Divoká píseň
kniha od: Victoria Schwab
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321896/bmid_divoka-pisen-Rnx-321896.jpg
4.2
429
Monstra z Verity série
1. díl >
Napínavé převyprávění příběhu Romea a Julie v temném městě Verity, kde najdete všechno, jen ne bezpečí… protože tohle místo ohrožují monstra, která se zrodila z násilí. Kate touží být tak nemilosrdná jako její otec, který vládne Severní části Verity, nechává nestvůry potulovat po městě a vybírá od lidí peníze za jejich bezpečí. Po pěti letech na internátních školách se Kate konečně vrací domů a chce ukázat otci, že je stejně nelítostná jako on. August chce být člověk. Ale není. Je nestvůrou, která dokáže krást duše pomocí hudby. Jeho otec řídí Jižní část města a snaží se chránit nevinné. August je jeho tajná zbraň. Jejich město je rozdělené. Jejich město se rozpadá. A Kate a August jsou jediní, kdo chápou obě strany, jediní, kdo jsou schopní něco udělat. A přitom tak rozdílní… Ale jak se může člověk rozhodnout, jestli bude hrdina nebo zloduch, když je tak těžké rozlišit, co je co?... celý text
Literatura světová , Fantasy , Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , CooBoo
Originální název:
This savage song , 2016
více info...
Komentáře (101)
Komentáře 101 Recenze 15
Kdybych neměla půjčený i druhý díl, sama bych ho už nevyhledala. Přišlo mi to takové nedodělané. Svět byl vymyšlený celkem zajímavě, ale příběh mě prostě nedokázal vtáhnout.
Já jsem v knize tedy z Romea a Julie nenašla nic, ale jedná se o zajímavý svět. Na mě ale už moc young adult.
Knížka mám moc zajímavý a originální námět, děj i postavy mě zaujaly.
Doporučuji vyzkoušet, autorka je oblíbená z určitého důvodu.
Toto bolo výborné. Originálne, zaujímavé a skvelo napísané :)
Samotná nosná myšlienka, že zlo plodí zlo, bola pre mňa veľmi atraktívna.
Svet vybudovaný autorkou dáva zmysel a je plný prekvapení a napätia.
Postavy uveriteľné a plastické, naozaj som bola s nimi v ich svete a veľa som nad nimi premýšľala.
Toto dielo od tejto autorky sa mi zatiaľ páčilo úplne najviac.
Utkvelo vo mne a hlboko sa ma dotklo.
3,5*
Líbí se mi, jak si Schwab hraje s předpokládaným konceptem zla a totálně to přehází tak, že klišé toho, že příšery jsou vždy zlé a krvelačné, tady padá. Celkově postava zmítaná svým osudem, kterému se snaží vzepřít, mě vždy baví (tedy pokud je dobře napsaná).
K tomu originálnímu světu mě napadá docela dost otázek, tak uvidím, jestli druhý díl na ně odpoví.
Každopádně četlo se to dobře a svižně, za jeden den přečteno :)
Na pět hvězdiček bych potřebovala, aby se autorka v příběhu (a hlavně postavách) ještě více rýpala. Přišlo mi, že nešla tak moc do hloubky, jak by mohla.
Jinak ale pecka!
- Nápad a atmosféra: Vzít myšlenku z násilí se rodí násilí a přetavit jí do příběhu - boží!
-August: I ostatní postavy byly skvělé, ale August si mě prostě získal nejvíc.
- Dál styl psaní, zvraty... Všechno tady fungovalo na jedničku a já jenom doufám, že další díl mi více prohloubí postavy, abych to mohla milovat ještě víc.
Moje první knížka, co od autorky čtu. Většina lidí tvrdí, že Victoria Schwab umí psát. A můj verdikt? Rozhodně umí. Možná jsem od toho neměla velká očekávání, ale o to víc jsem překvapená. Je to strašně čtivé, originální, jiné. Postavy jsem si zamilovala po prvních dvou kapitolách. A opravdu mě to baví! :) Krásnou obálku ani nezmiňuju už.
