jendoslav komentáře u knih
Ač napsaná před 70 lety, kniha legendárního von Hayeka je dnes možná ještě aktuálnější než v době svého vzniku - bohužel pro nás. Být povinnou četbou na středních školách, možná by vedla lidi k svobodné samostatnosti místo ovčího pochodu na porážku a nemuseli bychom být svědky postupného směřování Evropy do socialistické záhuby. Jenže kdo by četl von Hayeka, když mu socialisté naslibují ráj na zemi, že... Hlavní myšlenka? Socialismus nefunguje a fungovat nemůže!
Jelikož jsem Neopýra dostal kvůli zašmodrchané situaci s právy (kvůli tomu musel Zlín vydávat knihy na přeskáčku) do ruky až po Sněhulákovi nebo Spasiteli, byl to přece jen krok zpět. Na knize je znát, že se Nesbo teprve zaučuje. Lehký nadprůměr.
Tak líto mi bylo chudáka Gundera Lomanna... V případě Indické nevěsty rozhodně nejde o detektivku či thriller klasického severského střihu, není příliš napínavá, zato ale psychologicky propracovaná. A závěr taky donutí mozkové závity ke zvýšené činnosti.
Varování pro rodiče malých dětí: ve vlastním zájmu a v zájmu klidného spánku se nedoporučuje číst. Mo Hayder ještě překročila laťku zvrhlosti nasazenou v Ptáčníkovi a rýpe se v nejhorších nočních můrách rodičů - totiž ztrátě dítěte. Dělá to přitom se svou typickou "citlivostí", čili nepříjemné mrazení v zádech provází prakticky celou knihu. Výborné.
Tohle že napsala žena? Mo Hayder nenechává čtenáře na pochybách, že není žádnou něžnou kopretinkou - a pro jistotu mu naservíruje pořádnou porci hnusu hned v jedné z prvních scén. Jako bych na té pitevně byl s ní - nic pro slabé povahy a žaludky. Ostatně i provedení samotných zločinů je nechutnost sama. Jinak ale svižný děj, sympatický Caffery posedlý vlastními traumaty, gradující napětí a překvapivé rozuzlení. Nebýt ještě lepšího druhého dílu, dal bych plný počet. Ale Pečovatel je prostě ještě zvrácenější a napínavější...
Další kniha od švédské dvojice, která v člověku rozhodně neprobudí optimismus, a která se zabývá velice silným tématem. Všechno to bezpráví, beznaděj a nespravedlnost mnou při čtení cloumaly celou dobu a konec... Ani nemluvit. Myslel jsem si, že hořčí pocity než po dočtení Boxu 21 ve mně autoři nedokáží vyvolat, ale to jsem se hluboce mýlil. Nelze nedoporučit.
Beznaděj, hnus, depresivní atmosféra. Kniha, která člověka nemůže svým tématem i zpracováním nechat chladným, převažují pocity znechucení ze zla tohoto světa. Závěr je kopancem do obličeje, který jsem rozdýchával několik hodin. A přesně tak to mám rád.
Po vrcholně trapné Paganiniho smlouvě přece jen o chlup lepší dílko, stále ale nevybočuje z průměru. Přímo z něj čiší, jak chtějí autoři vytvořit čtivou, napínavou a akční knihu ve strhujícím tempu, a právě tahle vypočítavost mi vadí nejvíce. Pro mě tedy definitivně poslední pokus přijít na chuť nejpřeceňovanější autorské dvojici dneška.
No, jako parodie dobrý... Frekvence, s jakou nadpřirozený vrahoun vyvražďuje švédskou policii, je opravdu komická, akční scény neskutečně přehnané a dotažené k trapnosti. Chladně vykalkulovaná kniha plná logických děr a nechtěně směšných okamžiků. A Joona je taky otravný svou dokonalostí. Nebýt toho, že se "Kepler" svezl - díky vydání krátce po Larssonově trilogii - na jeho úspěchu, tak si tohoto braku nikdo ani nevšimne. Tuctový, lépe řečeno podprůměrný thriller, který občas nechtěně působí téměř jako jakési Žhavé výstřely mezi severskou krimi.
Pro mě zatím nejlepší díl série, i když "teroristická" zápletka s bombou mě trochu zprvu odrazovala. Ale ono je to, jako v každé správné detektivce, nakonec všechno trochu jinak, než se zdá. Také Malin se dala dokupy a už není tak nesnesitelná, čili výsledkem je opět plný počet bodů.
