Lmslaver komentáře u knih

Citát:
DIVOKÉ DEVADESÁTKY
Tenkrát se nosila křiklavě barevná saka
A do mokasínů bílé ponožky
Hlavám kraloval účes ala Jarda Jágr a kdekdo nosil zlatý řetěz
Kdekdo byl ostatně podnikatel
Včetně vrahů

Knížka je souhrnný pohled na kauzy a zločiny po roku 1989, jak se závažná trestná činnost vyvíjela v divokých devadesátých letech i po roku 2000. Nejde o velké pitvání jednotlivých velkých kauz té doby, spíše jejich stručné shrnutí s hlavními rysy. Bohužel k závěru knihy ubývá poutavost, případy jsou uváděny ještě více povrchněji. Naopak bohužel přibývá moralizování, vyzdvihování důležitosti novinářské práce v boji se zločinem (samochvála) a najdeme tu i malé politické školení. Spíše by této tenké knížce slušelo o trochu více rozvést trestnou činnost z devadesátek. 70%

33 28.10.2019

Joe Kurtz je chlápek kterému byste rozhodně nechtěli zkřížit cestu, je drsnější než brusný papír, ostřejší než žiletka a ke svým nepřátelům dokáže být krutější než mrazy v Buffalu. Dan Simmons pokračuje v zběsilé akční jízdě, kterou započal v předchozím díle a určitě by se tu dali najít nějaké drobné logické nesrovnalosti v ději, ale mávnutím ruky je odpouštím, protože jsem si tuhle knížku opět neskutečně užil.

36 20.10.2019

Renée Ballardová, další policejní workoholik z pera Michaela Connellyho, duchovního otce Harryho Bosche. Ballardová je každým coulem sympaťačka, zápalem k práci i nadprůměrnou inteligencí posouvá případy vpřed bez zbytečně hluchých a nudných míst.
Samotná zápletka knihy je rozdrobena na tři kriminální případy, které se vzájemně časově proplétají a je jim dán větší, či menší prostor podle toho, jak přicházejí jednotlivé důkazy a zjištění. Příležitost tu dostanou i napínavé akční pasáže.
Connelly už po mnoha knihách s Boschem ví co mají jeho čtenáři rádi a dává jim to v plné míře, pouze stárnoucího detektiva nahradila mladá krev. Za mě se Noční směna určitě povedla na výbornou.

34 30.08.2019

Na třetím dílu série je vidět výrazný posun, autor suverénně vystavěl zápletku, přidal na čtivosti, přesto mé nadšení z Červenky nedosahuje takové výše jako u Nemesis, Pentagramu, nebo Spasitele. Retrospektivní návraty do druhé světové války se mi zdály zbytečně rozsáhlé a po přečtení osmi knih od Nesba už jsem tak trochu nahlédl pod autorovu pokličku a všechny ty zvraty a postupy mě už prostě nešokovaly. Trochu tam v koutku slyším toho posměváčka: kiš-kiš, tady to máš, neměl jsi číst Harryho Holea na přeskáčku. Nicméně trvám na tom, že vedlejší dějová linie příběhu s Princem prolínající tři Nesbovi romány je skvělá a neublížilo ji ani mé nelineární trestuhodné čtení, protože Princova totožnost je známá od první chvíle, kdy vstupuje na scénu. Harrymu tu ke cti slouží i to, že se mimo jednu těžkou životní situaci dokáže držet dál od chlastu.

37 21.08.2019

Tahle kniha není určena pro sluníčkáře a vítače, protože si řezník z Bruntálu ani tentokrát nenasadil rukavice korektnosti a seká do islámského masa až lítá flaksa a krev po celé galaxii. Na Kalandrově vesmíru, který ovládají převážně turbanové hlavy mě baví, že není tak uhlazený s nadbytkem super-technologii, s naleštěnými palubami a nažehlenými uniformami (viz Star Trek), ale je umaštěný, špinavý a nelítostný (viz Riddick, Firefly). Poprvé jsem to četl ještě pod jménem Kýša a i teď po osvěžení řadím PzM-Ah k těm lepším věcem od Kýši/Kotlety, byť bych mimo díry po velkorážních střelách i pár logických v ději našel.

