Navrátilka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

ĽArminuta je termín v abruzzeském dialektu volně přeložitelný jako vrátilka neboli ta, jež se vrátila. Krátký román pojednává o třináctileté holčičce, která je neočekávaně navrácena do své původní chudé rodiny jako poštovní balík bez jakéhokoliv vysvětlení či odůvodnění. Poznává nové rodiče, sestru a bratry, bojuje o své místo v cizí rodině a sžívá se s odlišnou sociální realitou chudého a zaostalého venkova v Abruzzu v sedmdesátých letech minulého století. Donatella Di Pietrantonio je brilantní vypravěčka. Osud dívky líčí bez patosu, neútočí na čtenářovy city, nic nepřikrašluje ani nezjemňuje. Je nezaujatou pozorovatelkou, která si ale všímá sebemenších detailů, společně s její hrdinkou cítíme pachy, chutě, hmatové vjemy, tíži nevysloveného. Příběh o opuštění a návratu se čte jedním dechem, autorka bravurně pracuje s vytříbeností a esenciálností jazyka, píše s citem a poeticky, byť zpracovává drsný příběh a dotýká se choulostivých a bolestných témat. Vytržení z dosavadního života, potřeba a nutnost nalézt nové hodnoty může postihnout každého a v tom tkví univerzalita tohoto jímavého románu. Po fenoménu Eleny Ferrante se tak k českým čtenářům dostává tato literární jednohubka, která k nim bude promlouvat se stejnou naléhavostí a narativní silou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/39_/390308/navratilka-WcL-390308.jpg 4.3100
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
Orig. název:

ĽArminuta (2017)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (34)

Kniha Navrátilka

Přidat komentář
cace
včera

Velmi dobré. Komu se líbila Neapolská sága od Ferrante, mohl by být spokojený i s touto knihou.

ibs
20. července

Klasicke talianske pisanie, ale to rozuzlenie- fuuuha.. dost dobre.

BuchtaMaková
03. července

Těžké a krásné čtení zároveň. Rozhodně žádná oddychovka, ale kdo má rád hluboké příběhy, nebude zklamán. Knížku jsem četla pomalu, jednotlivé kapitolky jsem si "dávkovala" a hodně jsem o nich přemýšlela. Ke knížce se určitě jednou ráda vrátím.

cace
01. července

Výborné, vyhovoval mi styl psaní. Chtěla bych si přečíst i další knihy autorky.¨

Dela111
26. června

Tento příběh se čte jedním dechem, je smutný, ale osud Navrátilky zaujme od první strany.
Většinou jsou matky pro svoje děti tím nejspolehlivějším člověkem. Navrátilka má obrovskou smůlu, má dvě mámy a obě jsou k ničemu. Ony sice ví, že každá udělala v určité chvíli něco špatného až krutého a svým způsobem je to i mrzí a bolí, ale to dívce nepomůže. Navrátilka neříká, že je nešťastná, přesto její smutek, nejistota a neštěstí jsou z knihy cítit. S úžasem sledujeme, jak se jejím jediným útočištěm, nadějí a nejdůležitějším člověkem stává mladší sestra Adriana, desetileté děvčátko...

Silné téma, zamyšlení nad rodinnými vztahy, skutečnými potřebami dětí, silou i slabostí jednotlivce, schopností přežít... a to vše skvostně napsané. Autorka nepoužívá srdceryvný a drásavý styl, je to spíš odosobněné a čisté, o to víc je četba působivá. Tato dáma umí psát a pokud u nás vyjdou další její knihy, ráda si je přečtu.
Navrátilku určitě doporučím, je to kniha, kterou by neměli minout čtenáři silných lidských příběhů.

hana1070
05. června

Navrátilka je rozsahem nevelká kniha, ale příběh vás rozhodně zasáhne. Už jen ta představa - tohle se dělo v Itálii docela nedávno? Vždyť je to doba, kterou jsem už zažila! Ty holky v knize se chodily koukat k sousedce na televizi na Sandokana! A i když ze samotného tématu mrazí, tak je popsán velmi poutavě. Každý z nás v pubertě prochází krizí identity a hledá si své místo na světě, hlavní hrdinka knihy tohle ale zažívá v intenzitě, kterou si neumíme představit. (více https://naskokjinam.blogspot.com/2019/06/donatella-di-pietrantonio-navratilka.html )

Becca77
10. května

Knížka se četla rychle, příběh silný, smutný a jiste měl být i emotivní, ale styl psaní ve mě ty emoce nějak neprobudil. I přes surové téma to bude kniha, na kterou nejspíš časem zapomenu...

lusila
06. května

Výborná kniha. "Surový" a zároveň poetický príbeh. "Pomaly som opakovala slovo mama stokrát za sebou, až jeho význam vyprchal a stal sa len gymnastikou pier. Zostávala som sirotou dvoch žijúcich matiek. Jedna sa ma vzdala v čase, keď mi jej mlieko ešte stekalo po jazyku, druhá ma v trinástich vrátila. Bola som dcérou odlúčení, falošného či zamlčaného príbuzenstva, časovo-priestorových odstupov. Netušila som, odkiaľ pochádzam. A v hĺbke duše to neviem dodnes."