Limonadovyjoe
komentáře u knih
Klabzubova jedenáctka
Eduard Schmidt
Tahle fotbalová pohádka z pera Eduarda Basse z roku 1922 je tak skvěle nahrána, že vtáhne do děje i fotbalového analfabeta.
Příběh o starém Klabzubovi, který ze svých jedenácti synů složí fotbalové mužstvo, které si vykope okresní přebor, porazí Spartu i Slavii a vymete pavučiny v brankách všech fotbalových velmocí, je vskutku geniální a při poslechu prožívám celou vítěznou šňůru týmu a radost z každé výhry.
Supraphon tuto povídku v 87 připravil na poslech naprosto geniálně a já si poslech na Audiotéce jako správný fanda kopané moc užila.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Nedojímají mě romantické příběhy ani dramata. Tady jsem ale měla párkrát na krajíčku. Dojímá mě člověk na svém místě, který pracuje na 200 % a to pan doktor Dvořák opravdu je.
Knihu považuji za nejlepší z řady rozhovorů pana Moravce. Zajímavé otázky, odpovědi plné příkladů a zkušeností, lidské osudy se šťastným i nešťastným koncem a k tomu mnoho praktických informací o práci záchranáře, fungování zdravotnictví a první pomoci.
Lidem v Hradeckém kraji nad hlavou opravdu lítá anděl.
Posloucháno jako audiokniha a jediná výtka je utrápený hlas M. Stránského, který mi i přes dobrý přednes neseděl a být kniha namluvena samotným p. Dvořákem tak by ty emoce při vyprávění mrazily po zádech.
Věk autoritářů: Jak kult vládců silné ruky ohrožuje demokracii ve světě
Gideon Rachman
“Demokracie je jako tramvaj. Vezete se v ní, dokud nedorazíte do cíle. A pak si vystoupíte. (R.T.Erdogan)
Gideon Rachman, dlouholetý zahraničněpolitický komentátor Financial Times nebo listu Economist sepsal své postřehy ze zemí “vládců silné ruky a v knize tak spojuje a dopodrobna popisuje způsob vlády populistických autoritářů a nacionalistů, jejich vztahy, způsob myšlení a následky jejich vlády pro celý svět. Ukazuje co mají společného Putin, Trump, Erdogan, Orbán nebo Johnson. Nezapomíná ani na Bolsonara v Brazílii nebo Módího v Indii. I přes odlišná kulturní a geografická prostředí mají tito populističtí vůdci mnoho společného. Kult osobnosti, velká slova a lehká řešení náročných problémů, na které mnoho voličů slyší, úpravy ústavy k vlastnímu obrazu a nedotknutelnosti, ovládání médií, zamlčování zdravotního stavu a zbavování se odpůrců - ať už politicky nebo fyzicky.
Popravdě je to čtení, které by mnoha voličům po celém světě otevřelo oči. Už od úvodních vět je to jedna velká deprese a zároveň dobře psaný a konstruovaný text člověkem, který osobně sledoval politické dění od Bílého domu po Peking. Bohužel záleží jestli tohle voliči chtějí slyšet nebo raději uvěří velkým slibům, autoritářství a “boji proti elitám a taky záleží jak silná je demokratická základna každé země včetně té naší, kde populisti tentokrát nevyhráli jen o fous.
Knihkupec z Kábulu
Åsne Seierstad
Åsne Seierstad měla jako žena - reportérka možnost nahlédnout do domácnosti afghánské rodiny Sultána Chána - knihkupce z Kábulu.
Sama uznává, že sultánova rodina se může jevit jako atypická. Sultán je ve svém veřejném životě velice liberální, což ukazuje už skutečnost, že nechal cizí ženu žít ve svém domově a vydat knihu bez příkras.
Ovšem v domácím prostředí vládne tvrdý patriarchát, což obě manželky v domácnosti a děti pod rouškou strachu a kulturních zvyklostí tolerují. Kniha je reportážním oknem do života, který určuje Korán, ať už se týká vztahů, žen, módy, alkoholu nebo studia. Korán a islám jsou v těchto zemích tak nasyceny, že nabytá svoboda, kterou Afghánistán zažil, by musela trvat pár generací aby potlačila zvyklosti, které jsou tak hluboko zaryty. Aby se ženy bez burky necítily nemravně, aby se nestyděly sedět ve škole vedle muže nebo toho, že chtějí mít práci.
