MamaKnihomolka komentáře u knih

Frankie je rezatý kocourek, který se ve špatném čase ocitne na správném místě a nevědomky tak zachrání Richardu Goldovi život zrovna, když si ho chce sám vzít. Frankie totiž miluje provázky všeho druhu a moc záviděl Goldovi ten, který měl okolo krku.
Taky miluje televizi, ale jen když v ní hrajou zvířata. Lidi jsou totiž nudní celkově a v televizi pořád jen oddělávají lidi a ani je pak nesní, ale užívá si jejich reakci, když na ně promluví lidštinou.
A taky vám poví moudro, že když na hnoji jsou slupky, čiší z toho lakota.
A mohla bych pokračovat dál a dál co se všechno od milého Frankieho dozvíte.

Toto je sice kniha, kde kocour mluví, ale rozhodně není nijak dětská. Naopak ! Řeší se v ní problémy jak lidské tak kočičí, které se vzájemně propojují a vše je chvílemi vtipné, dojemné, smutné i roztomilé. Vše dohromady vám dá příjemnou oddechovou knihu, kterou si určitě užijete.

4 27.11.2023

Tenounká knížka, na kterou mnozí čekali roky. Já o ní neměla ani tucha, ale když už jsem se o ní dozvěděla, těšila jsem se na ni. (Stejně jako na vše od Kinga) :)

Je to vážně jednohubka s opravdu krátkými kapitolami. Každá kapitola je jeden měsíc v roce.
Celé doplněné úžasnými ilustracemi. Dvoustránkovými, jednostránkovými, malými, barevnými i černobílými. Jako... Člověk se vážně pokochá.

Teď k samotnému příběhu. Podle mě byl moc strohý a rychlý. Děj mi přišel hodně předvídatelný.
Nepřišlo mi to tak děsivé, dokud jsem pozdě večer nešla venčit psa. :D Takže kdo má bujnější představivost, tak ano, trochu děsivé to je, kor četba v listopadový pozdní večer, kdy fouká a déšť tluče do oken.

Nejsem ten typ čtenáře, který vychvaluje knihu jen proto, že ji napsal jeho oblíbený autor nebo, že ji má na spolupráci. Nechci to dělat a nebudu to dělat. Ne vždy se vše povede a ne každému se vše líbí. Já tady v té knížce Kinga prostě moc neviděla.
Dokážu si to představit jako dobrou povídku, ale jako knihu moc ne.

4 20.11.2023

,,Ten konec mi přišel takovej uťápnutej."
,,Babi, to je světovej bestseller, ten nemůže mít uťápnutej konec."
Názor mé babičky po dočtení :D

Sedmý díl série s Josie Quinnovou a nesmírně mi sedl. Stejně tak jako Matčin hrob. Zajímavý námět mě ihned vtáhl do děje a krátké kapitoly tomu dodaly ještě větší gradaci.

V knize se toho děje dost. Smrt dvou taborníků, nezvěstná žena, nalezení jiné nezvěstné ženy, vyšetřování ve Svatyni, které odhaluje znepokojivé věci a Josiin život se také nevyvíjí podle jejích představ.
Případ byl chvílemi opravdu zapletený s hodně informacemi, ale ne a ne je dát dohromady. Vždycky nějaký dílek chyběl.
Svatyně mi upřímně přišla divná už od začátku. Bylo mi jasné, že v tom něco bude.
Později jsem tušila, kdo za vším stojí a to se mi nestává.
A ne, ten konec mi nepřišel uťápnutý. :D

Každý díl série se dá číst samostatně, ale přijdete o vývoj postav.
Celkově sérii určitě doporučuji a hlavně těm, kteří mají rádi detetivky, ale nemusí moc krev, nechutnosti apod.

