Lmslaver komentáře u knih

Miluji postapo, kdysi dávno jsem hrál Fallout jedničku, dvojku i Tactics (a ne jednou), takže je mi jasné, kde bral autor část inspirace pro sérii SPAD, což není výtka, naopak. Není nic špatného na tom, nechat se inspirovat legendami. Ve Spadu a Poločasu rozpadu se to povedlo, ale třetí díl Rázová vlna bohužel nepřináší nic nového. Po infiltraci a sabotáži na základně měnitelů už sledujeme pouze ústup, bitvu, přesun krajinou a zase bitvu, a tak stále dokola. Málem bych zapomněl, že před bitvou je vždy nějaký ten odstavec se sexem, který určitě nadchne nějakého mimoně (sorry teď se vlastně používá slovo nerd). Už žádná nová zajímavá lokace, žádné pozoruhodné společenství přeživších lidí, už se jen od jedné bitvy k druhé prodíráme tím, s čím jsme se seznámili ve dvojce. Cesta do finále příběhu je dlážděna stovkami mrtvých, smrt je tu tak běžná až vyznívá naprázdno a hlášku která by ji občas odlehčila, aby čtenář pohledal. Myslím, že by bohatě stačilo přidat k Poločasu rozpadu padesát až sto stránek a důstojně to ukončit. Rázová vlna je už jen továrna na slova, která vyplní poslední díl třemi stovkami hluchých stran. Škoda.

25 16.07.2018

Tak jako v dobrodružstvích Johna Cartera od Edgara R. Burroughse je tohle příběh pozemšťana, který se dostane tajemnou cestou prostorem a časem na Mars. Neohrožený Michael Kane vykoná s mečem v ruce hrdinné skutky, bojuje s nelidskými příšerami a pro záchranu krásné ženy je schopen obětovat život. Město šelem mě neuchvátilo ani v době českého vydání po pádu železné opony, protože jsem měl pocit, jako bych už cokoliv z toho četl někde jinde a v lepším provedení, ať už ve zmiňovaném Carterovi od Burroughse, nebo Howardově Conanovi.

24 06.03.2019

Kratší povídky se mi zdály slabší, Reacher potřebuje přeci jen víc prostoru, aby rozehrál svou hru proti dětským, nebo dospělým padouchům, i když povídka z jeho dětství (Druhorozený syn) se mi zdála přitažená za vlasy i na Reacherovi poměry. U delších povídek jsem měl zase většinou dojem, že skončili tak nějak předčasně, když to začalo být nejzajímavější. Celkově je tenhle soubor s neohroženým hrdinou stále čtivá záležitost, která fanouškům série odhaluje pár věcí z minulosti, které ovlivnili jeho život, ale už tu byly lepší příběhy s Reacherem.

24 26.08.2018

Dortmunder a jeho vypečená partička jdou opět do akce a tentokrát mají požehnáno od toho nejvyššího, jo úplně toho nejvyššího. Jdou zachránit jeptišku a samozřejmě přitom zmáknou další menší prácičku, aby se to rentovalo. Plán není nijak moc sofistikovaný, ale to by nebyl Dortmunder, aby se vše nezkomplikovalo. Příběh se zpočátku sice trochu vleče, než nabere potřebné obrátky, ale jak jsme zvyklý je protkán jemným Westakeho humorem, který potěší a vyvolá úsměv. Vysoko nastavené laťky ze smaragdu, nebo ukradené banky nebyly překonány, i tak jsem se bavil královsky.

Malá ukázka z náboru specialisty do akce:
„Jo. Takže Wallyho problém je, že je v týhle branži prostě moc dobrej,“ Kelp zavrtěl hlavou. „Ukažte Wallymu zámek, on se s ním pomazlí, píchne do něj a zjistí, jak funguje. No a pak se dostal přes první dveře, a pak přes pár dalších a když se chtěl vrátit, tak zjistil, že loď odplula.“
„Loď,“ zopakoval Dortmunder. Nezdálo se mu, že by předtím byla o lodi v celém příběhu nějaká zmínka.
„Ta, co na ní byl,“ řekl Kelp, „a nevěděl o tom. Chystala se odplout a Wally prošel dveřmi, který vedly ze skladiště na loď. A stalo se to, že z nějakýho důvodu, který znali jen oni, potřebovali odplout uprostřed noci. Takže ho nenechali vystoupit. Tak je s nima a teď je v Brazílii bez možnosti extradice.“

