Litocha komentáře u knih

Pro děti od pěti let je podle mě příběh příliš kraťoučký a jednoduchý. Vlastně jsem na něm nenašla nic moc zajímavého – u příběhu bych čekala více invence, na naučnou knížku to zase obsahuje minimum faktických informací. Synovi jsem ho ani domů nebrala, dávno už čteme propracovanější a originálnější příběhy. Ale obrázky jsou milé, to zase ano.

6 20.10.2022

Tenhle díl se mi líbil nejmíň. Kromě neslaného nemastného příběhu mě zarazilo i podsouvání čtenářům, že je vlastně v pořádku lhát a krást. Zůstaly ovšem tradičně vtipné drobnůstky a detaily a povedená vizuální stránka.

7 20.10.2022

Z předchozí autorčiny knížky jsem byla nadšená. Tady to na mě bohužel působilo moc chtěně a křečovitě. Jako by autorka vzala všechno, za co sklízela ovace v Nedráždi bráchu bosou nohou, a dvojnásobek toho nacpala do další knihy. Na mě to ale mělo ten účinek, že se postavy staly tak trochu karikaturami a prakticky bez výjimky mi byly nesympatické. Nelíbily se mi zobrazené rodinné vztahy. Pointa navíc trochu vyšuměla do ztracena, stejně jako můj celkový dojem z knihy. Škoda.

12 11.10.2022

Tenhle díl se mi líbil o dost víc než první. Zápletka je hezky promyšlená, ilustrace i grafické ztvárnění včetně různých vtípků tradičně na jedničku. Jen je škoda, že je příběh tak kratinký.

9 22.09.2022

(SPOILER) Škoda, že se autorovi z nesporně originálního námětu nepodařilo vytěžit více. Takhle knížka svou úsečností, nelogickým jednáním postav a zkratkovitostí zůstala na půli cesty (i když princezna Prdlenka pobavila, to zase ano).

6 22.09.2022

Oblíbený princip postupného zpřesňování, tentokrát v podání pro nejmenší. Líbily se mi poutavé obrázky, promyšlená podoba stránek i laskavé vyústění. Prcci díky ní mohou poznávat svět. Povedené leporelo.

11 17.06.2022

Knížka, která mi vyzněním, ale taky dost neortodoxní rodinou připomínala knížky Kasie Westové. Ústřední zápletka sice byla dost přitažená za vlasy, ale zpracování se mi líbilo a čtení jsem si užila. Líbilo se mi, jak byly vykresleny postavy a vztahy mezi nimi, humorné situace i zachycení pubertálního hledání. Hezké a rozmanité byly i jednotlivé akce a navštívená místa a vánoční atmosféra ještě přidala k celkovému pocitu (rozto)milosti. Na volné pokračování se určitě chystám.

13 10.06.2022

Zábavná kniha s roztomilými obrázky, jakýsi průvodce naopak plný vtipných rad dětem, jak se postarat o dědečka, když přijde hlídat malého caparta. Jen si říkám, že se bude dědeček z toho, že a jak je hlídán, možná pár dní vzpamatovávat :)

12 10.06.2022

Kniha pracující s oblíbeným principem postupného zpřesňování popisu a vylučování nesedících věcí. Myslím, že nejvíce ji ocení opravdu malé děti, které zaujme nejen jednoduchý příběh umožňující poznávání okolního světa, ale i barevné, okaté ilustrace. Ty na mě byly přece jen trochu moc a i ono hledání toho pravého mě více zaujalo ve zpracování Petra Horáčka nebo Arnolda Lobela.

8 07.06.2022

Poslední dobou více oceňuji civilněji pojaté příběhy pro ženy bez přehnaných erotických scén a nepravděpodobných dramatických zvratů. Evvie je právě taková. Pomalejší tempo mi vyhovovalo, alespoň se vytvořil prostor na přirozeně působící vývoj vztahu a místo erotiky byla pozornost upřena na hledání se a uzdravování hlavní postavy/hlavních postav.
Líbily se mi drobnosti, které dodávaly líčení plastičnost, i zábavné absurdní historky "ze života". Zaujal mě způsob psaní. Možná jsem vždycky nechápala Evvino jednání, ale nejsem v její kůži, takže nevím, jak bych sama reagovala.
Není to zázrak, i tak mi ale tahle knížka zpříjemnila několik odpolední.

"Vybrala si dvoudílný růžový set, rudý set a černý set, den předtím je v umyvadle vyprala ve Woolitu, pověsila uschnout a potom je složila zpátky do tašky ve skříni, jako by kvůli svojí hříšnosti musely do karantény od zbytku oblečení, aby se snad její mikiny necítily pohoršeně."

18 07.06.2022

Zábavná jednohubka, která ale i s minimem textu dokáže trefně postihnout sourozenecké vztahy.

