Z Paříže do Paříže

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Neuvěřitelný, avšak pravdivý příběh začíná v okupované Paříži, kde dva bratři, desetiletý Joseph a dvanáctiletý Maurice, tráví čas jako ostatní kamarádi školou, pouličními hrátkami i lumpárnami. Až do dne, kdy musí na kabátě začít nosit žlutou hvězdu. Pak se situace zásadně změní. Nacisté pořád přitvrzují, Židům jde o život, a tak tatínek rozhodne: kluci musí pryč. Okamžitě, sami, bez papírů, mají odjet nočním vlakem, nějak se dostat přes demarkační čáru a pak za staršími bratry do svobodné zóny na jih Francie. Vydávají se tedy na nebezpečnou cestu, téměř bez peněz, vybaveni jen svou bystrostí, statečností a instinktem. Nikdo netuší, že potrvá ještě tři roky, než válka skončí, ani zda se všichni znovu setkají. Joseph Joffo sepsal dojemný a prostý příběh své rodiny v roce 1971, od té doby byl přeložen do desítek jazyků a dvakrát zfilmován....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/340981/z-parize-do-parize-7EO-340981.jpg 4.5151
Žánr
Literatura světová, Biografie a memoáry
Vydáno, Mladá fronta
Orig. název

Un sac de billes, 1973

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (50)

Kniha Z Paříže do Paříže

Přidat komentář
VladiKlaisner
15. listopadu

Knihu jsem mám v seznamu již více než rok, teď jsem se k ní dostala. Pěkné počtení od nespisovatele, žida, který po letech vzpomíná, jak se mu ze dne na den změnil život. Z malého chlapce, který hrál kuličky a chodil do školy musel se svým bratrem odejít z domova a tahle cesta s malými pauzami a skrýváním trvala až do konce války. Přišel o své dětství, o to nejkrásnější období, za cenu toho nejcennějšího - života.

FejKýý
30. října

Přečetla jsem to za dva dny, skvělá kniha, bohužel dřív to tak bylo a bylo to strašné, konec je smutný, já bohužel viděla první film a pak včera přišla na tuto knihu. Ale film si moc už nepamatuji, takže jak jsem četla ani jsem neměla obrázky postav z filmu v hlavě. :) Určitě všem doporučuji. Pořád se tam něco děje.

hanka33
15. srpna

Autobiografické, příběh z dob okupované Pažíže vyprávěný malým chlapcem. Čtivé.

LaDouceBrise
01. srpna

Výjimečná kniha, neskutečný příběh, odzbrojující film a můj neskonalý obdiv k Josephovi a jeho bratrovi, že tak malí zvládli překonat tolik překážek a příkoří nespravedlivého života. Putování dvou bratrů po Paříži za účelem najít bezpečí kvůli svému původu, jehož význam jim stále uniká, je kouzelné, obdivuhodné a zároveň i trochu děsivé. Jo je skvělý vypravěč, jeho příběh je poutavý od začátku až do konce a ve čtenáři zanechá jakési pozitivní, až možná melancholické pocity, a to navzdory těžkému tématu války, jímž je kniha protkaná. Při čtení jsem měla dojem, jako by válka v příběhu sice tvořila samotnou základnu, ovšem častěji se terén děje od této základny svažoval, vzdaloval a vrstvil na sebe zážitky dvou malých chlapců, jejichž dětství jim umožňovalo vnímat i svět ve válce jako svět krásný a plný nadějí.
Na knihu budu ještě dlouho vzpomínat.

DOPORUČUJI VŠEM. Protože tenhle příběh je moc neuvěřitelný na to, aby se na něj zapomnělo.

Petibrko
29. července

Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Hezky popsané "nechápání", čím jsme vlastně "my židi" tak špatní z pohledu jedenáctiletého chlapce prchajícího během 2. sv. války před nacisty.

Lili
11. června

Díky Joffovu vyprávění si uvědomuju v jakém žijeme blahobytu, jak dobře se máme. O jeho dětství v době okupace si uděláme představu, ale stejně pochopí jen ten, kdo něco podobného pamatuje a prožil na vlastní kůži. Někdy je to možná jen otázka Štěstěny nebo odvahy? Krásný a prostý vypravěčský styl, za který autor vděčí nejen sám sobě, ale i Claudu Klotzovi.

Akorát mě mrzí jedna věc a to název knihy. V tomto případě nešlo totiž o překlad, ale o takové to hloupé vyjádření příběhu nadpisem. Originál „Un sac de billes“ můžeme totiž dobře přeložit jako „Taška kuliček.“ Nebylo by to hezké? Vždyť ta taška (v knize překládáno jako chlebník) byla celý jejich svět, ať utíkali kamkoli. A kuličky-hliněnky představovaly okamžiky dosud nezkaleného štěstí, dobu plnou her v ulicích, čas ještě opravdového dětství.

Verča91
31. května

Kniha se četla velmi dobře a je až obdivuhodné, jak se dokázali probojovat překážkami, které se jim připletli do cesty

Randyz1986
26. května

Z knížky jde stylem vyprávění dost cítit, že není napsaná profesionálním spisovatelem, ale samotným vypravěčem, který si příběh prožil, ale o to je možná přirozenější a autentičtější a je pro mě neuvěřitelné, co si tehdy mnohé děti musely prožít a jak rychle byly neuceny dospět. Rád bych upozornil i na filmové zpracování, o kterém si myslím, že se velmi vydařilo.

1