madem komentáře u knih
Tak krásně popsaná celosvětová epidemie. Jak se zachovají některé státy. Proč někde to jde a jinde převládnou feministky?
Hodně skvělá knížka.
Krásná přehledná knížka, obzvlášť co se týče nemocí.
Při některých pokynech při péči o kojence se mi však ježí vlasy.
Do knihy jsem se podívala párkrát po narození a spíše než jednotlivé návody mě uklidnila lehkost. Na rozdíl od jiných tolik nenutí, upozorňuje, že každý model je jiný. Nevyhrožuje, že to můžete pokazit (jako třeba v Něžné náruči, která vyhrožuje stále). Ve chvílích nabitých hormony mě kniha uklidnila, přinesla lehkost a podporu.
Nic světového v ní jinak není, až tak vtipná mi nepřišla. Mého muže pobavila, takže pro pány je zřejmě hodná.
Nevím, jestli to je tím, že nejsem muž, ale vůbec mě tento humor nebyl blízký. Partnerka je těhotná, těhotenství je dlouhé, je jí blbě, bude to drahé, jak to budeme zvládat, ...
A tak to šlo den ode dne. Možná dobré pro chlapa, že zjistí, že stejné pocity má i jiný muž, ale humor k popukání to není.
Pokud někdo opravdu neví, co dělat, knížka ukáže směr. Opírá se i o výzkumy. Jelikož jsem před ní už pár přečetla, nic nového mi nedala.
Uznávám, že je dobře zpracovaná, spoustu fotek, pěkně se v ní orientuje.
Za mě jedna ze slabších děl. Přijde mi chyba překladu - občas se mluví o dceři, v další větě to je sestra. A hodně mi vadí stálé opakování předchozího děje: Měl jsem svou ženu moc rád (asi 20x), můj otec nebyl dobrý král (35x), syn je velmi slabý a vypadá nemocně - dožije se dospělosti? (asi tak 60x).
Jeto jedna z posledních knih, tak si říkám, zda si autorka pamatovala předchozí stránku. Občas mi přišlo, že ne.
Je to škoda, mám ji jinak moc ráda.
Knížku jsem četla krátce po Letu číslo TPA 545 a pro tomu mi kniha přišla takováááááá táhlááááááá a nudnááááá. Zvlášť cesta zpět.
Knížka mě nadchla, silná hrdinka, i když knihu napsal muž. Vše udělá, vše zařídí, vše ví.
Jen nechápu, proč má tedy další kolegy, když by to zvládla i bez nich.
Přečetla jsem staříka a zamilovala se. Po Analfabetce jsem stále byla na obláčku. Po zabijákovi Jsem tvrdě dopadla na zem, druhého staříka jsem měla problém dočíst. Pak se objevila Sladká pomsta a měla dobré ohodnocení, tak jsem za začala zase těšit.
Po přečtení knihy jsem stále rozpačitá. Je to ono nebo je kouzlo pryč? Knížka má humorné momenty, zajímavá propojení, pro autora obvyklé šílené zvraty.
Ale jako celek mi to nesedí.
Za mě snad nejpovedenější dílo autora. Tak skvěle proplést všechny hrdiny.
Je podvečer, nikam se vám nechce, chcete něco pěkného a poutavého. Za pár hodin knížku přečtete. Děj se čte sám, Segal to umí. Jen ten konec bych jsem si v mysli pozměnila.
Nápad je dobrý, jen hlavní hrdinka je místy tak protivná baba, že se mi nechce jí fandit, když to potřebuje. Zkusím film, když ho všichni chválí. Třeba hrdinku lépe pochopím.
Když odpoledne prší a není, co dělat: ideální kniha. Rychle se přečte, je vám po ní dobře. Jen ten konec mohl být jiný.
(SPOILER) Strááášně dlouhé. Ale má jednu výhodu oproti jiným knihám autorky: skončí dobře.
První čtený doktor Who a nenadchl mě. Zcela nové postavy, než jsem si zvykla, kniha skončila.
Mám ráda autorku, ale postupně zjišťuji, že spíše její historické romány. Nenadchla mě Medúza a Lhůta prošla také ne. Odměna mě nudila a hnusila se mi zároveň. Nechápala jsem hlavního hrdinu, jeho přítelkyně také ne. Mimo mě byl i popis Prahy - přijde mi to tak dávno. Nechápala jsem, proč tak jedná. Proč tolik utrácí za Marcelu, kdyby to spořil, nemusí si půjčovat.
Těch posledních pár stránek bylo hodně šílených a já si přála konec.
Nevadí mi, jak autor psal knihu. Vadí mi hlavní hrdinka. Je pro mě podobná Mary Anne. Zapomene na lásku svého života, na děti, na manžela. A jde dál. Pak si diví, jak skončí.
Milé, hezky se četlo, ale žádný mimořádný případ jsem nezaznamenala.
Nějak mě neuchvátilo. Seznámíte se s jednou dívkou a víte hned, kdo to je i to jak skončí.