madem komentáře u knih
Knížku jsem dočetla před měsícem a už si nějak nevybavuji, jaká byla. Tak málo mě zaujala. Vím, že na začátku jsem nemohla přijít na chuť hlavnímu hrdinovi - novináři odsouzenému do vězení. V jeho vězení je jedna z posledních kolonií s malomocnými. A jedna moc milá paní tam je od svého dětství. Což byla tak nějak jediná věc, co mě zasáhla - celý život ve vězení, jen kvůli nemoci, kterou neovlivnila.
Čekala jsem, že to bude horší. Ale nakonec kniha rychle utekla. Že bych si z ní sedla na zadek, tak to ne. Ale ušlo to.
Konečně! Moje třetí knížka od autorky a zároveň první, kde je konec, se kterým souzním.
(SPOILER) Vždycky jsem myslela, že mě už nemůže překvapit, ale když v půlce knihy zemře hlavní právník případu. To je nářez. Jen ten konec tak nějak vyšuměl do ztracena.
Zcela jsem ji nepochopila. První měsíce jen řešila počet lajků u fotky. Její starosti mi přišly úplně mimo.
Ty tři hvězdičky jsou za poslední měsíc, kdy je se synem doma a konečně se projeví nějaké emoce. Dokáže něco se synem prožít.
Pro mě jedna z nejlepších knížek na toto téma. Bohužel, když vidím obálku, tak mě neláká. Nakonec jsem se přinutila začít ji číst a dobře jsem udělala. Kniha je jiná, než na první pohled vypadá: umí pochválit a povzbudit. Přitom je autorčin smysl pro humor laskavý a plný něhy. Občas to přežene, ale i přesto z knížky cítíte hodně lásky k dětem.
A nejlepší jsou zpovědi ostatních matek.
Skvělá kniha, moc mě nadchnul příběh i konec. Jen nemůžu uvěřit, že skutečně nepoznali dvojče.
Jedna z autorových prvních knih je pro mě jedna z posledních, co mi chybělo k přečtení. Po všech těch podařených knihách jsem hodně natěšena a hodně zklamána. Děj se dá shrnout do pár vět a je to protahované, uměle jsou přidávané postavy.
Zvládla jsem to, ale je znát, že autor jako většina mužů zraje a je čím dál lepší.
Některé povídky mají hodně nečekanou pointu, někdy to až děsí. Po přečetní Michaelova pokojíku mi nešlo ani spát. Kasino mě lehce povzbudilo. Divný kluk zahřál u srdce. Ostatní mi přišly takové negativně laděné.
Plus knihy je, že je dobře napsaná, vtipně a lehce. Mínus knihy je, že je pouze o tom a tudíž mi přijde hodně nastavované. Poloviční délka by knize prospěla.
Téma je dobré, vyprávění v první polovině také, pak mě kniha začne děsit a Ben se chová opravdu děsivě. Tedy reaguje na chování vládnoucí třídy. A je to náročné.
Vincentův život nebyl nijak barevný, ale jeho obrazy ano. Stejně jako tato kniha.
Ukazuje konec života umělce, jeho boje, výhry i pády.
Přesně v jeho výtvarném stylu.
Mám ráda historické knihy autorky, ale ty novodobé mi tak nějak unikají. Blanka mi je nesympatická a s tím padá pro mě celá kniha.
Po několika nových knihách od Grishama, které skončily zle, jsem se chtěla vrátit na začátek, kdy měl ještě naději a věřil v dobro.
Knížka mě dostala, i když jsem místy Marka litovala a bála se o něj. Možná jsem se bála až moc a chování americké justice ser mi nelíbilo.
Kdysi dávno jsem četla údolí panenek a pamatuji, jak mě nadchlo. Tak jsem zkusila jinou knihu autorky a dost jsem narazila. Námět zaujal, chvíli to vypadalo nadějně, hlavní hrdinka, naivně se zapojující do společnosti byla občas i vtipná. Pak přišly injekce a psycho stavy. Jejich popis byl dost špatně čitelný, skutečně v tom byl znát vliv LSD. A konec?
(SPOILER) Vždy všechno ví a všemu rozumí. Nechápu, jak to mohl Crichton zvládat. Tolik témat o kterých psal. Trvalo mi, než jsem se začetla (syn stávkuju s poledním spánkem) a pak už to šlo samo. Jednu hvězdičku sundávám za přehnaný ty 3 vrahy - to postupné odhalování mi ke konci přišlo dlouhé.
Zápletka byla dobrá, ale jak kniha pokračovala, tak jsem jí přestávala věřit. A konec? Tomu neuvěřím ani náhodou. Škoda.
Knížka není špatná, jen znám od autora lepší. Umí to více rozjet a ještě lepší konce.
Knížka obsahuje rady pro první 3 roky života. Pak tu je prostor pro váš deníček.
Autorka je milá a chápavá.