jprst
komentáře u knih
Modlitba za mlčení
Linda Castillo
Další povedený příběh, ve kterém se autorce víceméně podařilo udržet laťku nastavenou už v prvním dílu. Tomu napomáhá i jeho hlubší zasazení do amišského prostředí, což zvyšuje jeho zajímavost, pro celou řadu čtenářů jde o prostředí nové, či méně známé. A když se k tomu přidají i docela poutavé popisy poctivé detektivní práce, je tady další díl, jehož četba pro mne nebyla ztrátou času.
Vrahův žold
Ed McBain
Pustit se do četby kterékoliv autorovy detektivky z 87. revíru s Carellou a spol. znamená pro mne příjemný zážitek. Tuto bych sice nezařadil mezi autorovy špičkové, ale i tak za přečtení stojí a nezklame.
Sochař smrti
Chris Carter
Drsný thriller, který má takřka vše, co se dá od knih tohoto autora očekávat, brutální vraždy s hádankou, stupňující se tempo a napětí, překvapivý a předem neodhadnutelný závěr. A drobné nelogičnosti, které by se tam daly najít, pro mne na čtivosti určitě neškodí.
Pochod partyzánů: Od Putivlu do Karpat
Sidor Artěmovič Kovpak
V dětství jsem ji četl rád, dokonce opakovaně, samozřejmě byla poplatná tehdejší ideologii, ale pro nás kluky byli ti partyzáni prostě hrdinové.
Hrdinové míče kopaného
Jaroslav Šikl
Vydařená publikace o historických postavách našeho fotbalu, čtivě a poutavě podaná ve všech čtyřech částech.
Smrt na útesu
Manuela Martini
Od prvního dílu jen nepatrné zlepšení, opět spíše jen podprůměrná detektivka, takže další pokračování této série si už odpustím.
Volavka
Sharon J. Bolton
První díl mne namlsal, tento druhý se mi zdál poněkud méně poutavý, ne však natolik, aby se dal odložit, takže mne to od dalšího pokračování neodradilo. A bylo to dobré rozhodnutí.
Sráči
Richard Price
Drsná, dobře vykreslená atmosféra Jižního Bronxu, poutavé téma nezhojené jizvy minulosti, realistické popisy policejní rutiny, nic přehnaného a dosti uvěřitelný děj Podle mne prostě podařená krimi.
Smrt ve Stuttgartu
Stanislav Češka
Hodnocení: jedna hvězda za příběh, jedna za knihu českého autora, ale jinak nic, co by se nějak vymykalo ze spíše slabšího průměru autorových knih, které jsem dosud přečetl. Dobré jako náplň knihobudek na nádraží nebo v nemocnici.
Žena v okně
A.J. Finn (p)
Slabší průměr, dost rozvleklé, zdlouhavé, ani vyloženě hluchá místa nechybí, takže napínavý a překvapivý závěr čtivost už nezachrání. Tuhle knihu jsem mohl spíše vynechat.
Ztracené světlo
Michael Connelly
Další vydařený díl, Harry je sice už ve výslužbě, ale i bez policejního odznaku to nakonec, i když s menšími komplikacemi, zvládl.
Bílá velryba
Herman Melville
Tuto knihu jsem četl poprvé jako kluk a nijak mě neupoutala, ve výrazně pozdějším věku jsem to zkusil znovu a můj názor se hodně změnil v tom smyslu, že jde o jednu z knih, ke kterým musí čtenář prostě dospět a pak její obsah teprve dokáže patřičně ocenit.
2000 rad pro zahrádkáře
Stanislav Peleška
V porovnání s množstvím vydávaných různých publikací, mnohdy se jen odborně a nově tvářících, je tato dobře a hlavně přehledně uspořádaná a je dobrou pomůckou i pro zkušenější zahrádkáře.
Z Paříže do Paříže
Joseph Joffo
Úžasný a dojemný příběh, který zaujal a upoutal i má vnoučata natolik, že ho vstřebala bez jakýchkoliv připomínek a naopak s dotazy na další knihy s podobnou tématikou mne docela zaskočila.
Apač, který chtěl být orlem
Patrick Chauvel
Drsný příběh a rozhodně ne oddechová četba, naopak pro mnohé čtenáře až překvapení, jak válka a zabíjení může člověka a jeho životní hodnoty úplně změnit.
Maigret se brání
Georges Simenon
Vyloveno před časem z knihobudky a přiznávám se, nevrátil jsem ji, ale jako polehčující okolnost uvádím, že jsem tam vložil jinou - ne Maigretovskou. Důvod byl prostý, tento příběh s Maigretem jaksi zatím unikl mé pozornosti a v mé knihovně chyběl. A to byla chyba, opět jde o vydařený příběh, ostatně autor to předvedl více než mnohokrát. A pro Maigretovy příznivce takřka povinnost.
Němý křik
Angela Marsons
K označení světový bestseller nemám velkou důvěru, ale u této série mě další díly přesvědčily, že existují i výjimky. Takže první díl povedený, patřičně napínavý, vyšetřovatelka Kim sice zatím žádné velké sympatie nevzbuzuje, ale v dalších dílech se to zlepší.
Tmavá studnice
Jaroslav Velinský
Tyto dva příběhy jsem poprvé četl před mnoha roky někdy v době jejich prvního vydání, bylo to prostě něco poněkud jiného, než v té době vycházelo. Tehdy mne to až tak příliš nezaujalo, ale s odstupem let jsem si to už dokázal vychutnat a ocenit tu autorovu umně skrytou ironii ve vztahu k tehdejší době. Ostatně ta zřejmě unikla i tehdejším cenzorům.
Zlá krev
Arne Dahl (p)
Přece jen poněkud povedenější než počátek série, ale zase ne tak přesvědčivé, aby mne to nalákalo k četbě dalšího pokračování.
Mrtvý vypovídá
Alois Joneš
Jedno ze "soust", kterými jsme byli krmeni před rokem 1989, ale k přečtení to bylo, jen si člověk udělal svůj názor. A jen tak mimochodem, podobných knížek je v knihobudkách poměrně dost.