Kizuizi Kizuizi komentáře u knih

☰ menu

Jarmark marnosti Jarmark marnosti William Makepeace Thackeray

Tohle bylo skvělé! Nečekala jsem, že bych z klasické tvorby mohla být až tak nadšená. Kniha není zrovna drobeček, má přes 700 stran, ale William Makepeace Thackeray to napsal tak dokonale, že se nad knihou pobavíte i dnes.
V příběhu se podíváme do první poloviny 19. století – zjistíme jak vypadal život bohatých, navštívíme bály či divadla, nahlédneme do života i těch ještě bohatších, ale i těch zchudlých a budeme čekat, zda se nám hrdinové vrátí či nevrátí z války.
Kniha je rozdělena na dvě části – v první se seznámíme s mladými hrdiny, prožijeme jejich první lásky či rodinná trápení. Druhá část se odehrává cca po sedmi letech, naši hrdinové už mají něco odžito a jejich životy se většinou dost změnily.
Mě osobně se víc líbila část první, byla taková živější, ale v druhé části je zase více zvratů.

Tuhle knihu určitě doporučuji. Je to krásné odpočinkové čtení a vzhledem k obsáhlosti Vám jistě na několik večerů vystačí.

21.12.2020 4 z 5


Stíny jezera Stíny jezera Rachael Blok

Tak tohle bylo velmi dobré! Kniha je taková nenápadná, nikde se o ní moc nemluví a na obálce má „razítko“ thriller. Já bych ji zařadila do psychothrilleru, protože při jejím čtení budete mít „nervy na pochodu“.
Líbilo se mi téma knihy, a to, že jsem si ji vybrala v tomto předvánočním čase, kam je zasazen děj, podle mě jen umocnilo, místy až mrazivé, pocity. Řekla bych, že je zde i velmi slušně popsán stav novopečené matky, která své dítě naprosto miluje, ale zároveň ještě porovnává stávající stav se stavem před porodem. Velmi sympaticky na mě působil i hlavní vyšetřovatel - obyčejný člověk s vlastními problémy.
Kniha je velmi čtivá, intenzivně z ní sálá Vás ohromná atmosféra, a také tajemno číhající ze všech stran, Vy se snažíte přijít na to, co se to vlastně děje... A mezitím jsou spousty sněhu, ledu, jezero, mráz...
Měla jsem trochu problém s některými dialogy, sem tam jsem se zarazila kdo s kým to vlastně hovoří a o čem, ale oproti celkovému dojmu to je jen taková malinká nedokonalost.
Pokud chcete něco s velmi, ale velmi mrazivou a ještě k tomu tajemnou atmosférou, rozhodně doporučuji.

21.12.2020 4 z 5


Komunita truchlících Komunita truchlících Jeffery Deaver

Když v loňském roce vyšel první díl této nové série, byla jsem natěšená, ale netušila jsem, co mám čekat. Colter je dost specifická osoba, ale v průběhu knihy Hra na nikdy jsem si ho oblíbila. Nejvíc jsem ho srovnávala s Lincolnem Rhymem (hlavní postava jiné série) a řekla bych, že se autor rozhodl nás v nové sérii nenervovat drastickými scénami a nechutnostmi . Shaw je na rozdíl od Rhyma společenštější a i milejší - je to sympaťák a na jeho nový případ jsem se moc těšila.
A zde nastává zlom a já se přiznám, že jsem z Komunity truchlících strašně rozpačitá. Hlavní téma knihy je sektářství. Téma je to skvělé, Deaver si k tomu nastudoval mnoho materiálu, prostředí a různé praktiky popsal znamenitě a velmi podrobně. Občas až člověku přeběhne mráz po zádech při pomyšlení, jak někdo využije momentální slabosti či utrpení jiných a v podstatě je donutí věřit absolutním nesmyslům. Jak „říkám“, téma je skvělé, Colter se nám tu opět trochu převádí, ale to mi také nevadilo. Vadila mi první půlka knihy - přišla mi strašně zdlouhavá a vyloženě nezáživná. Já vím, mě se to „kecá“ - nikdy jsem knihu nenapsala (a ani to zkoušet nehodlám), ale myslím, že kdyby se první část knihy „zcukla“ tak na půlku, bylo by to ideální. Jistě, pokud se na knihu podívám zpětně, tedy po dočtení, chápu, že pro lepší pochopení situace, tam některé věci musely být. Naštěstí se po této „úvodní“ části příběh přehoupne a čeká nás napínavá akce s velmi zajímavým koncem.
Kniha je to dobrá, určitě nelituji, že jsem si ji pořídila, jen ten začátek nesplnil to, co jsem já osobně očekávala. (Každopádně už teď jsem zvědavá, jaké bude pokračování.)

