Ladinek komentáře u knih

Podívam-li se na detektivky s Perry Masonem chronologicky, tady se to kvalitativně láme a z brakové literatury se začíná stávat detektivní klasika. V předchozích příbězích byl Perry Mason neotesanec s gigantickým egem a jeho manipulace měly spíš působit zmatek, než aby za nimi stál nějaký plán. K Delle Streetové a Drakeovi se chová jako k nějakým pohůnkům a jeho vyřešení vraždy často nepůsobí příliš přesvědčivě, spíš jako možnost jak to také mohlo být. Také každý z prvních pěti příběhů končí jakousi mírnou upoutávkou na následující díl. V podvrženém oku začíná být Perry Mason jaksi kultivovanější a v domovníkově kočce už je to ten Mason, kterého jsem si oblíbil.

2 28.05.2020

Trochu variace na O'Henryho povídku "Výkupné za rudého náčelníka" v kulisách Říma 60. let. Velice vtipné čtení ve stylu Westlakeovy Dortmuderovské série.

2 08.05.2020

Není to špatné, ale zaráží mě tempo příběhu. Nejprve je to celé tak akorát, potom jakoby se to trochu zarazilo či zpomalilo a nakonec se pan Bauer zřejmě lekl kolik toho už napsal a celé to bleskurychle utnul. Jinak bych to považoval za jednu z nejlepších páně Bauerovych knih, ale ten závěr, nebo spíš jeho načasování to kazí. Stejně jako ta záležitost s tím Ungeltem. To mi připadalo jako vložka na splnění počtu stran. S příběhem to nemělo absolutně žádnou souvislost.

4 05.01.2020

Vůbec to není špatné. Zdislav není žádný superhrdina, takže to působí celkem věrohodně. A s Petrem Ptáčkem mě autorka dostala. Na okamžik jsem zvažoval, že ten člověk snad opravdu existoval :)

1 27.12.2019

Velice povedený příběh. Skutečná detektivka. Tím myslím, že je tam záhada a její postupné odkrývání aniž by si autor nechával něco v rukávu takže se může účastnit i čtenář. Postavy jsou plastické a zajímavé, nechybí humor. Van In je příjemný mix hrdiny i opatrného úředníka s kladným vztahem k alkoholu a ženám. No prostě detektivní příběh klasického střihu bez porcovaných mrtvol, skoků z vrtulníku a dalších hloupostí. A velice zábavný.

2 19.12.2019

Je to už nějaký čas, co jsem dočetl předchozí knihu, ale tak nějak mám pocit, že je to totéž v bledě modrém.

10.12.2019

Tohle je celkem obyčejná špionážní historka ve stylu Roberta Ludluma. Nicméně fandům žánru bych ji vřele doporučil. Jednak se děj ve valné většině odehrává v Československu (patrně někdy v 70. letech) a je velice zábavné jak neuměle jsou reálie vykresleny. Dalším zajímavým bodem je ovšem podobnost s Flynnovým Americkým zabijákem. Motivace Hellera a Rappa jsou stejné a postava Flynnova Stana Hurleye se podobá Littelovu Hendersonovi (oba školitelé na Farmě). Považoval bych za možné, že se Flynn mohl touhle knihou inspirovat. A poslední perličkou je popis domu ve kterém bydlí Inkvilin :
"(budova) Měla tvar mísy a proplétaly se jí holé kmeny stromů, které měly takřka nahodilým rozmístěním připomínat větvičky. Namísto oken byly ve stěnách škvíry mezi kmeny." - Tady se zase mohl inspirovat autor Čapího hnízda.

1 02.12.2019

Zajímavé, jak amatérský autor dokáže strčit do kapsy spisovatele na plný úvazek. Styl pana Bočka je trochu jako Fan Vavřincová na speedu. Zábava ukrutná.

9 08.11.2019

Pan Češka kreslí na Velké Moravě podobně ideální společnost jako Peter Tremayne v Irsku. Obě série se odehrávají v prvním tisíciletí. Oba Slavomír i Fidelma, mají blízko ke králi. Oba ovládají bojová umění - Fidelma něco, co se nazývá Troid Sciathagid, Slavomír Kung-Fu. Oba hrdinové disponují věrnými společníky. Troufám si říct, že kdo má v oblibě Tremaynovu Fidelmu si může oblíbit Slavomíra (a naopak). Nicméně nějak stále cítím z těch Velkomoravských detektivek jistou přeslazenost. Ten Slavomír je tak dokonalý, všemi milovaný a obdivovaný. Nikdy vlastně nemusí překonávat nějakou skutečnou překážku. Ten příběh prostě běží zcela hladce od začátku až do konce. Je to oddychová literatura v pravém slova smyslu.
A také nyní asi vím, že nakladatelství MOBA patrně autorům platí od kapitoly, protože jinak si nedokážu vysvětlit, nelogické členění do kapitol, které končí v polovině rozhovoru.

