Knihomlok2015 komentáře u knih

Páni, mě samotnou překvapuje, jak rychle to zvládám louskat a jak najednou nacházím časové okénka vhodná ke čtení, v místech, kde jsem to vůbec, ale vůbec nečekala. (konečně přicházím tomu čtení v mobilu na chuť)
Ale ono se od toho doopravdy nedá vůbec odtrhnout.

2 12.10.2018

Chtěla jsem tu prezentovat opravdu odvážné tvrzení, ale nechám si to na další díly, určitě k tomu bude ještě nejméně sedm dalších příležitostí. Teď řeknu jen jedno - čtu to podruhé, takže několik zásadních dějových zvratů mi ulpělo v paměti (dokonce jsem si pamatovala jednu větu prakticky do posledního písmene včetně diakritiky - ano, jsem na to dostatečně hrdá:-) a víc než pár maličkostí se ztratilo v čase. Ale ono ani nejde o to, co jsem si zapamatovala nebo zapomněla, jde o to, že to oboje stále ještě perfektně sedí k sobě a ten příběh mě zase neuvěřitelně okouzluje. A mám takové tušení, že až se znovu rozhoupu, číst to potřetí a počtvrté a pak znovu, bude to naprosto stejně dokonalé.

1 09.10.2018

Protože jsme s velkým nadšením zjistila, že nám s listopadu vychází další dílko od téhle velmi šikovné paní (Fragment jedeeee…), tak jsem se pustila po cca 8 letech do opětovného čtení téhle série. A opravdu, ale opravdu vám nekecám, je to pořád stejně dobré jako před těmi lety. (no popravdě už jsem načala druhý díl a je to lepší než poprvé - fakt:-)

2 05.10.2018

Některé knihy jsou jako ohňostroj - září a vyráží vám dech, plní vaši duší úžasem, jsou dokonale sladěné v rytmu vaší oblíbené hudby a nutí vás zvednout nevěřícný pohled do nebe. Jsou dokonalé a tahle rozhodně nepatří k žádné z těch mých.
Ještě nikdy se mi totiž nestalo, abych si třičtvrtiny knihy v duchu říkala - tak už to sakra dočti, tak už to sakra dočti, tak už to dočti, ať je konec a ty se můžeš vrhnout na něco lepšího. (opravdu nedokážu knihu nechat nedočtenou jinak bych to už vzdala dávno)
Protože kromě jedné jediné osamělé světlice, která opravdu vyletěla vysoko na to nudně šedivé nebe - aneb jak udusit prince za pomocí jednoho sousta z jablka (ten nápad mě opravdu pobavil) - to bylo opravdu k nedočtení.
Do trojky nejdu rozhodně a jestli někdy v budoucnu zatoužím po tom, abych se dozvěděla, koho že si to Lia nakonec (ne)vezme, z předchozí zkušenosti jsem si jistá, že mi bude stačit pět minut v knihkupectví na prolistování posledních pěti stran.

1 02.10.2018

Román pro tři pornoherce a jednu asistentku? To určitě. Tohle byl koncert pro čtyři již zmíněné a jednoho čtenáře k tomu. Jinak řečeno, ještě nikdy jsem si ze sledování porna neodnesla tak příjemný zážitek. :-)
PS: A taky máte takovou chuť zadat jména některých těch pornofilmů do vyhledávače a zároveň se bojíte, že všechny opravdu existují?

4 30.09.2018

Řeknu to asi takhle, zatímco na film se během svého života nejspíš ještě několikrát kouknu (řekněme si to popravdě - jako dcera autobusáka k tomu mám víc důvodů než jen jeden), tak tuhle knížku už asi neotevřu nikdy.

3 29.09.2018

Já toho chlapa prostě miluju.
Ove byl naprosto geniální, Babička pohádková tak akorát, Brit-Marie otravná jen trošičku, Každé ráno krátké příliš a Co by měl můj syn vědět hřejivě vtipné až dost, ale Medvědín, ten je prostě rozcupoval na kousky úplně všechny.
Ale jestli mi ve druhém díle zabije Benjiho (vlastně krehýhokoliv z těch čtyř) - tak ať si mě nepřeje. (sakra já nechci znát budoucnost za deset let)

12 05.09.2018

No pro mě to byl takový průměrný sci-fi film, který si člověk pustí v nedělní odpoledne, aby nějak zabil zbytek dne. Ale i tak bych se na další díl klidně s chutí podívala. (bodejť by ne, když to vlastně celý zůstalo otevřený)

27.08.2018

Vždycky mě tak trochu rozčilovalo, když někdo v komentáři užíval to zatracené spojení - na prvotinu to není vůbec špatné (vždycky jsem totiž měla pocit, že to tu knihu spíš shazuje než oceňuje) - ale tentokrát se tak trochu nechám taky zlákat tím protivným tvrzením - protože jestli je tohle jen "ta zatracená" prvotina, musím říct, že už se moc těším na další knihy od téhle autorky, protože tohle bylo opravdu velmi příjemné počtení. (né opravdu nedodám, na prvotinu:-)

3 11.08.2018

Páni. Věřte mi, kdybych mohla napsat víc, udělám to, ale nedostává se mi slov - jak moc mě tahle kniha dostala. Takže prostě a jednoduše jen - PÁNI. (a víte co, jsem neskutečně ráda, že jsem a nejspíš i navždy budu v té skupině pravověrných čtenářů téhle knihy)

3 05.08.2018

Asi nezačnu příliš dobře, ale já si prostě po dočtení tohohle velmi povedeného dílka, musím postesknout. A víte proč? Protože tahle malá knížečka (čteno v paperbacku - takže ještě umocněno i formátem) přeci na tak obrovský příběh nemůže stačit. (nebo ano?)
Já bych si prostě a jednoduše přála, aby každá jedna jediná postava (muži i ženy bez rozdílu) z toho příběhu měla vlastní malou knihu, stejně dobrou a stejně objemnou jako je tahle, a pak bych byla opravdu spokojená - protože teď po dočtení toho příběhu jsem si jistá, že si každý nich vrchovatě zaslouží víc než se mačkat společně na těch necelých 400 stranách.

