Civilizace ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: Západ a zbytek světa. Kniha anglického historika Nialla Fergusona představuje velmi nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od antiky až po naši současnost. Esejistickou formou, obdobně jako ve velmi úspěšné knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší odpovědět na otázku, proč se západní civilizace stala ve světě v moderní době zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska technických inovací za „zbytkem světa“ v mnohém velmi pokulhávala. Spolu s tím se ale zároveň táže, jaký bude vývoj západní civilizace, zda si tuto dominanci, kterou postupem doby ve střetu s asijskými tygry a s fundamentálním islámem poněkud začíná ztrácet, udrží, a pokud ano, jakou cenu za to bude muset zaplatit....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245886/big_civilizace-tmY-245886.jpeg 4.6100
Žánr:
Literatura naučná, Ekonomie a obchod, Historie

Vydáno: (ekniha), Argo, Dokořán
Originální název:

Civilization. The West and the Rest., 2011


více info...
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Civilizace

Metroušek
21. září

Kniha je rozhodně nabitá fakty až na hranici obtížné čtivosti a nepřehlednosti, avšak jsa zmlsán dechberoucím Landesovým Bohatstvím a bídou národů a neméně skvostným Morrisovým Why The West Rules - For Now bohužel nemohu sdílet nadšení ostatních komentátorů. Diamondova kniha Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii mě také oslovila více.

MartinvonHau
13. srpna

Euro-atlantická civilizace udělala v minulých století spoustu chyb a je zodpovědná za řadu velmi nepěkných věcí. Ale na druhou stranu přinesla ostatnímu světu spoustu pozitivního a vytvořila moderní společnost tak, jak ji známe dodnes. A pozitivní přínos jednoznačně převládá. To je základní myšlenka autora a Civilizace je zásadní knihou konzervativního pohledu na historii. Důležitá je zvlášť dnes v době cancel culture, kdy je vše, co naší předkové vytvořili, odsuzováno a na svět se pohlíží prizmatem obráceného rasismu. Povinná četba pro všechny, kteří se nechtějí smířit se současným výkladem historie.


Greenfingers
30. dubna

Nelze upřít, že autor se dané problematice pečlivě věnoval. Dokumentují to kvanta historických a statistických dat, které však dle mého názoru čtenáře spíše zahlcují údaji, mnohdy i irevelantními.
Celkově však knihu hodnotím pozitivně. Zdůvodnění, proč "západ" ve druhé polovině 2.tisíciletí výrazně předstihl "východ", vyznívají logicky a srozumitelně.
Co čekat do budoucna? Bude především záležet na tom, jak si globalizovaný svět dokáže poradit s globálními problémy: migrace, pandemické nemoci, změny klimatu, přelidnění, snižování plodnosti můžů i žen, které může naopak vést k postupnému vymírání lidstva, apod.
Kniha byla napsána v roce 2011, takže některé z uvedených problémů logicky nemohla pojednat. Přes všechny mé výhrady ji však mohu doporučit.

Lajtwing
28. dubna

"Zabijácké aplikace" Západu, kontext minulosti i přítomnosti a každá kapitola představující svůj vlastní okruh se zajímavými spojitostmi. Především osud Hererů a dalších kmenů masakrovaných Němci ve jménu civilizace je krutou připomínkou, za jakou cenu jsme to "dotáhli" až sem. Instituce, konkurence, oblečení, etika práce, role náboženství... je to úžasně srozumitelné. Ale známých jmen se tu mihne opravdu hodně. Kniha mi také dala náměty na další četbu, je skvěle ozdrojovaná! A to je možná její nevýhoda - příkladů, dat a citací tu je opravdu vyčerpávající množství. Jinak je vše bezva a pomáhá pochopit celý ten složitý spletenec, kterému říkáme Západ a který se nám dnes tak trochu rozpadá.

