knihyKeMne komentáře u knih

Autora jsem dosud znala pouze ze Řbitova zviřátek a z knihkupectví :-) Zajímalo mě, co mi poví k tomu, jak ta jeho spousta knih vzniká, protože, přestože i v Čechách máme takovou výjimku potvrzující pravidlo (p. Vondrušku), to přece není možné být takhle produktivní!

A teď už tomu věřím. Pan King dokáže všechno. I napsat knihu mimo svůj žánr způsobem úžasně čitelným. A zároveň mě přesvědčit o tom, že je člověkem, jakého si můžu vážit.

6 06.02.2020

Jedna z knih, které mě provázejí už od dětství. Z celé série mám jen jedničku a dvojku, protože jakmile jsem jednou přečetla dvojku, už se mi nechtělo vracet zase zpátky do dávné historie. Stejně tak co do počtu opakovaného přečtení u mě dvojka vede. Možná proto že má šťastnější konec?

6 03.11.2019

Klasický thriller, kde nic není, jak se zdá. Jak už psali jiní, část lze poměrně brzy uhodnout, ale rozhodně ne všechno. Hlavní hrdinka vykreslena jako psychická troska tak dokonale, že jsem cítila tu únavu ze života během čtení i na sobě (tfuj). V knize neustále prolínají časové roviny, použito je i skončení kapitol nějakým překvapením a pak zas střih o nějaký čas dál a co se dělo bezprostředně po předchozím ději, se dozvíme zas až zpětně.

Začátek knihy technicky vzato neměl chybu, po malých dávkách se dostáváme do obrazu, ale nějak mě to neuspokojovalo. Možná předsudek, protože šlo o debut? Kniha mě zaujala až později, ale konec me opět moc neuspokojil, možná to vyvrcholení přišlo moc brzo a to co bylo pak už nemělo takový efekt.

5 29.06.2023

(SPOILER) Co jsem čekala, když jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy knihu s tak nízkým hodnocením? Že se všichni spletli?

Je pravda, že začátek je značně chaotickej. Pak se z něj vyloupne docela nudnej příběh šikanovaných chlapců na jedné střední škole, bohužel i ten znepřehledňuje střídání časových rovin. Zajímavým jsem zato shledala jazyk - autor si vyloženě hraje s metaforama, a obávám se, že chybný překlad ještě víc znepřehledňoval, co chtěl autor vlastně říct. Ano zde bylo to místo, kdy jsem přemýšlela, zda má cenu vůbec číst dál.

A pak skončila škola a zbylé dvě části se odehrávaly už ve zcela jiném prostředí. A jelikož ani sami chlapci kolikrát nevěděli, co si to zas ten chlápek vymyslel, tak jsou nuceni čtenáři taky procházet bizarními snovými obrazy. Avšak metafor ubývá, až se z toho stane podivně syrový boj o život a my už od první stránky víme, kdo vyhraje, neboť nám ho na začátku knihy autor představí a nechává si od něj celý příběh vyprávět. Prostě celé je to jakoby postavené na hlavu.

Poněkud zvláštně na mě působila i postava autora, který se v první třetině stylizuje do nevýrazného spolužáka obou hlavních hrdinů a vypráví tak příběh napůl ze své perspektivy a napůl z jejich.

5 13.06.2023

Vědecky psaná kniha s mnoha odkazy. Tak nějak jsem nevím proč myslela, že bude o lidském mozku, jak zkresluje vnímání člověka. Ale ne, je celá hlavně o lidech. Na spoustě příkladů ze života autorka nejprve dokazuje, jaké okolnosti zkreslují představu o objektivitě svých názorů, kterou každý o sobě máme. Když nám ukáže, jak často se mýlíme, nabídne nám nástroje, jak tyto situace rozpoznat a především, jak s tímto vědomím naložit. Opět zanalyzuje všechny důvody, proč se svého mylného názoru tak neradi vzdáváme. A nakonec nás navede, jak se stát člověkem, který se nebojí veřejně přiznat, že se zmýlil, a změnit názor.

