
Příspěvky

Před vánocemi skončil člen mé rodiny na jipce s covidem. Nemůžete za ním, nikdo nic neví a neřekne. Ohromil mě strach a smutek. Pak se mi dostala do ruky tato knížka, ne nestal se zázrak, jen mi pomohla dostat to trápení ven. Jen jsem se začetla, už mi tekly slzy. Bylo to tak osvobozující.
Příběh za příběhem mi bylo lépe.


Po přečtení divných hlášek jsem čekala, že dělat v knihkupectví bude sranda. Tato knížka mě vyvedla z omylu. I když jsou zábavné momenty, většinou je to tvrdý boj se zákazníky, dodavateli knih, i s Amazonem.


Netušila jsem, že existují i takovéto komiksy. Dva až tři obrázky dokážou říci takovou pravdu. Milé a přitom jasně ukazující vývoj jednoho vztahu. Chci pokračování!!!
Chci vědět, co bude dál.


Tak krásné příběhy, až si říkáte, zda se opravdu staly. Tak jemné a přitom silné.


Myšlenky dobré, ale kdyby toho bylo 2 -3x tolik. Schválně jsem se koukla na blog, který jsem před tím neznala, a zjistila, že tam je mnohem a mnohem více lepších myšlenek.


Kniha povídek s více detektivy. Můj problém je, že mi nikdy nesedl Parker Pyne, takže za jeho povídky nemůžu dát více.


Kniha je krásná na pohled, nádherné obrázky. Bohužel se z ní nedá moc péct. Sladidlo konkrétní značky (jiné autorka nedoporučuje) prostě neseženu.


Polévky nejsou totéž co smothie. A v této knize je hodně receptů, kdy se rozmixuje ovoce, zelenina a salát a vydává se to za polévku. Což pro mě polévka není. A taky mi vadí, že se vše má rozmixovat. Pokud to neuděláte, tak některé polévky dopadnou lépe. Oceňuji zajímavé kombinace zeleniny a koření, jiné mi přijdou hodně zběsilé, že nemám chuť to ani zkusit (jablko a pastiňák, artyčok a bazalka). A ne všechny ingredience se dají sehnat.


Kniha je zajímavá tím, že u každého receptu je kód, který po načtení ukáže na netu video, jak dané jídlo uvařit. Jednotlivé recepty, ale často nejsou až tak úžasné.


O trochu lepší než 1. díl. Ale stále mi nepřijde, že by se zde nějak úžasně vařilo. U některých věcí je i vidět, že nedrží pohromadě (str. 47 - borůvkový moučník, str. 160 - tvarohovo kokosový koláč).


U kuchařky čekám, že mě zlepší ve vaření. Tato knížka má recepty tipu: nakrájíme jablko a namažeme arašídovým máslem (str. 30), nebo smícháme tvaroh vejce, ochutíme a upečeme (str. 130). To pro mě není vaření.


Nesouhlasím s myšlenkou tohoto 30denního programu, ale oceňuji na knize, že je dobře zpracovaná, zní velmi nadšeně a pozitivně.
Jednotlivé recepty mě často přišly nepoužitelné, ale spíše mě zaujaly některé kombinace potravin.


Kniha vyšla v originále v roce 1928, dnes je komické jí číst. Je to starým jazykem, ale i tehdejšími názory:" ...černoši jsou leniví, bez iniciativi a podnikavosti. ..."
Jinak je to velmi sladký románek o tom, jak chudá dívka ke štěstí přišla.


Jako obvykle, kniha ani nenadchla, ani nezklamala. Vím, co od autorky dostanu. Historie s lehkou pikantností.


Dětské recepty psané dětmi. Dezerty z Pribináčků a piškotů.


Vlastní životopis autora. Spíše jen jednotlivé zážitky než ucelené vyprávění. Autor měl hodně, hodně pestrý život a díky tomu jsem pochopila lépe některé jeho knihy.


