marvarid komentáře u knih

Hezká hříčka - míchání smrtelně vážných témat s tzv. pokleslými žánry. Vtipné, svižné, příjemné čtení. Ale díky té iracionalitě a odpočinkovému nádechu mi v hlavě asi dlouho neulpí.

1 12.01.2023

Pomalé tempo vyprávění mi vyhovovalo, dávalo mi dostatek prostoru si všechny detaily dopodrobna představit – zimu, vlhko, tmu střídající se s oslňujícím světlem, mihotání hvězd na temné obloze, smrad, křupání a praskání ledu. Bez těchto vjemů by byl zážitek z knihy poloviční. Ani retrospektivní (pro někoho možná zdlouhavé) pasáže nevadily, dávaly smysl. Ke konci začal být děj opravdu depresivní, jak jinak, to se dalo čekat. A tak jsem (SPOILER) z částečného happyendu na úplném konci měla opravdu radost. Můžete namítat, že to bylo zbytečné, nakašírované, přitažené za vlasy, opravdu nereálné… Ale můj čtenářský zážitek to zlepšilo.

28 12.01.2023

Jediným pozitivem je popis Aljašky, zdá se autentický. Jinak je zápletka dost ubohá, postavy nepříjemně „třeskutě“ vtipné. Kdo je vrahem se dalo odhadnout, ale nezaregistrovala jsem žádný logický důkaz, který by vedl vyšetřovatelku k té skálopevné jistotě, kterou oplývala.

5 29.11.2022

Přemýšlím, proč není pokračování tak působivé, jako „Navrátilka“. Nejspíš proto, že vypravěčka (doteď vlastně nevím, jak se jmenuje, myslím, že jméno ani v jedné z knih nezazní, nebo se pletu?) a Adriana jsou už dospělé ženy. A tak mě jejich citové strádání tolik nedojímá. A vlastně ani nepřekvapuje. Jazyk knihy je nadále dokonale úsporný a bez emocí nás informuje o tom, jak obě ženy následují osud, který mají vlastně tak trochu vepsaný ve své povaze a v genech. Rybářská čtvrť je popsaná tak, že se mi skoro nechce věřit, že něco takového přednedávnem v Evropě ještě existovalo. Ale asi ano, Afrika je odtud blízko.

2 27.11.2022

Přijde mi normální, že pokud se rozhodnete pro takhle nebezpečný, fyzicky náročný podnik, máte pro to dobrý důvod. A pokud se o svém putování PCT autorka rozhodla napsat knihu, je správné, že se o ty důvody se čtenáři podělila. I přes to, že pro ni byly bolestivé a místy nelichotivé. Bez toho by to nebyl román, ale jen cestopis. Trochu mě iritovala její závislost na matce ve věku, kdy by měla být dospělá. Ale to je asi můj problém (někomu jinému by možná přišla taková míra lásky k rodičům správná). Možná ta závislost pramenila z neutěšeného dětství a proto pomalého dozrávání v samostatnou osobnost.

5 27.11.2022

Spousta zajímavých nápadů, spousta až surrealisty detailně vykreslených scén se zvláštní snovou atmosférou (např. - SPOILER - rozpad Freudova koberce na drobný hmyz). Místy dost satirická obžaloba společnosti. Ale všechno to byly jen náznaky, skici, fragmenty myšlenek, které nedrží pohromadě.

3 27.11.2022

První polovina knihy je opravdu napínavý scifi thriller, přečteno jedním dechem. Pak doje k „rozluštění“ záhady, ale snaha logicky a vědecky všechny ty fantastické momenty a zápletky vysvětlit trochu drhne, děj se zpomalí a znevěrohodní. Jason je dobrá postava, ale Daniela působí trochu odevzdaně a z mého pohledu si nějak snadno nechá všechno vysvětlit a všemu ochotně ihned uvěří (myslím, že většina skutečných žen by byla daleko podezřívavější).

