Jonna komentáře u knih
Celá epopej dočtena, a jsem ráda, že už skončila, protože někdy od 4., 5. knihy se začal děj hrozně rozmělňovat, osoby byly stále méně propracované a stále více se jedna podobala druhé. Mám pocit, že epopej je takhle dlouhá jen proto, aby čtenář více zaplatil a kniha více vydělala. Nebylo to zase až tak špatné čtení, ale celá Husitská epopej mohla být tak o tři knihy kratší.
Mám pocit, že oba už jsme unaveni - Vondruška i já. Rozmělňování narůstá a výpovědní hodnota knih postupně klesá. Poslední díl už asi přečtu jen ze setrvačnosti. Nebo možná přijde napínavé vyvrcholení epopeje(?).
Dlouho mi trvalo se začíst, víc než beletrie je to dokument. Je prostě znát, že autorka je spíš novinářka než spisovatelka. Táhne se to celou knihou - informací je někdy až na škodu mnoho (co měla Anna na sobě, když..., co jedl/pil ten a ten apod.). Zorientovat se v osobách bylo skoro nemožné, neprospívalo tomu ani přeskakování ze "současnosti" do minulosti. Detailní historická fakta s mnoha odbočkami jsou nezáživná. Asi by bylo lepší zhlédnout nějaké autorčiny dokumenty o Vídni, ke knize už se nejspíš nevrátím.
Zase naprosto pohodové a odpočinkové čtení, vracím se ke knize, i k celé řadě, kdykoli si potřebuji odpočinout a přeladit se na pohodu.
Chvilku trvá, než si začnete jednotlivé kapitolky skládat a představovat jako jednotlivé záběry, bez toho by ta kniha nešla číst. Ale pak už vás strhne děj, zároveň se dočtete o historii tiskových agentur, a to je dost zajímavé, protože Dietl vychází ze skutečnosti. Škoda, že ten seriál nenatočili.
Knihu jsem sice dočetla, ale jen proto, že jsem v dosahu neměla jinou knihu. Kniha je napsaná "blogovým" stylem, sáhodlouhé popisy ničeho, příhody jsou jedna jak druhá. Jediné, co jsem si z knihy vzala, je to, jak odlišná kultura v Nigérii panuje, a že musí být hrozný problém najít nějaké styčné body s tou evropskou. Autor sám mi připadá jako ziskuchtivý chytrolín, který se to snaží maskovat snahou o udržení odkazu svého otce.
Už vážně nechci nic číst v tomhle stylu. Ještě mne snad pobavil Stoletý stařík, ale tyhle knihy snažící se svézt na vlně jeho popularity, už jsou jen nastavovaná kaše. Tahle kniha mě ještě šokovala tím, že stařenka vraždila jako když vařečkou míchá, a zároveň je stavěna do role oběti. O historických faktech už se mi snad ani nechce mluvit, chápu, že si autor sem tam něco přizpůsobí, ale tohle? Nemám ani chuť číst další knihy autora.
Oceňuji jasný a stručný styl knihy. Škoda, že takovou knihu nenapsal někdo dřív, můj život mohl být jednodušší.
Fischl prostě umí navodit atmosféru tak, že mám vždy pocit, že v té knize, v tom městečku jsem, že tam bydlím, a jsem toho všeho děje součástí. Knihu jsem si šetřila, aby mi vydržela, protože z ní dýchá neuvěřitelná pohoda.
Naštěstí jsem si tuhle knihu zakoupila jako audio, protože jinak, jak bych se dostala k mluvící opici, byl by se čtením konec. Velmi slabá kniha, a výjimka z pravidla, že kniha je lepší než film. Zklamání.
Druhý díl mi přišel trošku lepší a čtivější. Pohled na válku z německé strany je pro mne relativně nový a zajímavý, častěji čtu literaturu anglickou. Uvidíme, co přinese díl poslední.
Také jsem knihu začala číst kvůli seriálu Panství Downton (v knihkupectví mi poradili), ale asi právě kvůli tomu mi připadá jako "slabý odvar" filmového zpracování. Je to taková průměrná kniha, jako vystřižená z červené knihovny z dvacátých let minulého století. Nicméně trilogii hodlám zvládnout celou, snad budou další díly trošku lepší.
Od knihy jsem čekala něco úplně jiného, takže mne děj překvapil. Text měl dvě roviny, jednu dějovou a druhou takovou neuchopitelnou. Atmosféra té doby a uvažování hlavní hrdinky nějak dotvářely dějovou linku, těžko se to definuje. Z knihy nejsem nadšená, ale ani zklamaná, musí na ni být ta správná nálada.
Kniha, která na mnohé otázky odpovídá a ještě víc jich klade. To je ale dobře. Autor složité věci popisuje jednoduše, za což má můj obdiv, to neumí každý. Moc se mi například líbilo vysvětlení ekonomiky - zjednodušené, ale přesné. překvapila mne (nejen) teorie vzniku zemědělské společnosti, ale když to člověk domyslí, tak musí dát autorovi za pravdu. Určitě si přečtu i další Harariho knihy.
Neskutečně slabá kniha. A poznámka na okraj (víc si tahle kniha nezaslouží), že se po násilí a znásilnění žena hned vyspí s dalším mužem, to opravdu může napsat jen chlap.
Omylem jsem tuto knihu považovala za první díl, tak jsem ji četla jako první. Mám ráda autorku, její styl psaní a její ságy. Ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Kniha se čte velice dobře a je navíc zajímavé "vidět" válku z druhé strany. Nemůžu se dočkat dalších dílů.
No, kde začít - od tak oceňované knihy jsem asi čekala víc.
-Nebavily mně zdlouhavé pasáže, které byly zjevně napsány jen proto, aby autorka náležitě prezentovala své znalosti a nejspíš i vzdělání.
-Slibovaná myšlenková hloubka se nekonala.
-Celá zápletka s krádeží obrazu se mi zdá neskonale naivní.
-Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se začetla, a pak se zase vlekl konec.
- Jedině kocoviny byly vylíčeny tak realisticky a plasticky, že jsem je měla taky :-)
Velice průměrná kniha. Nevím, jestli najdu sílu přečíst od autorky ještě něco jiného, spíš ne.
Cestopisy nejsou úplně můj šálek kávy, ale tohle je výborné letní oddychové čtení. Kniha je napsaná s humorem, a přitom lidsky laskavá. Autor je sympatický a také má rád maminku, a nestydí se za to! :-) Kniha je napsaná čtivě, chvílemi jsem měla i pocit, že putuji s autorem. Nejspíš nahlédnu i do jeho dalších knih.
Ke knize jsem se dostala náhodou, díky výrazné slevě, a jsem moc ráda. Je to pohodové, laskavé čtení pro temné a smutné dny. Někdy je fajn přečíst si knihu, u níž víte, že všechno dobře dopadne. Vřele doporučuji a vrhám se na další díly.
Knihu jsem bez velkého zkoumání vlastně jen chytla, než jsem šla v knihkupectví k pokladně, a rozhodně jsem nečekala, že bude tak dobrá! Zajímavé, vtipné vyprávění, zcela jiný pohled člověka, co za komunistů nevyrůstal, a navíc ještě love story! Knihu jsem zhltla za pár dní, nešlo se od ní odtrhnout. Všem těm, co tvrdí, jak to za totality bylo skvělé, bych ji dala jako povinnou četbu.