JanaDor komentáře u knih

Líbí se mi nápad, čtivé zpracování, ale něco tomu chybí, abych byla nadšená bez poznámek. Raději bych měla fantasy na reálných základech, protože který rodič či pěstoun pustí své dvanáctileté dítě samotné na plavbu lodí po moři s partou dětí? K tomu, když má nebezpečnou nemoc, která se týká vody? Když opomenu tyto detaily, tak pohádková část o přeměně a vymyšleném mořském světě je hezká. Cílové skupině, které je kniha určená, se příběh bude asi líbit. A to je nejdůležitější.
Kniha má nádherný obal. Obsahuje jisté ekologické prvky, které do děje zapadnou přirozeně. Upozorňují na znečistění moře. Příběh je napsán jednoduše, ale některé slova se často opakují. Dětem to nejspíš vadit nebude.

2 25.05.2016

Od začátku autor dává nahlédnout čtenáři, že se stal zločin a že se někdo snaží skrýt, jak to doopravdy bylo. Velmi čtivým stylem rozplétá skutečnosti, které mě nutily číst dál, protože jsem pořád nevěděla, proč a jak se to děje. Závěr byl překvapivý a já nechápala, že jsem se nechala zmást k očekávání úplně jiného konce. Fakt hustý, jak by řekla moje dcera.
V knize byly jiným druhem písma odděleny kapitoly, které se zabývaly minulostí. Tracy mi byla sympatická a bylo mi jí líto. Vyčítala si něco, co nemohla ovlivnit. Nakonec pravda vyjde vždy najevo.

10 22.05.2016

Nejvíc asi autor sázel na prostořekou opičku. Její vtipy jsou tak trochu chytáky a tak nevím, jestli to děti pochopí na poprvé. Knížka má 70 stránek a obsahuje hezké ilustrace Jitky Petrové. Měla jsem ji přečtenou za půl hodiny. Jako celek působí dobře, jen nečekejte srandu velikou. Spíše malý vtípek, jenž vám vykouzlí jemný úsměv na rtu. Příběh je to milý a krátký. Jen mu chybí pro mě něco, co bych očekávala od oceněné knihy. Jsem moc zvědavá i na jiné názory a tak se těším, až si je přečtu na Databáziknih. Nezapomeňte se podělit. Určitě knihu zkuste, třeba jen z knihovny. Možná jsem výjimka, která potvrzuje pravidlo.

1 20.05.2016

Nejvíce se mi líbilo, jakým způsobem byla romantika dávkována. Jemně s náznakem osudové lásky a velkého tajemství, které vygradovalo v samotném závěru. Román házel kolem sebe stovky malých jiskřiček a já jsem si je při čtení užívala. Miluji, když se romance rozebíhá pomalu a vy tušíte, že to je láska s velkým L. Není to nic sladkého a přitom to kouzlo v příběhu je. Kouzlo, které cítíte, které překvapí, které vás dožene k úsměvu i k pláči.
Autorka umí příjemně popsat prostředí a postavy. Děj postupně odkrývá záhady a na čtenáře čeká nejedno překvapení. To největší je v samotném závěru, který je velmi povedený. To jsem opravdu, ale opravdu nečekala.

11 19.05.2016

Nějakou knihu O Karlovi IV. jsem sháněla pro děti. Je správné číst o minulosti, abychom se poučili a byli lepší v přítomnosti. Tuto knihu si ráda ponechám a budu nabízet svým dětem. Dle mého je určená malým čtenářům od 7let. Je jednoduše, lehce a srozumitelně napsána. Je zpestřena mnoha krásnými ilustracemi Michaely Bergmannové. Je vydána na kvalitním papíře a celkově působí hodnotným a váženým dojmem. To říkám proto, že taková opravdu je.