6 19.11.2023

Ještě jsem se nechtěla loučit se sluníčkem, a tak jsem se pustila do prvního dílu série Pro tebe všechno ze Španělské Andalusie za Damiánem a Lindou.
Miluju téma koní, sama je miluju a díky skvělému vykreslení, jsem chvílemi zacítila i jejich vůni.
Autorka si opravdu pohrává s popisem. Přírody, jídla, pocitů a chování postav. Ale nelekněte se, není to vůbec nudné a zdlouhavé. Naopak! Díky tomu jsem tam chtěla být s nimi. V hřebčíně v horkém Španělsku

I pohledy obou hlavních postav si můžeme přečíst, což je vždycky skvělé a příběh to obohatí. Oba se perou se svými démony a kdyby bylo vše psáno jen z jednoho pohledu, věřím, že by čtenář byl dost zmatený.
Nelekněte se, není to žádný zaříkávači koní, ale příjemný příběh, ve kterém se postavy potýkají s velmi důležitými a nepříjemnými nástrahami života.

Moc nechápu nízké hodnocení na databázi knih, protože za mě je díky prostředí kniha originální a je taková dospělá. Ke konci jsem díky určitému gestu byla vážně dojatá.

Tento díl se mi oproti druhému líbil o trochu víc, ale bude to asi jen těmi koňmi a prostředím hřebčína, které fakt miluju.

Už se moc těším až se do Andalusie zas vrátím a to za posledním bratrem Álvarezovým – Ramónem.

2 15.11.2023

Tato tenká kniha v sobě skrývá neskutečné věci. I přesto, že má velmi pozitivní recenze a dokonce byla ve výběru do Bookerovy ceny, jsem nevěděla co od ní čekat a nebýt spolupráce, která mě donutila si přečíst anotaci by mě ani obálka nenalákala.

Znáte někoho kdo trpí Parkinsonovou chorobou ? Já ne, ale musí to být hrozně náročné jak pro příbuzné, tak i pro samotného nemocného. Díky Eleně nahlédnete do pocitů postiženého touto 'k*rvou nemocí ' jak Elena sama říká.
Další co z knihy přímo křičí je komplikovaný vztah matka - dcera. Ten vztah se mi nějakým způsobem příčil. Přišlo mi, že Elenu dcera vůbec neměla ani trochu ráda a už vůbec nedokázala pochopit, že to co Elena dělá nebo naopak nedělá, nedělá schválně.
Co je pro zdravé lidi jednoduché a úplně přirozené, pro nemocné Parkinsnem je to skoro nadlidský úkol. Kniha přímo vybízí se vžít do Eleniny situace.

V této útlé knížce se toho skrývá tolik. Autorka se zabývá současnými problémy, kdy se ženám brání mít kontrolu nad svým vlastním tělem, mýty o mateřství, celkové omezení žen ve společnosti, nemoci a omezení ve stárnoucím těle a nevšímavost a arogance vůči invalidům.
Celkově má kniha i zvláštní styl psaní. Občas to na mě působilo jako doslova útržky Eleniny mysli.

Za mě je smrt Eleniny dcery a její snaha přijít pravdě na kloub je jen jakési pozadí toho všeho. Ve skutečnosti se v knize odehrává něco mnohem hlubšího.
Celá kniha je vlastně rozdělena do tří částí a je to jeden den Eleniny cesty za někým, kdo by ji mohl pomoct.

Toto je úžasná kniha o poznání, utrpení, uvědomění si, pokoře, vytrvalosti a ochotě měnit věci.
Kdo neví co k Vánocům, tuto si rozhodně napište na seznam!


P. S.
Až před vámi bude sotva chodit nějaký starý člověk a bude mu zkrátka něco trvat dlouho. Buďte trpěliví a empatičtí. Protože nikdy nevíte co prožívá, jak nebo čím trpí.
A ještě jedna věc, která nic nestojí... Buďte k nim laskaví.

3 01.11.2023

Druhý díl série s geniální agentkou Laurel Snowovou.
První díl mě nadchnul a těšila jsem se na pokračování z mrazivých hor v Genesis Valley.
Autorka v příběhu plynule oprašuje události z předchozího dílu, takže kdo nečetl první díl, tady se dozví co se vše dělo nebo si sérii přečtěte od začátku ať o nic nepřijdete.

