kleozpatra
komentáře u knih
Ostrov šedých mnichů
Michaela Klevisová
Ono to není špatné, ale ono to není ani nijak uhrančivě dobré. Neurazí/nenadchne, což je podle mne horší, než kdyby to bylo hrozný. Napsat knihu není žádná legrace a jistě i tahle dala práci a byla psána s upřímnou snahou, aby byla co nejlepší, ale mám pocit, že se nějak všichni vzdalujeme tomu, čemu se říká literatura. Chci poletovat, chci tlouct hlavou o zeď, chci usínat s knihou pod polštářem a nechci, aby skončila, a když už nastane nezvratný konec, musím být zoufalá i z toho, že nemám deset hvězd ale jen pět. A tahle kniha není ten případ.
Můj život se Slade
Don Powell
Je fajn si přečíst, že spolu aspoň dva z původní sestavy Slade stále drží už padesát let. I přes četné krize profesní i osobní si zůstali věrní, protože jim to víc než co jiného dává, i hudba i to přátelství. V knize je chaos a nad to je třeba se povznést. Autorka to píše z deníků Dona a tam, kde deníky skončily u bejvalek, se o slovo hlásí, kdo měl se Slade tehdy co dočinění. K tomu ještě překladatelka nemajíc ánunk, ale jinak prima počtení o nadšencích, kteří přes všechnu slávu kolikrát neměli co do huby.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Dostala jsem knihu darem v době, kdy to jakože frčelo. V dobré víře. Nebylo to zdaleka tak skandální a drsné jako stupidní obsahem a velmi jednoduché formou, dohromady tupé. Ještě jako bonus mě zarazilo, když jsem pak viděla film Book Club, kde inteligentní ženy v pokročilém věku má toto inspirovat k takříkajíc druhé míze? Jak do té doby vypadal jejich život, když jim ho má na stará kolena tohle okořenit? Hrdinky to tak deklasuje do pozice pěkných slepic. Spíš smutné než odporné. A to je smutné :).
Tvůrčí psaní 2
Markéta Dočekalová
Spoustu dobrých rad, ale taky mnoho stránek, přes které jsem se horko těžko dostala. Nudily mě. Markéta o psaní hodně ví, ale jsem přesvědčená, že méně by v tomto případě bylo více. Nápad s autorským deníkem se mi osvědčil. Ta bíla stránka tolik nesvazuje, když "o nic nejde", takže píšete a najednou zjistíte, že to píše samo a ejhle - lze to použít do knihy. Jinak mě trochu zarazilo, když jsem se dočetla, že celé to počínání nemám brát tak vážně a hlavně se toho nemám bát, a současně se na mě navalí nepřeberné množství varování.
Miroslav Tichý
Pavel Vančát
Moje kamarádka kdysi aranžovala ve výloze, za sklem, a ten „pomatenej chlípník“ jí vyblejsknul. Pan Tichý nestudoval fotografii na prestižní škole (původně byl malíř a nikoli pokojů) a přesto (nebo možná proto) jsou jeho skvosty dnes vyvažovaný zlatem a visí kupříkladu v Centre Pompidou. A pak, že škola vás naučí. Prdlajs, jen život a vlastní omyly a přístupy. Proč se učit to, co už dělají tisíce jiných, když můžu používat vlastní cestu, která nikoho nenapadla. Jasně, všichni nemůžem být geniové, ale občas tenhle způsob vyjde. Podle obecných škatulek to byl blázen, nicméně opravdu persona nevídaná. Nezajímaly ho výstavy a už vůbec ne peníze. Zacházelo se s ním hnusně a on stejně nebyl bolestín. Například ho před každým prvním májem zavírali do blázince, aby se nestalo, že by při projevu papaláše na náměstí dělal problémy. Takže aniž něco provedl, přijeli si pro něj. Preventivně. Ty fotky jsou úžasný. Kdo fotí foťákem ze dřeva a ruličky od toaleťáku a vyvolává to taky fidlátkama z nádobí ? No neskutečnej borec.
