Lily101
komentáře u knih

Wow; tak zde autorka svou laťku vyhodila do nebeských výšin. Kniha je velmi poutavá a čtivá; už dlouho jsem nedostala do ruky (ano, velmi subjektivní a náhodný fakt; ale i knihy mnou dříve ověřených autorů vedly ke zklamání) knihu, která by mě tak úmorně nutila číst (možná je začarovaná v dobrém slova smyslu).
Možná by to chtělo trochu víc originálnější námět; ale já takový druh četby, kde se i něco dozvím (viz léčivé bylinky atd.) mohu! Kniha obsahuje hned několik moudrých vět, což ji dodává na popularitě. Autorka umí dobře popsat věci a do této knižní jednohubky vnesla i velmi zajímavou atmosféru chalupy na okraji civilizace. A i již poměrně neoriginální hlavní téma knihy dokázala zpracovat atraktivně a po svém tak, aby četba čtenářům něco přinesla.
#prvniprectenaknihavunoru2025


Autorku neznám, ale na knihu jsem si nějakou dobu musela v rámci rezervačního systému knihovny počkat a…vlastně moc nevím, co si myslet a jak hodnotit. Každá ze tří povídek obsahuje na můj vkus a rozsah poměrně hodně popisů, které jsou prakticky zcela zbytečné. To, že povídka bude mít nějakou pointu, beru jako základ, který je zde naplněn. Ale opravdu bylo nutné vydat tři krátké povídky psané opravdu velkým písmem, aby měla kniha alespoň 100 stran?


Otrávil mě rozsah pro svou rozvleklost a ten závěr za mě extra wow nebyl. Rozhodně za tu opakovanou a rozvleklou čtecí krizi nestál, byť byla kniha místy čtivá, tak příběh byl tak natažený, že výsledný dojem nebyl tak dobrý.


Velká spokojenost. Napsat oddechový text obsahující pro někoho inspiraci do života vyžaduje velkou dávku talentu a houževnatost, tak klobouk dolů autorce za tento výborný literární počin. Doporučuji všem; obzvláště těm, kteří procházejí rozvleklou čtenářskou krizí.
P.S. - Jediné, co mi vrtá hlavou a nesedí je to, jak mohla single autorka dostat dítě k osvojení, když je zapotřebí mít partnera, aby bylo možné dítě osvojit (nikoliv adoptovat; tento pojem právo nezná).


Za mě dechberoucí knižní jednohubka plná napětí. Pár dílčích skutečností k vytknutí by byly (např. dá se zjistit, kdo volal na tísňovou linku o pomoc), ale jinak velmi zajímavá kniha s nečekaným závěrem.


Kdyby nebyla kniha chaotická co do chronologie, dala bych plný počet hvězdiček. Strukturu nějakou má, ale odbíhá od ní a pak se k ní navrací, což může být místy chaotické.
Občas mi u četby vyskočily vzpomínky na dětství mé maminky a občas to bylo milé čtení. Obzvláště pro někoho, kdo si umí představit nešvar mezi dvěmi ženami nebo se někdy setkal se silnou ženskou osobností (nejlépe v rodině).


Kniha je naprosto skvělá, než se z ní závěrem (pár dílčích situací i v průběhu četby) stane pohádka pro dospělé, protože aby se vše odehrálo tak, jako v knihe, je zhola nemožné. Velmi však oceňuji čtivost i to, že je kniha napsána o lásce, ale stylem, jenž zvládnou i nemilovníci červené knihovny jako jsem já (žádný extra kýč a spíš jde o psychologii a život, než nereálný romantický příběh, kterých již byly napsány milióny).


Z knihy jsem nadšená. Protože každá povídka má pointu a často Vám i vyrazí dech. Možná je můj čtenářský zážitek umocněn tím, že jsem před touto knihou četla mizernou sbírku povídek a tak jsem ráda, že jsem konečně přečetla jinou knihu povídek, která měla smysl a zapůsobila.
Jediné, co bych vytkla, jsou popisné části textu, které se často vyskytují na počátku té dané povídky a nemají velkou hodnotu pro pochopení následného příběhu.


