kler1207 komentáře u knih

Nikdy neomrzí. Strašně ráda jsem se k sérii po cca 10 letech, kdy jsem s postavami vyrůstala, vrátila. Série je promyšlená a čtivá a ačkoliv mám ráda i filmy, tohle je vždy překoná.

2 01.06.2019

Rozpačité tři hvězdy. Úvod mě strašně nebavil, což byl důvod, proč jsem knihu na skoro dva roky odložila. Děj na ostrově jsem přečetla během chvilky, to mě opravdu bavilo, i když kniha byla úplně něco jiného, než jsem čekala, když jsem si ji odnášela z knihkupectví. Ale závěr byl zbytečně překombinovaný a celkový dojem z příběhu zase trochu zhoršil. Každopádně doplňující fotky jsou skvělé, nerušeně doplňují příběh a člověku to usnadní představu podivných dětí.

2 30.04.2017

Čekala jsem filosofické povídky typických žen přemýšlejících o vztazích, apod., něco ve stylu P.S. od A. Geislerové, ale jsem fakt příjemně překvapena. Kniha je de facto smutná, depresivní a když jsem ji dočetla, tak mě to všechno "nějak štvalo". Musím uznat, že jsem se občas musela zastavit, zamyslet se nad postavami, trochu si ujasnit to, jak jsou vzájemně propletené, ale nijak výrazně mě to nerušilo. Svět je malej a náhoda je blbec, tak proč ne. Očekávání nebyla velká, o to víc mě kniha potěšila.

2 01.08.2016

Knížku mám doma už hrozně dlouho, ale pustila jsem se do ní až těsně před filmem. Neměla jsem vysoká očekávání, protože jsem z více stran slyšela, že film je povedenější, a vyplatilo se. Přečetla jsem to sice po několika delších pauzách, ale nebylo to tak hrozné, jak jsem slyšela odjinud. Příběh to je zajímavý, respekt určitě zaslouží manželka, která byla až nepřirozeně tolerantní. Některé pasáže byly až příliš popisné, ale celkově nic, co by urazilo. S hlavní postavou jsem se nedokázala skoro vůbec ztotožnit, až později, kdy jej začnete vnímat jako ženu, protože mužská postava téměř zmizí, už to není tak rušivé. Tři hvězdy.

2 14.04.2016

Jedná z nejkrásnějších knížek, které jsem kdy viděla. Vazba je úžasná a ilustrace jsou opravdu rozkošné. Obsah je milý, místy úsměvný, autorka umí trefnou vtipnou poznámkou uhodit hřebíček na hlavičku. Umím si představit, že si v časopise jednou za 14 dní přečtu Anin sloupek k zamyšlení, ale v jedné knize je to trochu moc ... občas jsem nevědomky převracela oči, protože tohle moudro už jsem četla :) Pokud máte místo v kabelce a MHD nejezdíte zas až tak příliš často, určitě doporučuji číst po částech, aby se člověk příjemně naladil a měl pak dojem z knihy ještě lepší. Bylo to příjemné, ale raději se podívám na nějaký povedený film s Aňou.

2 28.01.2016

Vypravěčku jsem četla jedním dechem, ačkoliv musím uznat, že jsem se nejdříve v paralelních příbězích ztrácela, především v příběhu z babiččina deníku, chvíli mi trvalo, než mi to došlo :). Při vyprávění Sageiny babičky o hrůzách, které prožila v koncentračním táboře mi přebíhal mráz po zádech a chvílemi jsem musela přestat číst a vstřebat, jaké hrůzy dokázal udělat člověk člověku. Tato část mě přesto na knize bavila nejvíc. Setkala jsem se s recenzemi, které kritizovaly Sagein věčný rozpor v lásce k Adamovi apod., to mi ale nevadilo. Jedná se o příběh ze současnosti a každodenní problémy se zkrátka řeší i v něm. Doporučuji, výborné čtení.

2 16.03.2015

Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami. Příběh je drsný, některé pasáže vyloženě nechutné, alespoň pro mě, představa, že pravděpodobně i nyní někdo vychovává své děti s plánem ovládnout svět a vytvořit nadčlověka i za cenu psychického a fyzického týrání, je děsivá. Ale styl psaní mi úplně nevyhovoval, některé kapitoly mě i nudily.