Posloucháno jako povedená audiokniha, při které jsem si užila zejména první polovinu knihy o životě žen, běžného fungování rodiny a domluvených sňatků.
Země nomádů
Jessica Bruder
Kniha o lidech, kteří nejsou moderními insta nomády s macbookem připojeným k síti. Je o lidech, kterým se ve většině případů nepovedlo splnit si americký sen a díky špatné ekonomické situaci žijí v dodávkách a karavanech. Je o tábodříčích - jak se brigádníci Amazonu sami nazývají a o tom jak takový život žít a třeba si jej i užít.
Vhled do takového životního stylu je zajímavý, zajímavá je i sonda do ekonomické situace mnoha mnohdy starších Američanů, kteří jsou nuceni opustit své domovy. A nejšílenější a zároveň nejzajímavější jsou pracovní podmínky tzv Camperforce brigádníků pracujících v obrovských skladech Amazonu.
Bohužel popis únavné práce, život v dodávce, spaní na parkovištích před obchoďáky a srazy nomádů v zapadlých městech jsou po 150ti stranách stereotypní a začínají nudit. U audioknihy tomu nepomáhá ani monotónní hlas Zuzany Slavíkové.
Udělej si ráj
Mariusz Szczygieł
Szczigelův Gottland mě kdysi bavil moc a tak jsem ráda sáhla i po možnosti této audioknihy.
Téma zajímavé. Jakožto obyvatel Moravskoslezského kraje pořád slýchávám nadávky a vtípky na Poláky .. a taky potvrzuji to, že oni nás opravdu mají rádi. Autor se snaží vysvětlit proč zrovna jeden z nejvíce ateistických národů je tak oblíbený. Vypichuje úroveň sebevědomí, bezvěrství, patriotismus udávaný jen úspěchy v hokeji a nespokojenost schovanou za vtípky. To vše doplněné kapitolami o upřímných osobnostech jako byl Egon Bondy, Halina Pavlovská, Jan Saudek nebo David Černý.
Pěkná byla i kapitola o Naganu a našem jediném bohu - Dominiku Haškovi nebo poslední kapitola o českém pohřbívání.
Prostě pro Poláky jsme něco jako zjevení a jistým způsobem nás obdivují.
Špitál
Josef Veselka
“Když máme to štěstí a všechno se povede, je medicína ta nejlepší práce na světě.
Všechny povídky i přesto, že byly smyšlené, byly táák pravdivé. Jako zdravotní sestra je znám utéměř všechny, některé milé, jiné smutné, dojemné i veselé. A pár covidových, které až teď s odstupem pár let vnímám naplno, bez pracovního vytěsnění.
Pan doktor psát umí, to už ukázal v Srdcařích a potěšilo mě jak empaticky se umí vžít i do role nelékařských pracovníků i pacientů.
“Velký špitál je jako město. Jsou tady čtvrtě bohaté i chudší a žijí tady chytráci i lidi hloupí, pracanti i lenoši..
Kleopatra a Frankenstein
Coco Mellors
No..všichni knižní influenceři, kteří zaprodali duši falešnou chválou a vytvořili takový hype, by měli strčit prsty do zásuvky a zpytovat svědomí. Zase jsem jednou naletěla. Na chválu a pěknou obálku.
Chtěla jsem číst něco na odlehčení..zábavného, sexy/romantického a vrátit se v příběhu do milovaného New Yorku.. a nic z toho jsem nedostala. Ne ani to město v tom nevidím. Parta dvaceti a čtyřiceti letých snobů, bezduché dialogy, 0 vtipu, předvídatelný děj a Cleo.. více bezduchou a průhlednou hlavní postavu jsem už dlouho nečetla .. Škoda, že autorka nedala více prostoru Eleanor.. jediné smysluplné postavě.
