Loriss komentáře u knih

Smíchejte Eragona s Hunger Games a Jiskrou v popelu, přidejte špetku Harryho Pottera a voilá..
Na Čtvrté křídlo jsem se strašně těšila, ale mám už takovou zkušenost, že když je kolem něčeho moc velký hype, tak mě to pak zas tolik nechytne. Vlastně je to docela pěkná fantasy, ale to šílenství zas tak moc nechápu. Dočetla jsem, bylo to fajn, ale nebyl to ten typ knihy, u kterého bych seděla napnutá jak kšanda a otáčela stránky do tří ráno..

Co se mi líbilo:
1. Je mi už přes 30, takže jsem se lehce dokázala napojit na hlavní hrdinku Violet a její oteklé klouby, pálící svaly a bolavá záda. Jsem s tebou sestro a to ani nemusím cvičit jízdu na drakovi, stačí usnout ve špatné poloze! Violet je super hlavní postava a ráda bych fyzicky či jinak nedokonalé hrdinky vídala i v jiných YA.
2. Draci s opravdovým charakterem, žádní přerostlí domácí mazlíčci! Nejlepší je samozřejmě cynický bručoun Tairn, jeho slovní přestřelky s Violet mě bavily víc než interakce s Xadenem.
3. Vedlejší postavy mě bavily, kladné i záporné.

Co mě bavilo míň:
1. Xaden mě jako hlavní hrdina neoslovil. Naprosto zaměnitelný s jinými generickými bad boys, kteří se v posledních letech v YA fantasy objevují. Tmavé vlasy, stíny, dokonalá muskulatura, nebezpečný model s obří chloubou. Prostě Rhysand z Wishe.
2. Děj relativně předvídatelný, žádný plot twist mě vlastně nešokoval, ten úplně závěrečný už tuplem ne. Všechno jelo po očekávaných kolejích.
3. Všechno už bylo napsáno, přesto postava matky Violet mi přišla velice podobná s postavou matky z Jiskry v popelu (i když to byla ještě horší mrcha).

8 10.04.2024

Za dráždivé soft porno s příběhem pro mamky dávám 3*, za nechtěně komické rozuzlení zápletky ve stylu cimrmanovského Vichru z hor tak 2. Takže vlastně asi plný počet.. :)

4 10.03.2024

(SPOILER) Osud hněvu a plamene jsem si pořídila, abych si zkrátila čekání na Čtvrté křídlo a taky protože hate to love ;)

První půlka mě neskutečně bavila, nemohla jsem se od toho odtrhnout, líbil se mi děj v New Yorku a pak hlavně začátek v Isloru, kde my ani Romeria netušíme, co se děje a jsme jen ve vleku dramatických událostí. Hate to love linka ze začátku k zulíbání, skvělá chemie mezi hrdiny, prostředí taky fajn.

Jenže pak se zjistilo, že hlavní zápletka má upíří tematiku. A mě to v tu chvíli nějak přestalo bavit..Dávám 4*, i když pocitově je to u mě za 3, protože mě upíři ve fantasy odjakživa k smrti nudí, ještě ve spojení s těmi sexuálnímu narážkami, brr.. A vlastně celý Islor byl království dost na poblití a Zander pokrytec, který to jakože hrozně chtěl změnit, ale reálně se k tomu moc neměl.

Ale jinak musím pochválit hlavní hrdinku, ta měla moc fajn povahu, jen jsem čekala, že bude nějak podrobněji vysvětlen ten mechanizmus výměny těl.

Uvidíme, co další díly série..

2 02.03.2024

Ten konec, to jako vážně? Jsem z toho emocionálně rozložená doteď.
Knížka připomene Příběh služebnice a mně osobně i šílený western Brimstone.
Skvělý styl psaní, živoucí postavy, hororová atmosféra, na YA celkem hluboké myšlenky a nejhustější poděkování autorky, co jsem kdy četla.
Trošku mi chybělo nějaké ukotvení v čase a místě. Je to úplně fiktivní země? Nebo nějaká úchylná sekta ve stylu Amishů? Co je za hranicemi okresu, normální svět? Na druhou stranu to probouzí čtenářovu fantazii, stejně jako přemýšlení, jak bude dál po konci pokračovat příběh, který vlastně teprve začíná..