Já
Elton John
Naprostá senzace. Jestli tohle skutečně psal Elton sám, tak má talent nejen na muziku, ale uživil by se i jako spisovatel. Kniha je neskutečně milá a vtipná, ty obraty a příměry, smála jsem se často nahlas. Kdo by přiznal, že koncert odehrál po operaci prostaty v plíně? :) Spoustu věcí jsem netušila a velmi mě zaujaly, třeba jak může být moje milovaná Tina Turner panovačná. Nebo že se s Dianou na sebe pár let hněvali a usmířila je až smrt Versaceho, bohužel jen na 6 týdnů. Krásně psal o Johnu Lennonovi i o Freddiem. Nebo jak se chytil v sirotčinci na Ukrajině, to bylo velmi dojemný a věřím, že s partnerem jsou dnes svým dvěma klučinům úžasní tátové. Když jsem kdysi dávno poslouchala svou první desku, tak jsem si říkala, že za tím hlasem musí být strašně pěkný chlap. Do toho má Elton John daleko, ale když slyším Tiny Dancer nebo Your Song, vem to přece čert. Je to bůh.
Tomu dala, tomu víc
Irwin Shaw
Jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Sourozenecká sága, kde lze vidět, jak se může prvotní založení dítěte a dojem z něj v dospělosti změnit a že skutečný charakter není nutně podmíněn studiem škol ani prostředím, v jakém vyroste. Literární laťka je tu hodně vysoko.
Fotka nemusí být ostrá
Robert Vano
Od chvíle, kdy jsem toho chlapíka viděla poprvé, ho zbožňuju. Jeho dikci, vzhled, roztomilost, pod kterou jsou pevné zásady. Mluví o focení, ale tyhle pravdy pasují na jakoukoli profesi i na život. A taky žeru geniální obálku týhle knížky.
Vagina
Carol Livoti
Jak praví podtitul: manuál pro majitelky. Ano, tuhle knihu by si měla přečíst každá majitelka, protože v ordinaci na to není čas ani nervy. Tady se dozvíte vše a ještě mnohem víc. Hledisko odborníka odlehčují příklady z praxe a svěží styl lékařčiny dcery, spisovatelky.
Objev svůj talent
Bratři McLeodovi
Netradičně pojatá příručka pro ty, co koketujou s myšlenkou prezentovat se slovem či obrázkem, ale buď jsou plaší nebo líní nebo trpí nutkavou nejistotou, zda má jejich snažení nějaký smysl. Super podněty, které opravdu fungují a rozjíždí fantazii, jen škoda, že jsem knihu měla půjčenou a nemohla se rozpumprlíkovat na čisté stránky s úkoly.
Lekce: Moje cesta ke smysluplnému životu
Gisele Bündchen
Nejkrásnější žena světa a opravdu, ačkoli si nemyslím, že půvabná dívka musí být automaticky prázdná schránka, stejně mě překvapila, že krásy má naděleno i v sobě. Inteligentní ženská, co používá hlavu a má srovnané hodnoty. Zamýšlí se nad stavem planety Země, nad naší zodpovědností, nad duchovnem, stravou i výchovou dětí k lásce k přírodě. Nemám problém věřit, že to, co píše, taky žije. Je upřímná, laskavá, vzpomíná na dětství, kdy vyrůstalo 6 sester ve skromnosti s rodiči, kteří se jim věnovali. Na modeling nenadává. Byla to práce a příležitost a je za ni jako za všechno, co zocelí, vděčná, nicméně se od role modelky separuje a tuhle knihu napsala proto, aby lidi viděli, kým skutečně pod vším tím pozlátkem je a o co jí jde.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Dala jsem kdysi na doporučení, jen jsem nevěřila, že kniha je tak schopná pohltit, že člověk nejí, nespí, jen čte, dokud nedosprintuje do konce, a je to pravda, tu moc tahle kniha má a co se filmu týče, Lisbeth bude mít už jednou pro vždy podobu Noomi Rapace, jedno jak je Rooney Mara dobrá.