Laurel je hrozně zajímavá postava a moc mě baví jak je jiná. Ne jen vzhledově, ale i tím, že třeba nechápe jak funguje kamarádství, protože žádné nikdy neměla, apod.
Mě se i líbí pasáže ze života Laurel nebo Hucka. Někomu tyto části určitě přijdou nudné nebo zbytečné, ale u mě je to přesně naopak. Ráda se dozvím jací jsou a co prožívají i mimo vyšetřování.
Ale ta Abigail... Tak nevyzpytatelnou, děsivou a zároveň nesympatickou postavu jsem dlouho nezažila. Hrozně nepříjemná ženská...

Jak v první díle, tak i v tomto vyvstávají otázky, které si autorka nechává do dalšího dílu, který si rozhodně nenechám ujít a doufám, že vyjde brzy!

Tuto sérii rozhodně doporučuji milovníkům detektivek, ale počítejte i s tím, že více nahlédnete do životů postav a i těch milostných.

9 29.10.2023

Třetí díl série Hřiště lásky od české autorky a musím říct, že je to lepší a lepší. První díl (Haka za lilii) jsem hodnotila jako průměr, druhý (Tanec za odpuštění) se mi líbil víc a tak jsem hodnocení zvedla na čtyři hvězdy a tento? Tento je za mě nejlepší a musím hodnotit všemi pěti.
I obálka se mi u tohoto dílu líbí nejvíc. Je taková vymazlenější a propracovanější.

Kromě toho, že se kniha hrozně moc dobře četla, mi také obě hlavní postavy byly moc sympatické. Bavili mě, usmívala jsem se a uchechtávala u jejich rozhovorů nebo myšlenkových pochodů Henryho.
Yumiko jsem si hrozně oblíbila. Jak byla silná, ale zároveň hrozně zranitelná a já ji moc fandila.
Henry se mi zas líbil v tom, že dokázal přiznat své slabiny, protože nikdo není dokonalý a i chlap jak hora se může něčeho bát.

Tím se dostávám k tomu co se mi líbilo úplně nejvíc. Přirozenost a reálnost charakterů postav. Ať už chování, postoj k životu nebo i sex. Konečně jsem si v knize užila sex, který se může opravdu dít. (Teda... Aspoň z mého pohledu) :D

Konec jsem čekala sice trošku víc vyhrocený a pro Yumiko ne tak jednoduchý, vzhledem k tomu jaký měla vztah s rodinou, ale ani to mi požitek z knihy nijak nezkazilo.

Celou sérii doporučuji čtenářkám, které mají rády originalitu, rády se u knihy zasmějí i dojmou, hledají nenáročné čtení a milují svalnaté sportovce.

5 18.10.2023

Toto je první vydání čtyř povídek kompletně. Doteď byly rozděleny na dvě knihy. Ani jednu z nich jsem ještě nečetla a moc jsem se těšila ať už na děsivé, zvláštní nebo tajemné povídky.
Netajím se tím, že povídky čtu jen od Kinga. A proč?... Nevím!
Před každou povídkou je předmluva autora. Miluji tyto jeho úvody před povídkami. Ať už píše o tom, jak ho povídka napadla, jak ji psal nebo jaké okolnosti se zrovna v jeho životě děly. Je to jedno, jsou boží. Beru to vždy jako bych si s ním podávala ruku a řekla: "Nazdárek starý kámo, co pro mě máš tentokrát?"
A tentokrát to jsou Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny a Sluneční pes.

Povídce Časožrouti se napětí nedá upřít. Jste napnutí téměř od první stránky až do poslední. Stále jsem přemýšlela co se může stát, jak se to vyřeší a kdo vůbec časožrouti jsou. A když se objevili... Stálo to za to.
King si tentokrát vzal do parády trhliny v čase a cestování v něm. Což je téma, které zajímá každého, ale je hodně ošemetné a za mě je potřeba ho správně uchopit a nepřekombinovat to. King to pojmul skvěle a vše do sebe krásně zapadlo.
Líbilo se mi, že hodně velkou roli hrála i psychika zbylých pasažérů. Na to kdyby se autor vykašlal, tak ta povídka nebude stát za nic.
Jedinou výtku mám a to jen to, že jsem čekala více času s časožrouty a dozvědět se víc o nich. Ale chápu, že vzhledem k jejich destruktivnímu chování to nešlo.
Nikdy jsem letadlem ještě neletěla a myslím, že nějakou dobu ještě nepoletím...