24 27.07.2018

Přeskočil jsem pár dílů, abych věděl, jak si vede Harry Bosch v současnosti a musím uznat, že Connellyho styl je v Přeběhlíkovi vybroušen do dokonalosti diamantu. Hned v prvních odstavcích je čtenářům hozená návnada v podobě zajímavé zápletky, aby se museli drát kupředu kapitolami k jejímu rozuzlení jako Bosch po horké stopě za vrahem. Případ je sice přímočarý, bez dech beroucích zvratů, ale to mu vůbec neupírá na čtivosti, spíše potvrzuje autenticitu vyšetřování. Přeběhlík mě jen utvrdil v tom, že Connelly patří mezi současnou špičku detektivní literatury.

24 05.07.2018

Maxe Holmana čerstvě propustili po deseti letech z kriminálu za loupeže v bankách, ale místo aby se radoval z nabité svobody dostává životní ránu ve formě zprávy, že mu zabili syna – hlídkového policistu. Holman se nespokojí s verzi policejního vyšetřování a rozjíždí pátrání na vlastní pěst, aby dopadl vraha. U Holmana dochází ke změnám nálad od plných vzteku a rozhořčení k frustraci a depresivní sebelítosti z nichž mu nejvíc sedí jako u protřelého kriminálníka ta rozhořčená poloha. Protože moc nevěřím, že by vězení napravilo ostříleného mukla pohybujícího se celý život na hraně zákona, tak to pro mě bohužel občas zní jako pohádka o napraveném recidivistovi, bývalém feťákovi a lupiči ve kterém se hnulo svědomí. Tohle je ale asi jediná věc, která v ději skřípe, jenže Robert Crais je skvělý vypravěč a svůj příběh naservíruje s elegancí, že mu ho zbaštíte ani nevíte jak, a ještě se přistihnete, že hlasitě mlaskáte.

24 01.07.2018

Nabijte do revolveru poctivé olovo, naládujte do brokovnic sekané stříbro a pojďte s Callahanem masakrovat desperáty západu i krvežíznivé indiánské démony. Odměnou vám bude spoustu akce u které se zaručeně nebudete nudit a až se s hromadou Chřestýšových cynických hlášek přebrodíte přes řeky plné krve, střev a rozstřelených mozků na poslední stránku, bude vám líto že tohle vynikající dobrodružství končí.

24 17.01.2014

Je to docela krátký příběh, který se lehce čte. Spencer řeší případ z prostředí bassebalové ligy. O bejsbolu toho moc nevím, snad jen to že se hraje s pálkou, rukavicí, hráči běhají po čtvercovém hřišti a mám přibližnou představu co znamená zahrát homerun, takže jsem byl z některých výrazů, nebo situací na hřišti trochu mimo hru. Pro samotnou detektivní zápletku to ale naštěstí nemá větší význam, Spencer je najat majitelem klubu, aby prošetřil nějaké nejasné okolnosti ohledně jednoho z nejlepších hráčů klubu. Při šmejdění kolem hráčů, mu něco nehraje a tahle intuice ho žene po stopě jako loveckého ohaře. Detektivní linka je vcelku zajímavá, byť se tu nevyšetřuje žádná vražda. V závěru Spencer problém řeší stylem occamovy břitvy, nejrychlejší, nejefektivnější rozseknutí celé záležitosti, takže se dočkáme i akce. Vzhledem k okolnostem bych ale v tomto případě uvítal spíše nějaké sofistikovanější, mazanější zakončení, a ne styl buldozeru, který to všechno srovná se zemí.

23 08.05.2019

Tahle sbírka westernových povídek je dobrodružství, tajemno, humor i napětí v jednom balení a dokazuje, jaký měl Howard vypravěčský talent. Kniha je plná příběhů se statečnými pistolníky, kteří se řídí svým vlastním smyslem pro spravedlnost, hemží se zlovolnými šerify, nezdolnými zlatokopy a samozřejmě i všehoschopnými padouchy v úžasných kulisách divokého západu.