Za mě hodně plytké čtení, které Vás možná jednou až dvakrát dostane svou laskavostí, ale i ta po Vás (jako celý obsah knihy) steče během zlomku minuty.


Na tak krátkou povídku je tam hodně popisných částí. A já jsem čtenář, který zkrátka zbytečnou omáčku kolem moc nemusí. Obzvláště u tak krátké knihy. Navíc anotace mi přijde poněkud klamavá.


Já jsem vlastně moc zklamaná. Počátek a závěr byl úžasný, ale bohužel tři čtvrtiny knihy byla za mě hrozná. Děj se lehce vlekl (což nebyl až takový problém, ale kniha nebyla čtivá (musela jsem se do četby nutit a pomohla až má výhružka vůči mě, že pokud knihu nedočtu, tak další knihu nerozečtu a vyhýbáním se četbě si to utrpení jen prodlužuji s tím, že na mě čeká spousta jiných knih k přečtení). Nenávidím lidi, kteří si myslí, že mají právo být na jiné zlí jen proto, že se jim něco stalo (SPOILER: Umře jim někdo velmi blízký.KONEC SPOILERU) anebo lidi, kteří si hrajou na něco, co nejsou (SPOILER: Á la jsem lékař, ale ve skutečnosti jsem chiropraktik. KONEC SPOILERU). Nesnášela jsem tedy Arthura, protože to, co se mu stalo neznamená, že může být takový, jaký byl a Bretta za to, jak se choval ke Sloane, ale hlavně, jak se přiživoval na úkor prestižní profese a spolu s rodinou hrál divadlo, jak je něco víc, ačkoliv dělal něco, co je prestižní profesi vzdáleno např. co do náročnosti studia.
Dvě obligatorní hvězdičky za snahu autora napsat knihu a celého týmu potřebného k vydání knihy. A půl hvězdičky za ten úvod a závěr. Jinak je to za mě slátanina a co je asi nejhorší...začala jsem mít d určité strany pocit, že se jedná o pohádku, tedy nic z toho by se nikdy v reálném životě stát nemohlo.
Pokud milujete knihu: "Muž jménem Ove", tak tuto knihu budete nejspíš zbožňovat. Až na to, že styl autora výše uvedené knihy má prostě větší kouzlo.


Je mi to moc líto, ale tato kniha je hned po Koukalovi nejslabší, co jsem od autora četla. Mizerné formátování (za to ale autor nemůže, neb to údajně není v kompetenci autora), zhoršená čtivost (možná i částečně vinou formátování) a závěrečná prvoplánovost. Chápu, že účelem napsaní knihy s osobností může být snaha o zvýšení povědomí z marketingových důvodů, ale takto jednoznačná za mě rozhodně ne, navíc s cílem moci dělat něco jiného než doposud (tedy osobnost je nespíš již vyhořelá svou prací a chce se věnovat přednáškám).
Neuspořádanost knihy tomu celému nikterak nenapomáhala a odvolávání se na jiné části textu, kde se to třeba rovněž tak úplně nehodilo, byla časem otravná.
Rozhodně na autora nezanevřu a těším se na jeho další knihu. Ocenila bych, kdyby přišla na řadu nějaká inspirativní ženská osobnost, ale uvidíme, čím autor překvapí.
#prvniprectenaknihavlednu2025


Kniha mapuje, jak těžké bylo žít za minulého režimu. Velmi čtivou formou. Příběh Klímy je velmi smutný a současně možná dokládá to, co se o nás (Češích) traduje (všemu se podřídíme a bojíme se ozvat).


Za mě super kniha, která i po letech od prvního přečtení má své kouzlo. Jsem ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst po x letech podruhé a současně ve mně žila těch x let, neb jsem se ji rozhodla rovnou pořídit.


