jarynek
komentáře u knih
Matka
Jeff Lemire
Zajímavý sci-fi komiks vždy potěší a Matce se to povedlo vrchovatě. Lemire zde opět dokazuje, jak umí dobře pracovat s postavami a emocemi, přičemž dokázal i napsat věrohodné chování dětských postav, což se ne každému autorovi podaří. K tomu přidal napínavý příběh plný akčních scén a mrtvol více než bych očekával. Vyprávění má od začátku svižné tempo, které ke konci ještě graduje, takže je těžké čtení byť jen na chvíli přerušit. Nutno ještě vyzdvihnout výbornou kresbu, která se k tomuto vesmírnému dobrodružství skvěle hodí. Nemám, co bych knize vytknul.
Palestina
Joe Sacco
Je dobře, když vyjde takovéto dílo ukazující pohled na izraelsko-palestinský konflikt z druhé strany, než je ten mainstreamový v našich končinách. Sice vyprávění působí trochu jednostranně, ale aby tomu tak nebylo se myslím autor ani nesnažil. Jeho cílem bylo podívat se na věc z pohledu Palestinců, a to se mu povedlo. Přesto na mne kniha nepůsobila tak sugestivně jako Goražde
Královny čarodějek
Mike Mignola
Nedávno jsem četl Pochmurný kraj Odkaz a přijde mi, že to má hodně paralel s Lady B. Autoři se snažili navázat na úspěšné série a úplně se jim to nepovedlo. Jako základ se vezme druhá světová válka, to nemůže nikdy škodit; namísto plíživého děsu a tajemna, které hlavní hrdiny obklopovali v původních sériích, jsou nyní všudepřítomné záporné postavy, které ale zastrašit nedokážou (třeba velké létajííc oči jsou spíše k smíchu); nezajímavé postavy; lesbický vztah hlavních hrdinek; rychlé přemožení záporáků. Potěšilo zasazení příběhu do Č Krumlova a některé pasáže knidy, ale celkové vyznění bylo zklamáním z nevyužítého potenciálu
Hellraiser
Clive Barker
Povídkové Knihy krve mám hodně rád, kvalita jednotlivých povídek kolísá, ale dá se tam najít několik opravdových skvostů a k tomu i další nadprůměrné kousky. Na Hellraisera jsem se hodně těšil, protože svým rozsahem se vlastně jedná o delší povídku. Zklamán jsem nebyl, i když za Barkerův úplný top povídkové tvorby bych to nepovažoval. Každopádně svižně napsané, na svou dobu pár poměrně dost explicitních násilných scén. Jen ten závěr byl na mne moc pozitivní, tady by se mnohem lépe vyjímalo, kdyby "zlo zvítězilo nad dobrem".
Dobyvatelé 3 a 4
Sylvain Runberg
No pokud bych po dočtení měl příběh krátce shrnout, tak bych musel dospět k závěru, že to scénársticky zas až takové terno není. Soupeřící strany, frakce s různými zájmy v rámci jedné strany, rodinný propletenec, zrada a vykoupení, ... Ale vše je tak výborně nakreslené (pro mne tedy především různá bojová zvířata a bitvy) a styl vyprávění má takový spád, že nemáte moc času nad uvedenými "nedostatky" moc přemýšlet a jen si užíváte čtení. Za mne tedy hodně povedený kus Modré Crwe.
Conan z Cimmerie. Svazek III.
Régis Hautière
Další kvalitní nášup evropského Conana, a to především v případě první a třetí povídky. Klasika v podání Rudých hřebů nezklamala, a to jak sénáristicky, tak kresbou. Dobrodružství začínajííc bojem s veleještěrem a končící v kulisách uzavřeného města/domu, v němž spolu bojuje několik kmenů a do toho ještě magie a krásné ženy - prostě Conan, jak má být. Druhá povídka Lidé černého kruhu mne nezaujala, kresba šmrcnutá mangou se prostě ke Conanovi nehodí a tentokráte to nezachránil ani příběh, který byl díky velkému počtu postav trošku zmatečný a celkově spíše nudný. Za to Zamboulské stíny byly super. Povídka je spíše taková jednodušší, ale k neohroženému Conanovi se skvěle hodí, takže tam máme lidojedy, opičí monstrum, hady, trochu kouzel, utajené identity a samozřejmě nahé ženy (i když zrovna zde jde v případě výrazu hlavní hrdinky o možná nejslabší atribut povídky). A čtenář se baví.
