katrin.ka komentáře u knih

Moc se mi do té politiky nechtělo, ale příběh je napsaný tak poutavě, že jsem se nechala velmi rychle vtáhnout a pak jsem už knihu neodložila... Na to, že se jedná o skutečné události, které jsou navíc obecně známé, včetně většiny postav (které jsou až překvapivě "živé"), je příběh skvěle vystavěný a dokonce i napínavý a emotivní a tedy velmi čtivý. Super.

4 09.11.2019

Velmi milé překvapení. Skvěle napsané, smutné, dojemné, ale i vtipné... Hlavně velmi uvěřitelné, včetně všech úvah a citových rozpoložení Hany - jak může muž tak dokonale popsat vyloženě holčičí pocity? Doba, kterou velmi dobře pamatuji, je popsaná tak, jak jsem ji zažila, až jsem cítila dávno zapomenuté vůně a pocity...

Hmm... nejdříve jsem knihu po prvních pár stránkách odložila, protože jsem usoudila, že nemá smysl číst dál. Pak jsem se rozhodla jsem se ji dočíst, což se právě stalo. Nevím proč jsem si myslela, že Jan Svěrák napíše skvělý příběh a na knížku jsem se vyloženě těšila. Měla jsem pocit, že čtu velmi průměrnou autorku tzv. ženského románu... A protože autorem je muž, tak jen tak nějak z opačné strany, ale pořád "pro ženy". Toporná snaha o vtipnost, která se točí nejdřív kolem hovínka, pak už víceméně jen kolem sexu, mělce namixováno s politicko ekonomickými úvahami o současném světě... Velmi vleklou expozici přeruší zásadní událost (nechci spoilerovat), o kterou se ale děj jen zlehka a povrchně otře, aby mohl přejít do druhé, od začátku velmi předvídatelné fáze, po které nenastává žádný zlom, ani vyvrcholení, jen se to celé tak nějak závěrečně rozplizne... Jako film by to ovšem zcela určitě fungovalo, podobně jako Ženy v běhu... Ach jo. To jsem z toho vážně smutná...

3 09.11.2019

Rozhodně mě bavilo Teorii podivnosti číst a i proto jsem ji přečetla během dvou dnů... Chytré a vtipné čtení, zábavné detaily, hodně podivností. Hodně mě ale nebavily "šumperské" zprávy, které nejdřív vypadaly, že k něčemu vedou, ale jen se dlouho jen kupily až za hranici uvěřitelnosti a nakonec v podstatě vyšuměly.

2 07.11.2019

skvělé... jak "pražská část", tak ta americká, pak to už na můj vkus poněkud příliš zdivočelo... americká část je velmi zábavná, je tam vše, co do Ameriky té doby patří... to, že je celý tenhle dokonalý příběh mystifikace je možná jen mystifikace :-)

3 29.08.2017

přes veškerou snahu jsem nedokázala knihu ani na několik pokusů dočíst... nebaví mě jazyk, kterým je kniha psaná a její humor je mi hodně vzdálený... většina komentářů zde hodnotí v superlativech a to mě trochu mate - takže se ke knize ještě s odstupem času zkusím vrátit, třeba jsem jen nebyla ve správném rozpoložení :-)

1 29.08.2017

vrátila jsem se ke knize po mnoha letech a královsky jsem se bavila... svižný a nesmírně vtipný satirický obraz Ameriky a současného světa vůbec... stále aktuální...

3 29.08.2017

dobře vystavěný příběh, nebo spíš dva příběhy, které se propojí v poměrně šokujícím vyvrcholení. dětská láska a dětská šikana, která má, stejně jako dospělá láska, touha a zklamání, nedozírné důsledky...

1 29.08.2017

skvěle vystavěný příběh psaný velmi vytříbeným a krásným jazykem... napínavé a dojemné, krásné a smutné.

2 29.08.2017

první část románu je velmi barvitý a současně velmi čtivý příběh dětství až mládí Thomase Larche a čte se skvěle... stejně tak navazující část, popisující Thomasovu kariéru v armádě až do jejího dramatického konce, seznámení se s válečnou reportérkou Helen a jejich vztah, rovněž až do konce, je psaná svižně a poutavě... ale pak přichází poněkud krkolomná konstrukce příběhu o ztraceném miliardářském synkovi kdesi v Indii, které ho se Thomas vydá hledat... v této části jsem se poněkud ztrácela i já a konec - nekonec mě rozhodil úplně, působil až jakoby autor potřeboval knihu hodně rychle dopsat... škoda...

1 29.08.2017

krásným jazykem vyprávěný velmi brutální příběh mladičké Finky Irgy, který se převážně odehrává v letech 1937-1954 v gulagu Vorkuta... odpornosti páchané na lidech se prolínají s chvílemi až poetickými příběhy přátelství a lásky, pokřivenými však nepředstavitelně krutou realitou... od začátku se příběh prolíná se současností (2015), ale současnost ruské, přesněji řečeno marijské vesnice, je rovněž krutá a šokující - především tím, že se jedná o současnost...

1 29.08.2017

málokdy odložím nedočtenou knihu... s made in sweden se tak stalo...

01.01.2017

Skvělá kniha... udržuje člověka ve stavu mírného napětí co bude dál... dokonale promyšlený příběh, navíc skvěle napsaný, filosofické roviny, často až absurdní, střídá humor, většinou rovněž absurdní. Zlomek celku a Slavík - pro mě dvě knihy roku...