7 22.01.2024

Příběh Suren se mi líbil možná o něco víc než původní série Krutý princ (kterou už jsem mimochodem docela zapomněla a pak celkem tápala hlavně v rodinném stromu Doubka).
Pro mě skvělá a konečně opravdu neotřelá hlavní hrdinka, její minulost a postupný vývoj, super byla i monstra, u kterých mi přišlo, jako kdyby se vyloupla z nějaké severské detektivky.
Jediné, co mi nesedělo tak vztah Suren a Doubka, zatím tam nějak postrádám chemii a navíc Doubek je s prominutím fakt hajzl. O to víc jsem si ale užila konec.. :) Těším se na další díl, ale to čekání je u těhle sérií nekonečný.

27.10.2023

“Prý že se tě zbavím. To už ti chybím, princezno? -
“Ne, jen si na tebe vždycky vzpomenu, když jdu na hajzly.”

Neříkám, že je to dokonalý. Má to svoje mouchy. Trošku se tam opakuje schéma únos - věznění - akce - útěk na motorce. Brex je super drsná hrdinka a trochu mě štvalo, že jí Vlk vždycky musel zachraňovat, přitom to není žádná dáma v nesnázích a zvládla by to sama. Žhavý to mezi nima bylo neskutečně, jen jsem si spolu s Ashem říkala: Tak už si to konečně rozdejte, ať je od vás pokoj..
Ale slupla jsem to za dva dny jako malinu, Brown má neskutečně čtivý styl, akce je boží, sarkastický hlášky a ta postapo Budapešť je prostě láska na první přečtení.
Zmínky o Praze a ČR potěší, tajně doufám, že se tam třeba i podíváme v dalších dílech.
Doporučuje 6 sjetých rarašek z 5.

1 27.09.2023

Budu se opakovat, ale opět naprosto skvělý díl držící laťku kvality nastavenou velmi vysoko. V Adarlanu přituhuje a děj je zas o něco temnější, zejména linka, která se odehrává v Morathu, nabízí opravdu mrazivé scény. Závěrečný plot twist sice byl celkem předvídatelný, ale i tak bylo finále již tradičně epické.
Co musím zejména vyzdvihnout je úžasný vývoj postav - Aelin se proměnila z nesnesitelného spratka v prvním díle v komplexní charakter, ačkoliv část spratkovitosti si ponechala. To se dá ještě očekávat, byl na to čas v několika knihách. Ale jak to Mass dělá, že dokáže vytvořit v jedné knize několik propracovaných silných vedlejších postav (zejména tedy ženských)? Lysandra, Nesryn, Manon, Kaltain, Asterin a nová postava Elide (kterou jsem si opravdu zamilovala).
Neporovnatelné s jinými sériemi, kde se nezvládne udělat propracovaný charakter ani u hlavní postavy (ani nechci naznačovat, že mám na mysli jistou Makovou pannu, že).

3 08.12.2022

Tak jo, Sarah, trvalo to asi sedm knih, ale konečně jsi mě dostala a svatosvatě prohlašuju, že jsi nekorunovaná královna fantazie a všichni ostatní se můžou jít klouzat!
Emocionálně jsi mě vyždímala, naservírovala nejlepší hate-love linku (žádný škádlení a srandičky, ale pořádná pěstní rvačka!), vykreslila nové nádherné světy, nejděsivější monstra, která čerpají hnus z nás samých a málem mě rozbrečela z toho nejkouzelnějšího vztahu mezi člověkem a zvířetem..ehm pardon mezi čarodějnicí bez srdce a wyvernem.
Od teď už věrná poddaná tvojí fantazie. Navždy..