21.12.2020 3 z 5


Hříšní světci Hříšní světci Emily A. Duncan

Tahle fantasy mě lákala, ale pak jsem se trochu rozmýšlela, jestli se do ní pustit, protože jsem narážela na mnoho rozporuplných komentářů. Ale konečně jsem na ní dostala „chutˇ“
Hříšní světci by měl být první díl trilogie „Bohové a netvoři“ (pokud nebude víc dílů, já pochopila, že budou tři) a je to spisovatelčin debut.
Ze začátku, jsem měla trochu problém se začíst, přišlo mi to takové maličko zmatené, ale to jsem poměrně rychle překonala a čekala mne velmi temná fantasy s originálním námětem. Nejsem rozhodně odborník na tento žánr, i tak bych neřekla, že to je nejlepší fantasy – ALE! Musím přiznat, že se mi to celkem líbilo. Hlavně námět knihy – dva proti sobě bojující světy a každý používá jiný druh magie. S postavami už to bylo trochu horší – moc se mi nelíbila některá jména, sem tam jsem měla pocit, že někteří nejsou dostatečně „vykresleni“; co jsem ovšem ocenila je postava Malachiáše - ten byl podle mě popsán dostatečně a dost jsem si ho oblíbila.

Příběh se poměrně dobře čte, i když jsem našla pár nudnějších částí – ale to autorce klidně odpustím, přece jen je to její debut. Jsem docela zvědavá na pokračování, protože po dočtení tohoto dílu mám docela dost otázek, které doufám budou zodpovězeny.

Pokud jste knihu nečetli a těšíte se na gotický příběh, jak je avizováno, připravte se na zklamaní. Je to temný příběh plný magie, ale rozhodně bych ho nenazvala gotický (možná je to myšleno na celou sérii, což po prvním dílu těžko posoudím).

21.12.2020 4 z 5


Chladný den pro vraždu Chladný den pro vraždu Dana Stabenow

Tohle bylo velmi zajímavé! Série s Kate Shugakovou na mě pořád někde vyskakovala, takže jsem se konečně odhodlala a pořídila si první díl.
Musím přiznat, že jsem něco takového nečekala. Čekala jsem totiž prostě detektivku, ale dostala jsem velmi zajímavý popis nejen mrazivého prostředí Aljašky, ale také života místních obyvatel – Aleutů. Náhled na jejich zvyky a tradice, na to, jak si další roky přejí starší členové komunity a co by chtěli ti mladší. Zároveň na nás dýchá ta mrazivá aljašská atmosféra, tuny sněhu a ledu.

Kniha se mi moc líbila, je skvěle napsaná, postavy i příroda popsané do detailů,ale...! Samotná detektivní zápletka má v celé knize velmi málo prostoru. Je celkem překvapivé, že tento fakt mi došel až ve chvíli, kdy jsem knihu dočetla, a popravdě - vůbec mi to nevadilo. Aljaška je pro mě jedna velká neznámá, proto tento díl beru jako seznámení s Kate a prostředím a jsem zvědavá, co bude dál.
Co z toho všeho vyplývá? Že nutně potřebuji další díly!

21.12.2020 4 z 5


Prorok Prorok Amanda Stevens

Jo, jo, jo, tuhle sérii já vážně můžu. Kniha má všechno, co jsem od ní očekávala – perfektně vykreslené prostředí i postavy, duchy s tajemstvím, mrazivé napětí až do poslední stránky.
Tentokrát se podíváme na zoubek čarodějnictví a temné magii (místy je to slušné psycho), a to mě baví. Já jsem tedy spokojená, i když musím podotknout, že minulý díl mi přišel lepší, takový „šťavnatější“ a více mrazivý. Ale mě to nevadí – chtěla jsem duchy a zde jsem jich dostala hodně a moc se mi líbíl náhled na tajemné rituální obřady afrických náboženství, které „ožívají“ právě v Charlestonu a vlastně pak už netušíte, co je realita a co jen sen...

Sérii je dobré číst postupně – jsou tu hodně odkazy na minulé díly, a i když autorka sem tam něco přiblíží, pokud jste nečetli, můžete tápat.