V povídce Skryté okno do skryté zahrady se stejně jako v Misery, Temné půli a podobných dílech King vrací s tématem ze spisovatelského světa. Ukazuje, jak je lidská, a hlavně ta spisovatelská, mysl chatrná a složitá věc plná temných zákoutí, kde se může realita mísit s bludy.
Za mě je to bohužel průměrná povídka, která mě nevystřelila do výšin. Akční scény byly, ale přišly mi nedotažené, zkrátka jim něco chybělo.
Ovšem konec byl velmi zajímavý, u kterého zamyšleně semknete obočí a začnete přemýšlet, ALE na mě bylo vše až moc rychle a šup šup.

Policajt z knihovy je za mě velmi povedená povídka. Ani na chvíli jsem se nenudila a byla napnutá co bude dál.
Tajemná, děsivá, místy i trochu nechutná povídka a já si to užívala. King se nebál popsat detaily a dokázal perfektně vystihnout danou atmosféru.
Já do knihovny teda nechodím a po přečtení tohoto příběhu to v dohledné době ani nemám v plánu.

Taky jste si mysleli, že policajti z knihoven nejsou ? No... Možná jste se pletli, tak jako já, protože člověk nikdy neví, že? Tak dávejte bacha a vracejte knihy včas!

Sluneční pes je jakýsi prolog ke knize Nezbytné věci, jak sám King pronesl.
Chvílemi až moc táhlé a zbytečné popisy a občas mi přišlo jako by se příběh i zastavil. To mě hrozně nudilo. Možná kdyby byla povídka cca o sto stran kratší, možná by dostala větší spád a byla by lepší.
Co se mi ale líbilo bylo to, jak bylo poukázáno na hranici mezi reálným a jiným světem, jak se prohloubil vztah otce se synem a vůbec ta myšlenka, že Polaroid fotí stále stejnou fotografii dokola, aniž by to záviselo na tom, co fotíte. Ale je to opravdu jedna a ta samá fotografie dokola? Nebo se nám to na první pohled jen zdá?

Co se týče povídek u mě stále vede Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, Mlha apod., ale i tyto rozhodně stojí za přečtení a něco vám dají. Minimálně další setkání s mistrem či zážitek z příběhů, na které si uděláte vlastní obrázek a názor sami.

4 10.10.2023

Musím zmínit tu boží obálku. Já tento typ jednoduchých obálek bez kýčů a postav prostě miluju.

Děj krásně plyne a příjemný příběh doplňují krásné popisy přírody, která je okouzlující.
Těšila jsem se na koně. Miluju je a miluju o nich číst. Proto mě taky zaujal první díl, kde o nich asi bude víc, jelikož Damián se jim věnuje.

V tomto příběhu se rozvíjí životy Nurie a Luíse (Damiánova bratra).
Luís se mi líbil pro svou upřímnost a syrové pocity z toho být najednou invalidou. Nedokážu si ani představit jak to musí být těžké. Luís si na nic nehrál. "Nemůžu chodit. Nelitujte mě. Nechci pomoct. A nebudu vám to nijak usnadňovat!" Tak Luís hodně přemýšlel a já mu to ani neměla za zlé.

Nurie si mě získala tím, že se nesnažila být jiná, ale zároveň mě jí bylo líto, jak neměla ráda sama sebe a měla nízké sebevědomí. Vlastně jsem občas hodně přemýšlela jestli ji chápu správně. A hlavně tu jejich zajímavou dohodu, která za mě nikdy nemohla dopadnout dobře.

Chemie se tomuto příběhu rozhodně nedá upřít. Byla cítit pokaždé, když se ti dva k sobě přiblížili. Prostě romantika každým coulem. To zaručuji.

Taky oboum postavám vidíme do hlavy. Mám ráda, když vím oba pohledy na danou věc a o tom víc mě čtení baví, když můžu říkat "...ale on/ona to tak nemyslí, nemůžeš to přeci tak brát..." apod.