Ne že by snad tento příběh byl výrazně slabší než předchozí dva díly, ovšem hvězdu jsem musel ubrat za tentokrát téměř nesnesitelnou hlavní hrdinku Malin - propadá alkoholu, pálí mosty, ničí vztahy. Občas to bylo opravdu nesnesitelné. Nicméně pohled do horních vrstev vnáší nový svěží vítr a vyřešení případu - za neustálého deště a sloty - opět překvapí.
Druhý díl série "ročních období" drží vysoko nasazenou laťkou, jen mrazivou severskou atmosféru vystřídá vlna veder, která z knihy přímo dýchají. Jinak opět stejné postavy, stejně nesebevědomá a v osobním životě tápající Malin, a opět znepokojující zápletka se skvělým rozuzlením. Opět plný počet.
Kallentoft je bezesporu jedním z největších poetů mezi severskými detektivkáři. Na detektivku nezvykle barvitý styl psaní dělá z četby požitek, postavy - a především hlavní z nich komisařka Malin - jsou perfektně vykresleny. A i když Malinino nízké sebevědomí s kořeny v neradostném dětství občas otravuje, ve výsledku je to sympatická hrdinka. A abych nezapomněl - detektivní linie je pěkně zvrhlá a vyústění překvapivé. Suma sumárum plný počet.
Z knihy je cítit, že jde o prvotinu a autor se trochu ještě hledá - a po přečtení pár desítek stran Elementárních částit je to cítit ještě více. Zpočátku jsem s bezejmenným asociálním a kousavě sarkastickým hrdinou sympatizoval a souzněl, ovšem od jistého okamžiku se to tedy pěkně zvrtlo a sympatie se začaly vytrácet... Bezesporu ale stojí za přečtení.
Vždy moudrá, občas smutná, občas veselá, nesmírně poučná, napsaná krásným jazykem - jednoduše jedna z nejzajímavějších knih, co jsem četl. A vlastně ani nechápu, proč mi tak dlouho unikala.
Lákala mě detektivka zasazená do období po WWI a právě to na knížce bylo nejlepší - perfektně vykreslená atmosféra tehdejší doby. Jinak příběh plyne velmi pozvolna, není nijak zvlášť napínavý, "jen" vzbuzuje čím dál větší zvědavost. Závěr nepřinese žádný šok, ale přesto spokojenost, byť to není možná taková "pecka", jakou jsem očekával.
Vynikající thriller se v závratném tempu řítí kupředu tak, že ho dočtete, ani nebudete vědět jak. Po zorientování se v poměrně velkém množství postav do sebe všechno postupně začne zapadat, některé postavy odpadat, jiné se jevit ve zcela jiném světle než na začátku, a pak přijde velkolepé finále se skvěle připravenou půdou pro další díl. Jelikož jde o prvotinu, nechávám si ještě rezervu, navíc bodík ubírám za jednu snad až příliš přehnanou scénu v restauraci... Jinak ale velmi solidní prvotina.
Pohlazení po duši pro každého konzervativce, noční můra všech levičáků... Sice z dnešního pohledu už trochu zastaralý, ale přesto nesmírně zajímavý pohled na zahraniční politiku od "Železné lady". Obzvláště kapitola o Evropě by se měla tesat do kamene.
Krásné počtení, detektivka vysoké literární kvality plná dechberoucích popisů skotské krajiny. Detektivní linie je proložená příběhem dětství hrdiny, který se ukáže být pro závěr nezbytný. Jen knize možná trochu škodí reklama o "Thrilleru temném a děsivém jako bouřlivé skotské moře za zimní noci", která ve čtenáři vyvolá marná očekávání. Přitom jde spíše o postupně a pomalu budovaný depresivní příběh s dramatickým závěrem. Nicméně rozhodně stojí za přečtení.
Vynikající a strhující kniha s ďábelským tempem vyprávění - vyvolává těžkou závislost. Výborně psychologicky propracované postavy, pochopitelně především hlavní hrdina Sebastian, který ač je svině první třídy, nakonec stejně přiroste k srdci. Zápletka nápaditá a originální, vyústění taktéž. Nicméně přece jsou v ději poněkud nepravděpodobné momenty, které bez prozrazení pointy nelze popisovat. Nechám si případnou pátou hvězdu pro jejich další dílo, které doufám vyjde česky co nejdříve.