kuruteku
komentáře u knih
Znamení moru
Kevin Sands
Tu šifru si musím vyzkoušet, respektive ona vlastně hůl není zapotřebí, je to sloupcovka. Trocha historie, trocha napětí. Zajímavá série.
Loki: Zlý bůh se učí přijímat vinu
Louie Stowell
Vlastně není co vytknout, výborná kniha pro mladé čtenáře. Což už bohužel nejsem. Na mne výtvarně moc míst se světlejším tiskem.
Pravda
Terry Pratchett
Tak po pár letech na mne jukla Pratchettova Pravda a neodolal jsem. A nelituji. Sice mne mírně zarazilo, že jsem se nechytl od začátku, ale ono je to tím krásným jazykem, plným obrazů a odkazů. A pak - Ottova krásná řeč, občas nutné číst dvakrát; střet Mikuláše a advokáta Kosopada, stejně jako velitele Elania. Objevování možnosti tisku, novin, ikonografie. Prostě nádhera po všech a na všech stránkách.
Někdo z nás
Kristýna Trpková
Je to čtivé, je to mrazivé, je to ... nechutné. Takový český Lars Kepler, každá nová kniha víc šokující, až se z ní to poselství - neber spravedlnost do svých rukou, protože, kdo jsi bez viny, ... - trochu vytrácí. Na dvousté stránce, kdy jsem protrpěl ty předchozí náznaky, toxické vztahy i řeči, mi to najednou došlo. A epilogem už se to moc nezachránilo. Ale díky za něj. Ještě více podtrhl tu bezmoc, beznaděj, zoufalství a touhu zaspat, předstírat, blafovat. Možná za ten epilog hvězdička navíc.
To je hezký, ne?
Vlastimil Třešňák
Po roce 89 vyšel Třešňákuv Koh-i-noor v cesko-romsko-svedske interpretaci. Zásah do černého. Folk promíchaný s blues, možná i náznakem rocku. Sýrový, ukecany, ale poctivý. Až později jsem četl jeho knihy - a byla tam životní zkušenost, pabitelstvi, fabulace, jak u Hrabala. Nemusím brát všechno, ale hodně z toho, co napsal a nahrál, mne těší. A tak i ten knižní rozhovor beru jako prodloužení potěšení.
I v cizině jsem s tebou
Vratislav Blažek
Při hledání Mariáše v Reykjavíku jsem našel tento skvost. Jenže, kdo dnes tuší, kdo to byl Vratislav Blažek, kdo zná Starce na chmelu, Hudbu z Marsu, Ženu na kolejích či koho dojímá Tři přání? Tak mne stále ano.
Roseanna
Per Wahlöö
Nádhera. Pro mne počátek "severské" detektivky, kde jde daleko více o člověka, o společnost, než o záhadu. Ostatně tou záhadou není tolik nalezení pachatele, ale jeho motivů. Díky školnímu bazaru detektivka za dvacet korun, ale potěšení nevyčíslitelné.
Zápisky potulného lidopisce
Jiří Plocek
Střípky života, názorů a zkušeností. Milé čtení. Ostatně od muzikanta Poutníků, Teagrassu, autora knihy o Písni, to ani jinak není možné.
Život na Mississippi
Mark Twain (p)
To byla nádhera - nejlepší spisovatele jsou ti, co si své dílo odzili a odpracovali. Jejich knihy jsou opravdovým odrazem života. Odteď už pro mne Twain není jen autorem Toma Sawyera a Hucka Finna (chytrý mobil změnil Hucka na Hučka, to zní hezký, ale není to ono), ale spisovatelem Jihu Ameriky.
Smrt šumavského poustevníka
Vlastimil Vondruška
Po delší době celkem nesablonovite, změna prostředí a velmi čtivé. Překlep jsem našel jen jeden. Morální poučení pro bohaté i chudé, zlo potrestáno. Spokojenost.
Naše bouřlivé konce
Chloe Gong
Je zajímavé, jak se do zpracování historických témat zapojuje fantaskní prvek, jakoby ta realita byla příliš nudná. A zde navíc i varianta Julie a Romea. Přesto je to čtivé a zajímavé. I když se dá čekat, že to dobře neskončí, naděje tu pořád je. A zůstane i po přečtení.