Super a těším se na další díl (jo a je to jen dualogie!)
Sakra! Já tam moc chtěla aby tahle kniha byla skvělá. Bohužel, mně to nesedlo.
Neberte mě špatně, autorka píše dobře ale nesedl mi komplet příběh. Prostě se mi nelíbilo vystavení světa, příšery, škola, láska... Postavy nebyly moc sympatické a přišlo mi to takové celé hodně zjednodušené. Nejspíše je kniha určena mladším čtenářům.
Od autorky jsem četla sérii Archiv a ta se mi moc líbila. Určitě se pustím do zbylých knih autorky, především do těch určených pro starší čtenáře.
Vždy nemůže být posvícení.
Ze začátku knihy jsem si byla téměř jistá, že knihu nedočtu. Nebyla mým šálkem čaje.
V polovině příběhu už to bylo mnohem lepší, krásně se rozjel a já chtěla vědět, jak vše dopadne.
Líbil se mi August, jeho snaha o to nebýt příšera se mi zamlouvala.
Kniha se mi v podstatě líbila, i když mám stále jisté výtky k samotnému ději.
Byla to taková oddechovka, která se četla rychle.
Upřímně jsem na téhle knížce nenašla vůbec nic negativního. A i když nejsem zrovna cílová skupina, rozhodně jsem si tak připadala:) Od začátku až do konce mě to bavilo a po každé kapitole jsem se bez přemýšlení pouštěla do další. To už se mi dlouho nestalo.
Přitom příběh není zrovna nijak složitý a ještě o monstrech a nestvůrách, takže bych to nečekala. Na začátku jsem sice trochu tápala o čem to tak asi bude, ale od té chvíle co začal August chodit do školy, jsem v tom měla jasno. A nezklamalo mě to až do konce. Skvěle vyprávěné, napínavé, trošilinku možná předvídatelné, ale to není nic co by mi vadilo, takže jde se na druhý díl:)
Zajímavý námět. Zase úplně jiné stvůry než upíři a vlkodlaci. Za mě oddychove čtení.
(SPOILER) Tak si to shrneme. Příšery nelžou, ale náš milý August nemá problém s tím, aby tvrdil, že je někdo jiný. Chybí mi vysvětlení jak mohla Ilsa, těžce zraněná, uniknout. Někdo další z Jihu ji sledoval a pomohl? Utekla sama do bezpečí? A to opravdu Sloan odešel od umírající příšery, která je údajně nepřemožitelná, aniž by se přesvědčil, že je skutečně mrtvá? Postava Lea byla od začátku průhledná. Koho by napadlo, že chladnokrevná zrůda, která v jednom kuse mluví o nové válce ji sama pak vyvolá, navíc k tomu využije své blízké. A teď to hlavní. Zabila v sebeobraně, šlo o zabití, nebyla to vražda. Vraždil ten, co ji napadl. A i přes tuto skutečnost má ona duši rudou? Takže i v případě, že se člověk brání, aby unikl a zachránil se před útočníkem, je z něj hříšník? Děláte si legraci? Takže podle této logiky, se má člověk raději nechat zavraždit? Přece v takovou chvíli člověk nejedná rozumně, ale impulsivně, aby přežil. Nevystřílela do něj celý zásobník, jen jednu kulku přece.. V příběhu mi dál chyběla i hlubší komunikace mezi A. a K. Tolik toho prožijí a v podstatě se pořád neznají. Trochu romantické linky by také neuškodilo.
Tohle mě hodně bavilo. Není to podle mého moc náročné, ale to mi spíše vyhovovalo. Moc se těším na další díl.
Myslím, že moc lidí to bavit nebude, chce si to zjistit o čem to bude.
Od této autorky se mi líbila vice jiná série, tohle bylo takové "neurazí, nenadchne".
