Lady Dracula komentáře u knih

Zajímavě pojaté povídky, dokonalé ve své syrovosti.

3 19.06.2013

Občas jsem se ztrácela, ale to způsobila pouze má nesoustředěnost. Právem je Mácha považován za knížete české poezie.

3 19.06.2013

Kniha,kterou jsem přečetla jedním dechem. Měla jsem problém se od ní odtrhnout. A že nevíte,kde jsem ji našla? Samozřejmě ve školní knihovně! Tohle dílo,jelikož je založena na autorových vzpomínkách je opravdu precizně propracované a neskutečně uchvacuje svojí nejdřív dětskou přímočarostí a prostou jednoduchostí,až k autorovu zmoudření,kdy nastává velký zlom v jeho životě,po návratu do rodné země,kde ji spatřuje,tak, jak ji známe dnes my. Opravdu velmi silné dílo. Autor sice používá některé výrazy typické pro jejich kulturu,ale to vůbec není na škodu...I popisování,jak se k moci dostal Taliban,je dost šokující a záživné...Velmi doporučuji.

3 19.06.2013

Kniha je napsána dosti složitě, s celkem hutnou omáčkou okolo, se všemi možnými metaforami, přirovnáními a kýho šlaka, ale zase bez toho by to nebylo ono. Dodává to tomu jakýsi punc kouzelnosti a ....možná i šílenosti.Je pravdou, že některé pasáže jsem pro plné pochopení musela číst víckrát (a ještě ani teď si nejsem jistá, zda jsem to pochopila správně).
Každopádně, pokud se člověk skutečně oprostí dosavadních znalostí o šílenství, pomůže mu to pochopit, kam až sahají jeho kořeny. Některé věci jsou celkem známé, ale je zajímavé odhalovat skryté pravdy těch spletitých cest, které k tomu vedly

3 18.06.2013

Z počátku mě to nechytlo tolik, jako první díl, ale postupně jsem se začala prokousávat lehce nudnějšími stránkami. Najednou nastal zlom a kniha dostala skutečný spád. Po stránce nápaditosti opět brilantní. Nečekané zvraty, obyčejná mluva, překvapivé osoby.

3 18.06.2013

Asi zatím nejlepší Terryho kniha z této série. Nejspíš to bude proto, že mě romaňťárna Ríši a Káči moc neba, protože oni jsou ti milenci, co se milujou. Navíc mě Ríša irituje tím, že se občas chová jak....no prostě na liskanec. Ale zase je pravda, že nebýt toho jeho chování, nebyla by to taková sranda a za chvíli by nebylo o čem psát.
Za to snový cestovatel, to je aspoň frajer. Žádnej Strážce, bojte se chlapa, co vám vleze do hlavy (jo, na tom něco bude)! No dobře, je možná malinko děsivej, malinko nechutnej a trošku víc sadistickej, člověk by ho za přítele asi moc nechtěl. Na druhou stranu, je to přece jen záporák a záporáky má každý rád, že jo (tímto zdravím Dextera).
A nemám ráda Sestry světla. Amen.

Prostě a jednoduše, kniha má konečně řádnej spád, moc vás pustit nechce, vždycky vás aspoň jedním drápkem drží Strážce a tvrdí vám, že vám dá moc, to dočíst kde chcete - třeba i v práci za plného provozu. Bavila mne :-)

2 11.12.2016

Zklamání. Jedno slovo, které mne provází už od počátků, co jsem začala tuto sérii číst.
První díl jsem byla překvapená z toho, že to, co mi mělo vyrazit dech byla vlastně jen obyčejná kniha s celkem zajímavým námětem.
Druhý díl byl jedno velké zklamání samo o sobě.
A třetí díl? Ze začátku to vypadalo nadějně, knihu jsem hltala! Ale pak přišel zlom, kdy jsem si říkala jenom "cože?!" Zhruba po 3/4 knihy jsem věděla vše. I tom závěru. A ten přišel...prostě že přišel. Bez pointy, bez úsměvu a s tichým poklepáním si na čelo.
A co ti chlapci? Kde si budou hrát?

Prostě a jednoduše: na celé sérii je nejlepší její obálka.