Skončila válka a pár kamarádů se vrací domů. Jsou plni naděje a očekávání nových zítřků. Vše mizí a nastane syrová skutečnost a málokterý z nich najde svoje místo.


Jediné o čem ta kniha je, jak se naučit rychle číst daný text. Pomůžou vám cvičení a připravené texty.


Kniha má dvě části:
Tráva nad septikem a domácí rádce tety Ermy. Ta první část mě dost dostala, smála jsem se téměř všemu, i vývoji v životě. Druhá část je pouze o tom, že Erma četla knihy s návody a podle toho se řídila. Byla na tom ještě hůře a tak začala číst jinou knihu s návodem, jak lépe žít a zase a zase. Celý rok, každý týden jedna kniha. To už bylo chvílemi nad mé síly.


Kniha plyne hezky pomalu. Jak uspořádat malou svatbu, zařídit si byt a sestěhovat se. Pokračuje těhotenstvím a porodem. Staví se ke všemu pozitivně, ale ne násilně.
Milé a příjemné posezení na jedno odpoledne.


Všichni už víme, že muž a žena mají jiné představy o lásce i sexu. Ženy chtějí delší předehry a muži jdou hned na věc. To je jediná myšlenka této knihy. Zaplnit touto jedinou myšlenkou 171 stran, to je umění. :)


Povídky nejsou dlouhé, vždy skěle gradují a často je konec překvapivý. Vždy jsou to uvěřitelné příběhy. Za mě vede Tichá noc, Na vlně 57 metrů.


Kniha, na které jsem vyrostla. Nyní jsem si ji po letech koupila v antikvariátu, že si ji zkusím znova přečíst. Bude fungovat stejně jako kdysi?
Rozesmála, rozbrečela, rozněžnila mě, ale jinak než v dětství. Je hodně naivní, ale stále krásná.


Knížka by si svým zpracováním zasloužila i více hvězdiček, ale přiznávám se k neobjektivnímu hodnocení. Prostě mě mrzí ten konec a tak to srážím za to.
Oceňuji nastudování, mnohovrstevnatost děje, spád a tempo knihy, ale ten konec se mi prostě nelíbí.


Po každé knize od autora si myslím, že jsem četlo to nejlepší a pak přijde další kniha je je ještě lepší.
Úzkostem bych dala i 6 hvězdiček, kdyby to šlo.
Není to kniha o úzkostech, ale hlavně o lásce a jejích podobách. Milují všichni, jen chvíli trvá, než se jejich láska projeví.


Nápad je skvělý, ale jsou chvíle, kdy knize přestanete věřit. Neboť člověk obvinění ze špionáže je přijat k prezidentovi a ten mu uvěří. A samotný útok mi přišel hodně scifi.


Jediná výtka k této knize je, že je příliš úzká. Pro mě hodně silné svědectví nejen Vlasty Kršňákové, ale i autorky. Dalším plusem jsou úryvky o Rút Hejzlarové - znám jedno z jejích dětí.
Knížka kterou jsem přečetla během chvilky, ale dlouho na ní budu myslet.


První povídky byla skvělá, tak jsem se naladila. Druhá mi nesedla. A tak nahoru a dolů to šlo celou knihu. U některých jsem smíchy brečela, jiné se se mnou míjely.


Zajímavější než o čem je kniha (životopis rakouské císařovny je velmi známý) je pro mě jazyk první republiky a překlady názvů. Například císařovna je Zizi a ne Sisi, jsou jiné názvy měst. Občas mě zarazil i slovosled.
Jinak kniha nic nedává, jen takové odlehnutí, jak se psalo dříve.


Autorka by chtěla prostřednictvím knihy vzdělat co nejširší část pečujících o seniory v technice biografie. Bohužel kniha je podle mě napsána zbytečně odborně a složitě. Ani použité obrázky a grafy nepomáhají.
Kniha je tak spíše vhodná pro někoho, kdo se o danou techniku zajímá a zvažuje kurz či stáž.