Očekávala jsem od příběhu daleko víc.
Jinak Augustus byl sympaťák a jeho role tam byla zajímavá, což se o Kate říct moc nedá, ta byla spíš otravná. Uvidím, co přinese druhý díl.
Tuto knihu už jsem četla dvakrát! Je to moje asi nejoblíbenější kniha. Četla jsem jí teď podruhé, abych si mohla přečíst 2. díl a spoustu jsem si toho nepamatovala.
Příběh je napínavý, postavy jsou výborné a ten svět?!!! Fakt moc dobrá kniha.
Co se mě týká, tak já byla z knihy nadšená. Po mnoha romantických románech jsem chtěla něco jiného a do ruky se mi dostala tato kniha a musím říct, že vůbec nelituji. Četlo se to dobře možná to bylo tím, že kniha je určena pro mladší ročníky. Co se týká děje mě přišel plynulý , nemám moc ráda, když je v knize moc sci-fi či fantasy, což v této knize byl jen nádech fantasy a to se mi líbilo. Určitě se s chutí pustím do dalšího dílu. 4* dávám skrz to, abych měla rezervu kdyby se mi druhý díl líbil víc jak první.
Když jsem knihu dočetla říkala jsem si, jak moc je úžasná, ale když nad ní nějakou dobu přemýšlím, tak si uvědomuji, že to zas tak úžasné nebylo.
Do děje jsem se začetla a knížku jsem měla přečtenou jedním dechem, ale co mě na ní teď strašně rozčiluje, je romantická linka. Protože ta to celé zkazila.
Jak už jsem psala, po dočtení jsem si říkala, jak je tato knížka dokonalá a vůbec jsem si neuvědomovala jak byla ta romantická linka zvláštní. Ona se zjevila z čista jasna. Vůbec v knize nebyla rozepsaná.
V jednu chvíli se jeden druhého snaží zabít, po dvou stranách jeden tomu druhému zachrání život a co se nestane? Během dalších pěti stran zjistíte, že se ti dva najednou zamilovali.
Další věc, která mi na této knize přišla škoda je to, že po přečtení anotace, jsem tady očekávala více akce, nebo aspoň lepší zápletku.
Ale jinak se mi kniha moc líbila. Autorka dokázala krásně popsat prostředí, ve kterém se děj odehrává a situaci, kterou zrovna musí lidé řešit.
3,5/5⭐
Miluju fantasy a tohle je opravdu BOMBA! Tato kniha mě opravdu vtáhla a teď patří rozhodně mezi mé oblíbené a zřejmě tam ještě dlouho zůstane. Z konce jsem byla úplně pryč, protože vlastně skončil tak nějak nesprávně. Ale pak jsem se dozvěděla, že je i druhý díl, takže smutek utek a jede se dál.
Na tuhle knihu jsem se hodně těšila. Když jsem si četl anotaci, představila jsem si něco jiného, možná temnějšího. Kniha nebyla špatná to ne, jen nějak nesplnila má očekávání. Bylo to napsané čtivě, postavy byly dobré, svět se mi líbil ale chyběla tomu nějaká jiskra, která by mi vyrazila dech. Přišlo mi, že se dobrou první polovinu knihy nic moc nedělo. Jsem ale zvědavá, jak to dopadne a tak neodolám a druhý díl si pořídím. 3,5*
REREADING
Tuhle knihu jsem četla již v květnu 2017 a dala jsem jí plný počet hvězd. Nyní jsem ji přečetla skoro po třech letech a pořád je to vážně skvělá kniha... Nejlepší na ní je, že je to dualogie, tudíž nemusíme čekat na třetí nebo čtvrtý díl. Tato autorka byla před pár lety hodně opěvovaná a známá, a každý od ní alepon něco četl. Pokud máte dost zamilovaných knížek plných klišé a romantických scének, tenhle příběh je pro vás jako dělaný. Kniha je plná monster a příšer, které se rodí ze stachu a násilí. Hlavní hrdinka Kate, není klasické otravná teenagerka, která všechno nějakým stupidním nápadem vyřeší, a proto má kniha tak skvělý spád. Autorku i celou sérii určitě doporučuji.