Kniha krásně graficky ztvárněná, ale to nelze zohlednit v rámci recenze, neb ta je o textu.
Čekala jsem víc vzhledem k tomu, jaké se kniha těší oblibě na sociálních sítích (a to i mezi dospělými nemající děti). Nic nového kniha nepřináší a kupovat si knihu jen kvůli jakž takž povedenému grafickému ztvárnění nelze. Kniha má vlastně otevřený konec, což nijak nevadí, protože to výjimečně není na škodu. Ale když si pustíte film či otevřete knihu od paní J.K. Rowling, tak uděláte líp.


Velká čtecí krize cca v polovině knihy, sdělení, které nedává smysl (Jak se mohla Sarah dívat na moře? str. 194 poslední odstavec a str. 241 odst. 4 poslední věta), poměrně předvídatelná zápletka (min. Vás napadne, co když je to možnost, jak se to stalo)…to jsou důvody, proč snižuji hodnocení.
Jinak byla ale kniha naprosto boží a mohu jen doporučit (tu čtecí krizi stojí za to překonat).


Fajn kniha pro nastávající rodiče, byť jako bezdětná a netěhotná neposoudím, na kolik je kniha pravdivá. Avšak věřím, že kniha může být dobrým pomocníkem nastávajícím rodičům v těžkých časech (tzv. obdobích) a současně je místy trošku odstrašující pro bezdětné netěhotné ženy a bezdětné muže, kteří aktuálně (stále) nečekají potomka.
Je hodně knih na Databázi knih, které jsou stylem komiksu a nikdo jim za to neuděluje snížení počtu hvězdiček jen pro jejich formu. Autorka si vybrala styl, jaký si vybrala a evidentně jí sedí, tak rozhodně nebudu snižovat hvězdičky jen proto, že je to spíše obrázková kniha (je to komiks, proto tomu tak je) a že si autorka zvolila formát/žánr, jež ji baví. Navíc styl podání může být ideální pro rodiče malých dětí, jež se nevyspí a i přesto si chtějí něco dozvědět/přečíst.


Jsem překvapená, že se kniha nečetla nejlépe. Byť originální námět, jak knihu členit, lze ocenit, ale následně je stejně v rámci kapitol uvedeno něco, co s celkovým tématem nesedí. Strana 44-45 se věnuje rozboru písně, když je v samotném závěru zmíněno na straně 121 odst. 2 knihy, že nic složitého se v textech hledat nemá.
Čekala jsem něco víc čtivého a strukturovanějšího, ale co je podstatné, informací o Freddie Mercurym jsem se dozvěděla dost. Tak nějak jsem čekala, že kniha bude pro děti s ohledem na množství obrázků v textu, ale není tomu tak. Doporučila bych ji teenagerům a to až tak od 17 let.Grafika je velice zdařilá, ale to úplně do hodnocení nespadá, neb se primárně kniha posuzuje dle textu.


Kauza přístupu "Polska" k potratům proběhla médii již před nějakou dobou. Mi vlastně na knize vadí dvě skutečnosti: 1) na mě kniha působí stylem, že ženy prošly kolem muže a otěhotněly (tj. vůbec nijak nemohly své těhotenství ovlivnit, což není pravda), 2) je to komiks, dle je ale větší množství obrázků bez textu, než s textem.
Rozumím, že se žena může dostat do situace, kdy "neplánovaně" otěhotní, ale současně když dítě nechci, tak dělám vše proto, aby se tak nestalo, ne? Na druhou stranu netuším, jaký mají polské věřící ženy přístup k antikoncepci a současně si tyto ženy musí projít peklem, tak proč jim to ještě dělat těžší? Kdo jsem, abych je mohla soudit? Avšak příběh "Potrat za časů pandemie" je příšerný v tom, jak hlavní protagonistka "strká hlavu do písku", až věc zajde moc daleko. Za mě nejsilnější příběh je "Možnosti" a dost děsivý je "pojednání" o domácích potratech.
Obecně knihu hodnotím kladně a autorce tleskám za odvahu.
