Pravda

Istá paralela s knihou/filmom Firma,akurát miesto právnika tu máme investigatívneho novinára.Hlavná postava Mikuláš mi nebol moc sympatický,viac ma bavil upír Otto. Klasicky Gaspoda a členovia hliadky boli najzábavnejšou časťou knihy.

Zdá se mi to, anebo zde začal psát mistr Pratchett malinko jinak. Žádná poeticko-filozofická úvaha, která mě v předchozích dílech často vytrhovala a uspávala. Myšlenkový svět téměř kompletně převeden do dialogů. Ještě větší promíchání perspektiv, a to i v jedné scéně (pan Zichrhajc s panem Tulipánem). Větší spád, rychlejší úvod do děje.
Čtu to chronologicky, takže nevím, jestli je to jen výkyv, nebo trend pro další díly. Anebo se mi to jen prostě zdá a celé mi to více sedlo. To je taky možné, protože první, čeho si slepý všimne na obraze, jsou jeho tóny.

Revoluce na Zeměploše!
No a ještě je potřeba to oznámit světu a nejlepší způsob je pochopitelně prostřednictvím novin.

U Pravdy jsem se v rámci hodnocení dostal na 4,5 hvězdy. Vykreslení novinářského průmyslu mě, jakožto bývalého člověka z branže, bavilo. Nechybí bulvár, anebo parodie na inzeráty a mnoha dalšího. Zkrátka noviny je přesně to, co Ankh-Morpork potřeboval.

Pojďme se ale dostat k dějové, detektivní lince, která mi úplně nesedla. Jasně, Hlídka byla u vyšetřování, ale neměli to hlavní slovo a já si zkrátka už zvykl, že veškeré neřesti ve městě, ale i mimo, řeší hlavně Elánius...

Charaktery nových postav, které jsme ještě neznali jsou ale super, Otto mě ale bavil stejně nejvíc!

Doufám, že noviny jsou pak v pozdějších dílech už nedílnou součástí a Terry na ně odkazuje. Stejně jako tady odkázal třeba na hudbu s kamením.

Objevila jsem svého nového oblíbence. Gaspoda je skvělý!!! Těším se na nějaký z dalších dílů Zeměplochy, kterou čtu dost na přeskáčku, tak jak se mi zrovna dostanou pod ruce.

Mistr Pratchett tentokrát napsal příběh ze světa novinářství a je to faakt dobré. Kulisy Ankh-Morporku, detektivní zápletka, kde je Vetinari jako obět, a autorův styl a cit pro postavy a tradičně vtipné dialogy zaručily perfektní čtenářský zážitek. Mafiozní dvojice v pozadí je vykreslena správně temně, to je na Pratchettových knihách zvláštní, jak během jedné řádky sklouzne do neskutečných morálních nebo psychických hlubin a o kousek dál se zase můžete potrhat smíchy. Také parodie na bulvár velmi pobavila.
Několik vybraných obratů bez spoilerů:

"Slušní a čistí lidé - říkala to tak, jako by bylo nemožné být jedno a zároveň nebýt druhé..."

"Toho muže bych poznal hned jak bych ho znovu uviděl. Jen málokdo nosí totiž ve městě na hlavě punčochu."

"Věci, které jsou vzhůru nohama je někdy snazší pochopit, když jsou obráceně."

Doporučuji!

Ona je to vlastně kniha o Hlídce, že jo (že jo?), takže vysoká kvalita zaručena již předem. Ale i ta podružná dějová linka s novinami si zaslouží pochvalu. Miluju tohle Pratchettovo zrychlování vývoje z řádu let na řád hodin.

Trpaslíci se stávají mou nejoblíbenější rasou Zeměplochy. Lord Vetinari drží svou vysokou úroveň a Smrďa Rum zase tu nízkou. Namočit se do Ankh-Morporku je vždy jako vrátit se mezi staré kamarády.

Další nádherná kniha ze série Úžasná Zeměplocha.

Moje nejoblíbenější kniha od Pratchetta.

Je to pravda, je to napsané, ne?

Zasmál jsem se víc než u Pátého elefanta, postavy byly plastičtější než v Carpe Jugulum a příběh byl ucelenější a lépe vystavěný než ten v Posledním kontinentu, jenže na pět hvězdiček to není ani tentokrát. Připadalo mi totiž, že Terry Pratchett věnoval až příliš velkou část knihy kritice novinářského řemesla. I když si do dnešních aktivistických a zoufale zabedněných novinářů sám rád kopnu, tak od humoristické fantasy jsem čekal v první řadě bezproblémovou zábavu. V Pyramidách a v Malích bozích si autor jednotlivé složky šikovně vyvážil. V Pravdě a Pohyblivých obrázcích se mu to až tak úplně nepovedlo.