Na tuto knížku jsem slyšela pozitivní recenze a musela jsem si ji přičíst k mému potěšení mě nezklamala. Děj byl nabití a plný akce.
Každý máme asi knihu, která je pro všechny top, ale Vám se nelíbí.
Tak to je za mě právě tato kniha. Děj mi přišel vleklý a nudný.
Kniha se pořádně rozjela až u konce.
Takže za mě palec dolů. :(
Do téhle knihy jsem se pustila hlavně kvůli plnění Čtenářské výzvy, ale musim říct, že se mi nakonec i líbila. Dokonce i přirovnání k příběhu Romea a Julie sedí. Fakt mě bavilo sledovat probouzející se důvěru mezi Kata a Augustem. Určitě se časem pustím do dalšího dílu.
Od knihy jsem čekala víc. Musím přiznat, že jsem se při čtení trochu nudila a do čtení jsem se musela nutit.
Od autorky už jsem četla první díl z duologie Archiv, která se mi sama o sobě zamlouvala moc, takže jsem si myslela, že když od Victorii Schwabové zvolím další titul, stane se to sázkou na jistotu. V průběhu čtení mi však Divoká píseň přišla o mnoho předvídatelnější a kdyby nebylo toho speciálního světa, příšer a příčin jejich vzniku, asi by se jednalo jen o typickou romanci mezi někým, kdo by se tomu měl ve skutečnosti vyhnout, přesně jak tomu bylo v případě na začátku anotace zmiňovaného Romea a Julie. Místo nich tu máme Kate a Augusta a místo znesvářených rodů boj mezi ideály a bezpečím, klidu a podřízení proti svobodě a možnosti, že vás napadnou stvůry. Tahle koncepce vzájemných protikladů a jejich relativní potřebnosti v tom, aby obě z nich fungovaly - protože bez účelu se není proč rozdělovat - mě také velmi bavila, protože ukazovala obě strany mince, šedivost světa, kde se to dobré nemusí zdát dobrým pro úplně každého.
Tedy, abych se vrátila k možným vlastním předpokladům, proč mi tohle přišlo méně napínavé než Archiv, asi bych měla vzít v úvahu, před jakou dobou jsem vlastně Archiv četla. Byla jsem ještě v kolonce s takovými těmi slabšími YA knížkami, takže příchod Archivu pro mě vlastně byl něco úplně nového. Musela bych tudíž provést re-reading, abych si tuhle hypotézu ověřila, ale beru to jako možné, že jsem to tenkrát prostě brala ještě jinak. Druhý směr je takový, že se zde autorka snažila, aby byla tato duologie spíš laděná do romance a spletitého rozhodování jednoho z hlavních hrdinů, protože ten když má hlad a jeho láska se vyskytuje až příliš blízko, nemuselo by to dopadnout dobře.
Za slabší bych tedy označila starou známou kostru, co se zabývá bojem dvou stran, sbližováním protagonistů, zvratů v podobě toho, kdo vlastně stál na špatné straně, a jak se to mělo s rodinami zúčastněných. Takže více mě asi bavily prozatím neznámé kulisy - i když, ten vztah, hlavně z Augustova pohledu, co vyžadoval maximální sebekontrolu, mě taky docela bavil, přiznám se, že jsem jim fandila, i když bylo jasné, jak to primárně dopadne - , tedy hlavně vytvořené prostředí a tři kasty stvůr. Hlavně tedy to, jak vznikali sunaji a jakou měli všichni tři vystupující v příběhu 'destruktivní' roli. Jen se opět objevila má úděsná smůla při oblibě nějaké postavy. Ale já vážně nevím, proč vždycky k těmhle typům zahořím nějakou náklonností, když je pak stejně jasné, jak to s nimi dopadne. Díky téhle předvídavosti a také vědomí, že se nemůže rozbít pár, mi na konci došlo, kdo ze tří půjde z kola ven. A když už jsem to věděla, nezbývalo mi nic jiného, než jen ty dvě stránky přečkat se stoickou smířeností.
