knihomoli komentáře u knih
I když je skvěle napsána, knihu jsem četla s přestávkami, všechno se ve mně bouřilo. Stále si myslím, že odsun byl nevyhnutelný, ale vždy, když se kácí les, lítají třísky. Bohužel těmito třískami jsou v tomto případě lidé. Na druhou stranu selhání brutálních jednotlivců není selháním národa. Děly se strašné věci, ale bylo to čerstvě po válce, po plynových komorách, po vraždící mašinérii neuvěřitelných rozměrů. A ti co zůstali? Copak v té době netrpěli i Češi? Přicházela pekelná 50. léta kdy lidé přeživší koncetráky končili třeba v komunistických lágrechch. Strašná, strašná doba
Moc krásná kniha, až mi bylo líto, když se blížil konec
Čtivá kniha, která na osudu jedné rodiny ukazuje dějiny téměř celého 20. st. v Čechách.
Pokud bych si měla vybrat z knih My, Konec civilizace a 1984 tak jednoznačně u mě vyhrává kniha My, která byla z těchto knih napsána jako první. Zamjatin byl opravdový vizionář. Ale ráda mám všechny 3 knihy. Dnes už jsem víc kritická k literární kvalitě těchto děl, ale miluji nadčasová témata a ráda se k těmto knihám občas vracím. A hýčkám si doma svého Zamjatina z r. 1969, kterých je opravdu velmi málo a přesto že výtisky z tohoto roku byly v podstatě zničené, celkem mě udivilo, že v ed. Světová četba se toto vydání naprosto zasklilo a v r. 1990, kdy tato kniha u nich vyšla podruhé, použili jiné číslo svazku a knihu označili jako první vydání v této edici. A to po sametu. Jak symbolické.
Hlavně v mladším věku jsem verše Hraběte hltala, ale mám je ráda dodnes
Návrat ke knize po mnoha letech a stejné nadšení. Steinbeck je skvělý autor.
Dalo mi práci knihu přečíst. Ten nihilismus mě chvílemi odrazoval, ale zase byly části, které mě naprosto fascinovaly.
Příjemné čtení, jako bych si povídala s přítelem. A taky jsem ráda za jeho nekorektnost v této pseudokorektní době.
Jako informační kanál prima, jako literatura nic moc
Řekla bych, že kniha je tak o třídu výš než Bez těla. Skvělá četba
Kniha o tom, jak dokážou být lidé krutí a co vše jsou schopni udělat druhým a také o tom, co jsou lidé schopni vydržet a překonat. Smekám před obětmi. Doba se mění, ale lidé jsou pořád stejní. Pokud nemají hranice, mění se v bestie.
Čtivá, na můj vkus ale příliš mnoho červené knihovny. Navíc rozhořčení komisařky, že tzv. král podsvětí chce nechat zabít vraha své dcery je hodně absurdní.
Žádná akce, žádné hromady mrtvol a hektolitry krve, jen pomalé plynutí děje. Jako bych slyšela potichu šplouchat vodu Seiny a kouřit tak dýmku, tak si ji u četby této knihy s rozkoší zapálím. Spíše než o detektivku se jedná o psychologický román, jako ostatně v případě Simenona vždy. A jako téměř vždy - kvalitní.
Nevěřím Američanům, jejich city i jejich život je povrchní a týká se to stejně tak Styrona a jeho Sophiiny volby, Raději si, s-readre, přečti Snrt je mým řemeslem od Merleho. Pojetí Evropana je naprosto odlišné, hlubší a pravdivější. A taky - Osvětim není vůbec vzdálený. Ještě pořád žijí lidé, kteří jim prošli.
Film jsem viděla několikrát, konečně dozrála doba i na knihu. A nelituji.
Trochu kostrbatý začátek, ale pak dostala kniha spád. Výborná detektivka.
Nízké hodnocení této knihy spočívá zřejmě v tom, že od ní čtenáři očekávají něco jiného. Je to skvělý a silný román, který se čte jedním dechem.
Určitě to není kniha pro ty, kteří nemají rádi dlouhá souvětí a preferují rychlé akce. Pomalá ( ze začátku možná až příliš ) gradace mě postupně vtahovala do děje a čím dál víc uchvacovala.