2 01.01.2017

těžko hodnotit jako knihu, je to spíš takový snový prožitek - komorní, emotivní, zvláštně naléhavý ale současně čistý a křehký. Patti...

2 26.01.2016

tato útlá kniha se mi nějak ocitla pod stromečkem a moc se mi do ní nechtělo, ale protože jsem právě dočetla Stehlíka a přečetla jsem si úryvek na přebalu Aristokratky, usoudila jsem, že je oddechovka by to šlo. A přesně tak to bylo. Jednoduché, vtipné, zábavné. Párkrát jsem se i nahlas zasmála. Navíc znám velmi dobře prostředí, nikoliv Kostky, ale jiného zámku, a prostě to sedí. Mám svoji paní Tichou (nikoliv kuchařku, ale pokladní) a vzhledem ke způsobu vyjadřování to možná jsou i rodné sestry :-) Humor je vlídný a inteligentní (trochu mě popudil pouze kníže K.S.), takže nic proti, naopak - příjemná oddychovka k vyčištění hlavy.

1 26.01.2016

Skvělá kniha. Důkladně promyšlená zápletka s obrazem, která je trvalou součástí děje, někdy hlavní, někdy vedlejší, ale pořád tam je a ovlivňuje jednání Thea od jeho 13 let po následujících - nevím přesně - 20 let. Jazykově bohatá a vymazlená (skvělý překlad Davida Petrů!), neuvěřitelné popisy obrazů, krajin, ale také pocitů a rozpoležení. Nejdřív mi bylo líto Stehlíka odložit a jít spát, když jsem se blížila ke konci, knihu jsem naopak odložila proto, aby mi ještě něco zbylo na další den. Pravdou je, že mě maximálně pohltila hlavně část Theova dětství, které se pod vlivem okolností proměnilo v překotné dospívání, které je vykresleno absolutně přesvědčivě, včetně veškerých absurdit, které ho provázejí. Četla jsem Theův deník a věřila mu každé slovo. Litovala jsem ho, bála se o něj, trpěla s ním. Druhá polovina knihy, tedy od prahu dospělosti dál, už není tak magická, ale stejně tak se stává "obyčejným" i jeho jeho dospělý život. Ke konci se děj promění téměř v thriller. Pro mě mohla Donna Tartt zkrátit část, kdy je Theo "uvězněný" v hotelovém pokoji, na druhou stranu, zpomalenost děje a jeho zdlouhavost odpovídá jeho pocitům, jejichž popisy mě trochu ubíjely, stejně jako Thea ubíjela jeho situace. Takže jsem se cítila podobně jako on - možná záměr? Spíš ne, ale byla jsem vyčerpaná téměř jako Theo. Dotažení celé zápletky je překvapivé a současně uvěřitelné. Super. Stehlík je poněkud objemná kniha, ale věřte, že se čte tak dobře, že vám to ani nepřijde.

5 26.01.2016

Larssonovu trilogii jsem četla před několika lety a Lagercrantze jsem právě dočetla. Musím říct, že mě Lagercrantz dokázal příjemně vtáhnout zpátky, i když pravdou je, že první třetina knihy je trochu rozvleklá - děj se rozbíhá pomalu, postupně, ale pak se velmi slušně rozjede... Dlouho jsem postrádala jsem Lisbeth, která se téměř do poloviny knihy objevuje jen velmi sporadicky. Příběh je dobře vystavěný, i když ne až tak geniálně, jako to bylo v Larssonově trilogii, kde propojení událostí bylo domyšlené do sebemenšího detailu a zdánlivě nedůležité maličkosti se ve finále proměňovaly v zásadní dějotvorné prvky, které se spojily a příběh posunuly do překvapivého finále. Dívka v pavoučí síti je předvídatelnější, děj není až tak propletený a finále není až tak překvapivé. Vztah Mikaela a Lisbeth je trochu jalový, jiskření mezi nimi se vytratilo, možná je to i tím, že Lisbeth samotná už není až tak jiskřivá. Ale i tak považuji Dívku v pavoučí síti za důstojné "pokračování" trilogie...

4 05.01.2016

úžasný příběh, krásně napsaný, lépe asi říct krásně přeložený. nejdřív mě trochu rušila česká jména postav (a najen postav), ale zvykla jsem si a asi to nakonec bylo zábavnější než ponechat jména ve finštině, protože nejsem schopná uložit do paměti ani jméno autora :-) bláznivý nápad s obsahem knih, tajemná Hra, která probíhá mezi spisovateli a jejíž důvod je tak prozaický, až detektivní zápletka s tajemně zemřelým dotažená ke skvělému a (pro mě) naprosto překvapivému závěru.
střelené, lehce morbidní, ale velmi zábavné čtení...

1 03.01.2016

dívka ve vlaku se velmi dobře se čte, děj je relativně napínavý, ale něco tomu chybí... dobré je prolínání děje prostřednictvím tří ženských vypravěček, ale vedlejší postavy jsou dost povrchně popsány, přestože jejich role v ději jsou důležité - myslím hlavně doktora a taky zrzouna, který se jen objevuje a mizí... v každém případě je kniha napsaná dost filmově, takže její zfilmování jistě nebude dlouho trvat. knihu jsem přečetla na jeden zátah, protože jsem byla zvědavá, jak se vše propojí a jaké bude rozuzlení, takže za přečtení určitě stojí, ale zase taková bomba to není. neumím (naštěstí) posoudit, jestli alkoholické vjemy a výpadky Rachel jsou popsané reálně, ale fakt je, že mě dočasně přešla chuť i na skleničku vína :-)

03.01.2016