lucakuca komentáře u knih

Pecka!

Miloučké čtení o nadějích, předsudcích a nečekaných odhalení.
Bylo by fajn, znát v okolí takový platan.
O komunitě, sousedských vztazích a rodině.

Blaku, Blaku.
Celkem zklamání.
Jízda až na konci, ty se celou dobu (a to nikdo po tobě nechce přece) držíš dobře, nikoho neokusuješ, jen si o lidských pečínkách sníš.
Těším se na příští díl, nalákal jsi mě hodně.

Za mě dobrý!
Že nejsou výchovné? Ale prosím vás, jak teda mohla projít u dětí Perníková chaloupka o házení důchodkyně, která si hlídala svůj majetek, do ohně? Nebo že hanbatá Sněhurka žila se 7 - slovy sedmi pány naráz! A co Karkulka? Týrání zvěře, požírání lidských jedinců.. Atak dále...
Bezvadné vtipné čtení, krátké příběhy pro děti od 5 - 6 let.

Když se spojí draci, magie, protivníci, co se na sebe dívají až podezřele dlouho, a hrdinka s ostrým jazykem, je zaděláno na zajímavé čtení.
Tento díl je spíše takový přípravný, pomalejší, seznámení se světem Dědiců, smrtelných lidí a jeho fungování.

Nic tu není černobílé.

Nechybí spousta jiskřivého popichování a romantická linka ve stylu „neměla bych tě ani vystát… tak proč na tebe pořád myslím?“

Draci jsou zatím spíš na ochutnávku, ale už teď dávají tušit, že si v dalších dílech ukradnou kus pozornosti.

Jestli mám něco vytknout, tak snad jen to, že hrdinka je naivní, a jak říká její kamarád z dětství Henri "žije si ve svý bublině." Asi to tak má být, aby byl vidět posun v dalších dílech.
Nebo nevím.

Tenhle román je zvláštní. První světová válka je tu vykreslená jako období, kdy se potkával starý svět s novým.

Hlavní hrdinka, zdravotní sestra, se odmítá smířit se zprávou o smrti svého bratra a vydává se ho hledat přímo do válečného pekla.
Četlo se mi to dobře - o první světové válce, která bývá často ve stínu té druhé, jsem toho ještě moc nečetla.

Přesto mi něco chybělo. Pořád jsem čekala na ten moment, kdy si řeknu „wow“, ale nepřišel. Není to ani pecka, ani propadák – spíš poctivá zlatá střední cesta se zajímavým nápadem.

Milujuuuuuuuu!
Líbí se ti svět Hry o trůn? Tak to si pošmákneš!

Jenže tady nejsou draci ale jiná zvířátka.
Upíři!
Královské rody tu jsou taky.
Upíří!!
A my chceme zničit koho?
Upíry!!!

Velmi vtipné, velmi drsné, velmi čtivé!
Prvních 50 stránek je opravdu pomalejší rozjezd, to je fajn, doma si uspořádej věci, Vem si homeoffice, naplň si ledničku a zavři se do sklepa s baterkou, protože pak tě nikdo pár dní neuvidí...

Druhá světová válka, okupovaný ostrov a dvě sestry, které dospívají ve světě, kde nic není jednoduché. Každé rozhodnutí má svou cenu.

Kniha je o obyčejných lidech, kteří se snaží přežít další den. O jejich volbách, omylech i naději.

Silný, emotivní a citlivě napsaný příběh. Život – stejně jako lidé – není jen černý nebo bílý… a někdy není ani barevný.

Vtipný!
Recenzi dávám o pár dnů později. Kouknu na obal a začnu zase hýkat (smích), jak se mi hned ten báječný humor vybaví.

Jeee to je milá knížka!
Zajímavý příběh, hledačka, pěkné obrázky a hlavně: vtipně se dozvíš, proč se říká tohle nebo tamto, a že to vlastně znamená úplně něco jiného...

Pecka!
Pecka chechtavá!!!!

Asi to není špatná kniha. Jen jsme si spolu úplně nesedly.