5 10.11.2022

Taktický souboj, skoro šachová partie mezi mužem a jeho ženou. A oba nám o tom vyprávějí formou deníkových zápisků. Ničemu ale nelze moc věřit. Deníky jsou součástí manipulace s protihráčem a tak se můžeme spolehnout pouze na to, že každá zde předkládaná informace má svůj účel. Svým erotickým obsahem už není román z dnešního pohledu nijak šokující a i nespolehlivý vypravěč je v současné literatuře celkem běžná postava. Zápletka je místy až překombinovaná. Kniha neurazila, ale ani úplně nenadchla.

6 10.11.2022

Laskavé bohyně jsou jeden z nejlepších románů, které jsem kdy četla. A tohle byl návrat k tématu po více než roce. Bavilo mě to. Navíc fašismus teď opět nepříjemně vystrkuje růžky… Kolik mých spoluobčanů má asi strach z vlhkého?

5 09.11.2022

Autentický a intenzivní zážitek. Kniha vznikla nejspíš jako reakce na vlastní deníkové záznamy z doby dospívání. Nyní již dospělá autorka oslovuje svoje mladší alter ego. Du forma působí bezprostředně a v tomto kontextu patřičně. Použití vulgarismů mi přijde logické - pokud někdo tlačí sám sebe takhle na hranu svých možností, nepřemýšlí uvnitř své hlavy ve spisovné a poetické češtině. Dospívání se odehrává v kulisách baletní konzervatoře a balet tu hraje určitě důležitou roli. Ale myslím, že podobné zážitky (ztráta kontaktu s rodiči, obětování všeho času, pohodlí a možná i zdraví, frustrace z nekončících překážek) by mohl odvyprávět každý mladý člověk, který se v nějakém svém vyvoleném oboru chtěl prosadit za každou cenu. Má jediná výtka směřuje k samotnému závěru knihy. Chtěla bych lépe vysvětlit, proč se nakonec hrdinka přes všechno vynaložené úsilí rozhodla klasickému baletu nevěnovat.

13 09.11.2022

Vynikající cestopis, vyprávění amerického básníka o jeho cestě komunistickou Čínou společně s čínským budhistickým mnichem (který před mnoha lety utekl před „velkým skokem“). Autor hezky a vtipně porovnává odlišné přístupy východního a západního myšlení k řešení nejrůznějších praktických problémů. Jinak z Číny mrazí, Cung Cchajovo vyprávění o útěku je děsivé. A jak tu už bylo zmíněno - dnes by nebylo kam utéct…

2 09.11.2022

Ano – spíše esej pojednávající o uspořádání společnosti ve starověkém Řecku a paralely se společenským uspořádáním ve středověkém Holandsku a částečně i v současném kapitalismu, nežli klasický román. Děj je omezen na konstatování historických faktů, s žádnou z postav jsem nenavázala bližší vztah. Vyprávěno s notnou dávkou ironie, ale z mého pohledu to tedy nijak závratně vtipné a šokující (a tedy ani nijak extra čtivé) nebylo. Ano, dozvěděla jsem se dost nových informací, jen si nejsem úplně jistá, nakolik jsou důvěryhodné - přeci jen to není učebnice dějepisu a očekávám, že si autor uzpůsobil fakta tak, aby mu zapadala do konceptu, aby se ozřejmilo, že fungování společnosti a uvažování lidí vlastně žádný zásadní vývoj za ta tisíciletí neprodělalo.

2 13.10.2022

Dobrá detektivka, na letní dovolenou jako dělaná. Zajímavé postavy, chytrá zápletka (rozuzlení jsem do poslední chvíle neodhadla). A ta vyprahlá horká atmosféra, prostě přesvědčivá. Maloměsto se tu jeví jako opravdové peklo.