1 01.11.2019

Zase velmi akční a místy poměrně nepromyšlené. (A teď asi prozradím děj tak pozor, kdo to nečet.) Například již zmíněná přítomnost Hawajského hasiče při přepadení laboratoře v Japonsku. Také nechápu proč by měla v dole zůstat jantarová kostka s královnou, když už byla vyříznuta a někdo si dal práci se spoutáním a podříznutím černého horníka - tedy někdo další tam musel být a je divné, že si takový cenný kousek neodnesl. No prostě rychle napsáno a zřejmě i rychle přeloženo. Pan Dušek si také mohl dát víc práce s těmi kruhovými dveřmi tvořenými ocelovými lamelami a nenazvat je duhovkou. Já tedy pojem ocelová duhovka neznám. To mohl nechat raději původní anglický termín. I v seriálu Hvězdná brána se tomu říká iris. Je to asi trochu překladatelský oříšek, ale fláknout tam jen doslovný překlad ze slovníku - tedy nic moc.
Takže trochu šestákové, ale celkem to pobaví.

1 19.07.2019

Co říct - chtěl jsem nějaké čtení na dovolenu a dostal jsem perfektní čtení na dovolenou. A po letech u mě propukla Wodehousovská recidiva, které se nezbavím, dokud bude nějaký Wodehouse v dosahu. Tenhle humor prostě nemá chybu.

6 08.07.2019

K Bannalecovi se člověk zřejmě musí pročíst stejně tak, jak se musí projíst k ústřicím. Musím přiznat, že si na jeho ne příliš schopného vyšetřovatele (mám totiž pocit, že na všechna podstatná zjištění přijde spíš sekretářka a ne komisař) začínám zvykat. Bannalec tedy rozhodně není mistr zápletky, ale řadí se po bok Petera Mayla či Martina Walkera, kteří do svých knih vkládají obří porci fascinace Francií.

4 17.06.2019

(SPOILER) Celkem zklamání. Podivná kombinace thrilleru a hororu. Celkově to na mě dělalo dojem, že už jsem něco takového četl, prostě taková variace už napsaného. Některé postavy jakoby vystoupily z tarantinových filmů (třeba Shepherd a Tell), což tedy zajistilo pár vtipných dialogů, ale byly to spíš kapky v moři. Chápu, že v příběhu s bubáky nelze čekat nějak přísnou logiku, ale to jak se duch z ostrova vypravil do Portlandu, aby zúčtoval s pedofilem, který s ostrovem neměl nic prakticky společného mě tedy dost zklamalo. Autor samozřejmě nechtěl nechávat nějaké volné konce, ale tady si tedy hodně zafantazíroval.

1 18.05.2019

Trochu divné. Zcela mimo knižní sérii, zato dost odkazů na příběhy z komiksových vydání. Ovšem nejvíc mně nějak zklamalo, že se na poměrně malé ploše řeší hned 3 záhady (únos, lišky, nalezenec) a v zásadě bez nějakého skutečného rozuzlení. Zábavné to je, ale kdo si to nepřečte o nic nepřijde.

2 21.04.2019

Musím přiznat, že této sérii začínám opravdu přicházet na chuť (a to i navzdory mírné infatilnosti základního tématu). Ten humor je dokonalý. Příběh není špatný i když si autor pomáhá tím, že čtenáři neprozradí vždy vše včas. Oceňuji práci překladatele, pana Žáčka, který si s tím poradil zcela bezchybně. A jako třešnička - ta obálka je moc povedená.

3 31.03.2019

Celkem příjemné překvapení. Moc jsem nečekal, ale hodně jsem dostal. Měl jsem trochu potíž pochopit, jak je to s těmi řekami. Také mi chvíli trvalo, než mi došlo, že hlavní hrdina je navzdory ležérnímu vystupování vlastně děsně mazaný. Nicméně ten humor je tam skvělý a dobře jsem se bavil.
Srovnání s Harry Potterem je zcela mimo, spíš to připomíná Bryanta a Maye od Christophera Fowlera.

7 17.03.2019

Já se pokaždé nechám nachytat. Pustím se do některé z knih pánů Childa a Prestona a pak se divím jak nepravděpodobně to poskládají, jen aby z toho byl senzační špektákl. Nějak nemohu uvěřit, že by Crew i ten Číňan sedli do bagrů a hned je dokázali virtuózně ovládnout. Spíš by asi skončili zapadlí v bahně.

20.02.2019

Dřív měl pan Vondruška pěkný zvyk uvádět na začátku knih seznam postav. Dnes bych to uvítal, neb jsem měl v těch svatebčanech trochu zmatek :)

01.01.2019

Celkem chápu, proč Silva tuto sérii opustil. Zřejmě si uvědomil, že stvořil pouze dalšího Jacka Ryana. Ne že by to bylo špatné, ale těžko to mohlo konkurovat Clancyho zaběhnuté sérii. Takže zřejmě křížením Osborna a Října vznikl velmi vydařený Gabriel Allon, za kterého má Silva mou neskonalou vděčnost.

18.12.2018

Adrian Carter, Graham Seymour, Ari Shamron - prostě vesmír Gabriela Allona bez Gabriela Allona. Nebo spíš asi rozcvička. Pro milovníky Allona bezesporu zajímavá kniha. Na mě to působí tak, že Silva stvořením Allona tak trochu vykradl sám sebe. Ta podobnost mezi Allonem a Říjnem je celkem zřejmá.

2 11.12.2018