Zpěvy hvězd a stínů
George R. R. Martin
Celkem velká variace jednotlivých povídek od čísté sci-fi po fantasy, od akčních kousků po povídky spíše snivé, epické. Takže každý čtenář si v knize najde své, na druhou stranu pro některé tím může kniha jako celek působit nevyváženě a mnozí neocení všechny povídky. Pro mne byla potěcha ze čtení u všech, tu větší, tu menší, ale u žádného příběhu jsem nebyl zklamán a právě ta variabilita mne bavila.
Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků
Ursula K. Le Guin
Ta láska autorky k fantasy literatuře z knihy úplně sálá. Po přečtení mi v hlavě zůstalo spousta věcí na přemýšení a nových pohledů na fantastiku. Na druhou stranu mi přišlo, že autorka cítí určitou historickou ostrakizaci fantasy jako nespravedlivou křivdu a ve svém boji za její vyvýšení na piedestal literatury s velkým L není při svých závěrech zcela nestranná.
Americká modlitební příručka
Lucius Shepard
Těžko knihu zařadit do nějaké škatulky. Na vyprávění lze pohlížet různou optikou a ve čtenářích mohou po dočtení zůstat poměrně různé pocity. Por mne to bylo především zábavný originální příběh plný myšlenek a pohledů na současou americkou (tedy nejen tu) společnost, především pak různé náboženské organizace a jejich manipulace s lidmi. ale i plnou falešných proroků a kýčovitých věcí. Příběh hodně mění tempo, především střední pasáž je taková pomalá, snivá, naopak závěr je pak až překvapivě hodně akční. Od Gnomu jsem četl několikátou knihu a opět jsem nebyl zklamán.
Slavík ze Stepney
Olivier Legrand
Po druhém díle, který mne moc nebavil, jsem si zde spravil chuť. Dobrodružné a napínavé vyprávění, kde je úloha mladých hrdinů, spolu s jejich schopnostmi, lépe vystižena a dokonce i SH zde má zajímavou úlohu, tak typickou pro něj. A dokonce i profesor M zde v cilffhangeru vystrkuje drápky.
Život a smrt barbara Conana: Kniha první
Jason Aaron
Aaronovi věci pro Marvel mne povětšinou moc nechytly, ale Conan je hodně světlou výjimkou. Sice jde pouze o samostatné, nepatrně propojené, povídky (resp. námět nadhozený v jedné povídce je pak lehce doplňován v dalších povídkách), které jsou rozprostřeny po celém kontinentu, a u nichž jsem si snad u každé na konci říkal, že je škoda, že daný námět nebyl rozvinut ve větším rozsahu, ale jinak jsou využity tradiční Conanovi atributy (tedy spíše boje, meč a magie než krásné ženy, které by ho obklopovaly). Vyprávění má spád a kresba celkem dobře dokresluje tu pravou atmosféru. Už se těším na zbytek ze života a smrti tohoto nesmretelného hrdiny.
Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo
Pavel Kosatík
Ze série "Češi" toto byla předposlední kniha, k níž jsem se dostal, a hodnotí ji jako nejhorší. Především scénáristicky to bylo slabé (což mne udivuje o to více ve srovnání s některými z jiných dílů). Vytržených pár myšlenek a rozhovorů Masaryka v průběhu několika roků nedrží při sobě a není schopné o dané historické události moc vypovědět. Spíše to na mne působilo jako snaha o adoraci Masaryka. Nápad s boxerským zápasem by nebyl špatný, ale v rámci takto krátké knihy nebyl schopen být provázaný se zbytkem vyprávění a nakonec to na mne působila, že obě "dějové linky" byly jen rychle načrtnuté a nepropracované.
Pod křídly smrti
Stjepan Šejić
Šejić nějak ujíždí na ženských hlavních hrdinkách:). Pro mne je jednoznačným vrcholem jeho u nás vydaných knih Harleen, ale ani toto nebylo špatné. Už úvodní dvě scény (vyvolávání duchů na hřbitově, schůzka zamilovaného páru) hodně pobavily a rychle vtáhly do děje. Autor opět hodně staví na verbálním i neverbálním vyjádření vzájemných vztahů jednotlivých postav a k tomu přidává velkou kupu různých monster a jiných záporáků, kteří mají různé cíle a i mezi sebou osnují intriky. Jen ten závěr byl pro mne až moc happy. Nějak mi neseděl ke zbytku knihy. Každopádně zápletka je celkem fajn, jen se trochu obávám, že pokračování u nás nevyjde.