Rozhodně se v blízké době pustím do toho prvního dílu o Damiánovi a Lindě a těším se na třetí díl o Ramónovi, což je třetí z bratrů Alvarézových.

1 22.09.2023

Třetí díl série Někdo a za mě nejlepší. Celkově byl první díl nejzajímavější a druhý takový průměr, ovšem třetí si mě prostě získal postavami.
Alizu známe už od prvního dílu, Lucien se objevil v druhém a já se na ně hrozně těšila. I když chemie mezi nimi byla i nebyla a přišlo mi , že najednou si Aliza uvědomila, že na Luciena myslí víc, než by chtěla. I zvrat se dal rychle odhadnout, ale chcete to číst dál.

Obdivovala jsem, jak autorka dokázala vytvořit tak reálné a charakterově zajímavé postavy. Kéž bych je mohla potkat...

Série Někdo je nenáročné čtení, u kterého si odpočinete a budete milovat jak děj, tak i postavy.
A ty obálky také mluví za vše...

1 19.09.2023

Nádherná a jemná obálka slibuje příjemný odpočinkový příběh. A tak to i nějak je. Pomalá romantika, kde není skoro žádný zvrat a postavy nijak moc nevybočují z řady.

Ella si neví rady se psem a některé pasáže jsou svým způsobem vtipné. Je to ilustrátorka, zatrpklá životem a kmotřenka Magda se ji snaží vytáhnout z oparu sebelitování a užírání se v samotě. Bylo hezké pozorovat její proměnu a přizpůsobení se úplně cizímu prostředí, lidem a psům.
Devon je veterinář mrzout, ale svým způsobem umí být milý a je v něm vidět láska k práci a zvířatům. Ale nijak na mě nezapůsobil.
Bavila mě Bets, která je asistentka Devona a spřátelí se s Ellou. Ta vlastně ze všech postav vyčnívala asi nejvíc. Jen jsem stále čekala, kdy přijde na scénu její přítel, o kterém se hodně zmiňovala.

Až na pár stran před koncem jsem konečně pocítila tu chemii mezi postavami. Více chemie jsem cítila mezi Ellou a Tess než mezi Ellou a Devonem. Trošku mě tím autorka zklamala. Ač jsem četla jen její dvě knihy ze série Romantické útěky, tam ta chemie a náboj mezi postavami je, tady to všechno tak nějak vyšumělo.

Příjemná oddechovka o změně života, hledání sama sebe, o poznání, inspiraci a nových vztazích.

17.09.2023

Dlouho jsem si tuto téměř tisíci stránkovou bichli chtěla přečíst. Ale nějak se mi stále vyhýbala, ale po zjištění vydání reedice jsem si řekla: "To je znamení."
Obálka se mi líbí, ale po přečtení příběhu by se mi líbila víc, kdyby byla trochu temnější, protože v příběhu opravdu není jasné nebe a zeleň.

Je to až nepředstavitelné mít průhlednou bariéru kolem svého města. A hlavně nepředstavitelné co by to udělalo s lidmi a klimatem. King nám to ukázal. A bez servítek a přikrášlení. A je to masakr!
Jako každý obsáhlý Kingův román má hodně postav a přeskakuje se z jedné na druhou. To je u něj normální. Čekala jsem to, takže když jsem najednou nevěděla o kom je zrovna řeč, vůbec mě to nevyvedlo z míry.

Gradace se příběhu rozhodně nedá upřít. Pozorujete jak se pomaloučku vyvíjejí situace, za kterými zřejmě nikdo nestojí a postupně vidíte jak se vše vymyká kontrole a i přesto, že všichni vědí kdo za tím stojí, už s tím nedokážou nic dělat...
King až reálně ukazuje co dokáže dělat moc a politika. Jak dokáže ovlivňovat, přesvědčovat a ničit kor když je ve vedení špatný člověk. Z knihy je cítit beznaděj, strach, manipulace a nespravedlnost vůči lidem v městečku.
Nezdá se vám to jako už tak velký horor? Samozřejmě nechybí vraždy, sebevraždy, rozpady osobností a další nechutnosti, kterých jsou bohužel lidé schopní.

