mauglie mauglie komentáře u knih

☰ menu

Na jih od hranic, na západ od slunce Na jih od hranic, na západ od slunce Haruki Murakami

Asi už poslední kniha od autora, nějak se mi ten mužský styl prejedl. Opravdu mi začal vadit v detailech, dokáže popisovat, jak mu žena olizuje všechno možné, ale ze by se taky snažil on? Všímám si toho u všech jeho knih...v téhle mně ale vadila snad úplně každá postava. Manželka, která se po jeho nevěře ptá, jestli s ní chce ještě zůstat, milenka, co mlčí, aby zůstala tajemná a chlap, co si ničeho neváží.

16.12.2023 2 z 5


Nekonečné dny Nekonečné dny Claire Fuller

(SPOILER) Pomalejší rozjezd, ale moc dobrá kniha. Až lyrické popisy přírody, puberta s šílenějším a šílenějším otcem uprostřed lesů na posledním kusu země po apokalypse. Není překvapení, co se muselo stát.
Asi půjdu proti proudu, ale mně se konec opravdu líbil! I když jsem ho tak nějak čekala (od místa, kde Reuben dělá drahoty s místem bydliště, po poslední noc v chatě s otcem a když se pak ztratí někde za řekou, je to jasné). Jak jinak se dcera může vypořádat s tím, co se děje v noci pod roztrhaným spacákem s vlastním otcem?

10.10.2023 4 z 5


Šikmý kostel Šikmý kostel Karin Lednická

Naprosto skvělá kniha! Moc se mi líbilo, že je kniha napsaná hlavně z ženské perspektivy, velice zajímavé prostředí dolů a šachet, úděl těžce pracujících v dobách, kdy se ještě osud přijímal s pokornou odevzdaností a celoživotní dřina byla samozřejmostí. Velmi mě zaujaly i historické události po válce, o napnute situaci mezi Poláky a Čechy při rozdělování hranic jsem vůbec netušila! Těším se na druhý díl!

19.08.2023 5 z 5


Dobře mi tak Dobře mi tak Radka Třeštíková

no, co napsat...po knize Osm jsem chtěla nějakou knihu opět od autorky, ale teda číst o bezpáteřním ztroskotanci, co osouloží všechno kolem něho mi úplně nesedlo....

19.06.2023 1 z 5


Znamenitá mrtvola Znamenitá mrtvola Agustina Bazterrica

(SPOILER) Obrovská vlna ohlasu mě donutila půjčit si tuto knihu. Úplně chápu všechny negativní recenze, ale chápu i ty pozitivní. Nejenom, že je to opravdu nechutné, ale charakter postav (konkrétně hlavní) nedává smysl , konec je (alespoň pro mě) docela překvapení (myslela jsem si, že skončí oba dva na jatkách).
Na druhou stranu mi stylově kniha připomínala skripta z vysoké školy, kde jsme měli produkci živočišných výrobků- hodně technických popisů a autorka pouze vzala to, co děláme zvířatům a překlopila to do jiné sféry.
Ráda bych četla více např. o celé změně, jak to probíhala a co se vlastně stalo. určitě by se takový skvělý potenciál dal využít ještě lépe.
Upřímně nejvíc mi ve finále vadilo číst o týrání štěňat a pasáže z laboratoře, kde se autorka inspirovala mengelem a bylo to už jen o tom šokovat za každou cenu.

05.06.2023 3 z 5


Ptáci v trní Ptáci v trní Colleen McCullough

(SPOILER) Po dlouhé době jsem se pustila do románu a byla to krása. Miluji propracované osobnosti, cítím z nich skutečné lidi. Prostředí je také moc zajímavé, prašná Austrálie, střídání sucha a dešťů, koně a merino ovce. Meggie mi byla že začátku nesympaticka, taková domácí puťka ale po nevydarenem manželství mě to s ní bavilo víc.