Když je to napsáno v novinách, tak to musí být pravda. Tímto svazkem o novinařině na Zeměploše (konkrétně ve Velké ústřici) se autor dokonale navezl do všech pozemských kvazinovinářů, stejně jako do stádně přežvykujících vstřebavatelů všech těch zaručeně pravdivých informací. Zasáhlo mě, když krátce po sobě zemřeli oba členové dynamického dua Pratchett / Kantůrek, ale i tak si říkám, jestli pro ně nebylo lepší, že se nedožili toho, co se dnes děje v naší sociálně-síťové době. Všude samý influencer, dezinformátor a ochotný přežvýkavec. Kam se hrabou novináři...

Lež oběhne svět dříve než si pravda obuje boty. Krásný citát a zdaleka není jediný. Mikuláš ze Slova to se slovíčky umí a tady se bojuje perem, nikoliv mečem. Jsme v Ankh-Morporku, ale na známé postavy narazíme jen zporadicky. Elánius je tady trošku bručoun, ale kdo by nebyl v pozici velitele městské hlídky, když vám ve městě putují novinky typu déšť psů nebo že pana Vokřálka unesl létající talíř. Už potřetí. Hodně mě bavil Patricij, který by si zasloužil vlastní knížku. Moc jsem se bavil a s úsměvěm vzpomínal na moje první čtení, když se Otto rozpadl na prach, ale troška tlačenky to vždycky spraví :-)

Nadčasové dílo, rychlost tiskařských strojů, rozšiřování novin a novinek, jak to může vypadat, když se z investigativních žurnaslitů stanou úplatní zmetci, jo jak říkám nadčasové a pravdivé, až z toho člověka zamrazí...

Když se objeví první noviny v Ankh-Morporku, vše se začne rychle měnit. Novinář Vilém de Worde se snaží vytvářet pravdivé zprávy, ale brzy se ocitá v nebezpečí – mocní lidé nechtějí, aby jejich tajemství vyplula na povrch. Pratchett tu opět mistrně kombinuje humor, kritiku společnosti a napínavý příběh.

"Trpaslíci jsou...fpíči s papírem." (to je citát pana Dobrohora) a německý přízvuk upířího fotografa Otty Schrecklicha - tohle je nejlepší Pratchettova kniha, kterou jsem zatím četl.

Veselé a oddechové čtení

Terry uvařil další Zemeplošský guláš a naservíroval krásný příběh z žurnalistického prostředí. Všechno do sebe zapadá, vtipné dialogy, pointy na správných místech a spousta vypsaných poznámek a citátů. Tento díl obzvláště doporučuji!

Pravda je sice napůl kniha s hlídkou, ale zároveň je to jeden z nejsilnějších zeměplošských standalonů.

Příběh je zde opravdu solidní, kombinuje hlídkovskou detektivku, trošku politiky a samozřejmě satyru žurnalistického prostředí. .

Kniha má pár zábavných twistů a skutečně uspokojivé finále. Byl bych rád, kdyby do budoucna zůstala Ankh-Morporská Kometa jako další staří známí, které ve městě potáváme.

Moc mě ale nechytli Mikuláš a Sacharóza, z protaginostů jednohubek ze Zeměplochy, které jsem zatím četl jsou určitě v té méně zajímavé polovině.

S pravdou by se mělo šetřit, aby jí bylo dost pro všechny!
V AnkhMorporku největším ze zeměplošských měst tuhle odvěkou pravdu zjistili v momentě, kdy objevili knihtisk a možnosti její distribuce se tak (hlavně díky trpaslíkům) značně rozšířily.
A tak se stalo, že se zprávy rozletěly městem jako lesní požár - letěly zatuchlým vzduchem čtvrtí alchymistů, vyvolaly různé dohady (hlavně mezi mágy Neviditelné univerzity) a donesly se až k uším Patricije.
A jak říká desátník Nóblhoch, svět se skládá ze 4 elementů a pak ještě pátého, říká se mu všeobecné překvapení...
no a pak se věci, jak už to tak bývá, mírně zadrhly...
Takže nastal čas vykročit vstříc vzrušujícím výzvám století Ovocného netopýra!
Některé věci se tím zjednodušují, ale většinu to značně komplikuje - zbraní nového světa se totiž stala Slova! ... je potřeba zdůraznit, že odteď se informace také kupují a prodávají.
Jak je vidět, Ankh se tak stal opravdu světovou metropolí současnosti zeměplošského světa, ale už by obstál i v tom našem...
"Cokoliv, co nebylo čistá pravda, se vzápětí vymklo z rukou. ... Snažil se totiž učinit lži zajímavými ..."
A pak už to šlo snadno...
"Moment, nemůžete to prodávat tak levně!
A proč ne?
Proč? Protože pak by si to mohl každý přečíst.
Výborně! To by pak znamenalo, že každý zaplatí 20 pencí.
...
Ve městě je mnohem víc chudých než bohatých a věř mi, že z těch chudých dostaneš peníze mnohem snáz."

No, jak jsem už poznamenala, vymklo se to z rukou!
A'tuin nám pomáhej!
Informace se už nekontrolovaně šíří.
A s pravdou se musí šetřit!
Svoboda slova je totiž zatím ještě v plenkách!

super kniha