Divočina

2 10. května

Nemám rada ľudí s komplikovaným pohľadom na svet a život a s komplikovaným a prehnaným premýšľaním o každej jednej situácii, ktorá sa v živote jednotlivca udeje. Som pragmatická a rýchlo sa zmierujem s každou stratou alebo nepríjemnosťou, preto mi celkom vadilo čítať, čo sa dialo v hlave tejto zo začiatku veľmi citovo a psychicky labilnej osoby. Ku koncu táto labilná osoba získala svoju statiku a stal sa z nej silný človek, a to len vďaka tomu, že mala guráž na to, riskovať svoj život, a všetko, čo sa udialo, aj mňa osobne iba utvrdilo v tom, čo považujem za svoju životnú mantru - ak nejde o život, ide o hovno.

19 23. dubna

Film jsem viděla před pár lety, a opakovaně se k němu vracím. Ten příběh mě fascinuje a dost mě ovlivnil, začala jsem chodil delší trasy a zjistila jak je osvobozující mít jenom batoh a vzdálený cíl. PCT je takový vzdálený sen. Knížka je krásná. Cheryl, hlavní hrdinka a autorka knihy v jednom, v ní hledá své místo v životě. Moc se mi líbil závěr : "Bylo mi jasné jen to, že nic vědět nepotřebuji. Že stačí věřit, že to, co jsem dokázala, je skutečné. Věřit, že už nemusím lapat holýma rukama. Uvědomit si, že stačí vidět rybu pod hladinou. Že to je vším. Je to můj život - jako všechny životy -, tajemný, neodolatelný a posvátný. Tolik blízký, tolik přítomný, tolik můj.

1 12. března

Pred 7 lety jsem videla film, takze jsem vedela do ceho jdu. To ze je daleko lepsi nez film ani nemusim rikat :) na knihu jsem se tesila a cetla se uplne bez problemu.

2 30.12.2022

Kniha se mi líbila, zejména proto, že jsem na ni byla psychicky naladěná. Věděla jsem do čeho jdu a čeho se bude týkat. Mám ráda tematiky hledání sebe sama. Cheryl si prošla divokým životem a chápu, že se takto utvořila její osobnost. Trochu mě zklamala (i Eddie, jak se k tomu nedokázal postavit) při popisu smrti koně....

2 05.12.2022

Jak kdosi dole napsal...kniha se četla sama. Jen mě asi v polovině trochu rozčarovalo, jak popisuje zastřelení mámina koně. Asi jsem čekala, že když maminka umřela a všichni se rozprchli do všech možných stran, že se postarají i o zvířata..rozprodají, když se o ně nemohou sami starat. Tento praktický úkon byl pro mě velkým zklamáním, pak se může lítostně rozepisovat jaké to bylo pro ní, ale co ta zvířata celou dobu? O tom zmínka není. To je fakt.:). Nicméně četla se sama.

4 27.11.2022

Přijde mi normální, že pokud se rozhodnete pro takhle nebezpečný, fyzicky náročný podnik, máte pro to dobrý důvod. A pokud se o svém putování PCT autorka rozhodla napsat knihu, je správné, že se o ty důvody se čtenáři podělila. I přes to, že pro ni byly bolestivé a místy nelichotivé. Bez toho by to nebyl román, ale jen cestopis. Trochu mě iritovala její závislost na matce ve věku, kdy by měla být dospělá. Ale to je asi můj problém (někomu jinému by možná přišla taková míra lásky k rodičům správná). Možná ta závislost pramenila z neutěšeného dětství a proto pomalého dozrávání v samostatnou osobnost.

1 24.11.2022

Sama bych si knihu nevybrala, ale čtenářský klub Letnice ji zvolil, tak jsem se do ní pustila. Inu, děj bych shrnula asi takto: Jdu, bolí mě nohy, jsem strašně unavená, postavím si stan a spím, v kempu si dám cheesburger. Tyhle putovní knihy mne neberou, odložila jsem i tolik vychvalovanou Pobřežní cestu. Velkým plusem ale byl popis truchlení, vyrovnávání se se ztrátou matky a taky vzpomínky hrdinky/autorky na dětství.