3 16.05.2016

Kniha je absolutně jiná, než jsem očekávala. Ale je suprová. Velmi milá, hezká a správně pohádkově romantická. Je psána lehce a svižně. Takže se i tak čte. Přečetla jsem ji za jeden den a to má přes 300 stránek.
Kniha je určena mládeži, a tak linka zamilovanosti je opravdová a pevná jako pavučina. Vypadá křehce, ale je silná, že ji jen tak něco nepřetrhne. Všechny přísady v knize jsou dávkovány akorát a tak – dle mého – je určená všem generacím.
Pokud vás kniha zaujala, neváhejte a s chutí si ji přečtěte. Čeká na vás pohádková romantika s kapkou reality v hezké obálce. Jako bonus na konci, na váš čekají krásné ilustrace, které vám pomohou dotvořit si obraz pohádky ve své mysli.

7 14.05.2016

V knize je mnoho zajímavých tipů, rad a sdělení. Pokud vás to zaujalo, přečtěte si ji. Je tu další neotřelý pohled na zdravé stravování. Je srozumitelně a čtivě napsaná. Má pádné argumenty a radí od jídla přes pití až po vitamíny. Já myslím, že je super, už část běžných potravin nahradit těmi jeho bez pšeničnými. Vždy je co zlepšovat. Možná je dobrý krok zkusit to s tímto detoxem, jež je v knize pečlivě rozepsán, a ke všemu jsou podrobné recepty. Držím palce vám i sobě.

12.05.2016

Knihou jsem okouzlená. Líbí se mi autorčin styl. Používá krátké věty, které jsou prakticky výstižné. Přitom dokáže probudit ve čtenáři cit s hlavními postavami. Postupně a náznakově je odkryt jejich osud. Z úsečnosti lehce přejde do lyrického popisu a čtenář cítí lásku ke kraji, kde se postavy pohybují. Příběh vypráví několik osob, který život vesnice skvěle dokreslují.
Pojďme si přečíst o obyčejných lidech, kteří válku přežili. Nemůžou usnout, protože se bojí živých děsivých snů. Jsou polámaní a nikdo už je nikdy nespraví. Jsou živí a přitom v nich toho tolik umřelo. Jsou s námi, a přesto tu nejsou. Přežili válku.
Přenesem se do současnosti a náhledneme za pózy ekologických zemědělců či opravdických vesničanů.
Vřele doporučuji.

12 11.05.2016

Opět je příběh napsán svižně, čtivě a vtipně. Bavilo to číst i mě, což určitě nejsem čtenářská cílová skupina. Pro mě to byla ani ne dvouhodinová jednohubka. Je dobře, že jsou zde popsány problémy, jež můžou potkat holky i u nás. Vztah Nikki a její mladší sestry je přirozeně pravdivý – Nikki na ni pořád „nadává“, ale když se dostane do problémů, bez váhání jí pomůže.
Je důležité, aby holky měly nejlepší kamarádky. Poradí a pomůžou kdykoli. Nikki má dvě a jsou k nezaplacení.
Pro holky je to skvělá knížka a věřím, že většině se bude líbit.

09.05.2016

Příběh nemá žádné hluché místo. Stále se něco děje a přitom jsem byla v napětí, jak to vše dopadne. Závěr byl překvapivý a moc se mi líbil. Kdybych mohla, přečtu knihu na jeden zátah. A to se mi stává u málokterých knih. Vřele doporučuji všem, kdo mají rádi lásku, čtivost a opět lásku. Nezapomeňte, že je máj, takže aspoň jednu knihu na téma láska si musíte přečíst. A tato se hodí skvěle.