Za mě je to velmi propracovaný román. Nenarazila jsem na žádné nesrovnalosti nebo cokoli co by mě při čtení zarazilo. Konec mě až dojal. Nevím jestli samotným rozuzlením nebo to bylo tím, že se mi s knihou těžko loučilo.

Pod kupolí bych určitě nedoporučovala těm, kteří s Kingem teprve začínají.

10 31.08.2023

Musím ocenit skvělé popisy vražd, ve kterých jsem se vážně vyžívala. Jsem divná, ano. :D
Celkově autorův styl psaní je svižný, bez omáček a zbytečností a stránky létají nadzvukovou rychlostí i díky sazbě a celkové velikosti knihy, která se vejde přesně do ruky.

Nejdříve jsem z Alexandry byla lehce zmatená. Nedokázala jsem si její postavu s takovým charakterem a věčným úsměvem představit. Nějak mě na ni stále něco nesedělo. Pak jsem přišla na to, že to jen dělala ta představa vražedkyně, která má má kontě 168 mrtvých a plus ten ÚSMĚV! Brrr... A to je vlastně pozivum.
Alexandra ve mě vyvolala neskutečně moc pocitů a vlastně doteď nevím jestli věřit, nevěřit, vina, nevinná... a mohla bych pokračovat v otázkách.
A to mě hrozně baví. A proto jsem knihu rozhodně nečetla naposledy!

4 30.07.2023

No... Jak začít... Grace, Grace, Grace... Postava tak naivní a dětinská, u které mi přišlo, že má snad vše naopak. Protože to, že ji někdo utvrdí v tom, že tu mají obrovský problém, když má na krku dvě kulaté ranky po kousnutí, ji náplní klidem, je fakt zvláštní reakce... A pak přicházeli další a další situace a reakce Grace, které člověka prostě zarazí. Celkově mi nějak přišlo, že Grace není zrovna nejostřejší tužka v penále.
Celou dobu čtení jsem si několikrát pokládala otázku: Proč autorka vytvořila Grace tak naivní až tupou? Proč prostě nemohla říct: "Jsou tu upíři, draci a čarodějnice? Hustýýý!"
Takže jsem občas koulela očima, smála se, culila, vrtěla hlavou a funěla.

Flint mě bavil. Stejně jako Jacob ve Stmívání. Neberte to jako, že Stmívání a Touhu srovnávám, jen ti upíři jsou zkrátka až moc vážní, chybí jim smysl pro humor a úsměvy :).
Tím se dostávám k Jaxonovi. Uhranutá jsem z neho nebyla. Přišlo mi, že sám občas neví co chce, ale jeho minulost a starosti mě zajímali. Co jsem uvítala, byly na konci asi tři kapitoly z jeho pohledu a trochu jsem pochopila jak co myslel a cítil.

Ironické až sarkastické názvy kapitol pobavily.
Bohužel se mi nedařilo vcítit se do jakékoli postavy. Akční scény ne, že by nebyly nezáživné, ale nedařilo se mi je správně prožít.
Neřekla bych, že jsem na knihu stará, ale mladší ročníky si ji určitě užijí více.

Co se týče příběhu, tak bych to uzavřela tak, že je to taková seznamovačka s hlavními postavami a problémem, který nastal. Je to první díl ze šesti, takže to beru jako takový úvodní díl série. A doufám,že další díly budou lepší a autorka ukáže, co v ní je.

3 17.07.2023

Od této knihy jsem neměla žádná očekávání, zaujala mě ale natolik, že jsem si ji přečíst musela. Miluju originalitu a šokující věci a tato kniha je splňuje dokonale. Už u první kapitoly jsem si říkala: "Hustý!" A mé malé masochistické já se tetelilo blahem. Je úsměvný ten paradox, že autorka je veganka. :D

Už od začátku mi bylo Maren líto. Ta její samota a to jak byla ztracená mě drásalo. Vlastně je to dost smutný příběh. Nemůžu a ani nechci nic prozrazovat, ale reakce Maren na zlomovou a nečekanou věc mi přišla dost mimo, když se ohlédnu jak reagovala po celou dobu knihy. Kdo četl asi ví, kdo nečetl, doporučuji přečíst.
Na obálce je "temná romance ". No... Já žádnou extra přitažlivost mezi postavami nepocítila. Zkrátka mi přišli jako kámoši, kteří přežívají. Lee byl sympoš, ale i dost uzavřený a já myslela, že se o něm dozvíme víc.