14 08.09.2022

Nepříliš rozsáhlá kniha (počtem stran i časovým rozpětím příběhu), ale s dokonale vykreslenou, lyrickou atmosférou. Vidění světa očima malého dítěte je tak přesvědčivé. Skoro uvěříte tomu, že je vcelku běžné něco takového zažít (dokud máte mysl otevřenou a nesnažíte se urputně za každou cenu všechno kolem sebe vysvětlit čistě racionálně)

6 08.09.2022

Z první části jsem byla poměrně zoufalá. V textu je tolik věcných chyb, že se mi nechce věřit, že ji autorka psala a text cizelovala 9 let. Namátkou: proč proboha studium řečtiny jako příprava na medicínu? To je úplně zcestné, řečtina není medikovi ani lékaři na nic (snad latina a i ta stačí v jen v malém rozsahu, věřte mi, už se tím přes 20 let úspěšně živím), nebo: ve Vermontu byla extrémně studená zimní noc a na zem se snášeli velké mokré vločky (!), vy jste někdy viděli padat velké mokré vločky v minus 20st? Dalo by se pokračovat. A určitě mi řada nesrovnalostí unikla.
Skupina elitních studentů řečtiny neustále pije a občas fetuje. Popis této aktivity zabírá minimálně polovinu objemu textu. Obvykle mi rozsáhlé knihy nevadí, jsem trpělivá, ale tady je text opravdu taaaak nesmyslně natažený.
Naštěstí se v druhé polovině začne něco dít a vztahy mezi postavami se přiostří a naberou na intenzitě. I nadále si o utrpení postav máme dělat dojem hlavně podle toho, kolik alkoholu zkonzumují (vysoká konzumace ukazuje na vysoké utrpení). Ale kniha se nakonec dobere k nějakému sdělení. Něco jako morálka existuje. Každý z nás máme smysl pro ni zabudovaný v sobě a nedá se před ním uniknout. Pokud uděláme něco opravdu ohavného, Erynie nás dostihnou. Nedokážeme žít s někým, kdo naše tajemství zná a někdy ani se sebou samými.
Tak nakonec k původně plánovaným 2 hvězdám přidávám třetí.

7 09.08.2022

O selhání vztahu matky k dítěti, o pocitech dítěte, které nedostává to základní, co od rodičů potřebuje. A nejde o hmotné zajištění, ale o pocit bezpečí, o lásku a zázemí. Navrátilka o to vše přišla ze dne na den. Vyrovnává se s tím na první pohled statečně a dobře, ale ten pocit prázdnoty a zmatku vnímáme z každé její myšlenky. Jazyk knihy je maximálně úsporný a minimalistický, přitom přesný. Atmosféra maloměsta na jihu Itálie (překvapivě zaostalého) je moc dobře vykreslená.

5 09.08.2022

Krásné. Jednotlivé střípky, výřezy ze života. Jsou poetické, drsné, vtipné. Ani náznak patosu nebo sebelítosti. Na konci si vlastně dokážete udělat představu o životě LB. A že je o čem vyprávět.

9 29.07.2022

Já nemám, co dodat - všechno naprosto trefně ve svém komentáři sepsal uživatel puml. Z knihy jsem nadšená. Natolik, že předpokládám, že se k ní jistě vrátím (vlastně bych jí nejradši hned začala číst znovu). A už sháním další tituly od autora (proč jsou do češtiny/slovenštiny přeloženy jen tři ?)

4 06.07.2022

Opět dobré. Věděla jsem, co mohu čekat a autorka mě nezaskočila – postavy byly sympatické, trávit čas v jejich společnosti bylo příjemné. Příběh nebyl nijak závratně akční (na fantasy žánr).

2 06.07.2022

Ještě jsem se nesetkala s knihou, která by takhle důsledně zkoumala ženskou touhu po dítěti. Touhu, která se nutně nemusí krýt s touhou po partnerském životě. Snad každý myslitelný názor na tuto otázku je reprezentován nějakou postavou, která k tématu řekne své. Vlastně je neuvěřitelné, že něco tak fundamentálního, o čem nepochybně každá z nás někdy přemýšlela a musela udělat nějaké rozhodnutí (a to rozhodnutí pak ovlivnilo celý zbytek našeho života), bylo doposud literaturou dost opomíjené. Asi proto, že všechny tyhle úvahy jsou hodně intimní, místy nepříjemné a možná i protože si taková kniha nenajde mnoho čtenářů – mužů. Ale já jsem za ní opravdu ráda a líbila se mi.

5 06.07.2022