31 19.08.2019

L.X. Veselého mám jako moderátora rád, a tak jsem sáhl po jeho knížce kde zveřejňuje své rozhovory s českými pravomocně odsouzenými vrahy. Nejsou to žádní sofistikovaní zločinci, většinou se jedná o jednoduché primitivy, kterých jsou plné kriminály (tohle vím, pracuji 25 let ve vězeňství). Drtivá většina drbanů (i v těchto rozhovorech) buď přiznává, že udělali špatnou věc, ale zároveň si hledá nějako výmluvu, nebo omluvu svého činu (byl jsem sjetý, provokoval mě…). Běžné taky je, že mukl přizná, že byl za daný čin odsouzen, ale hrdinsky to vzal na sebe za někoho. Když to prostě shrnu tak mě osobně to nic nového nepřineslo, ale pro nezasvěcené to může být pravdivý pohled do většiny mysli českých kriminálníků. 70%

28 07.08.2019

Pitt je úplně obyčejný účetní … haha. Obyčejný až na to že je několikanásobný mistr ve střelbě, vymetač bojových arén, bývalý vyhazovač… a tenhle úplně normální chlápek se ocitne ve společnosti Lovců monster sro. Po první akční kapitole nás čeká pár seznamovacích stránek, klasické výcvikové klišé a pak konečně hurá do vzájemného nakopávání kostrčí s upíry, vlkodlaky a dalšími nadpřirozenými přízraky. Stránky letí jedna za druhou napěchované tučnými porcemi akčních scén, dávkování vtipných, nebo drsných hlášek je aplikováno úměrně situaci, nejsou devalvované stylem, co výstřel to hláška jako v jiných podobných nářezových knihách. Ano, Lovce monster lze jednoznačně doporučit jako výbornou oddechovou knihu na sluncem zalitou pláž, nebo koupaliště.

28 29.07.2019

Nemám moc v oblibě knihy, které kopírují děj filmu, a protože jsem se mylně domníval že Lovci mafie je tenhle případ (na obálku použilo nakladatelství filmový plakát) tak jsem se ji dlouho vyhýbal. Byla to chyba, kniha sloužila pro film jako předloha jen velmi volně. Paul Lieberman nenapsal detektivku, kriminální román ani gangsterku, ale spíše dokumentaristickým způsobem popisuje vzestup zločinu a jeho potírání v Los Angeles. Kniha mapuje vznik a růst protigangsterské jednotky a rozvoj policie, která se rozkoukává, jak bojovat s organizovaným zločinem. Je to náročnější čtení ale pro mě určitě zajímavé a bavilo mě sledovat policisty, kteří pilují své metody mnohdy drsné, některé už za hranou, gangstery, kteří kličkují a hledají skuliny v zákonech. Dávám plný počet.

25 20.07.2019

Policisté z osmdesátého sedmého revíru mi dělali společnost ještě před i po pádu železné opony v dobách, než dorazila vlna módní severské krimi a občas se k nim vracím i v současnosti. Ed McBain je prostě krimi klasika. Zapomeňte na testy DNA a další nejnovější vychytávky forenzní vědy a ponořte se do poctivé policejní práce na případu ze šedesátých let…

31 06.07.2019

Harry Bosch se nejednou ocitl v nelibosti některých nadřízených, nebo dokonce v hledáčku vnitřního oddělení (policajti policajtů), ale v této knize se dokonce stane hlavním podezřelým z vraždy. První housle tu ovšem nemá Bosch, ale McCaleb bývalý agent FBI profilista, který neodolá volání bývalé profese odhalovat zločince.
Vždy jsem na Connellyho knihách uznával, jak dokáže čtivě popsat policejní rutinu a vtáhnout do příběhu oproštěných od krkolomných zvratů, bohužel v Temnější než noc pravidlo porušil a já zcela nedokázal překousnout a strávit tenhle překombinovaný konspirační případ. Proto u mě jen čtyřhvězdičkové ohodnocení.

Citát:
„Každá akce vyvolává reakci. Když člověk kouká do propasti, propast se kouká na něj. Znáte přece tyhlety otřepaný přísloví. To z nich ale udělalo to, že jsou pravdivý. Nemůžete projít temnou nocí, aniž by její temnota nepronikla do vás a nevybrala si svou daň.“

28 26.06.2019

Krutá hra je pocta Dana Simmonse Richardu Starkovi (pseudonym D.E. Westtlake) a taky proto je Joe Kurtz obdobný grázlík jako Starkův Parker. Má svůj osobitý smysl pro spravedlnost, vlastní žebříček hodnot a vše co se mu postaví do cesty jednoduše převálcuje. Zápletka sice není bůhvíjak sofistikovaná, ale příběh je naservírován excelentním způsobem bez zbytečné vaty a já se celou četbu královsky bavil.

