Jjaanneet komentáře u knih

Měla jsem pocit, že se dívám na nějaký český film. Třeba Jana Holcová a Petr Vršek. Taková naše česká, lehce ponurá atmosféra. Minulost a přítomnost. Budoucnost u naší tvorby, jak to bývá, často schází. Takový je ale život, víme jen to co bylo a je. Rozhodně dobrá kniha, která si Literu zasloužila.

4 03.11.2020

Kniha jako sen. Sen plný zmatených pocitů a strachu. Nerozumím jaký měl význam, ale takové sny občas bývají. A pak se probudíte, dřív než skončí.

1 06.09.2020

Tohle za mě ne-e. Příběh se mě vůbec nedotkl. Bylo to jako když vám sousedka začne vyprávět její recept na guláš a vy jste vegan. Poslechnete si to, ale nedá vám to vůbec nic. Dávám jednu hvězdu za obálku, kterou jsem se nechala zlákat. Nesuď knihu podle obalu, že?

1 21.03.2020

skvost

6 06.03.2020

Po Haně jsem se záměrně autorce vyhýbala. Měla jsem obavy, že budu zklamaná, že už nic nebude tak dokonalého. Jednoho dne jsem přišla do práce a Tiché roky mi leželi na stole. (Kolegyně mi je vnutila- půjčila bez požádání.) A tak jsem to brala jako znamení, že přišel čas. No co vám budu povídat, ta Mornštajnovic holka mě zase dostala. Teď už vím, že jí ležím u nohou a pro další knihu si poběžím hned první den vydání.

11 19.01.2020

Kniha mě bohužel vtáhla až ke konci, kdy do smutného příběhu vstupuje naděje. "Nikdy jsem nikoho nemiloval." - "Ne, všichni takové štěstí nemáme. Vám se možná ale bude umírat snadněji." - "Možná, " připustil jsem, " ale o to těžší je pro mě žít." .... A ten jablečný koláč si taky upeču.

1 30.12.2019

Tak něžná a tak jemná kniha. Tak střízlivý a opravdový příběh. O hledání sama sebe, odpovědí, domova, lásky, síly a pocitu štěstí. Záleží na minulosti? Záleží na budoucnosti? A když člověk běží celej život špatným směrem, může to být přesto správně? Pokud se dožiji důchodu, tak chci sedět v houpacím křesle s dečkou přes nohy a v ruce mít tuhle knihu. Tenhle příběh.

6 05.11.2019

Nemám pro ni slov. Nejlepší kniha, kterou jsem kdy držela v ruce. Již čtyřikrát jsem obdarovala kamarádky a všechny byly stejně nadšené.

12 18.09.2019

Hlavní myšlenka knihy, v které je vše. Minulost sice nemůžeme změnit ale pohled na ni ano. Jemná a hřejivá kniha.

9 18.09.2019

Příběhy o lásce a pocitech v naprosto skvostném kabátě. Aplaus prosím!

3 18.09.2019

Vždy dám nejvíc na emoce a o ty, zde není nouze. U konce knihy jsem probrečela celý večer. Krásná pohádka, která jednou skončí pro nás všechny. Sundavám jednu hvězdu za časté opakování/rekapitulování.

4 30.08.2019

Jemná lhostejnost světa je taková krásná jednohubka. Během čtení jsem zažila radost, smutek a překvapení. To vše navzdory malému počtu strán. A to já od knihy očekávám - emoce.

5 01.05.2019

Začátek knihy dobrý, ale zbytek jsem se bohužel už jen trápila. Zdlouhavé, opakující se pasáže mě nudili. Čekala jsem grandiózní konec, který se bohužel také nekonal. Napětí se mě jen lehce "dotklo" v druhé chatě. Knihu bych svým přátelům nedoporučila, bohužel.

9 29.04.2019

Přiznám se, že přibližně do půlky knihy jsem se musela ke čtení nutit. Trvalo mi než jsem se o postavy začala zajímat. Nějvětší problem jsem ale měla s násilím a bezcitností. Na druhou stranu uznávám, že v tom je možná i kouzlo celého příběhu. S příchodem Kristýny jsem se začala na čtení těšit a ke konci se dokonce nemohla odtrhnout.

2 26.01.2019

Námět knihy byl perfektní. Ohledně Hodiny smrti bylo vše vysvětleno, oprvadu propracovaně. Oba hlavní hrdinové Mateo a Rufus byli sympaťáci a po celou dobu jsem jim fandila. Čekala jsem překvapení a přišlo. (I když jiné než jsem původně čekala.) Nejsilnější pro mě byla pasáž v baru, když zpívali písničku American pie. Opravdu doporučuji si k tomu do sluchátek písničku pustit. K pěti hvězdám mi chybělo trochu více emocí a otázek k zamyšlení.

2 12.01.2019

Můj malý klenot v knihovně.

1 05.11.2018