Opravdu nevím, co na tomhle autorka psala sedm let.. přibližně tak dlouho mi trvalo dočíst to.
Srpny
Jakub Stanjura
Upocené, dusivé srpny jsou z celého roku pro Danielu vždy nejhorší, z každého takového srpna si odnáší něco nesnesitelného do dalšího života. Život s matkou a její smrt a později život se Štěpánem, které formovali její mladý život.
Kniha má pomalý rozjezd, postupuje plíživě, pomalu se do příběhu vkrádá něco špatného, tak, že to člověk ani nemusí pocítit. A postupně pohlcuje, snižuje Danino sebepojetí, hodnotu..dělá z ní slabého nesamoststného jedince, bere ji vítr z plachet i uvědomění si sama sebe. Až ji rozebere na drobné kousíčky, závislé na druhé osobě. Právě ta plíživost a drobné ústrky, které bereme na sebe, nám dlouho neukazují, že žijeme s manipulátorem.
V knize je tzv. gaslighting popsán tak, že už si jej navždy zapamtujeme a děsí mě kolik takhle pokřivených vztahů může mezi námi být.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Nejde jinak, než plný počet. I přesto že jsem knihu četla téměř rok, i když jsem některé pasáže, zejména dopisy do Vatikánu, přeskakovala. I já takový neznaboh oceňuji tu práci, kterou si autorka s knihou dala.
Témata hrůz druhé světové války jsou vyčerpána a je třeba začít vířit kalné bahno komunismu.
Oceňuji neotřelé téma, protože náboženství bylo vždy nepřítelem komunismu. Ustrkování, týrání, věznění a snahy vymýtit řeholní řády u nás, děj i přes fiktivní postavy a řád Anežčiných panen je důvěryhodný a ukazuje další střípek dějin.
Kniha je dlouhá a čtení náročné, přes mé dlouhé pauzy jej ani nedokážu úplně uchytit, co ale zůstane je postava sestry Evaristy, za kterou se skrývá neuvěřitelně silná a emancipovaná žena, díky kterým mohou dnes být i ženy farářky.
Summa libertas, maximum svobody.
V pasti pohlaví
Silvie Lauder
“Za každým úspěšným mužem stojí jeho žena ... Stojí za ním, proto nejde vidět.
O důležitosti této knihy není třeba polemizovat. Jen je obrovská škoda, že ti co by ji měli mít na nočním stolku ji s cynickým úsměvem odmítnou.
Silvie Lauder nám nahromadila veškeré ústrky, nedostatky, ponížení a útlak, které se ženám dostávají v běžném životě a místo “feministického žvanění se opřela pěkně o statistiky a studie, případně citacemi názorů mužů i žen samých tak, že z toho vznikla jedna velká deprese, protože i když všichni víme, že nižší platy a status, sexuální obtěžování nebo odskakování od domácnosti k práci a naopak není v pohodě, tady to všechno v jedné knize přímo bije do očí.
Kniha je důležitá a zaslouží si pozornost - je přesným zrcadlem volebního plakátu Lidovců - ano toho s maminkou v kostýmku u plotny a s dítětem. Dokud tohle bude vznikat, je třeba o tom psát.
Nejvíc mě stejně naštval pan Zátopek, kterému nebylo stydno rozdat manželčiny medaile z olympiád a její vítězný oštěp použít jako násadu od smetáku.
Čteno jako audiokniha, ač na poslech skvělá, myslím, že mi mnoho věcí uniklo, a že v knižní formě bych se naštvala ještě víc :)
Srdcaři
Josef Veselka
4,5/5
Vlastně nemám moc co vytknout. Životní sága dvou mužů a jejich rodin. Burian a Daniel, dva zcela odlišní studenti lékařské fakulty, které životní osudy spojí dohromady. Dva kardiologové, nejdříve cizinci, přátelé, nepřátelé a kolegové. Osudy jejich rodin, osudových žen a zlomených srdcí ranami osudu, které nespraví ani nejlepší kardiochirurg. Některé jizvy vyhladí až čas.