31 18.06.2019

Po přečtení prvních dvou povídkových knih o Zaklínači jsem si dal trochu načas, než jsem se pustil do první knihy z pětidílné ságy, protože nemám moc rád příběhy roztahané na větším počtu knih, jenže v případě zaklínače Geralta to byla určitě chyba. Na rozdíl od údernějších povídek se tady děj rozjíždí pozvolna, první půlka knihy pojednává o pobytu zaklínače a Ciri na základně vědmáků Kaer Morhen. Postavy trpí značnou užvaněností za účelem seznámení čtenáře se situací v okolním světě a o jejich postoji, ale vše je zabaleno do malebného jazyka vypravěče a příjemně se to čte. Druhá půlka je nicméně zajímavější, Geralt se vydává na cestu a pod meč se mu připlete kdejaká nestvůra, nebo protivník. Je poznat, že tahle kniha je první z pětidílné ságy, autor rozehrává velkou partii a rozestavuje postavy jako figury na šachovnici, aby měl co nejvýhodnější pozici v další části hry.

41 03.06.2019

Nemesis je bohyně odplaty a v tomto příběhu se řeší dva případy, jejich ústřední motiv je pomsta. Pomsta natolik složitá, sofistikovaná až překombinovaná, že ji lze jen stěží uvěřit. Nesbo je ale ve skvělé vypravěčské formě a dokázal naservírovat příběh mistrovským způsobem, lidi prostě mají rádi pohádky, které jsou jim kvalitně předloženy. V poměrně dobré formě je tu i Harry Hole, který ještě není taková troska jako v pozdějších románech po Sněhulákovi, působí poměrně lidský, jako dobrý policajt, který má problém s chlastem. Dějová linka s Princem, která spojuje Červenku, Nemesis a Pentagram je asi to nejlepší, co Nesbo vymyslel.

36 14.05.2019

Je to docela krátký příběh, který se lehce čte. Spencer řeší případ z prostředí bassebalové ligy. O bejsbolu toho moc nevím, snad jen to že se hraje s pálkou, rukavicí, hráči běhají po čtvercovém hřišti a mám přibližnou představu co znamená zahrát homerun, takže jsem byl z některých výrazů, nebo situací na hřišti trochu mimo hru. Pro samotnou detektivní zápletku to ale naštěstí nemá větší význam, Spencer je najat majitelem klubu, aby prošetřil nějaké nejasné okolnosti ohledně jednoho z nejlepších hráčů klubu. Při šmejdění kolem hráčů, mu něco nehraje a tahle intuice ho žene po stopě jako loveckého ohaře. Detektivní linka je vcelku zajímavá, byť se tu nevyšetřuje žádná vražda. V závěru Spencer problém řeší stylem occamovy břitvy, nejrychlejší, nejefektivnější rozseknutí celé záležitosti, takže se dočkáme i akce. Vzhledem k okolnostem bych ale v tomto případě uvítal spíše nějaké sofistikovanější, mazanější zakončení, a ne styl buldozeru, který to všechno srovná se zemí.

23 08.05.2019

Knihu Podezřelý si užijí především zarytí pejskaři, příběh se točí kolem feny Maggie a policisty Scotta Jamese, kteří byli ve výkonu služby postřeleni (každý někde jinde) a oba se vyrovnávají s posttraumatickou stresovou poruchou. Po akčním úvodu děj zvolní a v první půlce převážně sledujeme vzájemné sbližování Scotta s Maggie a vyrovnávání s vlastní minulostí. Od poloviny se události začínají víc točit kolem pátrání po vrazích bývalé Scottovi parťačky a je to docela jízda. Otáčel jsem jednu stránku za druhou a hltal dychtivě příběh, který bohužel najednou nečekaně rychle skončil, až jsem měl pocit, že to byl moc ukvapený závěr a že tomu autor mohl dát ve finále víc šťávy. Při váhání mezi čtyřmi a pěti hvězdami, přidávám body za originální detektivku okořeněnou světem psovodů a jejich věrných společníků.

28 27.04.2019

Novinář Jack McEvoy svým soukromým pátráním spustí vyšetřování údajných sebevražd policistů na celém území spojených států a zúčastní se jako pozorovatel FBI štvanice na brutálního sériového vraha. Část románu se Jack nechá vést příběhem pasivně a sleduje práci agentů, ale ke konci opět přebírá otěže pátrání (nebo si s ním jen hraje vrah jako s loutkou?).
Každopádně je to další strhující thriller od Connellyho po jehož přečtení sice zůstává nevysvětleno pár otazníků, ale kdyby autor chtěl, dal by na ně odpovědi, jenže někdy kouzlo příběhu spočívá v tom, že není vyřčeno úplně všechno a o to se týká i této knihy.