6 03.08.2018

Já vám nevím. Ještě tak dvacet stran před koncem jsem byla na beton přesvědčená, že dám o hvězdičku víc než prvnímu dílu, protože tentokrát jsem četla s opravdu velkou chutí. POZOR asi si teď trochu zaspojleruju - tahle variace na Mr. a Mrs. Smithovi mě totiž bavila mnohem víc než ta Wanted(ovská) pointa na konci prvního dílu - kdo by nemiloval tu fintu jak otrávit manžela při něčem tak prostoduchém jako je vyplňování formuláře, o milostném likvidování všemožných zařízení hotelů apod. nemluvě.
Ale. Ano opravdu teď přijde ale. (nečekali jste to co?:-) Na samém konci mi totiž díky jedné téměř nepodstatné větě došlo (vlastně k tomu stačilo jedno jediné jméno - Edgar J. Hoover), že celou tu dobu jsem vlastně obětí toho naprosto Pitomého americko-patetického Patriotismu na různé téma od začátku až do konce.
Né vážně - ale shodit téměř všechny ty objednané vraždy jen na to, že milí zlatí šéfové škodí drahé skvělé Americe - ať už prodejem zbraní, drog nebo vládních tajemství mi přišlo jako omluva za něco, co by se v knize o nájemném vrahovi vlastně vůbec omlouvat nemělo - neomluvitelně slabé. (ta zmínka o sběru osobních informací ještě z dob Edgara J. Hoovera to prostě a jednoduše zabila)
Takže bohužel zůstávám za dvou hvězdičkách.

2 10.07.2018

Děláme to všichni. Vypisujeme si úryvky (no v době technologické si je fotíme alespoň do mobilu:-) a to místo zabírající na paměťové kartě tentokrát vybojovaly dvě krátké věty, které mi zůstanou v podvědomí celý život - doufám.
"Nemůže to přece být s větový rekord, když jsou to dva kluci. To pak není světový rekord."
A víte proč? Protože tyhle dvě věty svou hloubkou (i hloupostí) definují nejen celou tuhle knihu, ale i mě samotnou. Protože po přečtení téhle knihy záleží jen na jednom, jestli s těmi slovy souhlasím nebo ne.

5 01.07.2018

Hurá, konečně žádný milostný trojúhelník. To opravdu oceňuju. :-)

1 17.06.2018

Až na to maličké zaškobrtnutí na konci, to bylo opravdu magické a zřejmě tahle kniha bude důvod, proč se podívám tomu magickému realismu na zoubek, protože to vypadá, že by to mohl být můj velmi oblíbený žánr.

15.06.2018

Ať už si myslím o téhle knize cokoliv, to malé poťouchlé pošťouchnutí na téma, že každá civilizace se nakonec zničí sama, mě opravdu potěšilo.

2 10.06.2018

V poslední době mi žádná kniha nedala tak zabrat jako takhle. Ten příběh by mohl být opravdu skvělý (a opravdu asi i byl), jenže mně byl strašlivě proti srsti ten rytmus toho vyprávění. Takovéhle příběhy by měly být unášeny na těch nejlehčích vlnkách čeřených vod a né hnány rychlostí povodně, která sebou smete vše, co se jí postaví do cesty. Prostě jsem z těch souvětí měla pocit, jako bych četla v rytmu památného výroku RA-TA-TA-TA-TA a to jsem prostě a jednoduše skoro nevydýchala.

1 27.05.2018

Víte, co je zvláštní - vlastně by se mi ta kniha asi neměla líbit - ten začátek byl totiž ten nejdepresivnější jakej si dokážete představit (představujte si ještě víc) a ten konec mě taky zrovna nenadchnul. A i když určitě existuje spouta vesmírů, kde jsem tuhle knížku nejspíš ani nedočetla, tady v tomhle to neplatí a já jsem opravdu ráda, že jsem se k ní dostala, protože ten prostředek stojí za to ve všech možných dimenzích.

5 14.05.2018

Jak málo stránek stačí k příběhu na celý život.

6 03.05.2018

Vzhledem k tomu, co se všechno kolem téhle série dělo, tak vlastně nemůžu napsat nic jiného, než díky všem zatroleným bohům, že jsem to mohla po tolika letech a peripetiích (skoro stejně napínavý příběh jako ten v knize samotné a další pírko k tomu) dočíst. Protože to byl setsakramentsky dobrý pocit dostat se až na ten šťastný šťastný konec. (ne opravdu ještě nejsem takový ten okoralý čtenář, který nedokáže pořádně šťastný konec pořádně docenit) Takže za pět.

2 02.05.2018