Velice příjemné čtení jedné generace rodin Kremnických a Krylů od 60.let po léta budoucí, kde můžeme, stejně jako autor jen hádat kam se technika a kardiochirurgie posune :)
Autorem je vynikající kardiolog, který o srdečních záležitostech asi i rád píše, příběh je uvěřitelný a stejně tak i reálie nemocničního prostředí a to mám ráda.
Život s panikou
Alžběta Bublanová
Většina z nás ten pocit, spojený s nějakým traumatem nebo velkým stresem zažila. Úzkost, tlak na hrudi, pocení, slabost, nemožnost se plně nadechnout na nějakém místě, před některými lidmi nebo v určité situaci.
Co když takové pocity vyvolává jen cesta na nákup, procházka v parku a jiné zdánlivě obyčejné situace? Autorka na základě svých zkušeností představuje v dnešní době čím dál častější úzkostnou poruchu. Deníkovou formou popisuje dennodenní strasti, ze kterých ale vždy vychází s motivací a snahou s nemocí a se sebou samou bojovat dál.
Vhled do této poruchy se knize povedl, je to čtivé, mnoho lidí se v tom pozná, jediné minus je, že se četba často opakuje a vlastně nikam nevyvíjí . I když pokud mě otravuje už čtení o člověku s touto nemocí ..jak náročné potom musí být s takovým člověkem fungovat a jak nesmírně těžké musí být tímto člověkem ? Takže vlastně k zamyšlení dobrý.
Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Martin Moravec se pustil do hlubin a zákoutí mozku profesora Beneše a výborně vedenými otázkami nám představil nejznámějšího neurochirurga u nás. Neurochirurgie je pro mě špička operativy, což mi pan doktor jenom potvrdil. Nádory a aneurysmata, operování při vědomí pacienta, spolupráce s logopedy během výkonů.. operace, kde jeden milimetr navíc udělá z nemocného úplně jiného člověka po fyzické i mentální stránce. Za mě by se celá kniha mohla věnovat operativě a nemocem, otázky etiky, osobní život a koníčky jen doplnily obraz profesora, který může některými svými názory působit nekompromisně až arogantně ale ke svým zkušenostem a věku si to již jistě může dovolit.
Pan Moravec si pro své knihy vybírá velice zajímavé osobnosti, opět není knize moc co vytknout a lze jen doporučit pokud se člověk chce dozvědět o povoláních a lidech, se kterými se běžně nesetkáváme.
Tělesná výchova
Martin Šimečka
Tohle bylo na poslech velice inspirativní a láska k pohybu jde vyčíst v každé kapitole. Hluboké myšlenky zejména o běhání, plavání nebo tenise s vlastní zkušeností autora ale také s hledáním souvislostí s historií, filozofií a psychologií.
Myslím, že kniha dá každému amatérskému sportovci něco navíc a minimálně nám vysvětlí sílu intuice, která nás drží v amatérské úrovni. A co potom takový boj těla a mysli, pohodlnosti a touhy překonávat sama sebe?
Nebe nad Perninkem
Štěpán Javůrek
Je až neuvěřitelné, že přes tento brak se autor vypracoval k Chaloupkám a Sudetskému domu. Neuvěřitelný progres.
Příběh, kde není ani jedna příjemná postava. Ne ani hloupoučká Kamila ne.
Šovinistický mladý doktor, který se utápí v alkoholu, macho a borec na entou, jeho sobecká přítelkyně Nina, buranský kámoš Luboš.. ne prostě ani jedna postava.. jen ten Mirek dušín a věčný smolař.
Dočetla/ doposlouchala jsem do konce, je to, i přes pokleslost neuvěřitelně čtivé a na oddech po částečné lobotomii to jde. Je to vlastně podobné jako knížky p. Hartla, jen bez těch debilních vtipů :) . Do tramvaje dobrý.
Buď hodná
Irena Piloušková
Dana. Mladá usměvavá holka s blond hřívou, která život bere s lehkostí. Miluje tancování, zábavu. Sebevědomá, naivní. Zamilovaná..
A druhá Dana, kamenná, ztuhlá, tichá, nedůvěřivá, uzavřená v perfekcionalisticky čisté domácnosti, bez životního cíle či seberealizace.