7 07.06.2022

Se světem Ivana Wernische se mi popravdě nepodařilo příliš propojit. Našlo se pár textů, které mě zaujaly a soustředěním na prchavý okamžik a hutností, stručností vyjadřování mi trochu připomínaly mého oblíbence Skácela (nebo možná i haiku), některé zapůsobily svou bezvýchodností, na druhé straně jsem se ale dost často ztrácela ve slovech, která mě minula bez toho, aby ve mně něco rozezněla, nesouzněla jsem s nimi.

7 07.06.2022

Knížku jsem půjčila hlavně kvůli ilustracím a zajímavě znějící anotaci. Bohužel jsou ale na ní to nejzajímavější. Samotný příběh je prostinký a nijak zvlášť zajímavý, vyjadřování jednoduché. Být na mně, do dalšího dílu nejdu, ale synovi předškolákovi se líbila (hlavně asi obrázky a téma), takže mě čeká i druhý díl.

6 07.06.2022

Knížka nijak neutkví v paměti, hlavně textově mě nijak nezaujala. Ilustrace nejsou špatné a líbil se mi třeba nápad, jak se vypořádat s ježčími bodlinami, ale co naplat, když verše klopýtají. Tenhle typ knížek by prostě měli překládat básníci...

5 07.06.2022

Pro ilustrace Sandry Dieckmannové mám slabost a tady hrají snad ještě větší roli než v jejích příběhových knížkách. Stránky jsou nabité, člověk ani neví, co má obdivovat dřív. Pozornost vyzkouší hledací úkoly. Knížku povyšují informace o jednotlivých druzích zvířat na konci - jsou zajímavé a je jich tak akorát pro menší děti. Povedený počin.

6 06.06.2022

Říkanky jsou opravdu hodně jednoduché, pro miminka. Přece jen jsem od autorky zvyklá na zajímavější, nápaditější verše, tady na mě bylo těch zdrobnělin a citoslovcí až příliš. Vzhledově je knížka typicky meandrovská, není prvoplánově líbivá, ale obrázky jsou dostatečně poutavé a výrazné, laděné převážně do modro-oranžovo-růžova. Už jsem měla v ruce povedenější leporela, ale pro kojence to nemusí být špatná volba (navíc obsahuje návrhy, jak říkanky využít pro hru s děťátkem).
Děti ale knížka očividně zaujala - naše knihovní je hned na několika místech "orazítkována" dětskými zoubky...

V naší spíži -
žíží, žíží -
malá žížala se plíží,
žíží, žíží, žíž!
A už se ti oči klíží,
a už spíš a spíš.

5 06.06.2022

Rozkládací prostorové leporelo je opravdu povedené nejen vizuálně. Černíkovy hravé verše se totiž taky podařily. Jen je obrovská škoda, že jsou tu jen čtyři zvířata. (A anotace je zavádějící, protože po těch domácích tady není ani vidu, ani slechu.)

Velbloudi jen hlavou kroutí,
jedna věc je velmi rmoutí.
Překvapeně cení chrup,
před sebou se hrbí.
Proč má někdo jeden hrb
a jiný dva hrby?

7 06.06.2022

Synovi se kniha líbila, pro mě je spíše průměrná. Trochu mi vadil až příliš jednoduchý děj. A ilustrace? Popravdě, Galina Miklínová to umí i mnohem líp. Ve večerníčkové podobě asi příběhy vyzní líp.

5 06.06.2022

Jediná kniha ze série, která má souvislejší děj. I tak je to ale jen sled více či méně bláznivých skečů. Na mého šestiletého to funguje, já se snažím moc nevnímat tristní jazykovou složku a spíše se soustředím na kresbičky. Otec Myšička mi pěkně pije krev a ostatní (hlavně robůtek Myšmaš, kterého jsem si jako jediného oblíbila) jsou tam víceméně jen komparz.
Na naléhání přidávám půl hvězdy, takže se vyšplhala na tři kousky. Knihu jsem nicméně ráda vrátila do knihovny a doufám, že si ji můj předčtenář v dohledné době nevyžádá znovu.

5 03.06.2022

Poslední dobou nemám na dětské knížky až takové štěstí. Tuhle (ale možná to byla jiná ze série) si vybral sám syn a vypadala slibně. Obrázky jsou totiž roztomilé a důsledně stylizované jako svět z kartonu.
Po přečtení nadšení opadlo. Vadí mi podivně kostrbaté věty i neustálý přítomný čas. Samotné příběhy jsou někdy docela vtipné, většinou ale celkem křečovité, mnohdy nedotažené a nahuštěné (což je při malém množství textu s podivem) komplikovanými a formálně (někdy až knižně) znějícími slovy.
Syn zajásal, když zjistil, že má série celkem čtyři díly. Už se naštěstí prokousáváme posledním, ale stejně si v ústraní skřípu zuby.

5 03.06.2022