Kniha je hodně z amerického prostředí, kde hraje velkou roli politické rozdělení na dva tábory, a to se v knize taky hodně objevuje. Docela mi to vadilo, protože americké politice vůbec nerozumím. Přesto hodnotím knihu maximálním hodnocením, protože její téma je opravdu stále živé a protože tato kniha není jen takové okecávání, nýbrž nabízí reálnou cestu, jak na sobě pracovat. Doporučuji všem.

5 25.11.2022

Jakožto absolventka FChT (chemie s kapkou mikrobiologie) jsem si tuhle knížku fakt užila. Obsahuje velmi srozumitelné vysvětlení pojmů převážně z vysokoškolské matematiky, fyziky a chemie, s kapkou mikrobiologie, co víc si přát? Navíc se okolo toho dozvíte i spoustu zajímavostí. Mě nejvíc zaujala kapitolka o lanthanoidech. Vědět dřív, podle čeho vznikaly jejich názvy a všechny ty věci kolem, hned by se to líp učilo. Doporučuji studentům podobných oborů jako povinnou četbu a všem ostatním zvídavcům pro osobní poučení. Je to fakt parádní!

5 10.02.2022

No nevim nevim. Hned od začátku mě mátl způsob vyjadřování autorky, takový hovorový, lidový, obrazný. Nevěděla jsem, co je jen nadsázka nebo metafora. Když jsem si na styl zvykla, odkrylo se přede mnou několik dost smutných příběhů. Možná moc stručných, přesto silných. Člověk si pak uvědomí...

5 29.01.2022

Příjemná detektivka. Jiné díly neznám, ale vůbec nevadilo. Autor má zvláštní způsob psaní - jeho popisy prostředí mi přišly jazykově nezáživné, ale na druhou stranu navodily takovou atmosféru, že vše šlo vidět, slyšet, cítit, chutnat... Až jsem měla toho růžovýho granitu všude okolo po krk :-) No a samozřejmě mě taky zmátly sem tam nějaké nedokonalosti v překladu.

5 27.01.2022

Knížku jsem vybrala namátkou v rámci čtenářské výzvy a tak nějak jsem očekávala, že tohle mě bavit nebude, protože tématika africké politiky jde mimo mě. No autor překvapil. Sice jsem dle očekávání nepochopila hlavní politické motivy, knížka byla ale hlavně o každodenním syrovém životě chudých Zuluů pod nadvládou mafiánského zbohatlíka s neomezenou mocí. Realita vykreslená do všech detailů (a vnitřností). A i když knížka není ani trošku veselá, je psaná velice zajímavým jazykem. Určitě přečtení nelituju.

5 13.01.2022

Ačkoli mi vždycky Poirotovky připadaly jaksi překombinované se spoustou vedlejších zápletek, které jen ztěžují odhalení vraha, tak toto dílko bylo na mě až příliš. Dokonce ani při klasickém závěrečném vysvětlování mi to nezaklaplo a určité věci mi dávaly smysl jedině jako snad neuvěřitelná náhoda.

Líbilo se mi, že knížka je opět zpracovaná tak, aby názvy jednotlivých kapitol dávaly smysluplnou básničku a ze všeho nejvíc se mi líbil ten "epilog", neboli poslední kapitolka. Tahle pointa mě fakt pobavila.

5 11.01.2022

To jsem tak jednou četla "Jen aby, řekla moje žena", a přišlo mi to fajn. A pak se mi začalo stýskat. I opatřila jsem si toto pokračování. A nezklamal. Prostě ho žeru. Jen toho spodního prádla tam bylo až moc.

5 27.10.2021

Knihu jsem dlouho sháněla, ve všech knihovnách je na ni dlouhý pořadník. A taky jsem se těšila, jak si konečně porozumím.

Lehkým zklamáním bylo, že se autorka zaměřuje na optimalizaci výkonnosti ambiciózních žen ve vysokých pozicích. Zní to tak nějak americky (přestože je autorka britka), i ty příklady afirmací týkající se peněz.

