leny.wood komentáře u knih
No sakra... Tahle knížka se do mě pořádně zaryla, a to od prvních stránek. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že se někdo takhle chová a další nic nevidí a ochotně vše polyká i s navijákem. Je mi z toho až zle a uvědomuji si, jaké mám v životě štěstí.
Kniha jako celek se mi líbila, ale... Vadilo mi, že nerozumím cizojazyčným větám, zdržoval mě jejich překlad. Ocenila bych připojený rejstřík vč. správné výslovnosti, aby prožitek ze čtení vynikl. Krátké kapitoly super, četlo se svižně, autorův styl se mi líbil, příběh rovněž (až na ten konec, k němu mám jisté výhrady). 3, 5 hvězdy.
Odkládám jako nedočtenou. Ze začátku se mi líbila slovní spojení, ale pak přišly takové výrazy a taková přirovnání, že to nešlo. Mně vulgární vyjadřování v knížkách nevadí, pokud jsou vkusná a hodí se. Tady se nestalo ani jedno.
Fantazie! Dlouho jsem nic z fantasy nečetla a o to víc si to užila. Tenká (ba skoro žádná) hranice mezi skutečným a "tamtím" světem mě dostala, četlo se příjemně a poměrně svižně. Musím se na autora více zaměřit.
Stále marně přemýšlím, jak se někdo mohl ztrácet v časové ose. Ani jednou jsem nebyla zmatená a jestliže mi nějaká pasáž nebyla jasná, přečetla jsem si ji pomaleji, abych si děj utřídila. Přiznávám, že se v knize vše děje jaksi pomalu, ale na druhou stranu... Užijte si to čtení, jednotlivé popisy, slovní obraty, vžijte se do jednotlivých postav a do doby, v níž se příběh odehrává.
Další bravurní záležitost od An Leysen. Její knížky s úchvatnými kresbami mě vždy nadchnou a těším se na další.
Příběh pošahané bylinkářky, to jsem si odnesla. I když to bylo psané pohledem hlavní postavy, nedokázala jsem se do ní vcítit. Viděla jsem jen to šílenství, jak se Anna ztrácí v realitě a všichni jsou na ni (dle ní) zlí. A pak nazve lípu královnou... Ne, tohle skutečně není čtení pro mě.
Četba poezie jde absolutně mimo mě. Když se tedy naskytla příležitost, sáhla jsem po klasice od E. A. Poa. Musím konstatovat, že mi to nic nedalo, nedokážu si z toho vzít to, co bych měla, a proto nehodnotím, nepřísluší mi to, když poezii nerozumím. Jediné, co si za sebe troufnu konstatovat, je skutečnost, že jsem si po přečtení tohoto svazku našla překlad od Vrchlického a ten na mně zanechal daleko větší dojem, báseň se mi více líbila.
Co napsat? Nemám slov, nedokážu si představit hrůzu té doby. Ať už mi současné bytí přineslo jakoukoliv bolest, rozhodně nebyla tak zničující jako bolest Lenky.
Čtení jsem si naprosto užila, styl vyprávění zážitek jen prohloubil.
Je zbytečné cokoliv psát, neboť skvěle to shrnuli již mnozí přede mnou. Možné přece jen - děláte chybu, pokud jste Válku s mloky ještě nečetli.
Příběh se četl poměrně lehce, některé pasáže byly zbytečně natahované. Žádné napětí a nedočkavost, jak vše dopadne, se bohužel nedostavily.
Můžu vám garantovat, že skutečnost předčí anotaci. Mazací tramvaj si prostě musíte přečíst! Nechápu, proč kniha není více propagována,rozhodně by si to zasloužila.
Jsem poměrně rozpačitá. Velmi se mi líbil způsob vyprávění, je to příjemná změna oproti klasice. Dalším kladem jsou krátké kapitoly, to dodá příběhu na svižnosti. Jednání a chování hlavní hrdinky je ovšem věc druhá. Myslím, že podle toho, jak je každý z nás nastavený a spokojený se svým životem, podle toho se mu kniha bude líbit. Odpoutávám se proto od osobních pocitů, kniha je to velice zdařilá, nabízí zamyšlení v určitých aspektech života, hlavně nad důležitými rozhodnutími.
JO, JoJo, tohle je přesně ono! Krásný příběh o (ne)splněných snech, o hledání cest nejen k ostatním, ale také k sobě samým. To prostě můžu :)
Tohle že má být thriller? No tak to sotva. Knihu jsem protrpěla, dočetla jsem ji se sebezapřením a nadějí, že třeba... Ale bohužel. Žádné napětí jsem necítila. Jen znechucení nad hlavní postavou (a to téměř od samého začátku) a hlavně slovem "horečnatě" - tolikrát během chvíle bylo všechno horečnaté, až jsem měla chuť knížku zahodit.
Průměrná detektivka s nepříliš složitou zápletkou. Postrádala jsem pocit, kdy zatajíte dech a s napětím očekáváte, co se asi stane. Když se ke konci knihy něco objevilo, autor situaci nerozvinul a během ani ne půl stránky s ní byl hotov.
Knížky od An Leysen jsou natolik okouzlující, že by byl hřích je nemít ve své skromné knihovničce.
I když jsem tušila, jak to bude, přesto jsem v koutku duše doufala (i já mám holt svá slabá místa). Slzy osušeny, na řadu přichází thriller, aby se můj svět dostal do rovnováhy. Hlavně už žádný čaj s mlékem! Jak to jen hlavní hrdinka mohla donekonečna pít?
Bylo to takové... obyčejné a navíc s nepříjemnými chybami v textu, to mě fakt otrávilo.