34 24.04.2019

Malá ukázka: Z Baklyho krví černé tváře svítilo bělmo jeho očí, na jednom z kladiv za oční důlek visela lidská hlava…Valer se podíval na schodiště za ně. Už nebylo bílé, krev stékala z jednotlivých stupňů v tmavě červených pramíncích.

Od vydání první Žambochovky s Baklym (Bez slitování) uběhlo šestnáct let a za tu dobu ušel Bakly kus cesty. Změnil se ve vražedné monstrum, které se musí neustále držet na uzdě, aby jeho duše nepropadla zabijáckému běsnění a při smyslech ho drží především otcovská láska k Zuzaně. Mimo linii Baklyho se dovídáme, jak se rychle vyvíjí věc v podzemí a sledujeme jak se jednotlivá dějová vlákna kapitána Valera se Zuzanou, ninju Grumana (toho chlapa jsem si hodně oblíbil) a klanového velmistra Janicka splétají dohromady v jeden silný příběh, který vrcholí masakrem v podzemí města. Oproti prvnímu dílu (Hledání smrti), kdy se jednotlivé strany oťukávají a spřádají intriky, tady už dochází k přímé konfrontaci za použití smrtících prostředků. Někdo možná pláče že je v Baklym málo Baklyho, ale já se určitě necítil ochuzen o množství prasklých lebek, vyvržených střev a dalších krvavých lahůdek. Navíc nám Mirek Žamboch naservíroval další díl skládačky vzájemných pozic mezi hrabětem Daskem (Koniášem) a lordem Varatchim před vypuknutím nevyhnutelné války.
Jedinou malou výtku bych měl k absenci Janickova finále ve městě, těch pár vět ve Varatchiho epilogu mě dostatečně neuspokojilo.
Suma sumárum jsou oba díly Baklyho parádní fantasy nářez bez zbytečné vaty, který jsem četl jedním dechem a zároveň si vychutnával všechny jednotlivé situace, střípky událostí, které se dohromady spojí v excelentní příběh.

"Jen to nejhorší je pro mě dost dobrý."

30 13.04.2019

Přes sedm set stránek Levharta je za mnou a ani to nebolelo, naopak čtení to bylo svižné, zápletka se rozjíždí po pár stránkách, mrtví přibývají jak na běžícím pásu a o zvraty není nouze, ostatně jak je u Nesba zvykem. Mezi nejlepší řadím pasáž, která se odehrává v zasněžených horách, ale i finále v Kongu má svoje exotické kouzlo.
Jen mi tu už trochu začíná vadit Holeho sebedestruktivní chování, mám na mysli chlast a teď přibyly i drogy. Ale když jde do tuhého, vyždímané tělo alkoholika dokáže překonat nečekané nástrahy od protivníků i v těžkých přírodních podmínkách. 90%

34 21.03.2019

Před mnoha lety jsem měl komiks Dobrodružství Johna Cartera od Vlastislava Tomana a Jiřího Veškrny, který vyšel sedmdesátém roce jako ABC speciál a tahle knížka byl můj návrat do klukovských let. Duchovní otec Tarzana tu pustil otěže své fantazii a vyslal na Mars pozemšťana Johna Cartera konat odvážné skutky. Hrdina obdařený superschopností překonává skoky velké vzdálenosti, vrhá se po hlavě do dobrodružství motivován intuicí, že se musí zastat slabších a samozřejmě nechybí krásná dívka za kterou by položil i život.
Je to příběh, který byl jistě inspirací pro Moorcockova Kanea (Město šelem), nebo Procházkova Kena Wooda. Ve stylu vyprávění je už poznat, že je to už víc než sto let od zrodu této knihy, kterou ale já řadím mezi fantasy klasiku.

27 06.03.2019

Tak jako v dobrodružstvích Johna Cartera od Edgara R. Burroughse je tohle příběh pozemšťana, který se dostane tajemnou cestou prostorem a časem na Mars. Neohrožený Michael Kane vykoná s mečem v ruce hrdinné skutky, bojuje s nelidskými příšerami a pro záchranu krásné ženy je schopen obětovat život. Město šelem mě neuchvátilo ani v době českého vydání po pádu železné opony, protože jsem měl pocit, jako bych už cokoliv z toho četl někde jinde a v lepším provedení, ať už ve zmiňovaném Carterovi od Burroughse, nebo Howardově Conanovi.

23 06.03.2019