Nicméně z knihy si lze odnést nosnou myšlenku cykličnosti ženy. Nejsem plánovací typ, takže autorčiny rady, na kdy si co plánovat, jdou mimo mě. A abych si každý den sledovala, na co je vhodná doba, to je pro mě spíš práce navíc. A trochu to smrdí filmem Jáchyme hoď ho do stroje :-)

Zaujalo mě, jaký projekt se na základě knihy v českém prostředí rozjel, i zaměření na to, aby nejen ženy porozuměly samy sobě, ale i aby jim dokázali porozumět muži.

Takže - něco na tom je, ale na toto já jsem moc líná. Jedno přečtení stačilo, na praktikování kašlu.

5 26.09.2021

Autor pomocí jasnovidek rozkrývá, jak si duše před vtělením plánují svá životní témata. Představí nám 10 lidí s "těžkým osudem" jako konkrétní případy a snaží se tak pomoct lidem, kteří prožívají něco podobného a vnímají se jako oběť. Konkrétně jde o fyzickou nemoc, postižené děti, hluchotu a slepotu, závislosti, smrt blízkého a těžké nehody.

I kdyby to byla jen iluze (což si tak úplně nemyslím, ale jako možnost připouštím), zní vysvětlení těchto životních osudů značně logicky a tak nějak láskyplně, že člověk pochopí a s takovým osudem se lépe vyrovná, ba navíc ho dokáže vnímat jako dar. Navíc je tu takový pocit, že se o nás duchovní svět stará a neustále se nám snaží pomáhat splnit to, co jsme si před narozením dali za cíl. Pomáhá mi to k pocitu, že můj život má smysl.

Doporučuji tedy, za přečtení to stojí. Ráda si přečtu další knihy autora.

5 23.05.2021

Začátek knihy je poněkud nešťastný, na to, že to má být taková bomba. Jen lehké (a neúplné) nastínění, kdo je Rigden. A rovnou lup, rozhovor s autorkou. A první téma jsou černé díry. Vědecky pojaté. Na to, že jde vlastně o ezo čtení, je to jakoby od věci. Pak se konečně začne hovořit o duši a toho se kniha drží až do konce, ačkoli různě propojuje astronomii, kvantovou fyziku, archeologii, mytologii, molekulární biologii, symboliku, různá náboženství, lingvistiku a heraldiku.

Těch informací ohledně seberozvoje je opravdu hodně a nevím, zda je svět na všechny připraven. Ani já jsem připravená nebyla. Některé informace jsem slyšela poprvé v životě. Kniha pak hledá různé důkazy pro svá tvrzení ve výše uvedených odvětvích a vykládá vše v zajímavých souvislostech, jak jsme se na to dosud nepodívali. Zda je to pravda, je už druhá věc, každopádně za přečtení stojí už jen to, že je to zas jiný pohled na věc.

Anastasia je zde oproti dřívějším knihám vyspělejší, úspěšně sekunduje Rigdenovi, přidává různé informace a vhledy. Celá kniha je vedena formou rozhovoru. Hodila by se určitá strukturovanost, nadpisy nebo aspoň rejstřík, aby se člověk mohl k daným pasážím vracet a pracovat s nimi.

V celé knize je kladen důraz na seberozvoj, na spásu své duše, na to být lepším člověkem, a to je doporučeníhodné.

Leč hlavně v závěru slyšíme čím dál častěji, jak mocní zatajují, zkreslují informace, a nejen mocní, též kněze nemá toto učení moc v lásce, vyzývá k vlastní cestě a rozhovoru s Bohem bez prostředníků. A nejen to. Nakonec nepotřebujeme ani politiky. A je tu předkládána vize nové samosprávné světové společnosti a výzva ke hnutí, které ji nastolí. A tady už pozor. Tohle je už trochu moc.

Takže, čtěme opatrně a vezměme si z toho to hlavní - buďme dobrými lidmi.

5 14.02.2021

Heboučká obálka dokonale příjemná na dotek (kdo máte z knihovny, svlíkněte na chvíli obal, stojí to za to).

Autorka ve svých 83 letech (!) píše o zahradě s velkou láskou. I když nijak "prakticky". Dozvíme se o historickém vývoji zahrad v Anglii, o tématu zahrad v malířství a beletrii i o současném postavení zahrady v Anglii. Autorka mapuje též texty profesionálních zahradníků a dalších zahradních nadšenců své doby, mezi nimiž mile zmiňuje i Čapkův Zahradníkův rok.