Kdy se začala pomalu ale jistě ztrácet ?
I přes pomalejší a nudnější rozjezd výborný rozbor zničení jedné křehké duše. Rozklad osobnosti mladé sebevědomé holky. Díky špatným rozhodnutím, nulové podpoře rodiny, strachu a citovém vydírání ze strany manžela.
Příběh o domácím násilí. Ne o tom viditelném, fyzickém. Ale o tom tichém, skrytém, psychickém, které bolí více než pár facek. Je jen děsivé, kolik takových opravdových domácností existuje.
Zmizení Dany na konci příběhu ve mě ještě dlouho zůstalo, stejně tak atmosféra a úzkost jejího manželství.
“Přeháním? Vymýšlím si? Nikdy mě neuhodil, nekopal mě. To by přece bylo týrání. Určitě jsou moje emoce nějak divné. Zbláznila jsem se? Vždyť se vlastně nic nestalo. Jen jsme si nerozuměli. Jsem hloupá. Moje selhání. Nic se nestalo.
Sudetenland
Leoš Kyša
“Co je tohle za kraj?! Mizerní Němci a ještě mizernější Češi.
Alternativní realita na Bruntálsku a moje první seznámení s Františkem Kotletou. No očekávání byla velká..
Moc se mi líbil brilantní začátek a popis života v tvrdém Bruntálsku, protože Bruntál není místo, to je životní styl :)
Kotleta tady rozehrává detektivní zápletku a smíchá úplně vše. Vražda starého gestapáka, třenice mezi nácky, Romy, Němci a Čechy. Nenávist mezi Němci, kteří nebyli odsunuti a jejich pohrdání Čechy. Fidorovo tajemné zlato a nacistické medaile, které nás k pokladu dovedou.
Celkem dobře vykreslené postavy se všemi stereotypy, které mohou mít, jen dohromady to celé nějak nefunguje. A může za to hlavní postava reportéra Davida - nevtipného samozvaného vyšetřovatele celé zápletky.
“Vyrostla tady generace, která nikdy nehajlovala a stejně se cítí za své němectví a hříchy z minulosti, které nikdy nespáchala, ponižována. A Češi se bojí, že se zase vrátí rok 38. Je jedno jaká je záminka, tenhle papiňák musí zase začít pískat.
Čteno jako povedená audiokniha.
Nerozlučné
Simone de Beauvoir
“Záleží mi na Vás v tuto chvíli více než kdy jindy, drahá minulosti, drahá přítomnosti , má drahá nerozlučná. Líbám Vás, milá Zazo. “
Moje první a výběrem knihy trochu netypické setkání s autorkou. Ale to vám bylo tak krásné!
Autobiografický příběh velkého přátelství dvou mladičkých slečen (Simone a její přítelkyně Zazy) dospívajících v Paříži. Plné lásky, nových ideálů a zároveň svázány dobrými způsoby a výchovou rodičů. Zajímavé je, jak si obě dívky i přes velmi blízce přátelský - dneska by se dalo říct toxický vztah vykaly. Zazu jsem si taky hned oblíbila a bylo mi líto, že odešla tak brzo.
Útlá kniha obsahuje i malou fotogalerii přítelkyň a vyvolává touhu navštívit Paříž a procházet se bulváry a Lucemburskými zahradami.
“Obvykle, abych si ráno dodala energii, piju kávu nebo bílé víno. Dnes jsem si smíchala oboje.
Lutyňské tango (a jiné válečné příběhy z Těšínska)
Otylia Toboła
Dopodrobna zpracované osudy obyčejných lidí, malých hrdinů, o kterých se už nikde nemluví. O utrpení, kterým si prošli v boji proti Německé říši.
Autorka si musela dát obrovskou práci při hledání informací, jmen a přeživších pamětníků. Výborně zpracovaný kousek historie těšínského Slezska, který bude v knihovničce dělat dobrou společnost Životicím K. Lednické, jejichž příběh je tady taky rozpracován.
Četla jsem jako Audioknihu a možná trochu lituji, protože kniha je hezky beletristicky zpracována a na čtení by možná byla příjemnější.