23 19.02.2019

Hledání smrti je první část dvojdílného příběhu o vražedném monstru jménem Bakly, i když to vlastně není zase tak úplně pravda. Není to jen o Baklym, v knize se splétají osudy dalších postav, převážně Baklyho dcery, nebo Janicka vůdce klanu čarodějů. Proto možná někdo může být zklamán, že Řezník z arény brutálně nemasakruje své protivníky na každé stránce. Mirek Žamboch tu spřádá z nitek sofistikovanou síť příběhu, který mě pohltil, ukazuje nám, jak se vyvíjí situace v tomto fantasy světě, jak probíhají tajné obchody s magickými artefakty a že se stále zintenzivňují přípravy na velkou válku. Hodnocení si ale nechám, až budu mít celé tohle dobrodružství přečtené komplet i s druhým dílem: V objetí smrti.

23 27.01.2019

Vlci je taková jednohubka, prequel série Bratrstva krve, má necelých sto sedmdesát stránek a obsahuje pár potyček na meče, sekery, oštěpy, docela dost kotletovského sexu, ale bohužel žádný nadhled a vtip. Ze všeho nejhorší je ale absence nějakého silnějšího příběhu. Radegast alias Gerhard pobíhá po české kotlině a píchá víc svým údem než mečem. Čekal jsem výpravnější příběh o legendě jménem Radegast, ale dostal jsem jen epizodní historku v kulisách raného středověku. Škoda promarněného potenciálu, tři hvězdy s přihlédnutím na hezkou obálku.

23 23.11.2018

John Connolly si potrpí na podrobné popisy, i na detailní vylíčení života osob, které mají v příběhu epizodní, nebo zcela nedůležitou roli. Obvykle dávám knize padesát stran a pokud mě nezaujme tak ji odložím, tady jsem si přidal deset, pak dalších deset, pak dalších…a než jsem se nadál měl jsem za sebou dvě stovky stran, ale děj se prakticky skoro neposunul, pouze vysvětloval, kdo se v této honbě za seznamem hříšníků vyskytl a jak. To už jsem věděl že knihu neodložím, protože Connolly dokáže psát i o nepodstatných věcech a přesto zaujmout.
Ačkoliv se jedná o hledání ztroskotaného letadla v hlubokých lesích, do samotné divočiny zavítáme až v závěrečném finále knihy. Do té doby Connolly posouvá jednotlivé postavy v románu jako figurky po šachovnici, aby postupně odkrývaly historii vraku, motivaci a osud pasažérů i význam seznamu osob zaprodaných temnotě.
Na čtyři sta stran je zápletka jednoduchá, Charlie Parker jako detektiv nemá moc práce, a ještě mu přispěchá na pomoc deus ex machina, ale získal si mé sympatie a určitě brzy sáhnu po nějakém jeho dalším příběhu.
Citát: „Spoušť na téhle zbrani jde tak zlehka, že by mohla spustit jen pouhým závanem vánku.“

23 08.08.2018

Do série s Davidem Rakerem jsem naskočil do čtvrtého dílu (ostatně jako první vyšel i u Mystery Press), ale až na pár odkazů ze soukromého života a pozůstatky po dramatičtějším zakončení z předchozí knížky, to nemá na zápletku Není cesty zpět žádný význam. Tim Weaver rozhodně nepřepálí start a velmi pomalu rozjíždí tajemný příběh a buduje detektivní zápletku. První kapitoly na mě působily trochu vlažně, ale s každou přibývající stránkou bylo těžší knížku odložit, napětí pozvolna stupňuje, děj je proložen akčními pasážemi.
„Náhody neexistují,“ říká David Raker, ale mě těch náhod stejně přišlo ke konci románu nějak moc. Přesto je to vynikající detektivní thriller a těším se na další díl.

23 30.05.2018

Při čtení Černé nenávisti se na vás sesype kulometná palba skvělých hlášek, brilantní akce a kvalitní detektivní práce dvou hlavních hrdinů. Série Kenzie a Gennaro se Lehanemu povedla na jedničku a je jen škoda, že není v češtině vydána kompletně.

23 05.04.2018

Joe Coughlin si vybral kariéru gangstera se vším co k němu patří. Denně přemýšlí, jak obejít systém, jak si vybudovat svět podle vlastních pravidel. Jeho životní cestu ale lemují nejen kolosální kšefty se štosy bankovek, ale i mrtví které zabil, nebo nechal zabít. Možná tuší, ale nechce si to připustit, že ho tenhle styl existence jednou dožene a předloží mu účet i s úroky. Zmizelý svět má možná trochu pomalejší rozjezd, ale postupem děje přidává na otáčkách a závěr je zběsilá a strhující jízda až do cíle. Jako příznivce žánru nemůžu dát menší hodnocení než 100 %.