2 15.11.2016

"Za devatero horami, za devatero řekami, žil byl...." i tak by mohla začínat tato kniha. Ano, jak již bylo psáno níže, je to velice klišoidní kniha, řekla bych, že až na hranici červené knihovny (svým, místy krvavým, způsobem). Chování postav, včetně jejich role v příběhu, je víceméně až děsivě předvídatelné, proto určitě není na škodu tam sem tam vrznout nějakou jinou postavu, která do děje zasáhne buď minimálně nebo vůbec, protože je to prostě hrozně fajn a super, že jo.
Nicméně i přes všechny vady, které kniha má, má v sobě taky jakési kouzlo. Snad je omotána čarodějným předivem, že přivírám oči, promíjím nedostatky a říkám si: "tak, kdy se pustím do dalšího dílu...?" Možná je to díky celkem pěkným popsáním světa, zajímavou magií, lehce zašmodrchaným koncem, který je přece potřeba odhalit atd.
Takže ve výsledku vlastně zas tak zklamaná nejsem. Sice nehladovím po další dávce teď hned a tady, ale jako lehký dezertík proč ne.

P.S.: Od jistá části by si to měly přečíst nejen všechny fanynky 50 odstínů šedi, ale i autorka této drasťárny :)

2 08.09.2016

Zaujímavé čítanie, ale jak už bylo řečeno pode mnou, něco tomu chybělo.
Je to takový mišung všeho, že mi to přijde jako moje občasné vaření: "tak základ by byl, ale něco tomu chybí, tak co kdybych přidala tohle a ještě tohle a možná i tohle...?" A na světě máme knižní dort o pejska kočičky, teda od Zelaznyho. Co je ale zajímavé, tak celý ten dort má takovou divně prázdnou pachuť. Čpí osekaností až nedotažeností. Jakoby na něj někdo spěchal nebo v hlavě už měl jiný příběh. Nicméně je ton škoda, námět je opravdu skvostný. :-)

2 28.08.2016

Když se mi kniha díky milému dostala do ruky, vrhla jsme se na ni jako hladový oheň. Oheň, který spaluje,. Z něčeho vytváří nic. Zbude jen šedavý popel a černá temnota.
*
Od Vraní dívky uběhla pěkná řádka měsíců, takže začíst se do pokračování bylo pro mne těžší než jsme čekala, nicméně velmi rychle jsem si vzpomněla na fakta a souvislosti. Ačkoli jsem z prvního dílu nebyla odvařená, byla jsem zvědavá na druhý díl. Přeci jenom, co kdyby...
A ejhle, on vám byl skutečně lepší! Ano, souhlasím s drtivou většinou čitatelů, druhý díl je mnohem lepší než první.
Nicméně, jestliže první byl relativně strohý, v druhém se zamotáte. Spousta jmen, spousta odboček, kliček, zákoutí temných duší. Ale ono to překvapivě funguje.
Zároveň se pánové taky asi domluvili a text začíná vypadat jako text nikoli jako pár nesourodých kapitol, které ve výsledku kupodivu daly dohromady celek. Celkově je to tedy více ucelenější, přehlednější a tedy i pro čtenáře příjemnější (až na ty jména, ale tam jim hraje do karet fakt, že si je komisařka tolikrát opakuje, že ke konci už to opravdu musíte pochopit; kdo s kým, proč, jak a za kolik).
A co se týká tématu, tak těžko říci, proč si vybrali takové téma. Nejspíše chtěli poukázat na problematiku málo řešenou, ať už se jedná o zneužívání dětí či praktickou nepostihnutelnost vlivných lidí, nicméně Polární kruh, sekta a totožné osudy? Vážně? Trochu mi to tam drhne. Ale díky viditelnému zlepšení dávám 4 hvězdy a nedočkavě čekám na další díl :)

2 10.11.2015

Tenounká knížečka, která mi dala víc než jakákoli encyklopedie. Minimálně zajímavé a dobré recepty ;)

2 30.07.2015

Při čtení této knihy jsme měla pocity asi jako na horské dráze: pomalý rozjezd, pak nabíráme rychlost, strmý pád, následně extrémně rychlý výlet nahoru a zakončíme to pomalým dojezdem do cíle. Tím nechci tvrdit, že kniha je špatná, to vůbec ne, protože Pratchett snad nenapsal žádnou špatnou knihu, nicméně po prvním sladkém dortíku od Noční hlídky jsem teď dostala pouhý muffin. Ale s čokoládou ;)

Velmi mne potěšilo, že svůj prostor dostal kr...des...kap...ale vždyť je to vlastně jedno, Karotka. A velmi příjemná byla i analogie psů, vlků a taky tak trochu lidí ;) A pošťuchování mezi trpaslíky a trolly? Veselé...:)

Avšak, jak prohlásil Tračník či Elánius, ten drak byl prostě lepší :)

2 12.06.2015

Láká Vás nálepka toho, že kniha byla cenzurována v Americe kvůli pohoršujícím scénám? Toužíte po přečtení knihy jen proto, že jste zvědaví na sex. scény? Pak tu knihu NEOTVÍREJTE!