1 23.05.2021

Radka píše dobře, tohle je ovšem slabší kousek, je to dáno asi samotným příběhem. Pokud ve Vás název evokuje zpověď největšího zoufalce, který si za vše může sám, tak jako ve mně, tak se v podstatě trefíte do samotného příběhu. Kvalitu zvedá autorčin styl psaní, jde vidět, že "to umí" :) Určitě jsem četla i lepší knihy od Třeštíkové, na druhou stranu mě to neodradilo od přečtení si dalších jejích děl.

1 21.08.2018

Druhá kniha od Aleny Mornštajnové a znovu nezklamala, i když Hana nasadila laťku hodně vysoko. Během čtení jsem se smířila s tím, že Mornštjanová ve svých knihách vcelku staticky představuje osudy konkrétních rodin, a že to prostě musím brát jako daný fakt. Nicméně někde za polovinou knihy jsem i tady dospěla do té fáze, že mě zajímá, jak to dopadne, co se stalo a jak to bylo doopravdy. Takže nakonec velká spokojenost a určitě si přečtu i Slepou mapu, kterou mám připravenou.

1 16.08.2018

Pro mě dost předvídatelná kniha. Děj je fajn, je čtivý, zpočátku mě trochu mátla některá jména, ale dostala jsem se do vztahů celkem rychle. Konec jsem asi čekala víc zamotanější, málo mi do toho seděla dějová linka Tess a její rodiny. Epilog je bezva, málokdy autor v knize naznačí, jak to mohlo být, bavil mě. Celkově hodnotím pozitivně, možná si od autorky přečtu i něco jiného.

1 06.08.2018

Poslední dobou pomalu přicházím českým autorům na chuť a Patrik Hartl tomu zase o trochu napomohl. Slyšela jsem ze všech stran, že má skvělé knížky, což jsem brala s rezervou, protože tohle opravdu moc nečtu. Ale nakonec jsem knížku přečetla rychle a bylo to fajn. Pěkně psané, to, že tam bylo příliš erotiky a sexu se asi dá čekat vzhledem k názvu. Propletené osudy běžných lidí a částečně i lékařské prostředí způsobily, že jsem viděla velkou podobnost s Kunderovými Směšnými láskami. Rozhodně čtivá knížka, svižný děj, příjemný autorův styl.

1 30.01.2018

Výborný příběh, který ukazuje, že nejde o hrdinství, ale o svinstvo. Nicméně styl psaní mi úplně nevyhovoval. Krátkých, často bezslovesných vět, které běžně zrychlují děj, bylo až příliš mnoho.

1 20.06.2017

Důvodů, proč jsem se pustila do této knihy, je hned několik. Podobný žánr je můj oblíbený a ačkoliv je to možná trochu zvrácené, knihy z prostředí koncentračních táborů, apod. čtu velmi ráda. Mimo jiné, v oblasti, kde se nacházely zajatecké tábory, bydlím, proto bylo jasné, že tohle si přečíst musím.
Samotná kniha mě však až tak nenadchla. Samozřejmě zde byly situace, činy, gesta, hrůzy, neuvěřitelné okamžiky, které mě při četbě šokovaly, na druhou stranu mě hlavní hrdina strašně štval tím, že veškeré jeho bytí se týkalo pouze toho, jak si zajistit další soulož. Pokud to byl jeho prostředek, jak si život ulehčit, jak mít naději na normální život, fajn, ale chvílemi mě to fakt rušilo. Neseděly mi tam i některé jiné záležitosti - třeba, když je převážely ze Supíkovic do Adolfovic, jeli náklaďákem tři hodiny - reálně se jedná o 20 km (možná to byla jen matoucí zástěrka pro zajatce, možná opravdu nepřesnost). Ale celkově hodnotím pozitivně, kladně.

1 01.08.2016

Knihy J. Picoultové jsem si opravdu oblíbila, proto jsem se těšila na tento starší kousek, jehož téma mě zaujalo, aniž bych tušila, že existuje i film. Kniha je fajn, čte se dobře, ale myslím, že jde poznat, že se jedná o dřívější knihu. Její styl psaní se zlepšuje, zdokonaluje a Je to i můj život není to nejlepší, co jsem od ní četla.

21.01.2017