21.12.2020 5 z 5


Vyvrhel Vyvrhel Gilly Macmillan

Přiznám se, že mám z knihy poněkud rozporuplné pocity.
Je poměrně čtivá, příběh je zajímavý a nakonec nás čeká velmi překvapivé rozuzlení.
Zajímavým prvkem byla rodina Abdiho, pocházející ze Somálska. Dozvěděli jsme se něco o minulosti jeho rodičů, o jejich rozhodnutí Somálsko opustit, ale také nepěkné cestě za vysněnou svobodou. Uprchlictví však není jediným závažným tématem knihy, a možná i proto na mě kniha působila velice tíživě.

Co se mi ovšem na knize nelíbilo je to, že je kniha psána hned z několika pohledů a chybí jí kapitoly. Text je rozdělen pouze vizuálně (mezerou mezi odstavci), a to mi při změnách pohledů přišlo hodně málo. Také mi vadilo střídání „ich“ a „er“ formy.

Příběh je zajímavý a vede k zamyšlení, jak těžký život mohou mít někteří mladiství a to nejen kvůli svému původu.

21.12.2020 3 z 5


Povědomá temnota Povědomá temnota Amy Engel

Páni! Tak tohle byla hodně, hodně silná kniha. Je to příběh holky, pocházející z chudých poměrů, jejíž matka nebyla zrovna milá. Je to příběh matky, která se snaží ze všech sil zajistit svou dceru, dopřát ji lepší život a spoustu mateřské lásky. Je to příběh ženy, která přišla o všechno a už nemá pro co žít.

Příběh je strhující, drsný, surový, nepřátelský a místy až hnusný, ale naprosto skvělý. Ponurá atmosféra Vás naprosto pohltí, hovorový jazyk je tu zcela oprávněný (v tomto prostředí není možné mluvit jinak), průběh Vás šokuje a konec odrovná. Jakmile se začtete, není možné knihu odložit. S Eve prožíváte její bolest, vztek i zoufalství. Dozvíme se o průběhu jejího neveselého dětství, ještě neveselejšího dospívání a budeme mít možnost zamyslet se nad tím, jak těžký život mohou mít někteří lidé.
Jak jistě chápete, není to veselá kniha a po jejím dočtení budete jistě chvíli „vnitřně vyčerpaní“, každopádně to stojí za to. I když... myslím si, že to není kniha pro každého, ale jistě bude mít mnoho nadšených příznivců.
Ještě si dovolím pochválit i obálku – ta česká je vážně skvělá!

21.12.2020 4 z 5


Právem moje Právem moje J. L. Butler

Kniha byla super! Nečekala jsem, že by se mi mohla líbit, protože obsahuje poměrně dost erotických scén, ale ty mi nakonec ani moc nevadily (i když některé popisy nemusely být tak detailní). Je dobře napsaná; velmi čtivá a hlavně Vás až do poslední stránky napíná. Děj se odehrává v Londýně, postavy jsou perfektně vykreslené (některé až příliš, k tomu se ještě vrátím) a líbil se mi náhled do prostředí rodinného práva. A přiznávám rovnou, že hlavního padoucha jsem neodhalila.
Abych Vás dlouho nenapínala, tak jsem v knize našla postavu, která mi lezla neskutečně na nervy. Ano, byla to Francine. Na začátku byla normální a inteligentní, ovšem pak bych jí chvílema opravdu plácla - šmarjá! Jasně, zamilovaný člověk dělá šílenosti, ale tady to (v kombinaci s jejím ne zas tak nízkým věkem) nebylo normální. Ráda bych se zde „rozohnila“ více, ale to bych něco prozradila a to nechci. Prozradím jen, že jsem se několikrát nad jednáním hlavní hrdinky nevěřícně pozastavila.

21.12.2020 3 z 5


Tkaničky Tkaničky Domenico Starnone

Tahle útlounká kniha se vážně nezdá – myslíte si, že ji přečtete za chvilku, ale že bude v sobě mít tolik citu, vnitřní bolesti, osobních a rodinných tajemství, to jsem vážně nečekala. Na těch stodvaceti stránkách se dozvíme příběh jedné rodiny, jejich štestí, trápení, zrady a ukřivděnosti a každý člen této rodiny má prostor vyjádřit své osobní pocity, jak to on sám cítí, jaký dopad na jeho další život mají některé činny jiných.