23 31.12.2017

Lovci se odehrávají v zajímavém prostředí blízké budoucnosti, v Čechách roku 2050, hodně solidní je i nápad s geneticky vylepšenými superpadouchy a policisty, kteří je pronásledují a loví. Tím ovšem asi všechny plusy u téhle knížky bruntálského řezníka bohužel končí. Děj je jak nastřelený z šablony všech Kotletovek. Hlavní hrdina Petr Mlejnek, policista-lovec spadne po hlavě do velkého spiknutí jako flaksa do mlýnku. Jdou po něm všichni od superpadouchů počínaje, po kolegy z policie konče. Ještě že má po ruce pár odhodlaných teenagerů a buldočí vůli zvítězit. Akce, akce, odpočinek a příprava na další akci, akce a zase akce, pak menší zvrat a pár závěrečných monster akcí a náš hrdina (Petr Mlejnek*, Jan Bezzemek*, Martin Fridrich*, * - nehodící se škrtne) všem opět nakopal prdel a vyhrál. Ještě jsem si vzpomněl na nějaké klady: knížka není moc tlustá, takže se dá v pohodě rychle přečíst, ubylo sexuálních scén pro puberťáky a hlavně tu nebyli žádní otřepaní upíři.

23 12.09.2015

Kotleta se s logikou ve svých příbězích příliš nepáře, když si hrdina strčí do pouzdra na noze pistoli CZ 75, musel by na sebe taky hodit pořádný zvony, aby ta kilová bouchačka, která měří na výšku 14cm nebyla vidět. Jindy démon ovládne osazenstvo věznice, ale zůstane sedět na zadku v cele a čeká až si pro něj přijdou Kotletovo komando krotitelů duchů. A takových seků bych v knížce našel víc. Řezník z Bruntálu navíc trpí úchylkou v každé své knize přepadnout nějakou věznici, ale znalosti, jak to v kriminálu chodí, čerpá jen z céčkových amerických filmů. Nezapomněl ani nakydat nějakou tu politickou špínu, samozřejmě hlavně na levici a popisované sexuální scény osloví asi jen pubertální čtenáře. Na druhou stranu nelze autorovi upřít slušnou čtivost, kdy přiměřená dávka akce v nepříliš sofistikovaných příbězích dokáže i pobavit. Když připočtu nějaký bodík navíc, který dávám českým autorům, tak mi vychází za Pdsp 50-60%.

23 22.01.2015

Převážně akční, napínavé, ale najde se i pár nudnějších pasáží. Očekával jsem větší štvanici na vězně, ale vyšetřování se zaměřuje pouze na samostatné pátrání policisty dálniční hlídky. Děj se tak odehrává více jako duel mezi policistou a šéfem uprchlých trestanců připomínající westernové příběhy (šerif versus desperáti). Přes všechny mé poznámky jde o kvalitní dramatický thriller.

22 03.02.2024

Další Connellyho výborně napsaný příběh ze soudního prostředí s advokátem Hallerem v hlavní roli. Tentokráte bez velkého zvratu, zato s vědomím, že obhajoba klienta bude hodně složitá proti mocnému protivníkovi, který umí tahat za nitky a osnovat temné plány.

22 11.11.2023

„Teď začnou na jihu ostřit meče a orat rudé moře krve…“
Psát komentář na díla mistra fantasy literatury R.E.Howarda mi přijde jako nošení dříví do lesa, ale možná není nad věcí připomenout, že autor vytvořil i jiné klenoty a hrdiny, než je barbar Conan.
Tahle ohmataná knížka s názvem Tygři moře z mé knihovničky jasně vypovídá, že po ni rád čas od času sáhnu a opakovaně si přečtu nějaký příběh z této povídkové sbírky. Proč? Protože při jejich čtení cítím, jak se mi pod nohama houpe zakrvácená paluba, cítím slaný vítr dující mi do tváře i tíhu meče vykovaného z kvalitní oceli, stvořeného na stínání nepřátelských hlav. „Při Thorově krvi! Nastal čas opět očistit své meče v dobré saské krvi!“

22 24.01.2019