12 08.05.2016

Lidé v nahotě se pyšní v anotaci humorem a ironií. To jsem od knihy očekávala a trochu jsem zklamaná. Za celou knihu jsem se lehce pousmála asi pětkrát, a to trefně popsané situaci. Jinak je to spíše intelektuální povídání. Jedná se o autobiografický román, kde se autorovy vzpomínky mísí s jeho úvahami. Vychází z názvu a svléká lidi ne z oblečení, ale z jejich přetvářky, kterou často maskují vzděláním.
Kniha je napsána ve vážném přemýšlivém stylu s prvky ironie a jemného, chvílemi probleskujícího inteligentního humoru. Věty jsou poskládány precizně. Oceňuji český překlad, který je po stránce stylistické a hodnotné velmi dobrý. Je to kniha na pomalé čtení, nad kterým se má rozjímat a přemýšlet, co tím chtěl autor říct.

1 05.05.2016

Příběh mě vtáhl do svého světa a neuvěřitelně mě bavil. Prožívala jsem s hrdiny jejich výhry i prohry. Velmi dobře jsem se vcítila do Agáty, kterou trápí pochybnosti, jak ona ta obyčejná, může zaujmout krásného prince.
Rozesmáli mě pohádkoví hrdinové, kteří zestárli a schovávali se pod ochranou Merlina. Šišlající Jeníček a Mařenka nebo obézní stále stěžující si Popelka je úsměvným zpestřením.
Závěru nechybělo překvapení, které nás vrátilo do minulosti, abychom pochopili přítomnost.
Doporučuji všem, kteří se nebojí netypických pohádek a dokážou přijmout děj bez stereotypů v nevšedním, ale okouzlujícím fantasy světě.

4 01.05.2016

Kdybych knihu četla jako náctiletá, byla bych z ní nadšená. Ale je mi o dvacet let více a už mě tolik nebaví číst o bláznivých pocitech mladé holky, která si nechce vzpomenout na minulost, protože ví, že se stalo něco špatného. Velkým plusem knihy je postupné odkrývání minulosti. Skoro až do konce jsem nevěděla, co se přesně stalo. Závěr se opravdu povedl. Byl překvapivý a obsahoval víru v lepší zítřky. Hrdinové se odrazili ode dna a s nadějí koukají vpřed. Smířili se s minulostí.
Kniha se dobře četla a bavila mě. Nelituji, že jsem si ji přečetla, ale vím, že se k ní nevrátím. Nejspíš ji nechám dceři, protože za chvíli do tohoto žánru doroste.

4 26.04.2016

Osobně jsem si tuto sérii velmi oblíbila a nejinak je to u mých dětí. S radostí jsme se začetli do čtvrtého dílu, který nás opět vtáhl do vymyšlené země Samarada, kde každý od určitého věku vlastní draka.
Je to pohádka pro děti, takže dobrý konec je samozřejmostí. Těším se na další příběhy, kdy děti překonají svůj strach a podaří se jim zachránit mluvící les. Stále nevíme, kdo je ten zloduch, který stromy kácí. Takže nás čeká určitě nejedno překvapení. Srdečně vás zvu do pohádkového světa, ve kterém je místo pro všechny. Cit pro dobro si dospělí musí připomínat častěji než děti.

5 24.04.2016

Tvorba této autorky je určena současným ženám, které mají děti, manžela, práci a zažívají normální problémy běžného života. Její styl je čtivý a má velmi dobře propracovanou psychologii postav. Často jsem se do problému hrdinky vcítila, protože jsem něco podobného třeba zažila, anebo mi to bylo blízké. Ne jinak je to u tohoto příběhu. Tentokrát se téma knihy zabývá ženou, která hledá sama sebe.
Vřele doporučuji knížku k přečtení. Myslím, že se v ní hodně čtenářek najde a bude je bavit. Hezky se u ní odreagují a třeba se nechají inspirovat jako já. Takže já jdu vařit a po obědě vezmu děti na procházku.