Conan: Zrozen na bitevním poli
Kurt Busiek
Origin Conana je pojat celkem civilně a ačkoliv Conan hned od počátku vyčnívá nad svými vrstevníky (a vlastně nejen nad nimi), tak jeho cesta k velkým činům je poměrně trnitá a pro začlenění do společnosti jsou Conanovi schopnosti spíše na překážku. Vyprávění Conanových osudů není až tak přímočaré a zisků a ztrát Conan hned na začátku zažije nemálo a emocí je v příběhu daleko více než jsem očekával.
A rozhodně bych nechtěl opominout kresbu, která se ke stylu vyprávění skvěle hodila. Podle toho, jak jsme nahlédnul do další knihy, tak tato je rozhodně lepší.
Joker
Brian Azzarello
Zpočátku mne příběh chytl hodně, ale postupem času to nadšení trochu opadlo. Děj je poměrně předvídatelný, a to i v případě nevypočitatelného Jokera, kde je spíše nejistá jeho nálada, než to, jak se zachová vůči dalším postavám. U Jokera mi pak přišlo, že se příliš vyzdvihla právě ta nevypočitatelnost a šílenost a málo se pracoval s tím, že za tou šíleností bývá chladně kalkulující osoba. Kresba se mi hodně líbila, stejně jako zapojení velké části Batmanových protivníků z Gothamu, ačkoliv všichni působí vedle Jokera jako třetí liga. Po dočtení však ve mne zůstal dojem ne zcela využitého potenciálu, který námět umožňoval.
Hrobař 3 a 4
Xavier Dorison
Kromě pár šerifů zcela zmizely atributy westernu, ale to vůbec nevadí, protože souboj Hrobaře a jeho "ladies" s hlavním záporákem vše vynahradí. A záporák je skvělý, chvíli jsem ho miloval, chvíli nesnášel, ale pořád mne přitahoval. Každopádně dokázal nastolit otázky, které jednání všech nestavělo do černobílé roviny, což bylo dobře. V součtu obou knihspolu s Johnem Silverem asi nejlepší příběh, který dosud v MC vyšel.
Naposled
Charles Burns
Skvěle poskládaný příběh - vlastně ten příběh si čtenář musí poskládat sám a výsledkem není zcela jednoznačný obraz, k jehož intepretaci je možno použít více náhledů
- může to být obraz celkem obyčejného příběhu podaného hodně neotřelým způsobem,
- může to být obraz na hranici reality a snů, protkaný mnoha náznaky naznačujícími stav mysli hlavního hrdiny a jeho utváření vlastní reality,
- může to být obraz slabosti, vyrovnávání se s vlastním selháním a se snahou o nápravu vlastních chyb učiněných v minulosti,
- anebo t může být všechno jinak:).
Burns opět potvrdil svůj originální a sugestivní styl vyprávění, který čtenáři zůstane v hlavě dlouho po dočtení.
Batman: Můj Temný princ
Enrico Marini
Z výtvarného hlediska nemám co vytknout - to je posunutí Batmana o level výše. Každý obrázek je potěchou a některé detaily, případně nápady z Batmanova vybavení, jsou opravdu skvělé. Samotný příběh je však spíše prúměrný - neurazí, ani nenadchne - což neznamená, že by byl špatný, ale v porovnání s kresbou dopadá hůře.
Hrobař 1 a 2
Xavier Dorison
Atraktivní westernové prostředí s originálním nápadem úkrytu zlata. A pak už jen honba za zlatem, která dělá z lidí všehoschopná individua, která se nezastaví ani před zákonem. A těm se do cesty postaví Hrobař se dvěma ženami, kde každý z nich má jiné pohnutky a v minulosti ukrývá nějaké to tajemství. K tomu přidejte výbornou kresbu a máte možná dosud nejlepší Modrou Crew. Málokdy asi bude funebrák vaší oblíbenou postavou, ale v tomto případě tomu tak bezpochyby bude.
Svatá Barbora
Marek Šindelka
Zajímavé proplétání fikce s realitou - těžko oddělit, kde končí fakta a kde nastupuje poue fantazie autorů. Možná, že komiks dokonce více ocení ti, kteří reálné základy kauzy neznají. Každopádně vyprávění příběhu z pohledu novinářky s retrospektivními jí zjištěnými informacemi mi přišlo jako dobrý nápad, jen se tam neměly zamotávat problémy samotné novinářky, to mne úplně nebavilo a při rychlém stylu vyprávění rušilo. Pokud si toto odmyslíme, tak je to výborná kniha.