Přemýšlela jsem, jak jednoduše tuto nihu popsat, ale ono to moc nejde. Je to naprosto skvělé, ohromující, možná i šokující. Kniha je velmi dobře napsaná, velmi čtivá (i když místy poněkud deprimující) a závěr je naprosto nečekaný. Je to skvělá příležitost zamyslet se nad tím, jak dobře vlastně známe svou rodinu, jak a jestli vůbec je dobré rodinu udržet vcelku za každou cenu, jaké to má dopady nejen na partnery, ale hlavně na děti. Jaký se na ně vyvíjí tlak, jestli to vůbec chtějí, jak to vnímají.
Je dost možné, že se v tomto příběhu najdete, ztotožníte se s některou z postav, protože je to příběh ze života...

21.12.2020 5 z 5


Bezhvězdné moře Bezhvězdné moře Erin Morgenstern

Od Erin M. jsem letos poprvé četla Noční cirkus, který mě naprosto nadchnul, takže když vyšlo Bezhvězdné moře, bylo jasné, že si ho chci přečíst.
A já jsem naprosto nadšená, ohromená, možná i uchvácená! Přesně takhle já si představuju fantasy knihu. Splní snad každé přání, které kdy knihomol může mít a možná ještě něco víc.
Kniha je neuvěřitelně čtivá, moc se mi líbí její vnitřní zpracování a i když je mnoho názorů, že se obálka nelíbí, já jsem s ní spokojená. Ty propracované detaily na klíčích... já říkám české obálce ANO!
Příběh je rozdělen na několik částí, které spolu ze začátku moc nesouvisí, ale postupně vše začne dávat smysl a zapadne do kontextu, je proto potřeba číst velmi pozorně. Autorka se dost rozepsala, takže kniha má přes 500 stran, každopádně i kdyby jich měla tisíc, popsaných tímto příběhem, mě by to připadalo málo. Je to totiž jedna z knih, kterou jsem nechtěla dočíst – ne proto, že by se mi nelíbila, ale nechtěla jsem konec.

Pokud se Vám líbil Noční cirkus a máte rádi fantasy, pojďte se začíst - čeká Vás tajemný, kouzelně magický příběh, kde je možné i nemožné, příběh, kde nestačí otevřít jen jedny dveře, protože i ty další mohou skrývat tajemství či dobrodružství.
Tak zkuste otevřít svoje dveře a vstupte do světa Bezhvězného moře...

21.12.2020 5 z 5


Věrný čtenář Věrný čtenář Max Seeck

Když se začla kniha objevovat, lákala mě nejen tím, že je od finského spisovatele, ale i svojí naprosto skvělou obálkou. Následně se začly objevovat první komentáře a recenze, které se shodly, že kniha je skvělá, ale má divný konec. A bylo jasné, že tomu se musím podívat na zoubek...
Kniha je vážně skvělá! Má něco přes 380 stran a já ji přečetla za den, takže je opravdu čtivá a naprosto neodložitelná. Kapitoly jsou krátké, děj nikde nezadrhává. Příběh má dvě linky – tu současnou a pak náhled do minulosti inspektorky. Tam mi trochu vadilo, že to není nijak odlišeno nebo označeno, protože jsem se najednou ocitla někde jinde a nevěděla jsem jak. Postupně ale pochopíte, co to je a proč to tam je, takže prvotní šok přejde. Co ale nepřešlo, je šok, možná u mě až jisté trauma ze závěru. Zde se shodnu s většinou názorů – co to jako mělo být??? Proč mi to autor udělal? Měla jsem chuť zírat s otevřenou pusou a nevěřícně kroutit hlavou. Tohle by měl autor vysvětlit. Napsat něco tak skvěle gradujícího a nakonci udělat „puf“ a je to... a čtenáře může klidně klepnout. Jistě, má to své jisté kouzlo, něco takového se hned tak nevidí.
Já vím, teď asi nechápete mé rozhořčení, ale v tomhle nemůžu zůstat sama, budete si to muset přečít! Kniha je skvělá, příběh je poutavý, gradující, postavy sympatické a uvěřitelné. A konec? Naprosto šokující. Co si víc od thrilleru přát?

