Kulturnice komentáře u knih

Další skvělé, laskavé příběhy, zamyšlení, postřehy, povídky, jak tomu chce kdo říkat. Pan Fulghum je guru všedních záležitostí a minipříběhů, ze kterých se skládá život. Mějte oči otevřené jako on.

Také mne k trilogii dovedlo filmové zpracování, přiznávám. Zaujalo mne zasazení příběhu do dusné a drsné reality průmyslového města, tedy žádné romantické rozeklané krajiny anglického venkova. Působivé, včetně sociální otázky. Kniha /knihy se čtou hezky a drobné odchylky od filmu mne držely v napětí, jak příběh ke kýženému konci dospěje. A samozřejmě, člověk fandí ústřední dvojici....

2 27.07.2019

Četlo se dobře, sled nejneuvěřitelnějších událostí, zapadalo to do sebe pěkně, absurdní, jako život dokáže být. Ale podruhé bych po knize už nesáhla. Film mne nenadchl.

2 22.06.2019

Kniha určitě není pro všechny, mně ale sedla a kupodivu na mne působila jako motivační kniha.
Velmi zajímavá sonda do duše ženy tápající v životě, o pocitu vykořenění, neukotvení, neútěšnosti, sklonům k depresi, vyhořelém vztahu. Ruku na srdce, kdo se někdy tak necítil a nenechal se jen nést okolnostmi? Rozhovory v rámci psychoanalýzy byly zajímavé. Trochu mi chyběl Brunův pohled na věc. Řekla bych pro "životem protřelejší / zkroušenější" čtenáře, kteří se nebojí čelit svým vlastním běsům, kteří při čtení chtě nechtě zkoušejí čtenářovu duši... Hrdinka je mnohým nesympatická, ale každý má své vlastní boje, takže nesoudím.
Jedna hvězda dolů za příšerné červené písmo, které tahá oči..why?

1 08.03.2024

Tak jsem ji konečně dočetla...a mám rozporuplné pocity. Chvílemi mne bavila a chvílemi jsem měla problém se začíst. Kupodivu nejméně mne bavily výlety do minulosti, což je u knihy o dlouhověkosti asi spíš problém. Ale neurazila.

1 25.03.2021

Synovi se líbila, protože to bylo s tématem Minecraft a draků. Za mne mohl být příběh lepší, ale já nejsem v tomto směroplatná. Co ale nechápu a štvalo mne to i jiných knih ze světa Minecraft, proč je to tištěno psací kurzívou, je to kniha pro děti, chtělo by to normální písmena. Srážím body za písmo.

1 30.09.2020

Byla to první kniha od Verna,co jsem četla. Četlo se mi to obtížně v tom smyslu, že jsem přeskakovala pasáže výčtu pařížských ulic a čtvrtí, autorů...Na druhé straně je opravdu nutné obdivovat vizionářství - stroje a přístroje sloužící k pohybu apod. tam si vývoj dovedl představit, ale úsměvná je naopak jeho představa záznamu informací a komunikace obecně - to moc neřešil...Ale obecně se trefil. Stojí za přečtení.

1 14.01.2020

Ani jsem nečekala, že se mi kniha bude tak líbit. Příjemné čtení, romantika. Připomnělo mi to prázdniny trávené na chatě, tedy bez lvice, ale obklopená lesy. Odychovka pro prázdninové cestování jako dělaná.

Četla jsem v době, kdy jsem byla fascinovaná Castanědou, takže tato kniha byla tak nějak přirozeným pokračováním. Těžko hodnotit, neb jsem nikdy s drogami neexperimentovala, ale po přečtení snad dokáži lépe pochopit touhu to zkusit a objevovat spirituálnost, kterou tak jako tak v životech potřebujeme. No, přečtěte a udělejte si obrázek sami.

Četla jsem až jako dospělá celou trilogii, takže netuším, jak by na mne kniha působila jako na dospívající. Moc se mi líbil nápad a ráda bych někdy potkala "Kouzelného jazyka". Příjemná pohádka, ve které ožívají knižní postavy a vy se dostanete do jejich světů, na stránky knih. Kdo by si to někdy nepřál, že? Viděla jsem i filmové zpracování a musím uznat, že sametový hlas Brendana Frasera v originálním znění má něco do sebe. Však byl jeho hlas inspirací k napsání knih.

O výchově jsem četla dosti knih, takhle pro mne byla asi nejpřínosnější. I když sděluje "nad slunce jasné pravdy", člověk to prostě v tom zápřahu někdy ne a ne vidět. Přečíst určitě neuškodí nikomu, podpoří sebedůvěru nebo se přestane zbytečně "bičovat".

Oblíbený autor, oblíbený druh humoru, oblíbené prostředí. Woodehouse se dobře čte a kdo si potrpí na lordy a anglický humor, tak bude spokojen. Knihu jsem četla už před lety a brzy se k ní vrátím.

Škoda že autorka nemohla dokončit. Zajímavý vhled do válečných událostí. Dolce bylo pro mne zajímavější a ústřední dvojici jsem přese vše potají fandila. Hold láska si vás někdy vybere sama a nezáleží na okolnostech..

Četlo se to samo, ale skvost to tedy není no. Prostě oddychovka k vodě.

1 22.06.2019

V mládí jsem nečetla, zdědila jsem ji po mamince a kniha byla od té doby jen součástí knihovničky. Velká chyba. Četla jsem ji až při stěhování do nového bytu, kdy jsem se rozhodovala, co s ní. Krásný, odpočinkový letní příběh, romance i trochu toho smutnění. Zůstane u mne i při dalším stěhování.

1 22.06.2019

Pro mne nečitelné, dala jsem tomu šanci 3x a stejně nedočetla. Podle mne, Coelho prostě není romanopisec,stejně jako Fulghum - oba dobří v kratších útvarech... Kniha plná prázdného tlachání, neustálé vysvětlování pořád dokola znovu a znovu - má čtenáře za imbecily? Některé části, rádoby myšlenkové pochody postav, jsem přeskakovala. Coelha mám ráda, ale toto se nepovedlo a poslední dobou na mne dýchá z jeho knih moralizování...:-(

Moc mne neoslovilo, nemohla jsem se do toho začíst a ponořit se do děje. Pořád jsem byla sice zvědavá, co se z toho vyvine, ale nějak mne až "obtěžovalo" se k tomu pročíst. Asi jsem četla ve špatnou dobu nebo to není můj šálek kávy...

08.03.2024

Je to už čtvrtá kniha z této lechtivé série, pro mne zatím nejslabší. No, co říct...ústřední pár byl na zabití, příběh za mne nic moc. Méně čtivé, aspoň pro mne, rozhovory mne štvaly. Ale už jsem se do toho pustila, tak dočtu i pátý díl.

19.06.2021

Přiznám se, že už mne to tolik nebralo, ani nevím proč, asi mi chyběla lvice...do třetího dílu se zatím asi nepouštím, uvidím, jestli mne ještě někdy přitáhne.

23.11.2020

Četlo se mi dobře, ale na co jsem byla zvědavá, jsem v knize nenašla. Umělecké podhoubí, ten kvas, o kterém se v knize slečna malířka jednou zmiňuje, tam nějak chybí. Škoda, proto jsem hlavně po knize sahala..:-(

02.05.2020