Ale už jen za tu snahu mu patří velká chvála. Porucha není na jeho vysílači. PS: Pro ty, kdo se snaží zrcadlu nevyhýbat, bych doporučil studii šesti sociálních tříd pro Český rozhlas, která je snadno na internetu dohledatelná. Je dobré vědět, kdo jsme a kam patříme, protože pak se lépe můžeme rozhodnout, kým chceme být, a kam chceme patřit. A také proto jsou knihy autorů jako je pan Hampl velice důležité. Zrcadla jsou tady k tomu, abychom se do nich občas podívali. PPS: Na našem sídlišti žijí přibližně tři tisíce lidí. Na státní svátky již dlouhá léta vyvěšují české vlajky dvě domácnosti, naše a jedna další...

4 15.07.2021

Zbytečná a překvapivě nepodnětná kniha. Je mi jasné, že téma je obtížné, ale vždycky se ten kšeftík dá odmítnout. Z mého pohledu prošel jen pan Sedláček, jehož jinak moc nemusím, a který to má jaksi "v popisu práce". Pánové Šídlo a zejména Höschl, kterého jinak hodně sleduji, mě tentokrát silně zklamali. Nápad dobrý, realizace tristní.

15.07.2021

Ňam, ňam, ňam!

10.07.2021

Jako "kulturní referent" naší rodiny se snažím mé milované ženušce vybírat ke čtení a sledování podobně chutné a kvalitní věci, jako mi ona vaří k obědu (večeři už rok vynecháváme). Nemusím vám snad, milé dámy, líčit, jakými močály se přitom občas musím brodit. Mám pocit, že mnoho autorů a tím spíše autorek čtenářkami jenom pohrdá, a že jim s pomocí marketingu úspěšně vnucují plytké škváry, a upírají jim tak hodnotnější literaturu do té míry, že když ji dostanou do ruky, pokládají ji za škvár.

Jenže díky tomuto deprimujícímu brodění někdy narazím na skutečné poklady, ke kterým bych se jinak nedostal, a jedním z nich je tato lahůdka. Přesně takhle si - byť uznávám, že jsem pouhý bídný muž - s vaším uctivým dovolením představuji ROMANTICKÝ ROMÁN PRO ŽENY. Za tím si stojím, a dokázal bych o tom napsat seminární práci. Možná je trochu intelektuálský a přecitlivělý, ale to mi zcela vyhovuje, protože sám jako romantik tyhle věci cítím až překvapivě podobně. Je obdivuhodné, jak to ta autorka & romantička v jedné osobě dokázala popsat! To zjitřené vnímání, připomínající Stříbrný vítr, se podle mě nedá zfalšovat. To se musí procítit, a ona to dokázala tak skvěle, že se jí v oboru vyrovná jenom málo spisovatelů. Je to prostě vyšší dívčí emocí, a pro mnohé citově ořezanější čtenářky jistě bude překvapením, co se dá v různých situacích prožívat. Jestli tomuto mistrovskému romantickému dílu dávají některé čtenářky jednu hvězdičku, tak to možná něco smutného a snad i ošklivého vypovídá zejména o nich. Chápu, život byl tehdy daleko pomalejší, a tak je kniha dost popisná. Ale právě o to v ní jde. Za mě jasných 100%.

Pokud si někdo zaslouží titul "Jane Austenová počátku 21. století", tak bych ho klidně po přečtení této jediné knihy přiřkl této autorce. Nejsem v tom zas tak kovaný jako mnohé z vás, a chápu, že je to poučená literatura, psaná moderním, avšak přesto adekvátním stylem, která "stojí na ramenou obrů". Zároveň se však paní Rina dokáže vcítit do zeitgeistu, ducha doby, a velice slušně jej dokáže popsat, což mi u většiny podobných děl bolestně chybí, neboť autor(ka) odflákl(a) své domácí úkoly, nebo se na ně zcela vybodl(a). Pokročilejší čtenářky jistě znají spoustu příkladů. (Všechny hrdinky v jakékoli historické době se chovají a mluví jako emancipované Američanky 21. století, všichni mimozemšťané vypadají a chovají se jako lidé, starověké národy používají metrický systém i v přímé řeči a chovají se a mluví jako moderní lidé, a astronauti zásadně jednají tak debilně, jako by nikdy nevyrostli z adolescentní demence... A to jim jako máme sežrat?! Chápu, že si autoři nějak musejí ulehčit práci, ale co je moc, to je moc. Á propos, prožitek z četby je společným dílem autora a čtenáře, a to, že někdo dá pět hvězdiček vůbec neznamená, že autor a čtenář jsou borci.)