21.12.2020 4 z 5


Návod na vraždu pro hodné holky Návod na vraždu pro hodné holky Holly Jackson

Když se Návod na vraždu... začal objevovat v recenzích, upoutal mě napřed hodně zajímavou obálkou, anotace zněla skvěle a to, že si ji musím také přečíst, v podstatě završily pochvalné recenze a různé komentáře.
Kniha se řadí do žánru YA thriller, ale nenechte se zmást - je i pro dospělé čtenáře a je naprosto, ale naprosto skvělá! Příběh má snad všechno, co jsem očekávala – záhadu, tajemství, intriky, napětí, temnou stránku, ale i úsměvné situace, několik velmi dojemných chvil a ještě mnohem víc. Na začátku Vás popadne a až do konce nepustí. A jediné, co Vás pak napadne, je VAU!
Moc se mi líbí styl knihy. Projekt s Pipou procházíme od úplného začátku, takže sami můžeme hádat, kdo je či není podezřelý, text je doplněn náhledy na různé formuláře, emaily apod., díky rozdílným fontům poznáme, co je příběh, co podklady do projektu. Nejsou tu hektolitry krve, žádné extrémní násilí - nic přehnaného, nic přeslazeného, zápletka mi přijde hodně zajímavá a konec naprosto šokující.
Hlavní hrdinka je sympatická, její „problémy“ (např. starost o oblečení, když jí navštíví kamarád) přiměřené věku; párkrát bych jí teda plácla, protože jednala poněkud zbrkle, ale z toho si mladší čtenář může odvodit, že takhle teda ne.
Takže kdo máte rádi thrillery, určitě neváhejte a do Návodu... se začtěte. Jistě pak pochopíte, proč je kniha zařazena do GOODREADS CHOICE AWARDS.

27.11.2020 5 z 5


Clona Clona Samuel Bjørk (p)

Tuhle sérii jsem si velmi oblíbila. Jedním z důvodů je to, že se odehrává v Norsku, což je pro mě osobně jedna velká neznámá, ale prostředí Skandinávie v knihách zbožňuju.
První díl, V lese visí anděl, mě naprosto dostal. Knihu jsem doslova zhltla, byla plná napětí, pochmurné atmosféry a zajímavých představitelů. Sovu, tedy druhý díl, jsem naštěstí měla po ruce, takže jsem si tu skvělou atmosféru mohla vychutnávat déle.
I tento díl je skvělý, některé hlavní postavy se vyvinuly, opět úžasná atmosféra, ale... Jak jsem byla naprosto nadšená z předchozích dílů, zde mi přišlo až příliš mnoho postav, neboli odboček od hlavní linky a občas mě to trochu mátlo. I jsem si trochu zalistovala zpět, abych se ujistila, o kom se to vlastně „mluví“. Za tohle knize strhávám takový půlbodík, rozhodně ne víc. Vůbec to totiž neubralo na čtivosti této knihy (i když má nějakých 360 stran, přečetla jsem ji ani ne za den), příběh je napínavý, má naprosto nečekané rozuzlení. Tuto sérii určitě doporučuji všem, kteří mají rádi mrazivé thrillery s „neokoukaným“ prostředím. A kdoví, třeba se ještě dočkáme nějakého pokračování...

27.11.2020 4 z 5


Dopisy od mrtvého Dopisy od mrtvého Steve Robinson

Nevěděla jsem, co mám čekat a nakonec jsem velmi spokojená. Sympatický hlavní hrdina (žádný svalovec, který by zvládal cokoli, ale chlapík se závislostí na čokoládě ), perfektně popsané osoby i prostředí – úplně na mne dýchala ta atmosféra rodinného sídla a i jsem zatoužila podívat se do Skotska. Líbilo se mi napětí, tajemno a hlavně ten nádech Indie! Nikdy jsem tam nebyla, ale když se v rámci příběhu podíváme na indické tržiště, máte pocit, že vidíte ty barvy, že cítíte tu vůni koření...
Kniha se velmi dobře čte, v podstatě máte problém ji odložit, a i když jsem někde četla, že je z celé série poněkud slabší, mě to vůbec nevadilo. Naopak mě o to víc láká přečíst i ty předešlé.
Mám jen jednu maličkou poznámku – já bych to asi nezvala úplně thrillerem, ale spíš detektivkou. Sice v příběhu najdeme pár silnějších situací, ale nic extrémního.