2 28.11.2022

Říká se, že člověk nemá soudit knihu podle obálky. A já dodávám: Nesuď sérii podle prvního dílu.
Skleněný trůn jsem četla asi před třemi lety a vůbec se mi nelíbil, štvala mě Celeana, zápletka, milostný trojúhelník a tak nějak všechno. Jenže od té doby jsem četla od paní Mass další knihy a nějak se mi dostala pod kůži. Proto jsem se po dlouhé době vrátila k zavrženému ToG. A druhý díl mě nadchnul, kvalitativně o 100 % lepší než první díl.
Celeana je v tomhle díle skvělá, první půlka je naplnitelná uvěřitelnou romantikou, relativně pozvolný, ale dopředu se posouvající děj. Ale ta druhá půlka? Od jistého zlomového momentu (který jsem tedy očekávala), tak to byla jedna akce za druhou. Člověk se ještě nestačil vydýchat z nějakého střetu nebo dobrodružství a hned následovala další akce a zvraty. A ten závěr byl naprosto boží!
Sice se nám tady zase vyskytují spisovatelčiny oblíbené motivy, ke kterým se pořád vrací dokola (ztráta blízké osoby, trauma, temná stránka člověka), ale i tak jsem si to užila.
Přečteno za dva dny jedním dechem a hned jdu na další díl!

2 20.11.2022

Po velmi dlouhé době knížka, kterou jsem přečetla za tři dny, protože jsem nemohla přestat..
Parádní koncept světa zasazený v Budapešti, takže skvělé pro člověka, který město zná a opravdu se vžije do místních "reálií". Navíc se velká část děje odehrává ve vězení a v samotné Budapešti se taky nacházelo jedno takové odporné místo, kde bohužel krutosti byly páchány lidmi na lidech.
Je to YA, takže tu samozřejmě máme opět třeskutě sexy linku s nebezpečně krásným, drsným bad boyem, hlavní hrdinka tentokrát taky docela drsňačka, kterou nikdo nešetří. Trošku jsem nemohla z toho, jak jsou všichni pořád nadržení jak stepní kozy bez ohledu na to, že mají prostřelenou plíci/ pobodanou nohu/ těžký otřes mozku. A ještě jsem pozvedla obočí nad tím, že v nejdrsnějším vězení světa si vězni vyvzdávají kosmetickou taštičku s šamponem a pak se rozhodují, jestli si k snídani dají kafe s toastem, vajíčka nebo kaši :)
Jinak super, ale vyrazil mi dech totálně neuzavřený konec.. kdy bude druhý díl?

1 14.11.2022

“Škoda, že z tebe všechno to léčivý prvosvětlo nedokázalo udělat slušnýho člověka.”
“To by pak se mnou nebyla žádná zábava, Quinlanová.”
A že tohle byla sakra dobrá zábava! Ujetá, místy dost brutální, vtipná, dojemná i plná šokujících zvratů. Úžasný worldbuilding a svět zabydlený snad všemi myslitelnými rasami a rody. Město, kde nejlepší drogy seženete na Masném trhu, pak se sjedete u Bílého havrana s půlvílou a její nejkou vlčicí, rozdáte si to na záchodku s levhartem a v rauši možná přes mlhu spatříte na chvíli i Čtvrť kostí. A pokud pak potkáte anděla se svatozáří drsnýho jak šmirglpapír, tak se ho radši nepokoušejte nasrat! A víte co? Radši nezkoušejte nasrat ani tu půlvílu. Ta holka to umí s luxem jako nikdo!
Zatím nejlepší věc od S. J. Mass.

