Divočina

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Pozoruhodně upřímný autobiografický příběh ženy, která se po traumatických událostech rozhodne vyrazit na 1 770 kilometrů dlouhou pěší pouť. V šestadvaceti letech si Cheryl Strayedová, po smrti své matky a krachu svého manželství, myslela, že přišla o vše. Měla pocit, že již nemá co ztratit a učinila nejimpulzivnější rozhodnutí svého života: odhodlala se sama ujít vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Hrdinka, bez jakýchkoli znalostí o přežití v divoké přírodě, se nevyhne střetnutí s chřestýši a medvědy, překonává úmorná vedra či rekordní sníh. Napínavé vyprávění okořeněné humorem živě zachycuje strach i radost mladé ženy tvrdě si razící cestu k cíli navzdory mizivé šanci na úspěch. Pouť ji téměř dožene k šílenství....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/388221/divocina-ZPN-388221.jpg 4.3949
Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry, Cestopisy a místopisy
Vydáno:, Ikar (ČR)
Orig. název:

Wild (2012)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (273)

Kniha Divočina

Přidat komentář
pavka88
12. července

Popisování cesty bylo hodně zdlouhavé a nudné. Opravdu mně bylo jedno, jestli jedla čokoládovou tyčinku nebo polévku. Kniha se bude líbit spíše ženám, protože je to hlavně o vyrovnávání se se svými problémy a o tom, jak blbě svůj život žila.

harena
12. července

Cením si Cheryl, že se rozhodla vyrovnat se svými traumaty tím, že zvládne ujít 1770 km úplně sama divočinou Pacific Crest Trail. I když neuměla zacházet s kompasem ani s vařičem. Mnohem lepší, než aby zůstala na heroinu nebo měla sex s každým chlapem, kterého potkala. Vyrazila, aby přemýšlela o svém životě, aby se zamyslela nad vším, co ji zlomilo. Že jí před čtyřmi lety zemřela máma. Že se rozvedla, ač stále tvrdila, že svého muže miluje. ????!!!! Vzpomínala, jak chtěla udržet rodinu pohromadě, ale nedařilo se jí to a nebo jak museli zastřelit maminčina koně. Atd. O samotné divočině tam toho nijak moc není, stále se tu promítají vzpomínky na matku a na vše, co v životě pokazila (slušně řečeno).
Jestliže cesta Cheryl pomohla, aby se v ní vše uspořádalo, tak je to jenom fajn.

medlovice
07. července

Knížka je mnohem ,mnohem lepší než film !
Film jsem chtěla po dvaceti minutách vyhodit a spálit ,protože byl jako porno a na trailu se odehrával jen tak aby se neřeklo , ale kniha mě chytla hned a nepustila. Tato Cheryl mi byla sympatická svou odhodlaností a statečností , svou výdrží a optimismem. Pochopila jsem její úlety a její vztah k matce a moc jí fandila do budoucna.
O PCT nečtu poprvé a už mám za sebou dvě knížky a dva filmy ale tuhle dobře napsanou lahůdku doporučuju dál a v půjčuju kamarádce. I když je spíš o hledání sama sebe je tu i popis strachu z přírodních živlů a popis krásy kolem sebe. Vím, jak je krásné Coloredo, jaké jsou hvězdy vysoko v horách Montany , lituju, že už nepůjdu kolem těch míst, kde jsou traily. A dobří lidé a přátelé
.Obal s jednou ošlapanou botou je velmi výstižný.

zoubek69
04. července

Nevím,jak to popsat _ zda ta životní tragédie rozhodla, ale je to těžce čitelná tvorba. Není pro každého.

jana1976
02. července

Pane jo….. Nejdřív jsem Cheryl odsuzovala za to, že se vydala na takovou cestu bez přípravy a naprosto nepřipravená. Odpovědné já jsem si říkala, co vše se mohlo po cestě stát, co ji hrozilo….. ale ta druhá část mého já ji záviděla. Musím smeknout klobouk před jejím odhodláním. Já osobně bych určitě vše vzdala při prvním puchýři.

mispulin
30. června

Úžasné vyprávění od první do poslední stránky. O vůli, odvaze, o životním postoji k rodině, mamince a přírodě.
Já jsem se Cheryl putoval alespoň "virtuálně". Celou PCT trasu jsem si nahrál do mapy a vždy když jsem ve vyprávění narazil na jméno rezervace, kempu, hory, údolí nebo řeky, podíval jsem se, kde se zrovna nachází a hledal jsem fotky těchto míst, abych viděl alespoň zlomek té neskutečně nádherné a divoké přírody...
Když Cheryl dorazila k Mostu Bohů, trochu jsem litoval, že vyprávění končí.
Obrovský sportovní výkon, který si neumím vůbec představit. Cheryl má můj obdiv. Chvíli před tím než jsem knihu začal číst jsem viděl film a vůbec to nevadilo.
Jednoznačně pět hvezdiček.

Arsi
27. června

Knihu jsem si vybrala kvůli Čtenářské výzvě. Teď jsem za to moc ráda. Fandila jsem Cheryl.

Pernice
24. června

Ke knize jsem se dostala náhodou a přistupovala k ní trochu s despektem - příběhy, kdy někdo projde nějakou cestu, vyleze na kopec nebo cokoliv jinýho a najde tím sám sebe, mi přijdou poněkud plytký, nevěrohodný a patetický. Ale Cheryl mě přesvědčila, že pro ni znamenala ta cesta opravdu změnu a že když si člověk sáhne úplně na dno svých sil, hodně se o sobě dozví.

Životní příběh hlavní hrdinky byl sice smutný, ale nijak originální. Přesto mě kniha nakonec oslovila svou upřímností. Cheryl líčí svůj příběh otevřeně, nezastírá přešlapy a naivní představy, se kterými se vydala na cestu absolutně nepřipravená. O to víc ji vlastně ale obdivuji, že to přes to všechno zvládla. Z celého příběhu je cítit ohromná energie a životní síla. Samotná divočina, která dala knize název, je však spíš okrajovým motivem, vše se točí kolem sebepoznávacího procesu hlavní hrdinky a jejích vztahů k lidem z minulosti i souputníkům z cesty.