Myslím, že paní Rina musela strávit rešeršemi dlouhé měsíce, a je to vidět, a výsledek je adekvátní a vyvážený; snad jenom dobové pánské klobouky mohly být více zmíněny. A ten přesný a konstantní (což je opravdu umění!) čtenářský pocit jako v románech Austenové (která sama zdaleka tak dobře psát neuměla, což je v té době pochopitelné, ale měla skvělé nápady) je podle mého názoru obdivuhodný, a věřím, že moderní dívky a ženy se do něho dokáží vcítit, a tuto nádhernou, inteligentní a výjimečnou knihu docenit. Zjevná inspirace úžasným filmem Pýcha a předsudek mi vůbec nevadí, protože přenést tak noblesní a báječnou atmosféru do nové, útěšně tlusté bichle je od autorky uměním a pro čtenářky čirým potěšením. Vydavatelství Fragment věnovalo knize odpovídající péči, překladatelkou počínaje a lepším názvem konče. Na obálku jsem se zasněně díval častěji, než bývá mým zvykem...

Prostě čtení této knihy byl krásný zážitek, jaký se mi už bohužel často nenaskytne. Volám bravo, a vřele doporučuji dívkám a ženám od "young adults" (jimž si dovolím poskytnout malou radu: méně je někdy více, a kvalita vždycky nakonec zvítězí nad kvantitou) přes hektický střední věk až po smířlivé, uvolněné a chápavé 50+. Vidím, že jsem se docela rozohnil... Jsem moc zvědavý, co na to všechno řekne moje ženuška. P.S.: Kniha se jí líbila, a považuje ji za červenou knihovnu, sic! To jsem tedy opravdu netušil, že červená knihovna má až takovou úroveň... Zase jednou jsem doma za úplného pitomce.

11 08.07.2021

Vcelku slušný přehled a dobrý rádce při plánování dovolené v zahraničí, a spousta fotografií je skutečně krásných, a popisky jsou dobré. Občas ale s výběrem míst a fotografií nesouhlasím.

2 29.05.2021

Mýliti se je lidské, a pan Fukuyama se asi často diví, jak moc se sekl.

3 29.05.2021

Vskutku výborný průvodce po tomto krásném koutu Itálie. Toskánsko rozhodně stojí za návštěvu, a vynechat Sienu by byl hřích!

1 29.05.2021

Je mi líto úspěšných spisovatelů, když se v potu tváře snaží naplňovat očekávání svých čtenářů. Pevně doufám, že tentokrát je chyba ve mně, protože jestli tohle je TOP Triller, tak potěš pánbůh. Většinou knihy odkládám, když mě nudí, ale tady jsem se pronudil až ke zdárnému konci. Kniha vůbec nemá žádnou šťávu, chutnala mi jako troud. Těšil jsem se, že toho nudného panáka "Serváce" konečně někdo sejme, zahrají mu na pohřbu Mahlera, a já si přitom konečně zase pustím úchvatné Adagio z jeho Symfonie č. 10, a zamáčknu slzu, ale kniha mě zklamala i v tomto ohledu. Z místních hodnocení je však vidět, že čtenáři jsou spokojeni, a tudíž i autor a vydavatelství, a radost z toho mám i já, protože kola knižního průmyslu se musí otáčet, a je to jedině dobře.

10 29.05.2021

Zdejší hodnocení je jednoznačně přehnané, a plně je chápu, a proto také přidávám jednu hvězdičku za ten nádherný, citlivě natočený a naprosto dokonalý film (2005), jehož byl tento román předlohou. Knížku můžete klidně pominout. Forma je opravdu beznadějně zastaralá. Leckdo z nás má to štěstí, že podobnou zápletku i vyústění v nějaké podobě zažije, protože láska je věčná, a pořád ji baví hrát své staré kusy s novými herci a herečkami, kteří si to také vrcholně užívají.