Chápu, že Maren o sobě jako kanibalce (kromě toho, že byla v jistém záchvatu) nic moc nevěděla, ale já přicházela na další a další otázky, na které jsem nedostávala bohužel odpověď.
Konec jsem celkově pak už čekala jiný. Cítila jsem se trochu zklamaná a o něco ochuzená...
Ale to neznamená to, že knihu nedoporučuji. Naopak! Je to něco úplně jiného. Syrového a bez zábran, co vás vytrhne ze čtecího stereotypu.

Knihu jsem doslova zhltla. Autorka má velmi čtivý styl psaní a v každé kapitole se něco děje. Bez omáček, zbytečností.
Když budu mít možnost vidět film, nebudu váhat, ale už teď tuším, že bude úplně jiný než kniha. (Ostatně tak jako vždycky :D)

Velmi originální, čtivý a šokující, ale i smutný příběh o snaze přežít a začlenit se.

2 10.07.2023

Tak čtivého Kinga jsem snad ještě nečetla ! Ani na chvíli jsem se nenudila a těžko se s příběhem loučila.(A to se mi nestává.) K tomu ilustrace na začátku každé kapitoly tomu dávají tu třešničku na dortu.

Ze začátku se příběh vypráví v našem světě, kde se podle Kingova zvyku, který nikdy neomrzí, buduje vztah mezi mladým klukem a starým pánem. Je až reálně vystižen. Pan Bowditch jako asociální a nevrlý děda versus mladý Charlie plný života a elánu. Jejich vzájemné popichování a ironie byly osvěžující.
A když jsem četla o vztahu Charlieho a feny Radar, často jsem myslela na svou zesnulou psí kámošku...
Charlie je typický hrdina. Obětavý, dobrosrdečný, a jeho vztah s otcem je hrozně milý. Zažil si toho dost a to ho posílilo. Líbil se mi jeho vyvíjející se charakter. Jak se měnil vzhledem k událostem a úkolům, které se naskytly.

V příběhu se často naráží na pohádky (překvapivě dle názvu...). Ať jde jen o člověka, který až děsivě připomíná Charliemu nějakou pohádkovou postavu nebo samotné bytosti či prostředí Empisu.
Ale nenechte se zmást. Nejsou to ty roztomilé pohádky, které vždy dopadnou dobře s duhou na konci. King poukazuje na pohádky bratří Grimmů, které také všichni známe, ale málokdo si na ně vzpomene. Temné, morbidní a tajemné. To jsou pohádky dle Kingova gusta.

Shrnula bych to tak, že to byla jízda. Mám parádní zážitek z četby, jaký jsem už dlouho nezažila a je vidět, že starý King to stále umí!

Pohádka je příběh o vztazích, kletbě, šířící se chorobě, dobru a zlu, nemrtvích, mrtvých, temném městu, odvaze a lásce ke svým blízkým.

Doporučuji těm, kteří mají rádi fantasy a chtěli by si od Kinga něco přečíst.
P.S. Nehleďte na počet stran, čte se to samo!

14 27.06.2023

Druhý díl dystopické série Unwind Dystology v boji za lidská práva pokračuje v mnohem akčnější míře!
Nové postavy a s nimi více rozjetých pohledů a příběhů. Zároveň jsou příběhy spolu propletené a na konci vše zapadne na své místo. Nechybí více akce ani napětí.

Čtenář se více dozvídá o válce, která předcházela zákonu o rozpojování. Vyvstávají nové a nové otázky a ne jen morální. Zároveň jak je od lidstva očekáváno, chce mít nad vším kontrolu a vše dokonalé. Proč teda nestvořit dokonalého člověka (nebo monstrum)?
A jak bylo už v prvním díle nastíněno, tajný tábor rozpojenců bude stále tajným nebo tam není vše tak jak se zdá?