6 11.11.2022

Ach jo, to jsem se zase jednou nechala oblafnout knižním marketingem… po těch nadšených recenzích jsem po té knížce úplně prahla, ale teď jí odkládám v půlce a nejsem schopná to dočíst, protože mě to prostě vůbec nebaví. Takže komentář berte s rezervou, možná je ten konec úplně bombastický, ale moc tomu nevěřím. Myšlenka na retelling mýtu o Hádovi a Persefoně je skvělá, provedení už méně. Děj se odehrává v podivném bezčasí v Americe, na jednu stranu se to tváří, že se pohybujeme v jakési moderní současnosti, na druhou stranu jsou tam podivné nelogičnosti a čtenář přemýšlí – má to být fantasy, nemá to být fantasy. Prostě ten worldbuilding moc nefunguje. Pořád jsem z toho měla takový mafiánský pocit a celkově by mi to třeba dávalo větší smysl, kdyby zasazení bylo Chicago 20. let 20. století. No ale jsme tady kvůli milostné zápletce a sexy scénám, že. Tak ty na mě nefungovaly vůbec, celé to bylo divně uspěchané, ona mu hned vleze do postele, žádná rafinovanost, nic. Opěvovaná scéna na trůně, nevím no, je to asi blbé srovnání, ale třeba v sérii Dvory je tucet lechtivějších a víc vzrušujících scén, dokonce jedna konkrétní mi přišla jako jasná inspirace té scény na trůně.
Jinak tedy budu doufat, že někdo jiný se Háda a Persefony chopí a dostaneme perfektní retelling, protože ten mýtus je jinak skvělý.. Tak snad příště.

4 20.10.2022

Jako dítě jsem tenhle večerníček opravdu nemusela, protože mi odjakživa vadil (pro mě) protivný hlas J. Bohdalové.
Nyní jsme se v rámci večerních pohádek dostali ke knížce a musím říct, že je to naprostá bomba pro děti i dospělé. Jako rodič mám někdy problém s připitomělostí některých (zvlášť moderních) pohádek, ale to zde nehrozí.
Některé příběhy jsou samozřejmě slabší, ale vždy to má pointu, dobrý konec a spolu s Křemílkem a Vochomůrkou objevuje dítě magickou krásu a proměny přírody.
Doporučuji pro děti od 4 let.

20.10.2022

Tak jsme se synkem dočetli tuto klasiku, no jemu se to celkem i líbilo, ale spíš proto, že to zatím snad tolik nechápe. Staršímu dítěti bych to nečetla.
Za mě je to nechutně manipulativní kniha plná náboženskému fanatismu.
Neustálé opakování (i když chápu jeho význam) a důraz na poslušnost vůči Bohu, rodičům atd. Nevyhnutelná a všudypřítomná smrt, kterou hodný brouček s radostí přijme. Nejhorší scéna pro mě byla, když Beruška řekne, že si nechce vzít Broučka (který byl do žádosti o ruku taky vpodstatě vmanipulován) a její otec jí dá takovou čočku, že ona celou noc propláče v pocitech viny a ráno souhlasí se svatbou. Hnus! Jsem ráda, že dneska už jsme snad jinde..
Jednu hvězdičku dávám za určitou poetickou melancholii a zobrazení koloběhu života..

8 19.10.2022

Roky jsem si nemohla vzpomenout na název téhle úžasné knížky z mého dětství. Vybavovala jsem si úryvky textů a ilustrací, ale protože nemám paměť jako slon, ne a ne přijít na název a autora. Až konečně jsem kdesi zahlédla úryvek i s odkazem.
Kniha má zvláštní poetiku dětství na sídlišti v Praze, verše neverše a zajímavé ilustrace. Svítání, které vaří nad městem mlíko, metro, které polyká jako drak cestující a paneláky, které mrkají rozsvícenými okny. Miluju to!

17.06.2022

“Marek by mě raději zabil, než abych ho opustila.”
Knihy Simony Monyové jsem kdysi dávno četla jako lehké, nenáročné a často komediální čtení. Postupem času ale začal převažovat tíživý a depresivní tón a na autorku jsem zanevřela. Její tragická smrt mě přesto šokovala. Ve zprávách, které byly zveřejněny po její smrti, uváděla, že právě kniha Ženu ani květinou.. je popisem vztahu s jejím manželem a vrahem. Když nyní knihu znovu čtu, musím konstatovat, že je to sice kratičké, ale mrazivé memento o anatomii patologických partnerských vztahů, které od nadávek a facek mohou vést až ke kudle v břiše.. Konec je otevřený, ale čtenář již ví, že happy end se nekonal. Jméno vydavatele aka vraha v tiráži je pak opravdovou smutnou tečkou příběhu..