V srdci šumavských hvozdů (11 povídek)
Karel Klostermann
Nádhera, sto a více let, ale člověk jako takový se vlastně nezměnil - jen místo pramaru a poříčních poberu máme montovniky a agenturní zaměstnance, místo tabáku a alkoholu máme THC a kratom, ale lidská pýcha, hříšná touha, hloupost jsou tu s námi dál. Ale také pokora, stud, zodpovědnost a láska. Ať tedy vítězí. Jenom, Tomas@S, pogrom byl v Sušici, vojsko přišlo z Písku. I tak je to výborné popsaná událost - jak se blázni, zloději, nešťastní lidé a zvědavci dostanou do něčeho zhuverileho. Jak tohle dokázal obyčejný spisovatel před více jak sto lety? Smekam na dálku pomyslný klobouk a zdravím, pane Klostermanna.
Dračí carevna
Juraj Červenák
Tak Perunovy dcery, Čeremisové, Permové, Varjagové a bohatýrská družina jsou za mnou. A Baba Jaga, Nesmrtelný Kostěj a ti další, jejichž jména se ztratí. A další fantazijní kamínek do historické šňůrky perel plné kostí, krve, zubů. Zvlášť v dnešní době dobré čtení, že se blblo od pradávna. Už se těším na další díl. A moc děkuji.
Kult
Camilla Läckberg
Jako vždy - do třetiny si říkám, zda to vůbec dočtu a po půlce začnu hltat. Až na konci zůstanou otázky - co z toho platí v reálném životě, jak to, že detektivové/Mentalista přijdou na způsob, ale ne na příčinu. A proč to celé má být na tolika stránkách. Ale což - televize a film to ještě více ošidí, rozmělní, takže je to možná dobře (ta délka). Čtenáři, smiř se.
Alchymistova šifra
Kevin Sands
Skvělá dětská/pubescenti/náctiletá četba o věrnosti, zodpovědnosti, touze po vědění. Nový svět šifer a chemie, plus trocha historie a londýnského zeměpisu. Už se těším na další díly. Schváleno, přijato
Souboj na Araluenu
John Flanagan
Bez předchozí knihy nefunguje. A vlastně vše dopadne naprosto očekávaně - s Dimonem přijde rodinný večírek, Skandijci si užijí boje, Thorn není bez slabin, stejně jako Jesper. Jenom bych rád věděl, jak se naložili se zrádci, co dělali lidé v podhradí a hraničáři, když probíhal puč a kde vzal Klan rudé lišky svou sílu - vždyť půlka byli najatí žoldáci a druhá vlastně neschopní příznivci. Že by byl Dimon tak mazaný? No, možné to je.
Klan Rudé lišky
John Flanagan
Tak další krásná pohádka dočtena. Vše je, jak má být. Zlo, dobro, zkušenost, vzdělání, zodpovědnost. Prostě skvělý příběh pro náctileté i malinko mladší. Občas se dobré i příjemné si něco takového přečíst.
Krev pro divoženku
Kristýna Sněgoňová
Nějak mi to přišlo zajímavější než první díl - pohled řadové mladé speciálky, který se postupně mění. Pořád mi vrtá hlavou, co je touto alegorií sledováno - postoj k uprchlíkům, menšinám, ... nebo je to jenom fantazie? V každém případě o nás mnohé vypovídá: že ne všechny prostředky ke splnění účelu jsou vhodné, přínosné. I to v dnešním divokém světě má nějakou hodnotu.
Návod k použití železnice
Jaroslav Rudiš
Není to čtení pro každého, ale každého turistu, trampa, šotouše a modrého blázna potěší. Člověk by nejraději hned teď začal hledat kdekoliv jakékoliv BahnBlues a kupoval si kilometrické banky a těšil se na kulinářské a kulturní zážitky. A říká si v duchu: Tam jsem byl, tam ne, tam mne to láká, tam ne.
Určitě je to méně náročné než Winterbergova cesta, ale hodnotné je to také. Jen ne pro každého.
Už chápu tu spřízněnost s Hrabalem, ale připomněl i Branalda, sice občas poplatného době, ale vůči železnici příznivě naladěného.
Jediné, co mi tam chybělo, byla právě ten trampský rozměr, ta romantika dálek, báglů a ohníčků, která začíná a končí na nádražích. Jaroslave, za chybějící Tempo di vlak, hvězda dolů!
Plzeň punková a metalová: Punková a metalová alternativní hudební scéna v Plzni (1983-1995)
Lucie Fikarová
Mno, sociologická sonda to není, fanouškovská upomínka také ne, tak já nevím. Z kazet jsem tu dobu, kapely, písně měl a mám rád, ale tady se v těch zdrojích a odkazech všechno ztratilo. Škoda.