Při čtení této knihy jsem si připadala jako loď plující na hladině rozbouřeného moře plného zloby, nenávisti, žárlivosti a chaosu. Žádný přístav ani mys Dobré naděje, jen hnus a znechucení. A kniha přitom zas tak špatná není.
Ano, styl je jednoduchý, až primitivní. Zápletka žádná, jen jakési suché vyprávění osudů pár lidí, jejichž život se se vzájemně prolíná. Ale tam kdesi hluboko pod povrchem, pod zaprášeným haraburdím, je náznak jakéhosi pokladu.
Co mě zaujalo byly ty myšlenky hl. postav. Autorka si dala skutečně nesnadný úkol, nějak objektivně zanalyzovat současnou japonskou společnost týkající se žen a vytáhla na světlo světa hnus a špínu, tedy nic pěkného. I samotné hodnocení žen, kdy hodnotily sami sebe, krásně ukázalo ten jakýsi odmítavý postoj přiznat si pravdu, podívat se jí do očí, a raději si dál nalhávaly smutné, ale krásně znějící lži. Ale tohle už není typické pouze pro Japonské ženy...

Vlastně jsem od knihy nic neočekávala, natrefila jsem na ni náhodou, když jsem si jinou knihu nechala doma a neměla jsem nic na čtení do vlaku. Ale dostala jsem za to mnohem víc. Minimálně zajímavé okénko do duší narušených žen.

2 28.04.2015

Od této knihy jsem nic neočekávala už jenom z toho důvodu, že jsem si ji koupila v levných knihách na nádraží, protože mne zaujala anotace, zapomněla jsem si jinou knihu a neměla bych ve vlaku co dělat. Ovšem i tam se dají očividně vyhrabat poklady. Teda, ne ty truhly plné zlata, ale alespoň mědi, která se dá prodat :)
Tahle kniha není žádný zázrak, chvílemi se táhne, chvílemi, hlavně na začátku, pádí jako zběsilá. Nicméně , propojení Švédska a Číny, s kapkou Zimbawe, je velmi zajímavá symfonie chutí.
Ovšem hlavní postavy mi přišly tak trochu bída s nouzí. Nějak jsem se s nimi nemohla sžít, smrt (ani možná), mi žíly opravdu netrhala. Což není úplně dobře.
Na druhou stranu, kvalitních knih je stále málo (neboj sem se je prostě ještě pořád neobjevila :)) a tato kniha se řadí k tomu lepšímu, co bylo napsáno. A protože půlky nejdou, tak 4 hvězdy, jinak je to 3 a půl :)

2 03.04.2015

Dobré, zatraceně dobré. Tak proč jen ty čtyři hvězdy? Kvůli tomu konci! Jakoby Morrell začal spěchat (že by na něj někdo pořádal štvanici? :)) a už už, ať je dopsáno. Konec, tečka, nazdar. Sbohem a poslední kulku do hlavy za to, že není dost sil odprásknout toho hajzla.
Ale jinak to je pěkné počteníčko. Jen se čte tak dobře a rychle, že vlastně ani nezačnete toho hlavního hrdinu rádi. Alespoň mi se to tak stalo :)

P.S.: Mé první setkání s tímto autorem tedy dopadlo nad očekávání dobře :)

2 22.10.2014

Ani já se neubráním srovnání s Burtonovským Sweenem a nejspíše jsem se jím přemlsala, že z knižní podoby nějak nejuchám.
Četla se rychle, o tom žádná (přelouskáno ani ne za 4 hodiny), ale tady mi to nějak vadí. Přijde mi, že kniha je tak nějak osekaná a spousta věcí by šla rozpracovat do skutečně skvělé podoby. Vždyť to je námět jako blázen!
Ale jako kniha nenáročná, pro "temné" relaxace, zase proč ne.
Nicméně, nejspíše jsem čekala tak nějak víc....Škoda.

