Tmavá studnice

Vydání obsahuje dvě novely - Tmavá Studnice a Lidožrout. Tmavá Studnice: Mladý soustružník Ota Fink se tu seznamuje s Růženou Brandejsovou, která čerstvě po vyučení nastoupí v soustružně strašnického n. p. Pragokov. Též poprvé navštíví na pozvání svého parťáka Oldy Nývlta pondělní slezinu trampské osady Yukon v hospodě Na zastávce jinak zvané „U dvouch stehen“. Je náhoda v tom, že se ocitne sám v dešti na verandě kamarádova srubu? Je náhoda, že se z lijavce vynoří zmoklá kráska, aby u Oty Finka hledala azyl – a souvisí to s dalšími nepravděpodobnými událostmi, které vedou až k několika záhadným úmrtím…?! Ota Fink je zpočátku jen zvědavý – ale pak v sobě objevuje schopnost, kterou později kapitán Moldánek z pražské kriminálky nazve neuvěřitelnou intuicí. Hrdinou druhé z obou novel je opět Ota Fink, tentokrát o dobrou desítku let moudřejší a vyzrálejší. Námět Lidožrouta je situován do atraktivního prostředí menší zoologické zahrady v krajském městě. I zde dochází k záhadné vraždě a detektiv amatér opět neodolá pokušení případ rozlousknout. Vedle dějové promyšlenosti a napínavosti je dominantou obou novel především hutný a originální jazyk, nepostrádající výrazný humor; popisovaná doba není jen pouhou kulisou, ale záměrně vstupuje do příběhu jako dějotvorný a charakterovotvorný prvek....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/26363/tmava-studnice-26363.jpg 4.357
Série:

Ota Fink (1.)

Žánr:
Detektivky, Literatura česká
Vydáno:, Mladá fronta
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Přidat komentář
p0stm0derna
17. července

Nejdříve jsem byl překvapen stylem a vyděšen, že se proud domnělé vtipnosti neudrží a dojde na trapnost. Nakonec mě vyprávění bavilo celou dobu, včetně hlášek, rozhovorů a myšlenkových pochodů. S detektivní prací jsem moc nepočítal a tak mě zápletka zejména v druhé povídce velmi mile překvapila. Hlavní hrdina Ota Fink, dílem správný kluk, dílem hrdina, dílem svazák, dílem seladon, dílem blbeček si mě získal.
P.S.: Hádám, že nejde o záznamy lidové mluvy, ale o autorovy variace. Soudružství a pracovní zodpovědnost je snad úlitba, ale na druhou stranu, vyznívá spíš parodicky.
P.P.S.: Autor je písničkář s pseudonymem Kapitán Kid, má mnoho písní nevýrazných kvalit (český kotlíkářism) ale většinou s lepšími texty, než "konkurence". Vyniká jeho deska No to se ví, kde jsou výtečné texty a Velinského neznělé zpívání obaleny do zručných aranží a skvělého soundu, za který by se místy nemusel stydět ani Reinhardt s Grappellim.
SPOILER SPOILER SPOILER: (pěkný detail)
...jedna z postav má malé nohy, ale má na nich velké papuče, u mrtvoly se najdou velké stopy. Jako čtenář zpozorníte, ale je to chyták, vrahem je stejně někdo jiný...

harena
17. dubna

Po 40 stránkách jsem knihu zavřela, že to nedám. Tolik dlouhého povídání o ničem, hodně slangu, vůbec to nevypadalo, že je to detektivka. Ale nedalo mi to a odpoledne jsem pokračovala (přece 150 stránek dám) a skutečně pak byl příběh zajímavější a zvlášť závěr byl dobrý. Zítra zkusím ještě Lidožrouta.

R.E.M.
20. ledna

Jedna kniha, dva detektivní příběhy, jeden slabě průměrný s velmi dobrým závěrem, druhý skvělý, od začátku do konce.

Dlouho jsem se nemohla začíst do první detektivky s názvem Tmavá studnice. Nadmíru mnohomluvné, divně přesycené slovy, hodně zákoutí a odboček od základní zápletky. Nebýt doporučení, pravděpodobně bych knihu kolem padesáté strany „zahodila“. Rozuzlení však bylo výborné.

Druhá detektivka - Lidožrout byla mnohem lepší, vyzrálejší. Bavila mě od první stránky po poslední. Se znatelným úbytkem zbytečného okecávání, na rozdíl od Temné studnice, pak vynikl specifický humor J. Velinského. nespisovná, místní slova i půvabná čeština. Rozuzlení zápletky na posledních stranách bylo, po úspěšném mlžení autora při hledání pachatele a motivu, parádní.

Tmavá studnice za tři hvězdy, Lidožrout za 100 % a 5 hvězdiček, za celou knihu pak nadprůměrné 4 hvězdičky.