Jak autorka říká, "nakonec jsem nepsala ani tolik o zahradničení jako spíše o účinku, který zahrady a zahradničení mají: o jejich charismatu". A toto je klíčový důvod, proč jsou mnozí čeští čtenáři zklamaní. Ovšem stejně jako jsem si užila Čapka, užila jsem si i paní Penelopu a navíc jsem se dozvěděla spoustu zajímavého o anglické mentalitě.

5 22.01.2021

Teda na jezuitu je ten chlápek hodně "východní". Velmi čtivě podaný nový přístup k životu. Rady indického guru. Doporučuji.

5 22.12.2020

Retrospektivní vyprávění tak pěkně vyspoileruje hned na začátku závěr, že člověk si pak může knihu vychutnat bez zbytečných obav, zda to neskončí až příliš špatně.

Kniha je to silná, zasněná, pošmourná, psychologická i romantická. Zkrátka anglický venkov dřívějších časů, spolu s konvencemi a strojeností jeho obyvatel. Dokonale předložená atmosféra, místy mi připomínala Janu Eyrovou, místy jakousi převrácenou Viu Malu.

Jenže hlavní hrdinka (ta živá) mi byla nesympatická, přestože v průběhu děje "vyrostla". Kdo měl ty její výlevy porád číst? A týpek mi zůstal záhadou, moc se toho o jeho nitru nedozvíme, a nepřesvědčil mě ani ten jeho monolog. Proměně postav jsem moc neuvěřila. Samotný závěr pak příliš rychlý. Přes zmiňované výhrady jsem si to atmosférou ale opravdu užila.

5 10.12.2020

Autor se s námi nemazlí už od úvodu. Ze své sebevědomé pozice dědce vševědce neurovědce na spánek, který radil i NASA, nám hned zkraje řekne, jak strašně smrtelné je málo spát (podrobněji viz komentáře rabor a Eldar80 :-) ). Je si sebou tak jistý, že nám kromě vědeckých prací (z nichž mnohé samozřejmě provedl sám) předkládá i spoustu svých teorií stylu "podle mě je to tak, že..." Odkazy do knihy nasypal jen tak přiměřeně, sem tam někam, takže těžko říct, zda si někde něco nepřikrášlil, aby zněl co nejvarovněji. Korunu tomu dal v závěru, kdy rozdává rady jak jednotlivcům, tak vládám, jak by konkrétně změnil svět, aby víc spal. Ten člověk svou vizí fakt žije. Možná až nebezpečně.

Přes to všechno je to kniha, která vám z vědeckého pohledu (žádná ezoterika) řekne o spánku naprosto všechno. A to všechno bylo proklatě zajímavé. Takže sice s výhradami - ale doporučuju.

5 26.10.2020

Moje první setkání se Ziburou. Ačkoli to nebylo až tak čtivé jako Holcová, bylo to zajímavé čtení. Jazykem připomínalo blogové příspěvky (hlavně neustále udržovat pozornost zvláštními obraty či vtípky, že). Jakožto cestopis výborné - dokážu si život tamějších obyvatel živě představit. Ale hlavně zaujme autor sám o sobě - o jeho přístupu k životu, lidem, těžkostem, radostem i vlasti se dozvíme opravdu hodně, a ten přístup se mi moc líbí.

5 20.10.2020

Tohle se asi musí prožít. Někdo píše, že v knize uděluje umírající muž rady jaksi všeobecně platné, kterými by se měl řídit každý. A to je právě to. To co se musí prožít. Jen silný prožitek nás přesvědčí k tomu, abychom tak skutečně činili.

A zjistila jsem, že podobně jako většině lidí mi je téma umírání nepříjemné. Nečetlo se to dobře. Bylo to skličující, i přes celé to pozitivní poselství.

Osobně mi nejvíc dala kapitola, jak přijímat stárnutí.

Právě si uvědomuju, že jsem poslední hodiny během čtení neustále cítila ten stařecký odér. Takový, jaký si představuju u lůžka umírajícího Morria. Se ho teď nemůžu zbavit. Zvláštní pocit.

5 01.06.2020