Pak, přestože chápu, že autorka si potřebovala něco nechat na příští díl, nemusela to rozšiřovat takovými nejznámějšími aspekty, tedy že někdy zůstane a nebo přijde, i když trošku jiný, než ho znali. A taky mi tam nesedělo odtajnění záporáka někde v polovině knihy, protože kdyby to nebylo řečeno, možná bych nad tím chvíli tápala, než by se věci ustálily tak, že by už nic jiného nebylo možné. Takhle se mi zdálo, že na to postavy přišly hrozně snadno, i když by tomu podle mě nějaké to skrývání ještě nějakou chvíli prospělo. Ale nevadí. Alespoň mě pak do konce knihy vážně už nic nemohlo překvapit.
Vážně bych teď někdy ráda zjistila, jak to nakonec bylo s tím Archivem, ale tuším, že jinak, než že bych se konečně pustila do jeho druhého dílu, to asi v nynější době neodhalím. Co se týče Divoké písně, četla se lehce - někdy možná až moc lehce - , plynula dobře bez zadrhnutí, bavily mě z ní informace ohledně stvůr a ověřila jsem ti tady, že moje oblíbené postavy prostě umírají. Co se týče druhého dílu, myslím, že ani není tak potřebný, že by po něm konec jedničky volal s nějakým vytržením, ale pokud se naskytne příležitost, přečtu si ho. Možná někdy vyzkouším autorčinu další sérii, Temnější tvář magie, a podívám se, jak na mě bude působit do třetice ona.
Na knize mě hned od začátku zaujal příběh a hlavně svět, který byl srozumitelně popsaný a velmi zajímavý. Líbilo se mi, že nebylo úplně jasné, kdo je hrdina a kdo záporák. V komentářích jsem se často dočetla, že prvních 100 stran bylo nudných, ale mně to tak nepřišlo. Ano, tolik se toho nedělo, ale příběh přirozeně plynul a myslím, že mi to takhle přesně vyhovovalo. Za mě 5* a už se moc těším na další díl.
Příběh byl srozumitelně podán a představen, což zabralo prvních 100 stránek, které prostě nebyly tak zábavné jako zbytek; kniha však nabírá na dynamice a ani se nenadějete a jste na konci, lačnící po pokračování.
Třebaže dějová linka byla chvílemi předvídatelná, celkové pojetí příběhu, atmosféra a vykreslení světa mě překvapilo a mile potěšilo.
Moc se mi líbilo proplétání dobra a zla, monster a hrdinů. Kdo je doopravdy příšera a kdo je víc lidský než se na první pohled může zdát?
Sem tam mezi řádky vložená (podobná) filozofická zamyšlení dodávala knize šmrnc.
Chemie mezi hlavními hrdiny výborně fungovala, a byla jsem ráda, že romantika šla stranou. (Mám pocit, že autoři YA žánru románky cpou všude, až je to otravné!)
Krásný popis světa a ještě krásnější postavy. Ovšem moje očekávání nebyla dostatečně naplněno.
Po 14 dnech si vůbec nepamatuji, o čem kniha byla. Četla se rychle a snadno, ale nezanechala žádný dojem, což je snad ještě horší, než špatný dojem.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Neviditelný život Addie LaRue |
| 2016 | Temnější tvář magie |
| 2014 | Archiv |
| 2017 | Divoká píseň |
| 2017 | Neobyčejní |
Kniha Divoká píseň je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 525x |
| Čtenářské výzvě | 104x |
| Doporučených | 41x |
| Knihotéce | 319x |
| Chystám se číst | 429x |
| Chci si koupit | 93x |
| dalších seznamech | 10x |