Mizerové
John Connolly
Ostrov Sanctuary nemusí vždy nutně znamenat bezpečí. Před třemi sty lety zradil obyvatele malého ostrova Sanctuary jeden z místních - a všichni byli vyvražděni. Teď se na ostrov vrací banda zabijáků, aby se pomstili mladé ženě a jejímu synovi. V cestě jim stojí jen mladá policistka - nováček a stálý policista, obr, jemuž přezdívají Melancholický Joe Dupree. Ale Joe Dupree není obyčejný policista... Je strážcem tajemství ostrova, jeho živou pamětí. Ví, že ostrov Sanctuary je nasáklý násilím a jeho duchové už nechtějí dále tolerovat prolévání nevinné krve. Na Sanctuary se lovci mění ve štvanou zvěř.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2004 , BB artOriginální název:
Bad men , 2003
více info...
Přidat komentář
Na pohádky už nejsem a tahle nebyla ani trochu vhodná na dobrou noc. Strašidel, strašení a násilí je zde až moc a poučení zde příliš nenajdeš. Snad možná spatříš jen záblesk nějaké touhy po tom, aby nám něco pomohlo přežít na tomto zlém světě, plném blbů a zločinců všelikých. Teď jsem určitě zklamal čtenáře mysteriózní literatury, ale co nadělám – není na světě člověk ten…
S tvorbou Johna Connollyho jsem se seznámila prostřednictvím knih o soukromém vyšetřovateli Charliem Parkerovi. Zaujaly mě ponurou atmosférou, mysteriózními prvky, sympatickými charaktery se správně sarkastickými hláškami a také přesahem - rozhodně se nejedná o tupé vyvražďovačky bez námětu k zamyšlení. "Mizerové" jsou samostatný román s odlišnými hrdiny, proto skončili u ségry pod stromečkem. Když jsem se jí po čase přeptala na dojmy, dostalo se mi pobouřeného pohledu a sdělení, že to asi nedočte. Následovala výměna dárku za konzumnější thriller a potom jsem věnovala několik dní průzkumu, proč se "Mizerové" nelíbili.
Úvodní polovina představuje poměrně náročné čtení, seznamuje s prostředím a tragickou historií ostrova Dutch, místními zvaného Sanctuary, a také s matoucím množstvím postav - chvílemi jsem v nich měla solidní bordel. Spousta pozornosti je věnována nejen kladným hrdinům či lidem z jejich okolí, ale také bandě zabijáků, podle kterých nese kniha název. Naštěstí vše postupně zapadne na svá místa, navíc autor není jemnocitný a hráčů ubývá.
Navzdory zdánlivé komplikovanosti je příběh prostý: jde o klasický boj mezi týranou ženou, chránící sebe a svého syna před násilnickým manželem. Veškeré dějové odbočky pouze oddalují závěrečné střetnutí. Nechybí obvyklé ingredience Connollyho románů: temná atmosféra tentokrát s výrazně hororovým pozadím, propracované charaktery, dialogy s černým humorem, spousta napětí a brutálních mordů. Pro jednou autor ustoupil od své oblíbené "ich-formy", ovšem nemám pocit, že by to "Mizerům" uškodilo. Postesknout si musím nad ne zcela zvládnutým finále, tohle chtělo promyslet a vypointovat lépe.
Connolly mě nezklamal: mušky se bez debat najdou, nicméně i tak jsem ve společnosti "Mizerů" prožila téměř týden napínavých večerů.
(SPOILER) Celkem zklamání. Podivná kombinace thrilleru a hororu. Celkově to na mě dělalo dojem, že už jsem něco takového četl, prostě taková variace už napsaného. Některé postavy jakoby vystoupily z tarantinových filmů (třeba Shepherd a Tell), což tedy zajistilo pár vtipných dialogů, ale byly to spíš kapky v moři. Chápu, že v příběhu s bubáky nelze čekat nějak přísnou logiku, ale to jak se duch z ostrova vypravil do Portlandu, aby zúčtoval s pedofilem, který s ostrovem neměl nic prakticky společného mě tedy dost zklamalo. Autor samozřejmě nechtěl nechávat nějaké volné konce, ale tady si tedy hodně zafantazíroval.
Opět se Connollymu povedlo zamotat zápletku, ale teď navíc přidal ohromnou porci mystiky a vytvořil atmosféru tak sugestivní a skoro až hororovou, že jsem knihu raději dočítala přes den. Byla jsem zvědavá a určitě byla má očekávání naplněna.
Dobře napsané, slušně přeložené. Nejde o detektivku a spíše než o thriller jde o horor. Napínavý příběh se spoustou násilí, který bude spíše vyhovovat jemným ženám. Asi už jsem z podobné literatury vyrostl. Dávám přednost černému humoru, ale humoru. U této knihy vám bude mrznout úsměv na rtech.
Jednoduše skvělé! Děsivé, tajemné a neuvěřitelně návykové! Connolly ve své nejlepší formě!
Zpočátku mi chvíli trvalo než jsem se v knize, kvůli množství postav, zorientoval. Parádní thriller s ponurou atmosférou, která jde až do hororu.
Už si děj knihy moc nepamatuju, vím ale, jak mě zaujala svou atmosférou. Velmi povedený detektivní příběh až s hororovými prvky
Je to sice už hodně dlouho co jsem to četla, ale vím, že se mi kniha líbila. Mám ráda ponurost, která čiší ze čtených stránek a ten pocit zůstává i po přečetení.
Štítky knihy
pověsti ostrovy útěk duchové a přízraky pronásledování
Autorovy další knížky
| 2008 |  Kniha ztracených věcí |
| 2006 | Černý anděl |
| 2017 | Vlk v pasti |
| 2007 |  Nokturna |
| 2001 | Polibek smrti |
Kniha Mizerové je v
| Přečtených | 91x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 92x |
| Chystám se číst | 15x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 1x |
První kniha od autora, Hněv andělů, která se mi dostala do ruky, byla ze série o Charliem Parkerovi a jelikož se mi moc líbila, přečetla jsem Vlka v pasti a Píseň stínů, které se mi líbily ještě víc. Pak jsem sáhla po knize Na ostří nože, kterou jsem dočetla tak nějak "na sílu", protože se mi chvílemi zvedal žaludek a měla jsem pocit, že mi krev kape i ze stropu. Ale dala jsem Connollymu ještě šanci a zkusila tuhle knihu, což byla naprostá trefa vedle. Po zhruba třetině jsem ji odložila definitivně, bylo to tak odporné a hnusné, že se to prostě dočíst nedalo, kdybych měla kamna, asi bych ji do nich rovnou strčila. Číst tohle může snad jen člověk trpící nějakou duševní poruchou.