10 25.05.2021

Vážní zájemci o taoismus, či-kung a seriózní pokrok na spirituální cestě v podobě taoistické práce s energií a jejího neustálého zjemňování, by měli zbystřit. Fontáně se tentokrát podařil opravdu kapitální úlovek, neboť Damo Mitchell je jeden z nejváženějších, nejpoctivějších, nejotevřenějších a zároveň nejsrozumitelnějších taoistických autorů naší doby. Taoismus je neuvěřitelně moudré, tisíce let staré a vyvíjené učení, a či-kung a později snad také nei-kung, "vnitřní mistrovství", jehož cílem je dosažení vnitřní přeměny člověka po stránce psychické i fyzické, by zájemci o duchovní pokrok neměli jen tak opominout. Tato kniha je podle mého názoru jedna z nejlepších, jaké jsou člověku, který neumí čínštinu, k dispozici. Na trhu s duchovní literaturou člověk většinou najde papundeklové bedýnky omotané pozlátkem, a uvnitř se nalézá pár zrn a spousta plev. A pak lze najít nepočetné starobylé truhlice, naplněné zrny. Tato kniha je rozhodně jednou z nich. Není to jednoduché čtení, a cvičení je třeba dělat dlouhodobě, ale stojí za to se na tu cestu vydat, a nějakou dobu vydržet. Ty věci dávají smysl životu i smrti, a skutečně fungují, a každý se o tom může přesvědčit již po několika málo měsících. Duchovní nesmrtelnosti asi dosáhne jen málo adeptů, ale pevně věřím, že se každý ujitý kousek cesty vzhůru někde nějak počítá. Rozhodně se pravda jednou ukáže, a mně osobně dávají smysl jen dva výsledky. Buď je svět nesmyslnou hrou v režii náhody, jak tvrdí věda, nebo je to svého druhu "počítačová hra" o mnoha levelech, kde buď donekonečna rotujeme na prvním levelu, nebo se z něj snažíme propracovat na level druhý, tak jak tvrdí východní učení. Třetí možnost, hru s nespravedlivě rozdanými kartami, osobně odmítám, neboť věřím, že Duch je spravedlivý, ale respektuji, že taková verze oslovuje třetinu lidstva. Bravo, pane Mitchelli! Bravo, Fontáno!

4 13.05.2021

Autorka určitě umí psát, a nápady má také slušné. Pokud vám nevadí značná, v této knize pak přílišná překombinovanost, tak se vám její knihy asi budou líbit, zejména pokud jste žena. Muži její knihy zřejmě mohou bez výčitek svědomí zcela pominout.

10 12.05.2021

(SPOILER) Jazyk společnosti je skvělým zrcadlem, odhalujícím skrytý vnitřek, a je zajímavé se do něj podívat zblízka. Výborné, průkopnické knihy amerického slangu pana Nicholase mě poučily o "američtině", a teď je na řadě čeština, která snad vlivem amerických filmů a rapu v posledních desetiletích razantně zvulgárněla, jak tato politicky nekorektní kniha neomylně dokazuje. Hodně mě pobavila, ačkoli bych silně škrtal, a odolal bych pokušení zařazovat některé urputně křečovité nebo nečesky působící výplody gymnaziální a vysokoškolské mládeže. Čeština není ruština, a tvoření nových slov stalinským stylem jako háelpéčko (hluboký lidský příběh) nebo šimako (šíleně malé kozy) si podle mne zaslouží zápis jen výjimečně. Pro člověka s citem pro jazyk je však bohatství, přesnost a vtipnost mnohého výraziva čirým potěšením, zvláště pokud mu nevadí brodit se mořem silných vulgarit a myšlení lidské spodiny, a dokáže se přenést přes fakt, že je sám či spíše sama občas terčem. Čeština je boží jazyk, a díky všem včetně reprezentativně zastoupeného Bláboliše, kteří ji obohacují. (Zde bych doplnil, že "babiška" je také starší volička jisté populistické sekty.) Vřele doporučuji, neboť znalost mnohých výrazů je nesmírně vnitřně obohacující, namátkou (můžete hádat jejich význam, a pozor, SPOILER):
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
lobotomio, klekač, havlobot, lysohlávek, meteodepka, oranžgutan, populitik, postblb, prasopis, přilezlík, raptor, režim manželka, slepiča, sprostředníček, šlichtárna, těžkotonážní víla, žlučoser, alík, afronaut, barbín, benga v plechu, gerontokárka, blbštajn, buřtka, čakrabába, dementokracie, digitální fetky, dojmologie, domolená, dysdebil, globální oteplenec, chmuro... No není ta čeština nebo ingština báječná?!

8 19.04.2021