Už od začátku jsem věděla, že tento díl bude lepší. I přesto, že v recenzích někteří čtenáři hodnotí tento díl hůře a víc se jim líbil první (Bez šance).

Neal je u mě sázka na jistotu a stále při čtení jeho knih žasnu, kam až sahá jeho fantazie.

3 19.06.2023

Jørn Lier Horst je jméno, které jsem nikdy neslyšela. A ve spojení s detektivkami už vubec ne. Jsem ráda, že jsem přišla na dalšího autora zajímavých a čtivých detektivek. A i když je to už patnáctý díl, vůbec to nevadilo.
Ač jde o norského autora, není to ta typická severská krimi, kterou byste čekali. Vyšetřování je pozvolné, ale gradace nechybí. Wisting postupně odhaluje trhliny ve starém případu a do toho se i přesto, že je na dovolené, snaží pomáhat řešit současný případ, který je až moc podobný tomu starému.

Ze začátku jsem se trochu nemohla začíst, ale jak se začaly objevovat nové a nové věci ke starému případu, začalo mě to pohlcovat. Jako vždy u detektivky se snažím případ řešit s detektivem a rozluštit kdo za vším stojí. Měla jsem dvě teorie a říkala jsem si, že jedna musí být ta správná. Ha! Omyl. Zase jsem byla vedle. A o to víc mě číst detektivky baví.

V příběhu se proplétaly dvě časové roviny. Okolnosti a řešení starého případu zmizení mladé ženy a současné Wistingovo pátrání.
Tohle vždycky příběh ozvláštní. Není to takové jednotvárné a čtenář má představu co a jak se dříve dělo.

Knihu bych doporučila milovníkům detektivek, kteří nemusí potoky krve a mají radši poklidné vyšetřování zamotaného případu.

4 14.06.2023

Pro mě opravdu kouzelná kniha, kterou bych si mohla listovat hodiny. Nevím v čem je to kouzlo, ale působí na mě tak laskavě, nevinně a čistě. Stejně jako děti.

Nevyznám se v poezii. Buď se mi líbí nebo ne. Autorka dokáže verše napsat tak, aby byly hravé, snadno pochopitelné a dobře se četly.
Každou básničku doplňují i bohaté celostránkové ilustrace. Což za mě v dětské knize přidává na kvalitě. Dětská kniha bez obrázků je jako léto bez slunce.

Miluju knihy, které vám mají něco předat nebo naučit. A tady toho je. Hledání přátel nebo sama sebe. Zjištění a vyrovnávání s tím, že všichni nejsme stejní. Naučení se jedinečnosti a to, že každý má nadání na něco jiného. Že bysme neměli situace podceňovat a neusnout na vavřínech. Autorka se nebála ani tématu smrti, o které by taky dítě mělo vědět. To a mnoho dalšího si z knihy odnese jak dospělý tak i dítě.

Jak mám v autorčině prvotině (Řádky z lásky) své oblíbené básničky, tady tomu není jinak. Je to Básnička pro mámy, Tučňák naruby a Písnička o smrti.

1 13.06.2023

Čtvrtý případ Kate Marshallové a téma ztraceného dítěte. Takováhle témata jsou pro mě jako mámu dost těžká a kor když přijde na rozuzlení, ale já kolikrát nemůžu odolat.

Nečekejte potoky krve jako třeba u vyhlášeného Chrise Cartera, ale přesto si vás tato série získá. Ano některý díl více, některý méně, ale přesto je Robert skvělý vypravěč a vše má promyšlené do puntíku.
Už od začátku mě případ pohltil. Čtivost a originalita se knize rozhodně nedá upřít.

Případ je dokonale zamotaný s více postavami na scéně, ale neztrácíte se v nich a víte o kom je zrovna řeč. Později jsem i já tušila odkud vítr vane a co bude ke konci následovat. A nemýlila jsem se. Což někdo hodnotí jako mínus, ale já rozhodně ne.

Celou sérii doporučuji milovníkům detektivek, záhad a těm, kteří moc nemusí brutalitu a samou krev a kousky těl.

9 04.06.2023