27.11.2020 4 z 5


Neklidné pobřeží Neklidné pobřeží Chris Ould

Mám ráda knihy, které se odehrávají na Islandu, v Norsku apod., takže Faerské ostrovy mě hodně nalákaly a dalším lákadlem byl podtitul, že se to bude líbit fanouškům T. Weavera (což já rozhodně jsem ). A tenhle první díl trilogie od Chrise Oulda mě vážně dostal. Příběh začne zvolna, máme dostatek času seznámit se nejen s hlavním hrdinou (popisy jednolivých postav jsou výborné a naprosto uvěřitelné), celou knihou nás autor provází znamenitým popisem krajiny a postupně začíná příběh nabírat na intenzitě až dojde velmi dramatického konce. Spolupráce faerského a britského policisty (i když ne zcela oficiální) je velmi zajímavý prvek, a to nejen kvůli zvyklostním rozdílům. A jako skvělý bonus beru to skryté rodinné tajemství, které příběhu dodává ještě větší šmrnc.
Je to přesně ten typ knihy, kdy si říkáte, dám si ještě jednu kapitolu... a najednou je konec. Za mě osobně velké doporučení! Hlavní hrdina mi byl sympatický, jeho faerský protějšek také, líbily se mi i faerské dialogy (i když představa, že bych názvy měst a nebo některá jména měla vyslovit, mě upřímně děsí) a hlavně překlad je od Alžběty Lexové, takže paráda.

11.11.2020 5 z 5


Třetí na řadě Třetí na řadě Allison Brennan

Tento thriller mne nalákal hlavně obálkou – od originálu se velmi liší a myslím, že to je dobře, protože ta česká je skvělá!
Začátek knihy je poměrně zdlouhavý, místy až skoro nudný. Kdybych neměla ve zvyku knihy dočítat, asi bych jí po první třetině odložila, což by ovšem byla velká škoda! Když to po dočtení knihy vezmu zpětně, chápu, že ten začátek byl nutný, aby se čtenář seznámil se všemi detaily. Jsou zde dopodrobna popsané postavy, seznámíme se s jejich minulostí i současnou situací, nechybí velmi důkladné rozbory práce policejních pracovníků, od práce psycholožky FBI, přes forenzní specialisty, až po řadové policisty z místní pobočky. A ve finále nás čeká napínavá, až nervy drásající honička za pachatelem.

11.11.2020 4 z 5


Strašlivý příběh Prospera Reddinga Strašlivý příběh Prospera Reddinga Alexandra Bracken

Tak tohle byla pohádka dle mého gusta! Ano je to pohádka, ale přiznejme si, že v každém z nás je schované dítě, které je má rádo. Já se na pohádky vždycky těším a tahle má to, co mi vyhovuje: čarodějnice, kouzla, démony, tajemné říše, kouzelné skřítky i zvířata, a také dobře vymyšlený příběh. Začátek je trochu pomalejší, ale nemyslím si, že by to vadilo. Dozvíme se hodně o Prosperovi, jeho pocitech, přáních, rodině. Místy je příběh úsměvný, ovšem konec! Konec byl možná trochu předvídatelný, ale stejně mě pohltil a samozřejmě v tom nejlepším skončil. A já teď skoro pláču, protože chci druhý díl, a to teď hned!
Knihu bych doporučila dětem cca od dvanácti let, ale stejně tak každému dospělému, který má rád kouzelné, tajemné příběhy.

09.11.2020 5 z 5


Lovec očí Lovec očí Sebastian Fitzek

Mistr Fitzek se opět předvedl. Svižný příběh plný vyloženě nečekaných zvratů, krátké kapitoly, ale také poměrně extrémní zápletka, to vše najdeme v tomhle skvělém psychothrilleru. Stejně jako v minulém dílu se na příběh podíváme z pohledu více postav, ale tentokrát varuji, že je to místy opravdu nechutné. Takže rozhodně nic pro slabé žaludky – i když uznávám, jsou i brutálnější knihy, ale občas, jako třeba tady, stačí jen jedna maličkost...a prostě fuj. Tenhle díl se mi líbil víc než minulý, ale přišel mi malinko přehnaný konec. Avšak ani to mi celkový pohled nezkazilo a tak Vám tuhle duologii určitě mohu jen doporučit.

09.11.2020 5 z 5


Sběratel očí Sběratel očí Sebastian Fitzek

Páni, to je kniha! Plná napětí, zvratů a nečekaných údálostí. Chytí Vás hned od první strany, a drží Vás celou dobu téhle zvrácené hry. Příběh vypráví více postav, takže máme několik pohledů (v některých případech ne tak úplně doslova) na situaci.
Kniha má i pár míst, které by tam být nemusely, ale nijak zvlášť jí to na zajímavosti neubírá. Já osobně jsem se s knihou setkala poprvé, vůbec nikde jsem ji nezaznamenala. Určitě je to škoda, protože je to velmi dobrý psychothriller a pokud jste už od Fitzeka něco četli, jistě nebudete zklamáni ani tentokrát.

09.11.2020 4 z 5