7 23.04.2016

Na začátku mi kniha dala docela zabrat. Příběh je psán popisným stylem a seznamuje mě podrobně s obyvateli malého městečka Dungataru v Austrálii. Bylo zde hodně složitých jmen, takže jsem se místy vracela, abych se ubezpečila, že myslíme s autorkou na tu samou osobu. Přestože se kniha nečte lehce, zaujala mě od první stránky. Spisovatelka mazaně pomalinku odkrývala povahy postav a zanechávala mě v tušení nějakého většího činu. Velmi věrohodně vykreslila maloměšťácký a pokrytecký ráz městečka. Někdy mi z těch lidí bylo na zvracení.
Příběh a postavy jsou originální, minulost je šokující a budoucnost ještě víc. Kladné postavy mě zasáhly velmi. Líbily se mi Tillyny výtvory, Teddyho kamarádství, pravdivé bláznovství matky Molly a milá úchylka seržanta Farrateho, který má jako jeden z mála rozumný pohled na určitou situaci.

6 20.04.2016

Román řeší vztah muže ke dvěma ženám. Kniha se dobře a rychle četla. Měla jsem ji přečtenou za necelé tři hodinky. Román se mi líbil, ale neuchvátil mě natolik, že bych z něj byla nadšená. Je poklidný a takový pocit z něho mám po přečtení taky. Ale je to hezký klid. Takže dobrá kniha pro chvíle oddechu.

3 17.04.2016

Zamilovala jsem se do této autorky. Je to třetí kniha, kterou jsem od ní četla a líbily se mi všechny moc a moc. Její Sedmilhářky patří pro mě k nejlepším románům loňského roku. Hypnotizérka je jiná, ale stejně dobrá.
Příběh, myšlenky a vykreslení postav, autorčin styl, atmosféra, prostředí u moře v Austrálii, kde se děj odehrává, to vše je sladěné do lahodné a výborné chuti, kterou jsem si skvěle užila. Přestože tu nejsou vzrušující akce a překvapení, je to knížka, která mě chytla a nepustila. Při čtení jsem měla pocit, že Ellen je moje dobrá kamarádka, kterou chápu a rozumím ji. Těším se na další knihy této autorky.

17 14.04.2016

Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla. To je jediné, co mi na knize vadilo. Ze začátku byl příběh vyprávěn třemi osobami. Nebylo to odlišeno. A já se špatně orientovala v ději. Chápu, že autor chtěl načrtnout přítomnost, minulost a spojitost s další osobou. Ale vždy mohl takto začínající kapitolu nějak označit, abych to pochopila co nejdříve. Trochu jsem tápala ve jménech a souvislostech. Naštěstí kolem sté stránky je příběh vyprávěn již pouze jednou osobou a veškeré spojitosti zacvakly do sebe. Od toho momentu jsem si čtení užívala. Takže se připravte, že teď budu jen chválit.
Příběh se dobře četl a nechával mě stále v napětí až do konce. Odkrývání tajemství je postupné a vždy s překážkou, takže probouzelo ve mně více zvědavosti, co se doopravdy stalo. Osoba Tayta mi byla sympatická. Je vykreslena s obyčejnými chybami, které si uvědomuje, a vidíme jeho nejistotu přes jeho úspěchy. Je vylíčen jako plnoštíhlá osoba, která má ráda sladké a přesto má v sobě odvahu překonat strach z nezdaru a potopit se do víru dění.

3 10.04.2016

Kniha se velmi dobře četla. Není přeslazená a přitom to mezi dvojicí správně jiskří. Dialogy mají šmrnc a dějově je pestrá.
Nejvíce se mi líbily obě hlavní postavy Reese a Ben. Měli správný smysl pro přirozený vtip. Pokud se ten druhý dostal do trapně směšné situace, zvládli to s pochopením a s humornými narážkami, které nezesměšňovaly, ale naopak pomáhaly z trapnosti přejít ve vztek a dokázali pak zběhnout do vzájemného špičkování. Také chválím autorku, jak s citem zvládla vykreslit obě postavy, které měly těžké dětství. Krásně se tu ukazuje, jak důležité je mít milující rodiče.

8 05.04.2016