Je plná obrázků a kulhajících veršů. Chvílemi jsem měla pocit, že nečtu knihu o ADHD, ale že si ADHD právě sedlo ke klávesnici a řeklo: „Drž mi kafe, já to napíšu!“

Možná to byl autorský záměr, aby čtenář zažil ten veršovaný myšlenkový kolotoč na vlastní kůži. Pokud ano, povedlo se.

Taková poctivá krimi se zajímavě úchylným zabijákem. Ten se ke konci teda pěkně utrhne ze řetězu a rozhodně se nefláká.

Čte se to dobře, nápad špatný není, jenže... autor má zjevně pocit, že čím víc detailů, tím líp. Popisuje úplně všechno. Ale fakt všechno. Místy jsem měla pocit, že kdyby hrdina zašel na záchod, dozvím se i gramáž toaleťáku, počet jeho vrstev a správným směru odtrhávání...

Tobias Hawthorne je sice po smrti, ale pořád tahá za všechny nitky jako mistr loutkář. Avery se spolu s Hawthornovic kluky dál hrabe v indiciích a snaží se přijít na to, proč sakra odkázal miliardy zrovna jí, když měl vlastní rodinu. A že ta z toho pořád není úplně nadšená, když zdědila úplný h... nic.

Záhady se vrší, každá odpověď porodí další tři otázky, sympatie mezi hrdiny nabírají na obrátkách, lýtka hoří, srdíčka buší a občas jde i o krk. Prostě pohoda.

Tobiasi, ty starý manipulátore, přesně tohle jsi plánoval.

Krásné ilustrace.
Poetický příběh o jedné velké životní změně.

Čtyři příběhy, jedno prasátko a spousta bahna (kecám, Pepa přece není prase, je voňavé a čisťounkej).

První příběh o přespávačce je jasná hvězda celé knihy – je vtipný, milý a přesně takový, kvůli kterému chcete číst dál.
Bohužel další tři příběhy už jen tak trochu jedou na jeho vlně. Nejsou vyloženě špatné, ale působí spíš jako dojezd po povedeném začátku.

Varování:
Tahle kniha způsobuje akutní nedostatek spánku. „Ještě jedna kapitola“ je totiž ta největší lež, kterou si budete opakovat.

Van není klasická vyšetřovatelka. Vyrostla v sektě a o temných zákoutích lidské duše ví víc, než je člověku příjemné.
Atmosféra je mrazivá, děj sviští dopředu a napětí by se dalo krájet motorovou pilou.

A Van? Nehraje si na superhrdinku, má své démony, tajemství i jizvy, díky kterým působí skutečně. Čím víc jsem se o ní dozvídala, tím víc jsem chtěla vědět… a zároveň jsem si říkala, že bych s ní asi nechtěla být sama ve tmě. Ani ve dne. Pro jistotu.

A pak přišel závěr. Zavřela jsem knihu se slovy: „No jasně… přesně tohle jsem vůbec nečekala!“
Originální, temné, neuvěřitelně čtivé a s hlavní hrdinkou, na kterou se jen tak nezapomíná.

Milé čtení o holčičce, co svádí své lumpárny na někoho jiného, a ten to tak nenechá!!!

Další důkaz, že bych v reálném životě nepřežila ani jednu detektivku. Všem věřím, všichni mi připadají milí a vrah je pro mě tradičně ten poslední, koho bych podezřívala.

Tentokrát šlo o opravdu drsný případ – vyvražděná celá rodina není zrovna odpočinkové čtení ke kávě a bábovce. Autorka si se mnou pohrávala.

Madison navíc dál rozvíjí svůj vlastní příběh a musím uznat, že... jo, ty necudo, dobře děláš. Jsem zvědavá na příště.

Evie se nechá zaměstnat Zloduchem a okamžitě se ukáže, že největší pohromou v jeho životě nejsou hrdinové, ale právě jeho nová asistentka.

Je ukecaná, drzá a absolutně nerespektuje skutečnost, že její šéf je obávaný Zloduch. On z ní nejdřív psychicky teče, pak psychicky kolabuje a nakonec zjistí, že ji má rád. Chudák.

Přidejte draka, zradu, přátelství a špetku romantiky a dostanete příjemnou oddechovku. Chvílemi jsem se sice trochu nudila, ale Evie svou prořízlou pusou většinu slabších míst spolehlivě zachránila.