Eicherik
17.12.2017

Moje první Finkovka a hned dva první díly. Dvojice příběhů se mi líbila a kniha splnila moje očekávání. Tmavá studnice je nádherná česká detektivka vyšperkovaná hovorovou češtinou a osobitým lidovým humorem. Hlavní hrdina, soustružník Ota Fink je sympaťák, který vás provede dobou dávno minulou.

Joges
03.07.2016

Autor užívá zručně hovorovou češtinu, má takzvaně řemeslo v malíčku, v knize je hodně slangu, expresivních výrazů, nářečí atd., pokud byl ale v Tmavé studnici nějaký zločin, pak jsem ho nepostřehl, či spíše jsem ho nevnímal, jak jej autor pohřbil pod spoustou zmíněné hovorové češtiny. Druhý detektivní příběh Lidožrout byl už o něco povedenější. Jsem zvědavý na další knihy autora.

dagmar5477
10.02.2016

Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na autorův styl, ale celkově se mi obě novely velmi líbily.

Plútarchos
29.12.2015

Vydání obsahuje dvě novely - Tmavá Studnice a Lidožrout.
V Tmavé Studnici se setkáváme s mladým Otou Finkem coby soustružníkem pražského Pragokovu a technikem bigbendu tamtéž, který se shodou okolností, vinou vlastní zvědavosti a smyslem pro galantní pomoc krásným dívkám zaplete do soukromého pátrání, z něhož se nakonec vyklube pátrání po vrahovi a odhalení udavače z doby "protentokrátu".
Příběh, zápletka i odhalení jsou vcelku banální (dalo by se říci ve stylu epizody majora Zemana) avšak spád vyprávění, a zejména jazyk a slang dělají čtení poutavé, napínavé i humorné.
V příběhu Lidožrout se Ota Fink ocitá v jednom severočeském městě, kde přijeli na soudružskou výměnu zkušeností mladých a samozřejmě s bigbandou zahrát po skončení oficiálních projevů. Ota Fink navštíví svého kamaráda z vojny, který ve městě žije a stane se tak nechtěným svědkem neštěstí, které vlastně tak úplně neštěstím není! Ve snaze pomoci svému kamarádovi, obviněnému z vraždy, se Ota pouští soukromě do vyšetřování ostatních podezřelých. Kdo je nakonec skutečným pachatelem? Ota Fink jich odhalí hned několik, aby se nakonec sám ocitl v ohrožení života, ze kterého ho zachrání jeho starý známý kapitán Moldánek...
Detektivní příběhy jsou velmi čtivé, s budovatelským humorem, čtenář může sledovat stopy, motivy a indicie a vyřešit tak zápletku spolu s Otou Finkem. Slang a jména osob byla pro mě někdy matoucí a zaměnitelná, takže jsem se musel vracet o pár stránek zpět, abych si ujasnil, o kom je vlastně řeč. Ale možná to bylo jen tím, že jsem knihu hltal a pořádně nepřežvykoval jednotlivá sousta! :-) Je to příjemné čtení a čtenář tam zajisté objeví i další rovinu, řekněme společensko-budovatelskou, která z tvorby pana Velinského dělá něco víc než jen českou detektivku. Doporučuji!

ber-tram
04.12.2015

Kriminální zápletku dost upozaďuje vyprávěcí balast všedního dne, což moc nevadí, protože jde o líčení zemité, jadrné, odpozorované ze života. Avšak občas vzhledem ke slangu, době a prostředí ne úplně srozumitelné. Jiné Velinského detektivky, co jsem četl, mají lepší spád než tato prvotina soukromého očka / dělňase Oty Finka. 20/15

kukylka
03.12.2015

Četla jsem již několik Finkovek dříve, a jsem zato ráda. Vždy mě detektivní příběhy velice bavily. Tato prvotina až zas tak ne. Posledních dvacet stránek jsem teprve začala mít pocit, že jde o stejného autora :-)

Modrina
21.05.2014

Četla jsem kdysi dávno a byla jsem v rozpacích.. Kapitána Kida jsem si pak už nechala jen jako skvělého písničkáře.

Longy
11.02.2013

Kapitán Kid umí. Děj baví, člověk do poslední chvíle neví "kdo je vrah" a socialistické reálie takřka nevadí (osobně mi příjdou zajímavé). Výborná je mluva postav, hodně slangu a hovorových výrazů - ozvláštňuje to dialogy. Pro milovníky Francisova typu psaní (nemyslím koníčky, spíš typ "detektiva všudybyla beroucího spravedlnost/pátrání do svých rukou, mnohdy ke své škodě") je Velinský povinnost.

bucklee
19.11.2011

Detektivka, která se čte jedním dechem. První případ bezděčného detektiva Oty Finka, lamače dívčích srdcí a neohroženého hrdiny s geniální intuicí. Přečíst tuhle knížku je pro milovníky (nejen) české detektivky v podstatě povinnost. ;-)