Deia
04. února

Autor obsah knihy rozdelil do šiestich okruhoch, ktoré podľa neho majú významný podiel na tom, že západná civilizácia postupne nadobudla prevahu nad tými ostatnými civilizáciami, ktoré kedysi tiež vyzerali neporaziteľne. Tie okruhy sú Konkurencia, Veda, Vlastníctvo, Medicína, Spotreba a Práca a sú ešte rozdelené na jednotlivé kapitoly. V každom z týchto okruhov kladie zaujímavé otázky a snaží sa na nich nájsť odpoveď – napr. prečo v Sovietskom zväze boli zakázané džínsy alebo prečo sú také veľké rozdiely medzi Severnou a Južnou Amerikou.
Kniha je to určite veľmi zaujímavá, ale mne nesadla. Priznám sa, že moje poznatky z dejepisu všeobecne nie sú bohvieaké (sú naozaj veľmi slabé) a v knihe som sa veľmi často strácala. Tým, že kniha bola rozdelená na takéto okruhy, tak autor dosť skáče v čase – v jednej kapitole sa dostaneme niekam do súčasnosti a v ďalšej sme naspäť v roku 1798. Tiež je v knihe veľmi veľa mien, čo mi orientáciu veľmi neuľahčilo. Určite som sa vďaka tejto knihe dozvedela veľmi veľa nových vecí a tiež mi dala veľa podnetov k zamysleniu, ale dva týždne po prečítaní viem, že som väčšinu informácií zabudla, keďže pre mňa neboli podané príťažlivou formou. Napriek tomu som rada, že som si knihu prečítala a aj napriek týmto mojim subjektívnym negatívam si myslím, že za prečítanie určite stojí.

juraj8534
02. ledna

Niall Ferguson má určite šatník väčší ako kdejaká žena.

dominik9105
03.11.2020

Osvěžující, čtivý a fakty nabouchaný průvodce vzestupu Západu. Autor potěší každého, kdo vnitřně cítí, že Západ světu toho mnohem více dal, než vzal, dnešní pochybovačné době navzdory. Určitě doporučuji k přečtení, skvělý počin.

kralika
19.05.2020

Ferguson je skvělý vypravěč, který podává strohá fakta a kupy statistik tak elegantně, že si ani nevšimnete, jak ty stránky jen šustí. V průběhu knihy si klade řadu otázek v šesti okruzích, na které hledá odpovědi použitím řady odboček, které jen umocňují výsledný dojem. Určitá generalizace je tomuto druhu historických prací vlastní, či spíše nezbytná, protože jinak autorovi a čtenáři hrozí utonutí v detailech a podružnostech. Přitom nelze říci, že by autor neměl smysl pro detail. Právě z pohledu drobností jsou často pokládány i základní otázky, které vždy provázejí dané téma: Proč v říši středu vyvolaly takové zděšení evropské hodiny? Proč Sovětský svaz dokázal okopírovat atomovou bombu, ale ne džíny? Proč šly Severní a Jižní Amerika po získání nezávislosti opačnými směry? Přivedl tiskařský lis k pádu Osmanskou říši? Kolonizovali Afriku vojáci, nebo lékaři? Jak to, že je v Číně tolik křesťanů, když ještě nedávno byli potíráni? Tato otázky jsou, myslím, dobrým důkazem na jak pestrou procházku Ferguson čtenáře vezme.

„Civilizace se neobjevují, nerostou, nevládnou, neslábnou a nezanikají v nějakém opakujícím se a předpověditelném životním cyklu. To jen historici retrospektivně líčí rozklad jako pomalý proces a mnoha příčinám přikládají přílišnou váhu. Ale civilizace se chovají spíše jako všechny složité přizpůsobivé systémy. Po jistou neužitelnou dobu fungují ve zjevné rovnováze. A pak se hroutí, a to dosti náhle. Vrátíme-li se k Thomasovi Coleovi a jeho pentaptychu Příběh říše, posun od dosažení vrcholu ke zkáze a pak pustotě není periodický. Je náhlý. Patřičnějším vizuálním znázorněním způsobu, jakým se hroutí složité systémy, by mohl být starý plakát, který kdysi visíval v tisícovkách pokojů studentských kolejí: neovladatelný parní vlak naradil do zdi viktoriánské konečné stanice a po nose vlétl do ulice. K překročení hrany chaosu stačila vadná brzda nebo spící strojvůdce.“

1