2 08.09.2014

Mé první setkání s Jamesem dopadlo na výbornou. Hutná atmosféra, perfektní gradace příběhu.

Ačkoli jsem tak od půlky tušila některé věci a spousta jich byla předvídatelná, kupodivu mi to nijak nevadilo. Spíše jsem čekala, jak se s tím autor popere a musím říct, že mne mile překvapil.
Ono napsat horůrek, který by se zabýval myšlenkou převtělování, minulých životů a starých rozviklaných domů, jež v nás za temných nocí budí hrůzu sami o sobě, není snadné a chce to odvahu, kterou James měl \ má.
Zároveň je to kniha vhodná i pro něžné pohlaví, které, stejně jako já, dávají podobným knihám přednost před infantilní červenou knihovnou (nic proti Vám, dámy:)).

Jednoznačně doporučuji :)

2 29.07.2014

Tak Vám nějak nevím....že by mě Pratchettova Továrna na sny nějak moc oslovila, se říct nedá. Asi bych knížku zredukovala na polovinu a z chudáka Kolíka nikdy neudělala hlavní postavu. Nesvědčí mu to.
Ale na druhou stranu, milý, rozmilý, prašivý Gaspoda, odmítající si připustit, že trochu té lidské lásky potřebuje, mne bavil :)

"Poslal bych ti morkovou kost, ve které by byl pilník, jenže ty bys ho sežral."
Laddie zvedl hlavu.
"Hodný kluk Laddie! Hodný kluk Gaspoda!"
"Psst! Psst! Měli ti alespoň dovolit promluvit s tvým právníkem," vrčel Gaspoda. "Připoutat někoho takovým způsobem, to je proti lidských právům."
"Hau!"
"No, já jim to oplatil. Šel jsem za tím ošklivějším až k domu, kde bydlí, a počural jsem mu celé dveře."

2 07.07.2014

Po přečtení knihy, na schodech ve škole, během řvaní paviá...pardon studentů SZŠ (a taky před zkoušením - nějak se uklidnit musím) se můj šokovaný výraz ztratil. V hlavě mi lítala jediná myšlenka: "Co TO sakra bylo?!"
Autor sice pokračuje v zajeté tónině příběhu, ale přece to zní jinak. Ubohý Dexík je sám, opuštěn. Dexter v temnotách a bez Temnoty. Nechci autorovi nasazovat býčí hlavu (přiznete se, kolik z vás si po dočtení vyhledalo něco o tom roztomilém bůžkovi? :-D), ale nějak mi tam to nadpřirozeno prostě vadilo. O to víc jsem si užívala pasáže s dětmi, jsou mi rozhodně více sympatičtí v knize než v seriálu.
Každopádně, opět musím uznat, že autorova nápaditost co se týká přirovnání i celkově myšlenek, je skvělá (aspoň pro mne). Občas mám taky pocit, že mi nějaký ten talíř třískl na zem a roztříštil se.
A co říct\napsat na závěr? Dexter se jaksi "lidštější", což mu moc nesedí, ale aspoň se můj Temný společník mu mohl posmívat ;)

Je jen škoda, že Vince není tak "krásně" popsán, jako v seriálu, trošku mi tam ty peprnosti chybí, ale s tím už se musím holt vypořádat sama :)

2 07.01.2014

Moje první setkání s P. Neomillnerovou a vůbec nedopadlo špatně. Je to takový lehký nadprůměr, dobře čitelný a správně kořeněný. Pro někoho bizardní, pro někoho, denní chléb nejspíše ne, ale normální. I když, co je vlastně dnes normální? A právě takovou jinou stránku normálnosti autorka svým čtenářům přibližuje.
Některé povídky mne nudily, jiné byly fajn, např. ty se zaklínačkou Lotou, její humor mne vážně bavil.
Nicméně, něco mi tam chybělo. I přes všechnu tu syrovost, něco to postrádalo. Jakousi jiskru, která by mě donutila večer vzít bič a navrhnout milému onačejší hrátky.
Každopádně ten bič nechám pěkně ležet na poličce, nebudu ho házet do žita, ale dám Petře další šanci. Zaslouží si ji :)

2 17.09.2013