Od deseti k pěti
Ruth Rendell
Opět přesná a mám pocit, že hodně nedoceněná Ruth Rendellová a její psychoušové, které si umí tak vychutnat snad jen ona, s jemnou ironií a brilantním vygradováním.
Moje cesta
Donna Karan
Skvělá kniha o velmi, velmi pracovité kreativní ženě, která se dokázala uplatnit a proslavit již v mladém věku a následně stvořit impérium DKNY jen tím, že dělala, co jí baví. Je inspirativní číst, co toho stihla ještě kromě módy, jak byla celý život zvědavá a plná energie. V knize vzpomíná na svoje kořeny, lásku svého života, svou dceru, která je jí podobná jak vejce vejci, a dál nevynechá snad jediného člověka, s kterým se potkala a že jich potkala hodně, skoro bych řekla, že pro čtenáře, který se nepohybuje v centru světové módy, všechny ty lidičky vyjmenovat je skoro na škodu, stejně jako četné výlety za duchovnem a relaxem, ale i tak, ženská jak hrom, gejzír a motivace. Není divu, že její nejlepší kamarádka je Barbra Streisand.
Nikdy není pozdě začít znovu
Julia Cameron
Motivační kuchařka s paletou nápadů a povzbuzení pro čerstvé důchodce, což sice nejsem, ale dík ruchům v komunikaci a momentálnímu dostatku času jsem do toho i tak šla a objevila spoustu universálních pošťouchnutí a jemných nakopnutí pro ty, co by přepadla skepse, že už je jako finito a nic nemá cenu. Sen si totiž nesmíte stavět na piedestal tak vysoko, abyste na něj vůbec nedosáhli, ale je dobrý do toho šlápnout, i kdyby to mělo být do hnědýho, i to je krok kupředu.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Nebijte mě. Nebo bijte, mně je to fuk. Dostala jsem Tiché roky darem a i když se nemá koukat darovanému koni na zuby a já si dárků velmi vážím a dárců ještě víc, zvlášť když to nemají na háku, něco se netrefilo, něco nezapadlo. A Klárko, tohle nečti, ale: přišlo mi to ufňukaný. Jsem halt asi cynik.
Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete
Karolína Fourová
Jedna z mnohých "jediných" knih o jídle, které potřebujeme, a baví mě, jak si vzájemně protiřečí, tady je mléko ok, vejce z krámu nebo ze dvorka jsou stejná, ghí není ten zázrak, za který ho považujeme, a spousta dalších zajímavostí od sympatické autorky, hezké fotky a recepty určitě ňam, nicméně docela kalorické bomby.
Chirurg
Petra Dvořáková
Věřila jsem mu, dík Petře, všechno to nasrání i touhu se zvednout zpod tíhy. Věřila a četla jedním dechem, nicméně tuhle knihu v žádném případě nelze doporučit před nástupem do nemocnice, moc víry v bílé pláště to nenalévá.
No a já
Delphine de Vigan
Být mi třináct, jsem z toho hotová ... to období smutnění, nikdo mě nemá rád, nikdo mi nerozumí, hladovím po spřízněné duši ... je to skvěle napsané, ale když se pořád ptám sama sebe, proč to vlastně čtu, a jediná odpověď je, že je to od autorky Ani později, ani jinde, což se mi tak líbilo, tak ....
Virgin: Hledání sebe sama
Richard Branson
Přiznám si, že jsem se nudila. Richard Branson je frajer, o tom ani potom. Jeho nabušený život by stačil na sto jiných, a víc, ale zaskočilo mě, jak dalece mě číst o založení, prodeji, záchraně, fúzi podniků ... atd. nezajímá. Hlavně to je psáno takovým jakýmsi bezúhonným stylem, vše čisté a poctivé, Mirek Dušín hadr, a žádný máslo na hlavě. Nebo popel. I tak se skláním, jakou může mít jeden člověk věčnou chuť a vůli něco podnikat :).