3 17.06.2022

Vzhledem k tomu, že se jedná o nejlepší Humbook knihu 2021 jsem čekala nějaký naprostý wow efekt, kdy si sednu na zadek a bude to mnou rezonovat. A to se tedy úplně nestalo…
Příběh mě zpočátku docela zaujal, stejně jako ústřední dvojice a jejich zakázaná přitažlivost, do toho sadističtí šlechtici, ujetá náboženská pravidla, tajemná mlha a kraveni.
Ale od “velkého” odhalení a zrady (a pardon Poppy je kapku ducha mdlého, co se týče důvtipu), se jela tuctová linka vlkodlaci/ upíři, zajímavý náboženský prvek se rozpliznul úplně do ztracena (“Jasně, Poppy, byla to všechno jen zástěrka, to neřeš..”).
Vztah hlavních hrdinů podkopává to, že jsou neustále spolu, není tam žádné odloučení, prostě se jen hašteří ve stylu “Asi ho miluju, ne, vlastně je to hajzl, nenávidím ho..”
Nevím no, čekala jsem víc..

4 25.04.2022

Cyberpunková variace na Červenou Karkulku? To zní rozhodně jako něco, co si musím přečíst! Jenže to bych si musela nejdřív všimnout, že se jedná již o druhý díl série a rozhodně ne volné pokračování. Takže jsem neustále zmateně dumala nad tím, co tam dělá ta druhá holka? Kdo je Levana, Pivoňka, Kai a co je to ta tulamóza? A co se sakra stalo na tom zatraceným plese a kdo žije na Měsíci?
Asi proto jsem se nemohla pořádně začíst, ale ve druhé části už jsem se celkem zorientovala a začalo mě to fakt bavit. Svět budoucnosti je skvělý, originální, androidi a kosmické lodi a zároveň upatlané nálevny a rozpadlá divadla a hluboké lesy. Určitě se do světa Měsíčních kronik ještě vydám.

19.04.2022

Nikdy by mě nenapadlo, že někdy budu psát hodnocení na tento žánr, ale přiznám se, že i já jsem propadla kouzlu netflixovské adaptace a ty dvě série pozlátkového guilty pleasure s puncem politické korektnosti jsem slupla jako malinu.
A tak nastal čas podívat se po předloze a zjistit, jak to bylo dál. Předně musím říct, že Julia Quinn je opravdu dobrá spisovatelka, styl psaní má šmrnc a spád a i prvoplánový příběh Popelky je napsán zajímavě. Obvykle v knihách nesnáším peripetie spojené s rozvětvenou rodinou, ale tady jsou ty postavy a jejich příběhy tak vzájemně propletené, že to nejen neruší, ale je to prostě zábavné.
Pouze závěr už byl na můj vkus moc cukrkandlový a těch vyznání nehynoucí lásky trochu moc.. Ale co, skutečný svět je plný nepředstavitelných hrůz a někdy je fajn plout si na růžovém obláčku. Celkově tedy v rámci žánru je to nadprůměrné dílko.

5 10.04.2022

Ach, to byla krásná pohádka. Opravdu mi to ani nepřišlo jako retelling, prostě jen Kráska a Zvíře bez nánosu disneyovského patosu a obživlého nádobí. Sympatická hrdinka, zima, tajemný hluboký les a lov, při kterém není jisté, kdo je lovec a kdo kořist. A ta krásná jména - Jeva, Jasenka, Solmir.. Všechno, co mám ráda. Jediné, co bych vytkla je závěr, který mi přišel hodně uspěchaný.
A možná ještě poznámka na konec - mám pocit, že všichni autoři (nebo spíš autorky) fantasy se poslední dobou inspirují starou Rusí. Je to pochopitelné, ty krásné tajemné příběhy, mýtické postavy, prostředí. Ale už jsem všemi těmi lešiji a rusalkami trochu přehlcená. Zrovna Kráska a Zvíře by skvěle fungovala i v jiném kulturním okruhu.

4 08.04.2022