01.06.2023 5 z 5


Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? Martin Lavay

Záhady se čtou nejlíp! A ještě když se vážně stala. O této události jsem toho četla hodně, tak mě toho moc nepřekvapilo, ale líbil se mi ucelený a časosběrný popis.
Teorií je spousta, člověka skoro jímá vztek, když čte o zpackaném vyšetřování a spoustě ztracených důkazů.
Osobně si myslím, že v době, kdy neexistovaly legitimní vyšetřovací postupy, do pozic vyšetřovatelů se dosazovali osoby po známosti a byli loajální režimu, vše bylo podřízeno rozkazům shora a země byla ve studené válce, byly tyto případy odsouzeny k podobným výsledkům. Myslím, že hodně věcí bylo zameteno pod koberec nebo neznalostí vyšetřovatelů zničeno nebo nebráno jako důležité.
Možná se někdy dočkáme odtajnění informací či aspoň přezkoumání důkazů (analýza dna, rozbor stanu, oblečení, lyží, exhumace těl), ale jak můžeme sledovat vývoj v Rusku, asi se to jen tak nestane. Třeba po rozpadu "režimu"...

11.05.2023 4 z 5


Analfabetka, která uměla počítat Analfabetka, která uměla počítat Jonas Jonasson

Po staříkovi 2. kniha od Johansona. Vtipné, lehké, ale inteligentní čtení. Už mě to ale tolik nebavilo a asi už knihy vyhledávat nebudu, trochu se to celému staříkovi podobalo. Dokonce i atomová bomba...

07.05.2023 3 z 5


Raději zešílet v divočině: Setkání s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině: Setkání s šumavskými samotáři Aleš Palán

Velice podařená kniha! Ani jsem nečekala, že mě rozhovory tak nadchnou. Můžeme si v duchu říkat, co že je to za blázny, utečenci systému a cvoci, ale musíme si zároveň přiznat, že jim také tajně závidíme. Udělali to, co si snad každý občas představí a možná o tom i touží, ale jsme už tolik ponoření do všednosti, že se nejde jen tak odstřihnout. A oni to udělali, propadli sítem a jsou venku. Jsou na vzduchu a na slunci a žijí v lesích. Žádné placení nájmu a energií, sezení před počítačem, čekání na mhd a sledování televize.
Jsou šťastní? Někteří ano, někteří neví. Možná se od nich zase tolik nelišíme...
Moc se mi líbil rozdíl mezi muži a ženami. Většina mužů je více "filosofická" a jako červená nit se tam táhnou různá náboženství a mystika (máme tam i jednoho muže, který nám zapadne do škatulky "samotář z maringotky"- utíkající před čipováním, zotročením a systémem jako takovým). Ženy jsou více racionální, odešly kvůli přehlcení civilizací, mohly mít všechno, ale rozhodly se jinak.
Krásné fotky, také oceňuji téměř intimní vztah, který se podařilo se samotáři navázat (muselo tomu předcházet asi více setkání), nesoudí, nehádá se.
Moc pěkná kniha!

14.04.2023 5 z 5


Osm Osm Radka Třeštíková

(SPOILER) Má první kniha od autorky a musím říct, že jsem byla velice mile překvapená! Moc se mi líbil originální styl psaní, je to něco svěžího a překvapujícího. Sice se člověk nemůže ztotožnit s žádnou s postav, ale stejně se jedná o příjemné čtení. To, že se děj odehrává v Praze na známých místech tomu ještě dodává pocit blízkosti.
A konec se mi naopak líbil, dozvídáme se, že je Míša v letadle do Švédska a pravděpodobně pátrání po své "lásce" nikdy nevzdá.

14.04.2023 5 z 5


Milý Edward Milý Edward Ann Napolitano

Dobré téma, ale bohužel mě nějak nezasahlo. Nějak jsem se nedokázala vcítit do žádné postavy

31.01.2023 4 z 5


Plachetnice na vinětách Plachetnice na vinětách Jiří Hájíček

Děj mě zastihl v takovém citlivem období a tu melancholii a ztracenost jsem vnímala hodně intenzivně. Jiří Hajicek je můj oblíbený spisovatel právě pro krátké popisy jihočeské krajiny, vnější i vnitřní. Chlad chalup a lahvac na sluníčku v sadu, to se mi na tom líbí.

01.01.2023 4 z 5


Cestou špendlíků nebo jehel Cestou špendlíků nebo jehel Zuzana Říhová

Upřímně pro mě docela náročné čtení. V knize není jedna jediná postava, se kterou by se dalo sympatizovat. Která by vás provedla bezpečně lesem, jste úplně sami a někde blízko praskají větve a jedno, jestli je to vlk šedý nebo vlk někde hluboko za očima. Depresivní čtení pro mě, ale práce s textem dokonalá! Tolik úžasných metafor a obratů!

19.09.2022 4 z 5


Boží hora Boží hora Erri De Luca

Knížečka plná velkých vět. Naprosto minimalistický příběh, ale ty slovní spojení, ty krásný slova. Všechno je tak hladký jako opracovany hoblíkem. Mám pocit jako bych jedla jídlo od mojí babičky.

04.09.2022 5 z 5


Poprvé Poprvé Nico Walker

(SPOILER) Začátek slušný, líbil se mi i ten styl psaní, takový chlapský, s ničím se nepáře, netřeba dlouhé popisy a docela to utikalo. Někde v Iráku se to ale zaseklo a druhá půlka mě už vyloženě štvala. Sledujeme dva mladý lidi, co se navzájem stahují do závislosti, nekonečný kolotoč kolem shánění peněz a drog. Poslední čtvrtina je už opravdu jenom sehnat prachy - sehnat heroin- najít žílu. Chápu, že život narkomanů takhle asi vypadá, ale mě už to neuvěřitelně nudilo.

31.08.2022 2 z 5


Jak si nenechat zkazit náladu aneb Pravidlo popelářského vozu Jak si nenechat zkazit náladu aneb Pravidlo popelářského vozu David J. Pollay

Slibně vypadající kniha, ale vlastně vám nic neřekne. To, že se máte na své "starosti usmát a nechat je odejít " je vážně převratná myšlenka. A kniha je plná takových rad, nic praktickeho a kdo se zabývá aspoň trochu seberozvojem bude naštvaný. Navíc furt číst o popelářských vozech a odpadních mě hrozně rozcilovalo. Naprosto zbytečné čtení.

23.08.2022 1 z 5


Spánek Spánek Haruki Murakami

Taková lahůdka na jednu hodinku, hezký se čte, zbytek po ní emoce na jazyku a ilustrace jsou velice zdařilé! Konec jsem ale nepochopila...

21.08.2022 3 z 5


Christiane F. – Můj druhý život Christiane F. – Můj druhý život Christiane Vera Felscherinow

(SPOILER) Ano, není to tak zdařilé jako první díl. Ne, Christiane nepřestane fetovat. Ale pro lidi, kteří nemají přísun k německému bulváru je to konečně nahlédnutí, jak a jestli vůbec, žila ona slavná fetacka po "dětech ze zoo". Je jasné, že už jí neodpustíme závislost jako jsme to udělali u 13lete holčičky, teď je to dospělá žena a sakra má si svůj život konečně dát do pořádku! Má přece rozum už!
Me to bavilo, ne tak ikonické jako první kniha, ale pořád zajímavé. Dozvěděla jsem se o hippie busech, svazovani novorozenců v Řecku, drogové scéně v Curychu a hodně zajímavá byla část, kde Christiane popisuje hudební zkušenosti.
Naopak mi vadilo množství postav, už jsem se v tom ztrácela. Také si začnete klást otázku, jak moc se hrdinka popsala v dobrém světle...něco mi tam nesedelo a vůbec, proč že ji to odebrali syna? Přiznala barvu jen v pasážích, kdy píše "abych byla upřímná..."? Nebo tak těch šnupnuti a kouření bylo víc?
Konec knihy už byl opravdu asi důsledek 50 let na drogách Nebo si nedovedu vysvětlit, kdo a proč že ji prolezal byt?

21.08.2022 4 z 5


Náš Coney Island Náš Coney Island Billy O’Callaghan

Kniha, co plyne pomalu, každý detail má své místo, I drobná odchylka je popsána. Autor si hraje se slovy a text je skoro jako báseň. Je potřeba se soustředit a vychutnat si slovní spojení a obraty, popis nálady a tónů myšlenek. Melancholické čtení jako obloha nad Coney Islandem

09.08.2022 4 z 5


Straka na šibenici Straka na šibenici Daniel Petr

Taková chlapska a zoufalá kniha o tom, jak ničí alkohol lidi a rodiny. Sudety jsou krajina poznamenána historií a neštěstí se vpilo do země...děti opakují chyby rodičů a pokud se člověk nepoučí z minulosti, musí ji opakovat.
Čtivé a rychlé, hodně se mi to líbilo, jen jsem někdy vlastně nechápala co se děje, např. duchovní zážitek v jeskyni...

12.07.2022